Šehzade Ömer Hilmi

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Šehzade Ömer Hilmi
Narození 2. března 1886
Palác Dolmabahçe, Istanbul
Úmrtí 6. dubna 1935 (ve věku 49 let)
Alexandrie, Egypt
Příčina úmrtí mrtvice
Pohřben/a Káhira, Egypt
Vyznání Islám
Dynastie Osmanská
Manžel/ka I. Nesimter Hanimefendi
II. Gülnev Hanimefendi
III. Faika Hanimefendi
IV. Bahtıter Hanimefendi
V. Mediha Hanimefendi
Děti Şehzade Mahmud Namık
Emine Mükbile Sultan
Otec sultán Mehmed V.
Matka Mihrengiz Kadınefendi
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Šehzade Ömer Hilmi (2. března 18866. dubna 1935) byl třetí syn sultána Mehmeda V., kterého mu porodila jeho třetí žena Mihrengiz Kadınefendi. Byl osmanským princem a následníkem trůnu.

Mládí[editovat | editovat zdroj]

Ömer Hilmi prožil většinu svého života v Istanbulu v paláci Dolmabahçe. Narodil se v paláci korunního prince a později se odstěhoval do hlavního paláce, když se jeho otec stal v roce 1909 sultánem. Společně se svým bratrem podporovali svého otce při bojích v první světové válce. Když jejich otec v roce 1918 zemřel, odstěhoval se s rodinou z Istanbulu pryč.

Exil[editovat | editovat zdroj]

Po vzniku Turecké republiky a svržení moci Osmanské dynastie a chálífátu odešla celá rodina v březnu 1924 do exilu. Ömer ve svých třiceti osmi letech opustil Turecko a již se sem nikdy nevrátil. Zemřel krátce předtím, než Turecko vydalo povolení k návratu. Do exilu odešel se svou matkou Mihrengiz, která byla manželkou Mehmeda V. a se svými dvěma dětmi – princem Mahmudem a Emine Mükbile Sultan. Stejně jako ostatní členové dynastie opustil Turecko odjezdem z nádraží Sirkeci a jako první se usadil v Budapešti. Žil zde s rodinou pár měsíců a poté se odstěhovali do Vídně a Paříže. Nakonec se usadili Nice ve Francii. I když se hlava rodiny Mehmed VI. usadil v San Remo, většina členů rodiny se usadila na jihu Francie. Po krátkém pobytu ve Švýcarsku se i jeho bratranec Abdulmecid odstěhoval do Nice. Následujících 11 let Ömer žil zde, dokud se v roce 1935 neusadil v Alexandrii. Život byl pro něj velmi těžký, protože rodina neměla po rozpadu Osmanské říše žádné finance.

Nemoc a smrt[editovat | editovat zdroj]

Jeho dcera, Emine Mükbile, která se provdala za svého bratrance Aliho Vasiba, se o něj starala společně s babičkou a bratrem. Ömer dostal mrtvici a krátce na to zemřel v Alexandrii. Zemřel v 49 letech v roce 1935 a je pohřben v Káhiře.

Manželky a potomstvo[editovat | editovat zdroj]

  • Nesimter Hanimefendi, rozvedli se v lednu 1915, neměli žádné děti
  • Gülnev Hanimefendi, vzali se v roce 1910 a zemřela v roce 1919, když v Istanbulu řádila epidemie různých nemocí, společně měli syna a dceru
    • Šehzade Mahmud Namık (1913–1963)
    • Emine Mükbile Sultan (1911–1995)
  • Faika Hanimefendi, později se rozvedli a v roce 1934 přijala nové příjmení Hunca
  • Bahtıter Hanimefendi (1897–1984), vzali se v roce 1914, neměli spolu žádné děti
  • Mediha Hanimefendi (1903–1971), neměli žádné děti

Rodokmen[editovat | editovat zdroj]

Linie zobrazující Osmanskou dynastii od prvního vládce až po sultána Mehmeda V. a jeho nejmladšího syna Ömera Hilmího.

Ottoman-tree-namık.jpg

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Şehzade Ömer Hilmi na anglické Wikipedii.