Špičák (Tanvaldská vrchovina)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Špičák
Špičák

Vrchol 810 m n. m.
Prominence 170 m ↓ Albrechtice
Izolace 2,6 km → jižní rozsocha Milíře
Seznamy Nejprominentnější hory CZ #187
Hory a kopce Jizerských hor
Poznámka rozhledna
Poloha
Státy Česko Česko
Pohoří Jizerské hory / Jizerská hornatina / Tanvaldská vrchovina / Lučanská vrchovina / Albrechtická část
Souřadnice
Tanvaldský Špičák
Tanvaldský Špičák
Povodí Jizera
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Špičák, často označovaný jako Tanvaldský Špičák (německy Tannwalder Spitzberg), je výrazný vrch nacházející se mezi městy Tanvald a Albrechticepohoří Jizerské hory. Jeho nadmořská výška činí 810 metrů[pozn. 1] a převyšuje tak severní část tanvaldské kotliny o markantních 320 metrů. Na vrcholu stojí kamenná rozhledna postavená v roce 1909 a o rok mladší turistická chata, upravená do současné podoby v roce 1930. Svahy Špičáku a okolí jsou největším střediskem sjezdového lyžování v Jizerských horách. Ve ski areálu je lanová dráha a 5 lyžařský vleků s 6,6 km sjezdovek.

Pojmenování[editovat | editovat zdroj]

Hora se jmenuje Špičák, takto krátký název lze najít i na mapě III. vojenského mapování a jeho německý ekvivalent, Spitz Berg, na mapě II. vojenského mapování. Přívlastek tanvaldský rozlišuje Špičák od jiných stejnojmenných kopců a zároveň popisuje příslušnost k městu Tanvald, na jehož katastrálním území se hora nachází. Název Tanvaldský Špičák je používán pro železniční stanici na trati Smržovka – Josefův Důl, rozhlednu na vrcholu a lyžařský areál na severních svazích.

Rozhledna[editovat | editovat zdroj]

Zhruba od roku 1886 byla na vrcholu hory hospoda, která však v říjnu roku 1905 vyhořela. Nejstarší vyhlídka byla zpřístupněna 4. srpna 1889. Dnešní kamennou rozhlednu nechal postavit Německý horský spolek pro Ještědské a Jizerské hory podle plánů architekta Roberta Hemmricha. Rozhledna, dokončená 4. července 1909, nesla na počest šedesátého výročí panování císaře Františka Josefa I jméno Jubilejní rozhledna Františka Josefa I. Rok po rozhledně byl dostavěn také přilehlý hostinec. Dnešní podobu získala chata roku 1930.

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Údaj 810 metrů nad mořem se vztahuje k patě rozhledny, často uváděná nadmořská výška 803 metrů se vztahovala ke zrušenému zajišťovacímu bodu 18.1 a uváděná výška 808 metrů se vztahuje k bodům 18.2 a 18.3.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]