Štít (heraldika)
Heraldický štít je základem a nejdůležitější součástí erbu. Jedná se o jeho jedinou povinnou součást.
Orientace[editovat | editovat zdroj]
Štít bývá orientován na výšku (podle svislé osy), nebo mírně šikmo (což je většinou odůvodňováno jako správné, neboť to odpovídá poloze nošení štítů rytíři). Jindy jde o vzájemné uklonění dvou štítů, zpravidla aliančních znaků dvou šlechtických rodů, ve významu vzájemné zdvořilosti.
Na štítě je zpodoben znak, může být vymalován, vytepán, vykládán z různobarevných komponent, vytesán či vyryt.
Tvary štítu[editovat | editovat zdroj]
Tvar štítu se neblasonuje (s výjimkou popisu konkrétního artefaktu), jeho provedení je tedy do určité míry závislé na kreslíři. Ten však musí respektovat určitá pravidla, především umělecký sloh a v některých případech též provenienci. V některých západních zemích (dnešní Belgie a severní Francie) byly pro ženské znaky vyhrazeny odlišné tvary štítů, aby se zdůraznila skutečnost, že se neúčastnily bojů – jednalo se o štít routový a oválný. V českých zemích se pro znaky žen a duchovních (biskupů, opatů) v určitých obdobích užívaly štíty špičatě oválné (mandlové).[1]
- Tvary štítů určené slohy
- gotický štít
- renesanční štít
- barokní štít
- empírový štít
- Tvary štítů určené místem výskytu:
- francouzský
- italský
- normanský
- anglický
- španělský
- Tvary štítů obecné:
Barvy štítu[editovat | editovat zdroj]
Tinktura v heraldice je soubor přípustných barev použitých na erbu. Dělí se na tři skupiny: kovy, barvy a kožešiny. Někdy se sem řadí i damaskování, které se ale obvykle používá pouze u nebarevných provedení erbů a v blasonu se neuvádí. Platí pravidlo, že by neměla přijít barva na barvu nebo kov na kov, aby se udržela kontrastnost erbu. Z tohoto pravidla existuje ale poměrně hodně výjimek.
Figury[editovat | editovat zdroj]
Veškerá znamení, která klademe na štít (symboly, postavy či předměty kreslené do štítu) nazýváme figury. Ty se dělí na dvě základní skupiny: heroldské figury a obecné figury.
Heroldské figury[editovat | editovat zdroj]
Heroldské figury dělí štít pomocí čar na několik segmentů různého geometrického tvaru. Heroldské figury jsou vývojově starší než figury obecné, jsou typické pro starověk a raný středověk v Evropě do 12. století.[2] K základním figurám tohoto typu patří polcení, dělení, dělení pošikem, dělení pokosem, čtvrcení a čtvrcení pokosem.
Obecné figury[editovat | editovat zdroj]
Obecné figury jsou heraldická znamení negeometrického tvaru, která se kladou do štítu.[3] Jde o různé postavy, zvířata, rostliny, věci umisťované do štítu. Mají plochu či jednotlivá pole štítu vyplňovat, ale nemají se dotýkat jeho okrajů. Všechny obecné figury musí být zjednodušené a značně stylizované. Obecné figury se dělí na:
- figury přirozené
- životné (člověk, zvířata, rostliny)
- neživotné (pozemské a nadpozemské)
- figury nadpřirozené (Bůh, světci, mytologické figury, nestvůry,..)
- figury umělé (zbraně, zbroj, pracovní nátroje, výrobky, nářadí, nástroje, stavby,...)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ BUBEN, Milan: Encyklopedie heraldiky. Praha Libri 1994, s. 16, ISBN 80-901579-4-7
- ↑ SCHWARZENBERG, Karel: Heraldika čili přehled její theorie se zřetelem k Čechám na vývojovém základě. Praha: Vyšehrad 2007, s. 49, ISBN 978-80-7021-827-3
- ↑ BUBEN, 1994, s. 243
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu štít na Wikimedia Commons
