Štír kýlnatý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxŠtír kýlnatý
alternativní popis obrázku chybí
Euscorpius tergestinus Česká republika
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen členovci (Arthropoda)
Podkmen klepítkatci (Chelicerata)
Třída pavoukovci (Arachnida)
Řád štíři (Scorpionida)
Čeleď Euscorpiidae
Rod štír (Euscorpius)
Binomické jméno
Euscorpius tergestinus
C. L. Koch, 1837
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Štír kýlnatý (Euscorpius tergestinus) je druh štíra z rodu Euscorpius, který se kdysi vyskytoval v ČR a dnes je nezvěstný. Informace o opětovném nálezu štírů dosud nebyly potvrzeny, ale ani oficiálně vyvráceny.[1]Tento druh je patrně nejmenší štír.

Jeho současný výskyt je poměrně omezený, vyskytuje se v Chorvatsku, Itálii, Rakousku a Slovinsku, kde je však jeho výskyt limitován jen na malou část území zmíněných států. Podobně jako v České republice je ostrůvek populace na slapské lokalitě podobné stráni blízko rakouského města Kremže. Obývá prakticky totožný kontinentální biogeografický rámec ve všech pěti zemích svého výskytu.

Obývá rozmanitá stanoviště: okraje a nitra lesů, sklepy, půdy, zídky ve stínu apod. Dorůstá délky okolo 4 cm a jeho jed není pro člověka nebezpečný. Mláďata se rodí v létě a samice je nosí do prvního svlékání na zádech. Po tuto dobu nepřijímají potravu. U tohoto druhu se objevuje kanibalismus.

Lokalita štírů Euscorpius tergestinus Česká republika

V Praze Krči je malá kolonie pravděpodobně tohoto štíra. Dne 5. června 2007 nedaleko potoka bylo nalezeno[kdo?] 12 dospělých štírů a 3 starší mláďata. Štíři byli vysazeni nebo zavlečeni. 23. srpna 2007 nebyl nalezen žádný štír a 4. září 2007 13 mláďat a 1 dospělec. Populace je zřejmě nepůvodní a její současný stav je neznámý.

Chov[editovat | editovat zdroj]

Tento štír není zas tak běžně chovaný zástupce u nás, ale i tak je svou velikostí a nenáročností chovu velmi atraktivní. Teplota v teráriu by se měla pohybovat od 22-27 stupňů Celsia a toho docílíme přitápěním ve formě bodové žárovky či topného kamene. Hodně chovatelů uvádí, že tyto štíry chová při běžné pokojové teplotě a štíry se jim daří i odchovávat. Jako substrát je vhodný lignocel, rašelina či kousky kůry a hrabanka. Na místě úkrytů, kde dobře poslouží kůra nebo rozbitý květináč. Jako potravu předkládáme hmyz odpovídající velikosti. Nejvhodnější jsou cvrčci, švábi, kobylky a červi. Odchov těchto štírů je dost podobný ostatním zástupcům téhož rodu.

Výskyt v Česku[editovat | editovat zdroj]

U Slapské přehrady existovala kolonie (dle některých zdrojů dvě kolonie [2]) tohoto štíra, která zahrnovala velký počet jedinců, ale byla zničena při výstavbě hotelu dříve, než se oblast stala předmětem jakékoliv ochrany. Tato lokalita byla místem výskytu dalších vzácných pavoukovců a jižních bezobratlých, jako jsou stepníci a kudlanky. Spolu s podobnou lokalitou v Kremži a genetickým analýzám existuje teorie, že se jedná o pozůstatky dřívějšího rozšíření, které bylo drasticky zredukováno dobou ledovou. Dříve panovala domněnka o zavlečení člověkem a objevuje se ještě stále i v zahraniční literatuře. Mezi možné zdroje zavlečení se uvádělo dovážení kamene při stavbě hradu Karlštejn, nebo zavlečení chataři. Moderní zavlečení je však velmi nepravděpodobné. Výskyt štírů byl znám již z dob o něco dávnějších a kolonie, přes choulostivost mláďat sdílenou všemi štíry a množství potenciálních nebezpečí a predátorů, byla dle svědectví početná a rozsáhlá.[3] Štíři zavlečení do jiných evropských zemí (Belgie, Německo, Švédsko, Nizozemsko či Dánsko) nevytvořili trvale existující a dlouhodobě se rozmnožující kolonie, jako ve svých původních oblastech. Synantropní Euscorpius flavicaudis se však stal prosperujícím druhem v Anglii, ačkoliv není původní druh anglické přírody. Objevil se zde již v 18.století a během staletí zde zdomácněl, bohužel i jemu hrozí vymření vlivem lidské činnosti.[4]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.abicko.cz/clanek/precti-si-priroda/12150/skorpioni-z-cech-na-slapech-nasli-po-30-letech-ziveho-stira.html
  2. Archivovaná kopie. arachnology.cz [online]. [cit. 2014-05-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-05-12. 
  3. http://casopis.vesmir.cz/clanek/frantisek-kovarik-stiri
  4. http://www.ntnu.no/ub/scorpion-files/e_flavicaudis_habitat_france.php