Šaro-Argun (řeka)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Šaro-Argun
Шароаргун
Soutěska řeky Šaro-Argun
Soutěska řeky Šaro-Argun
Základní informace
Délka toku 106 km
Světadíl Evropa
Pramen
Ústí
Protéká
Rusko Rusko (ČečenskoČečensko Čečensko)
Úmoří, povodí
Kaspické moře, Těrek
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Šaro-Argun (rusky Шароаргун) je řeka v Čečenské autonomní republice Ruské federace, pravostranný přítok řeky Argun.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Prameny[editovat | editovat zdroj]

Řeka Šaro-Argun pramení na severním svahu Pirikitského hřebene Velkého Kavkazu. Jejím zdrojem jsou ledovce a sněhová pokrývka horských vrcholů Danosmta (Донос-мта, 4176 m n. m.) na hranici s Gruzií, Češos-mta (Чешос-мта), Bolšoj Kaču (Большой Качу) a Malyj Kaču (Малый Качу). Jedním z hlavních zdrojů vody v prameništní oblasti Šaro-Argunu je výběžek ledovce v průsmyku Kaču ve výšce 3200 m n. m. Jsou zde i další četné přítoky a prameny, jeden z nich stéká až z výše 3500 m n. m. na východním svahu hřebene Etkirči, který je severním výběžkem hory Komitodatachkort.[1]

Okolní území[editovat | editovat zdroj]

Povodí Šaro-Argunu je na jihu ohraničeno Pirikitským a Sněžným hřebenem, na západě hřebenem Kobulam a na východě Andijským hřebenem.[1]

Od pramene k soutoku s Argunem Šaro-Argun protéká čečenskými okresy Šarojským, Čeberlojevským a Šatojským. Jižně od soutoku, který je v nadmořské výšce 530 m (některé zdroje uvádějí 355 m) leží obce Čiški a Daču-Barzoj, severně pak vesnice Duba-Jurt.[2]

Jezero v soutěsce[editovat | editovat zdroj]

V horních partiích soutěsky Šaro-Argunu byl v roce 1934 tok řeky přehrazen sesuvem, v důsledku čehož zde vzniklo jezero Kebosoj (rusky озеро Кебосой). Později však řeka tuto přírodní hráz zčásti prorazila.[3]

Charakteristika a zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Fauna[editovat | editovat zdroj]

Šaro-Argun je rychle proudící horská řeka, která v některých úsecích dosahuje šíře až 40 metrů. Ve vodách Šaro-Argunu se vyskytuje několik druhů ryb – pstruh potoční, hrouzek obecný a plotice obecná. Přírodovědecká expedice, která se uskutečnila v roce 2004, potvrdila, že v horských oblastech Dagestánu, Ingušska a Čečenska, včetně horního toku Šaro-Argunu, se zachovala populace chráněného levharta perského, zvaného též levhart zakavkazský (Panthera pardus saxicolor nebo Panthera pardus ciscaucasica).[4]

Osídlení[editovat | editovat zdroj]

Území, kterým řeka protéká, bývalo od pradávna obydleno příslušníky horských vajnachských kmenů. V povodí Šaro-Argunu se vyskytuje množství historických památek, zejména pozůstatků pevností, obranných, strážních a obytných věží a místních pohřebišť. Mnohé z těchto staveb však utrpěly po násilném vysídlení čečenského obyvatelstva v roce 1944, řada sídel po rehabilitaci a návratu Čečenců do vlasti ani nebyla obnovena. Na horním toku Šaro-Argunu leží správní středisko šarojského okresu Chimoj, dále obce Šaroj, Kiri, Daj a Šaro-Argun.

Pohled na Šaroj na levém břehu Šaro-Argunu kolem roku 1800

Z historie Kavkazské války[editovat | editovat zdroj]

Na dolním toku jsou řeky Argun a Šaro-Argun odděleny horským hřebenem Dargenduk (Даргендук). Svahy tohoto hřebene jsou pokryty hustým lesem, ve vrcholových partiích se nacházejí horské louky. Toto území je spojeno s historií Kavkazské války, neboť v polovině 19. století využila ruská vojska k pochodu do oblasti Šatoje cestu přes Dargenduk, aby se vyhnula průchodu Argunskou soutěskou., obsazenou čečenskými bojovníky. Soutok Argunu a Šaro-Argunu se nachází zhruba 9 km proti proudu Argunu nad místem, kde byla v roce 1844 na území někdejšího aulu Čachkeri (Чахкери, Шахьгири-Эвла) ruskými vojsky vybudována Vozdviženská pevnost.[5]

Most na soutoku[editovat | editovat zdroj]

Začátkem roku 2015 byla přímo v místě soutoku Šaro-Argunu s Argunem zahájena technicky obtížná výstavba nového, 22 m vysokého a 158 m dlouhého silničního mostu. Most je budován na 32. kilometru silnice č. 305 GroznyjItum-Kali. Ukončení výstavby mostu bylo plánováno na rok 2017.[6]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Бассейн Шароаргуна [online]. [cit. 2016-05-31]. Dostupné online. (rusky) 
  2. Активный туризм на Юге России. Река: Шароаргун [online]. [cit. 2016-05-31]. Dostupné online. (rusky) 
  3. Fotografie jezera Kebosoj v soutěsce Šaro-Argunu
  4. Леопард на Cеверном Кавказе есть! [online]. 2004-11-09 [cit. 2016-05-31]. Dostupné online. (rusky) 
  5. ILJASOV, Leča. Тени вечности. Исторические области Чечни. АРГУНСКОЕ УЩЕЛЬЕ [online]. 2008-01-27 [cit. 2016-05-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-06-17. (rusky) 
  6. AJUBOV, Chamzat. НОВЫЙ МОСТ ПОЯВИТСЯ НА МЕСТЕ СЛИЯНИЯ РЕК АРГУН И ШАРО-АРГУН [online]. Groznyj: Groznyj TV, 2015-11-13 [cit. 2016-05-31]. Video. Dostupné online. (rusky)