Španovští z Lisova

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Špánovští z Lisova)
Španovští z Lisova
znak rodu
ZeměČeské královstvíČeské království České království
Titulyvladykové
Konec vlády17. století
Větve rodupáni z Roupova (?)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Španovští z Lisova byli český vladycký rod pocházející z vesnic Lisov a Spáňov na Domažlicku. Kvůli stejnosti erbu je pravděpodobné, že byli stejného původu jako páni z Roupova.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První ověřitelným předkem rodu se stal hejtman vojska krále Matyáše, Mikuláš, které poté sloužil Rožmberkům. Zakoupil Želeč a několik vsí u Příbenic. Jeho syn Oldřich působil jako bechyňský hejtman a získal Pacov. Zplodil pět synů.

Jeden z nich, Erazim, se usadil v Dolních Rakousích, Jáchym povýšil do panského stavu, další dva nebyli ničím výjimeční.

Poslední syn, Michal († 1601[1]) byl nejvzdělanějších a nejlepších hospodářem z bratrů. Svoji pětinu dědictví rozmnožil, když koupil Mladou Vožici, Miličín, část Přeštice a zámek Šelmberk. Stal se podkomořím věnných měst, královským radou a nejvyšším písařem. Stál před zemským soudem, kde vysvětloval, proč ukryl pod svůj plášť královské žezlo a utekl z pohřebního průvodu císaře Maxmiliána v Praze roku 1577. Měla to zavinit panika, která tehdy panovala, avšak Michal měl dost práce, aby svůj nedůstojný útěk obhájil.

Počátkem 17. století prodali zděděný majetek a zadlužovali se. V 17. století rod prakticky zmizel, snad pouze ve Slezsku žila v 19. století jedna zchudlá větev rodu.

Erb[editovat | editovat zdroj]

Ve znaku nosili kolmý černý pruh (tzv. kůl) ve stříbrném poli.

Příbuzenstvo[editovat | editovat zdroj]

Spojili se s Bruntálskými z Vrbna, Švihovskými z Rýzmberka či Kořenskými z Terešova.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Národní archiv, Stará manipulace, sign. 139/24.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HALADA, Jan. Lexikon české šlechty. Praha: AKROPOLIS, 1992. ISBN 80-901020-3-4. Kapitola Španovští z Lisova, s. 155–156. 

Související články[editovat | editovat zdroj]