Štědřencovec Adamův

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Štědřencovec

Štědřencovec Adamův (+Laburnocytisus adamii)
Štědřencovec Adamův (+Laburnocytisus adamii)
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád: bobotvaré (Fabales)
Čeleď: bobovité (Fabaceae)
Tribus: Genisteae
Rod: štědřencovec (+Laburnocytisus)
Binomické jméno
+Laburnocytisus adamii
(Poit.) C.K. Schneid., 1907

Štědřencovec Adamův (+Laburnocytisus adamii) je periklinální chiméra, vzniklá naroubováním čilimníku nachového (Chamaecytisus purpureus) na štědřenec odvislý (Laburnum anagyroides). Byla vypěstována v roce 1825 ve Francii.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Štědřencovec Adamův je opadavý keř dorůstající výšky 3 až 5 metrů. Listy jsou trojčetné, téměř lysé, menší než u štědřence odvislého, který svým vzhledem celkově připomíná. Květy jsou matně nachové, v převislých hroznech. Mimo to se na rostlinách objevují i čistě žluté květy a řidčeji i růžové.[1][2]

Původ[editovat | editovat zdroj]

Štědřencovec Adamův je periklinální chiméra, tedy druh vzniklý vegetativním smísením dvou různých druhů, nikoliv snad jejich pohlavním křížením. Vznikl v roce 1825 ve Vitry u Paříže naroubováním čilimníku nachového (Chamaecytisus purpureus) na štědřenec odvislý (Laburnum anagyroides). Čilimník nachový je nízký keř s růžovými květy, jehož vliv se projevuje ponejvíce v barvě květů.[1]

Rodičovské druhy[editovat | editovat zdroj]

Význam[editovat | editovat zdroj]

Štědřencovec je pěstován zejména jako botanická kuriozita ve sbírkách botanických zahrad a arboret. Není uváděn z žádné české botanické zahrady.[3]

Pěstování[editovat | editovat zdroj]

Štědřencovec prospívá v propustné vápenaté půdě. Lze jej rozmnožovat pouze vegetativně. Rostlina sice tvoří semena, vzejde z nich však vždy jen štědřenec odvislý. Množí se roubováním na jaře nebo očkováním v létě, obvykle na semenáče štědřence odvislého. Lze také roubovat na kmínek.[4] [2]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b KOBLÍŽEK, J.. Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků. 2. vyd. Tišnov : Sursum, 2006. ISBN 80-7323-117-4.  
  2. a b Dendrologie online [online]. . Dostupné online.  
  3. Florius - katalog botanických zahrad [online]. . Dostupné online.  
  4. WALTER, Karel. Rozmnožování okrasných stromů a keřů. Praha : Brázda, 2001. ISBN 80-209-0268-6.