Šimon II. Lotrinský
Šimon II. Lotrinský | |
---|---|
![]() | |
Narození | 1140 |
Úmrtí | 4. ledna 1207 (ve věku 66–67 let) |
Pohřben | Klášter Sturzelbronn |
Otec | Matouš I. Lotrinský |
Matka | Judita Štaufská |
Příbuzní | Fridrich I. Lotrinský[1], Theoderik IV. Lotrinský[1], Matouš Lotrinský[1] a Alice Lotrinská[1] (sourozenci) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Šimon II. Lotrinský (francouzsky Simon II de Lorraine, 1140–1206/1207)? byl lotrinský vévoda, fojt kláštera Remiremont, Saint-Die, Saint-Evre v Toulu a donátor kláštera Clairlieu. Stejně jako stejnojmenný děd byl pro četné spory s církví exkomunikován. Byl oddaným stoupencem Štaufů, se kterými byl přes matku pokrevně spřízněn.[2]
Život
[editovat | editovat zdroj]Byl starším synem Matouše Lotrinského a jeho choti Judity, dcery švábského vévody Fridricha Jednookého Vládu nad Lotrinskem převzal po otcově smrti roku 1176 s nesouhlasem matky, která protežovala mladšího syna Fridricha. Po tříleté válce se bratři za zprostředkování flanderského hraběte Filipa dohodli. Tzv. smlouva s Ribemontu rozdělila Lotrinsko mezi oba bratry na jižní francouzskou a severní německou část.
Na svém vlastním panství se opakovaně dostával do sporu s církevními představiteli, především s abatyší z Remiremontu a kanovníky ze Saint-Die, což mu posléze vyneslo papežskou exkomunikaci. I přes existenci dvou manželství zemřel bezdětný na počátku roku 1207 a byl pohřben v rodovém pohřebišti v klášteře Sturzelbronn. Jeho nástupcem se stal synovec Fridrich, v jehož rukou se rozdělená země opět spojila v jeden celek.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d Charles Cawley: Medieval Lands. Dostupné online. [cit. 2016-01-28].
- ↑ www.manfred-hiebl.de
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu Šimon II. Lotrinský na Wikimedia Commons
Předchůdce: Matouš I. |
![]() |
Lotrinský vévoda 1176–1205 |
![]() |
Nástupce: Fridrich I. |