Šťavelan vápenatý
| Šťavelan vápenatý | |
|---|---|
 Strukturní vzorec | |
| Obecné | |
| Systematický název | ethandioát vápenatý |
| Triviální název | šťavelan vápenatý |
| Ostatní názvy | oxalát vápenatý |
| Funkční vzorec | Ca(COO)2 |
| Sumární vzorec | CaC2O4 |
| Vzhled | bezbarvá krystalická látka |
| Identifikace | |
| Registrační číslo CAS | 563-72-4 5794-28-5 (monohydrát) |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 128,10 g/mol 146,12 g/mol (monohydrát) |
| Teplota rozkladu | 200 °C |
| Hustota | 2,2 g/cm³ |
| Rozpustnost ve vodě | 0,000 67 g/100 ml |
| Bezpečnost | |
 GHS07 Varování[1] | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Šťavelan vápenatý (též oxalát vápenatý) je organická sloučenina tvořící jehličkovité krystaly. Chemický vzorec látky je CaC2O4 nebo Ca(COO)2.
Výskyt[editovat | editovat zdroj]
Velké množství šťavelanu vápenatého se nachází v jedovaté rostlině diffenbachii. Je obsažen také v listech rebarbory, různých druzích šťavelu (Oxalis), v árónovitých, kolokázii jedlé a v agáve, v malých množstvích také ve špenátu a červené řepě. Nerozpustné krystaly šťavelanu vápenatého jsou přítomny ve stonku, kořenech a listech. Šťavelan vápenatý je také vylučován velkými houbami, jeho krystaly se nacházejí jak v plodnicích, tak i na hyfách hub v půdě.
Šťavelan vápenatý je hlavní složkou pivního kamene, nahnědlé sraženiny, která má tendenci se hromadit v nádržích, sudech a jiných zásobnících používaných při vaření piva[2]. Pivní kámen se skládá z vápenatých a hořečnatých solí a z různých organických látek vznikajících při procesu vaření piva. Podporuje růst nechtěných mikroorganismů, které mohou nepříznivě ovlivnit nebo úplně zničit chuť celé várky piva.
Trichomy – rostlinné chlupy v řapících a květních stvolech leknínu a stulíku jsou vyztuženy šťavelanem vápenatým.
Krystaly šťavelanu vápenatého v moči jsou nejčastější příčinou ledvinových kamenů u lidí, tvorba těchto krystalů je také jedním z toxických účinků při otravě ethylenglykolem.
Šťavelan vápenatý se přirozeně vyskytuje v podobě tří minerálů: whewellit (monohydrát, známý například z uhelných slojí), weddellit (dihydrát), a velmi zřídka také jako trihydrát nazývaný caoxit.
Účinky při požití[editovat | editovat zdroj]
Již malé dávky šťavelanu vápenatého jsou dostatečné, aby způsobily silný pocit pálení v ústech a jícnu, otok a dušení. Ve větších dávkách však šťavelan vápenatý způsobuje vážné zažívací potíže, problémy s dýcháním a – při dostatečné dávce – křeče, kóma a smrt. Z těžké otravy šťavelanem se lze zotavit, může ale dojít k trvalému poškození jater a ledvin.
Nejsilnější reakce vyvolává stonek dieffenbachie. Jehličkovité krystaly způsobují bolest a edém při kontaktu se rty, jazykem, ústní sliznicí, spojivkou a kůží. Příčinou edému je primárně přímé poškození způsobené krystaly, v menší míře také jiné rostlinné toxiny (bradykininy, enzymy atd.).
Léčba[editovat | editovat zdroj]
Je nezbytná okamžitá lékařská pomoc. Ohrožení průchodnosti dýchacích cest závisí na druhu požité rostliny, od mírného (kolokázie jedlá, Colocasia esculenta) po vážnější (ariséma Arisaema). Jediný lusk arisémy způsobí okamžitý otok a pálení. Tento otok ustoupí až za více než 12 hodin. Pro léčbu v rámci lékařské první pomoci je indikován Benadryl, Epinefrin a Pepcid, vždy nitrožilně. Přestože jde především o lokální reakci, léčí se jako reakce anafylaktická.
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Calcium oxalate na anglické Wikipedii.
- ↑ a b Calcium oxalate. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ JOHNSON, Dana. Removing Beerstone [online]. Birko Corporation R&D, 1998-03-23 [cit. 2007-08-06]. (Modern Brewery Age). Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-09-29.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Šťavelan vápenatý na Wikimedia Commons
