Řecko-římská civilizace
_-_Napoli_MAN_9553.jpg)
Řecko-římská civilizace, řecko-římská kultura, řecko-římský svět, řecko-latinská kultura nebo antická civilizace jsou pojmy některých moderních myslitelů, které zdůrazňují návaznost a propojenost starověkého Řecka a starověkého Říma, a to až takovou návaznost a propojenost, že lze hovořit o jediné kultuře či civilizaci. Často je pojem užíván proto, aby byla řecko-římská civilizace vyzdvižena jako základ civilizace evropské či západní.
Geograficky pojem zahrnuje nejen jádro starořecké a starořímské kultury, ale i oblasti, které jimi byly ovlivněny, tedy prakticky celé Středomoří, Černomoří, Balkán, Pyrenejský poloostrov a částečně i oblasti za Alpami.
Důkazů prolínání řecké a římské civilizace je řada: Mnoho římských literárních děl bylo napsáno v řečtině a množství vzdělaných Římanů, včetně některých císařů, bylo posláno do řeckých škol – hovoří se též o římském filhelénství.[1][2] Zjevná je návaznost v architektuře.[3] Římané převzali prakticky kompletně řeckou mytologii a pouze přejmenovali jednotlivá božstva apod.[4] Na druhou stranu Řecko a Řím měly také vždy své odlišnosti. Například jazyky: řečtina byla sice v Římě jazykem vzdělanců a literátů, ale římská civilizace byla, zejména na správní a právní úrovni, spojena latinou. Řecká civilizace byla založena na malých městských státech a s nimi byly spjaty specifické představy o ideální správě, Řím byl proti tomu expanzivním impériem a oddal se nakonec ideji zbožštění vládce (jinou věcí je, že třeba Cicero viděl římskou res publicu navazovat na řeckou polis, či že i řecká civilizace měla své expanzivní období, za Alexandra Makedonského).
Argumentem pro zdůrazňování spojitosti řecké a římské civilizace a pro nutnost užívat pojmu řecko-římská civilizace také bývá, že v lůně těchto dvou starých kultur se zrodilo křesťanství, které převzalo něco z římské a něco z řecké kultury (např. Pavel z Tarsu byl řecky píšící Říman). Pokud uznáme, že užívání pojmu řecko-římský svět je legitimní, a že křesťanství je koneckonců také jedním z produktů tohoto světa (navzdory kořenům na Blízkém východě), lze snadno řecko-římskou civilizaci označit za podstatu západní kultury, neboť tento amalgám dodal Západu základy přírodních věd a filozofie (obojí spojené společným geometrickým základem), demokracii, divadlo, základy humanismu (na člověka orientované kultury), klíčové náboženství, právní systém (římské právo) i ideu jednotné evropské civilizace (oikúmené, římský univerzalismus).
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ HENRICHS, Albert. Graecia Capta: Roman Views of Greek Culture. Harvard Studies in Classical Philology. 1995, roč. 97, s. 243–261. Dostupné online [cit. 2025-11-23]. ISSN 0073-0688. doi:10.2307/311309.
- ↑ RUTLEDGE, Steven H. Tiberius' Philhellenism. The Classical World. 2008, roč. 101, čís. 4, s. 453–467. Dostupné online [cit. 2025-11-23]. ISSN 0009-8418.
- ↑ Relationship Between Ancient Greek and Roman Architecture. StudyCorgi [online]. 2021-10-18 [cit. 2025-11-23]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Explore the difference between Greek and Roman mythology. Penn LPS Online [online]. 2024-02-19 [cit. 2025-11-23]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu řecko-římský svět na Wikimedia Commons
