Šinjó (1943)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Šinjó
Základní údaje Vlajka
Typ: eskortní letadlová loď
Uživatelé: Japonské císařské námořnictvo
Zahájení stavby: 1933
Spuštěna na vodu: prosinec 1934
Uvedena do služby: 1935 (Scharnhorst)
15. prosince 1943 (Šinjó)
Osud: potopena 17. listopadu 1944
Předchůdce: Kaijó
Takticko-technická data
Výtlak: 17 500 t (plný)
20 916 t (standardní)[1]
Délka: 189,4 m (max.)
Šířka: 25,6 m
Ponor: 8,18 m
Pohon: 2 parní turbíny, 4 kotle
2 lodní šrouby
26 000 hp
Rychlost: 22 uzlů
Posádka: 942
Výzbroj: 127mm kanón typu 89 (4×2)
30× 25mm kanón typu 96 (10×3)
Elektronika: 21-go
Letadla: 33

Šinjó (japonsky: 神鷹) byla eskortní letadlová loď japonského císařského námořnictva z doby druhé světové války. Vznikla přestavbou velké pasažérské lodě. Ve službě byla v letech 1943–1944. Dne 17. listopadu 1944 byla potopena zásahem čtyř torpéd vypuštěných americkou ponorkou USS Spadefish (SS-411).[1]

Stavba[editovat | editovat zdroj]

Plavidlo bylo postaveno německou loděnicí DeSchiMAGBrémách jako pasažérská loď Scharnhorst (18 184 BRT) společnosti Norddeutscher Lloyd. Stavba byla zahájena roku 1933, v prosinci 1934 byla loď spuštěna na vodu a v roce 1935 zahájila provoz. Po vypuknutí druhé světové války plavidlo uvázlo v Kobe. Japonské námořnictvo jej v roce 1942 koupilo se záměrem využívat jej jako vojenský transport. Po ztrátě čtyř letadlových lodí v bitvě u Midway však bylo rozhodnuto o přestavbě na letadlovou loď. Přestavbu provedla v letech 1942–1943 loděnice v Kure. Do služby loď vstoupila 15. prosince 1943.[1]

Konstrukce[editovat | editovat zdroj]

Plavidlo mělo průběžnou letovou palubu s doprava skloněným komínem. S hangárem byla spojena dvojicí výtahů. Neseno mohlo být až 33 letounů. Neneslo pancéřování, ale bylo vybaveno protitorpédovou obšívkou. Výzbroj tvořilo osm 127mm kanónů typu 89 a třicet 25mm kanónů typu 96. Během služby byla protiletadlová výzbroj posílena o dalších dvacet 25mm kanónů. Pohonný systém tvořily čtyři kotle Schichau a dvě parní turbíny AEG o výkonu 26 000 hp, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 22 uzlů.[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d SHINYO escort aircraft carrier (1935/1943) [online]. Navypedia.org [cit. 2019-03-06]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 4. Praha: Naše vojsko, 1993. 374 s. ISBN 80-206-0357-3. (česky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]