Špičák (Tanvaldská vrchovina)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Špičák
Špičák

Vrchol812 m n. m.
Prominence179 m ↓ Albrechtice
Izolace2,6 km → jižní rozsocha Milíře
SeznamyNejprominentnější hory CZ #187
Hory a kopce Jizerských hor
Poznámkarozhledna
Poloha
StátČeskoČesko Česko
PohoříJizerské hory / Jizerská hornatina / Tanvaldská vrchovina / Lučanská vrchovina / Albrechtická část
Souřadnice
Špičák
Špičák
PovodíJizera
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Špičák, často označovaný jako Tanvaldský Špičák (německy Tannwalder Spitzberg), je výrazný vrch nacházející se mezi městy Tanvald a Albrechticepohoří Jizerské hory. Jeho nadmořská výška činí 812[1] metrů[pozn. 1] a převyšuje tak severní část tanvaldské kotliny o markantních 320 metrů. Na vrcholu stojí kamenná rozhledna postavená v roce 1909 a o rok mladší turistická chata, upravená do současné podoby v roce 1930. Svahy Špičáku a okolí jsou největším střediskem sjezdového lyžování v Jizerských horách. Ve skiareálu jsou dvě lanové dráhy a 4 lyžařské vleky s 8,2 km sjezdovek.

Pojmenování[editovat | editovat zdroj]

Hora se jmenuje Špičák, takto krátký název lze najít i na mapě III. vojenského mapování a jeho německý ekvivalent, Spitz Berg, na mapě II. vojenského mapování. Přívlastek tanvaldský rozlišuje Špičák od jiných stejnojmenných kopců a zároveň popisuje příslušnost k městu Tanvald, na jehož katastrálním území se hora nachází. Název Tanvaldský Špičák je používán pro železniční stanici na trati Smržovka – Josefův Důl, rozhlednu na vrcholu a lyžařský areál na severních svazích.

Rozhledna[editovat | editovat zdroj]

Zhruba od roku 1886 byla na vrcholu hory hospoda, kde se prodávalo lahvové pivo. V roce 1904 došlo k dohodě s vlastníky pozemků a na Špičáku vyrostla dřevěná výletní chata s restaurací, tzv. Stará bouda, která však 3. listopadu 1905 z neznámých důvodů vyhořela. Nejstarší vyhlídka byla zpřístupněna 4. srpna 1889. Dnešní kamennou rozhlednu nechal postavit Německý horský spolek pro Ještědské a Jizerské hory podle plánů architekta Roberta Hemmricha. Rozhledna, dokončená 4. července 1909, nesla na počest šedesátého výročí panování císaře Františka Josefa I. jméno Jubilejní rozhledna Františka Josefa I. Rok po rozhledně byl dostavěn také přilehlý hostinec. Dnešní podobu získala chata roku 1930.

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Údaj 812 metrů nad mořem se vztahuje k Fanterově skále, nadmořská výška 811 metrů k patě rozhledny, často uváděná nadmořská výška 803 metrů se vztahovala ke zrušenému zajišťovacímu bodu 18.1 a uváděná výška 808 metrů se vztahuje k bodům 18.2 a 18.3.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Prohlížecí služba WMS - ZABAGED®, WMS - Bodová pole [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2022-06-06]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]