Freudenstein
| Freudenstein | |
|---|---|
 Severní věž | |
| Účel stavby | |
kontrola a ochrana dolů | |
| Základní informace | |
| Sloh | gotický |
| Architekt | Jan Münnich |
| Výstavba | 1516–1517 |
| Zánik | 1639 |
| Stavebník | Štěpán Šlik |
| Další majitelé | Šlikové, král |
| Poloha | |
| Adresa | Ostroh nad Jáchymovem, Jáchymov,  Česko |
| Ulice | Hradiště |
| Souřadnice | 50°22′9,48″ s. š., 12°54′40,68″ v. d. |
  Freudenstein | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 30170/4-858 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Freudenstein (též Šlikův hrádek) je zřícenina hradu u Jáchymova v okrese Karlovy Vary. Nachází se asi jeden kilometr západně od města na Zámeckém vršku v nadmořské výšce 810 metrů. Dochovaly se z něj stavby dvou nárožních věží s menší částí obvodové hradby. Od roku 1964 je chráněn jako kulturní památka.[1]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Hrad založil Štěpán Šlik, který od roku 1519 v Jáchymově zahájil ražbu vlastních mincí. Byl postaven podle plánů šlikovského stavitele Jana Münnicha souběžně s městem k ochraně stříbrných dolů v letech 1516–1517.[2] S velkou pravděpodobností se tak jedná o nejmladší hrad na území České republiky. Je to také nejvýše položený hrad v Severozápadních Čechách.
Roku 1525 se pod vlivem selské války v Sasku a Durynsku radikalizovali horníci, kteří nejprve vypálili radnici a poté úspěšně zaútočili i na hrad,[3] který rovněž vypálili. Hrad byl po nastolení pořádku obnoven a sloužil jako sídlo horních hejtmanů a příležitostně i Šliků. Po vytlačení Šliků hrad sloužil od roku 1545 jako sídlo královských horních hejtmanů. Jedním z nich byl v letech 1548–1558 královský horní hejtman Bohuslav Felix Hasištejnský z Lobkovic. Hrad přestal být udržován, a jeho stav proto roku 1548 hodnotila komise královské komory.
Během druhého stavovského povstání zde sídlila vojenská posádka generála stavovských vojsk hraběte Petra Arnošta z Mansfeldu. V roce 1634 se hradu i města zmocnili Švédové. Během války přešel několikrát z jedné bojující strany na druhou až byl roku 1639 byl při obléhání švédskou armádou pod velením generála Banéra poškozen dělostřelbou, a dokonce vyhořel. Po podepsání vestfálského míru odcházející Švédové hrad zbořili, aby nemohl sloužit jako možný opěrný bod při dalších případných vojenských akcích.
Stavební podoba[editovat | editovat zdroj]
Stavba vycházela z jednoduché pevnostní architektury 16. století. Na obdélníku 50 × 65 metrů vyrostly obytné a hospodářské budovy. V jihozápadním a severovýchodním rohu nádvoří stály válcové věže. Síla zdiva věží byla 1,7 metru a průměr osm metrů, síla hradeb pak byla 1–1,5 metru. Brána se nacházela v západní hradbě.
Už v šestnáctém století byly podle dobových vyobrazení hradní věže různě vysoké. Menší jihozápadní věž sloužila čistě obranným účelům a měla kuželovitou střechu. Do stavby silnice byly na této věži patrné zbytky polokruhové dělové bašty. V devatenáctém století sloužila jako skladiště střelného prachu. Druhá věž byla obytná a měla složitější zakončení s vyloženým ochozem na krakorcích a prohnutou kuželovitou střechu zakončenou lucernou. V devatenáctém století byla upravena na obydlí městského hlásného, který zvoněním a lucernou signalizoval začátek a konec pracovní doby horníků. Poslední úplná rekonstrukce věže proběhla v roce 1973 poté, co věž po úderu blesku 14. června 1964 vyhořela.[3]
Do poloviny dvacátého století stál na hradě statek. Z hradu stojí jen obě věže s nepatrnou částí obvodové hradby a vedle jihozápadní věže lze rozeznat část hradního příkopu. V padesátých letech dvacátého století byla postavena silnice přímo středem hradního areálu. Do té doby byl do areálu zakázán vstup, protože klenby sklepů se začínaly propadat. Dochované je sklepení hluboké 8 m pod hlavní věží a předpokládá se, že bylo ještě hlubší, při poslední rekonstrukci v roce 1973 bylo totiž dno uzavřeno betonovou podlahou. Budova, která v posledních letech vyrostla u jihozápadní věže, je novostavbou bez jakékoliv spojitosti s původním vzhledem hradu. V sousedství jihozápadní věže jsou odkryté základy bašty a hradební zdi.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-06-23]. Identifikátor záznamu 141595 : Hrádek Freudenstein (Šlikův hrádek). Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie Českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Kapitola Freudenstein, s. 135–136.
- ↑ a b VYČICHLO, Jaroslav. Jáchymov – hrad Freudenstein [online]. Památky a příroda Karlovarska [cit. 2014-01-31]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů – Dodatky. Praha: Libri, 2002. 140 s. ISBN 80-7277-114-0. Kapitola Freudenstein, s. 23–25.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Freudenstein na Wikimedia Commons - Freudenstein na Hrady.cz
