Přeskočit na obsah

Řebříček sleziníkolistý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxŘebříček sleziníkolistý
alternativní popis obrázku chybí
Řebříček sleziníkolistý (Achillea aspleniifolia)
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádhvězdnicotvaré (Asterales)
Čeleďhvězdnicovité (Asteraceae)
Rodřebříček (Achillea)
Binomické jméno
Achillea aspleniifolia
Vent., 1803
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Řebříček sleziníkolistý (Achillea aspleniifolia) je jedním z mnoha druhů rodu řebříček. Druh vznikl vydělením ze širokého rodu řebříček obecný do jehož okruhu nyní patří. Řebříček sleziníkolistý je v České republice i na Slovensku považován za vzácnou rostlinu které hrozí vymizení.

Tento panonský subendemit je rozšířen od Rakouska (Dolní Rakousy a Burgenland) přes jižní Moravu, jižní Slovensko, Maďarsko, Slovinsko, Chorvatsko (Slavonie), Srbsko (Vojvodina) až do Rumunska (Sedmihradsko). Roste v termofytiku, nejčastěji v nížinách.

V České republice se vyskytuje velmi vzácně, v současnosti je znám pouze z 10 lokalit v nejteplejších oblastech jižní Moravy. Ty větší se nacházejí v okolí Bzence a Čejčeokrese Hodonín a u Rakvicokrese Břeclav, menší u Hlohovce a Úvalokrese Břeclav, u Vracovaokrese Hodonín, u Šatovaokrese Znojmo a u Dražovicokrese Vyškov.

Řebříček sleziníkolistý je druh ekologicky dosti skromný, není na přírodní podmínky příliš náročný. Roste na vlhkých až zamokřených loukách a pastvinách, při okrajích rákosin a porostů vysokých ostřic i podél odvodňovacích vodotečí. Potřebuje půdy bohaté na živiny s neutrální až zásaditou reakcí a snáší i poměrně zasolené půdy. Je druhem značně plastickým v délce a šířce listů a listenů i barvě jazykovitých květů a listenů.

Vytrvalá bylinalodyhou vysokou 30 až 90 cm která vyrůstá z vodorovného oddenku. Z oddenku, dlouhého až 10 cm, nejdříve vyroste listová růžice a později květonosná lodyha. Slabě žebernatá lodyha bývá přímá nebo vystoupavá, jednoduchá neb v horní části větvená, na průřezu oblá a mívá zelenou barvu s červenavým nádechem u báze. V mládí je řídce chlupatá a poměrně měkká, později ztvrdne a olysá. Rostlina má všechny listy dvou až třínásobně zpeřené. Listy v růžici jsou krátce řapíkaté a jejich délka bývá 3 až 11 cm. Spodní úzce podlouhlé lodyžní listy jsou včetně řapíku dlouhé 7 až 14 cm, listy výše postavené jsou přisedlé, ouškaté a postupně se zkracují. Vejčité listové úkrojky jsou nejčastěji dlouhé do 10 mm a široké do 6 mm. Střední a horní listy mají chrupavčitý lem který způsobuje jejich pichlavost.

Drobné květní úbory jsou uspořádány do řídkého až středně hustého květenství, chocholičnaté laty. Květy ve středu květního lůžka jsou oboupohlavné a mají bílou pěticípou trubkovitou korunu. Po okraji lůžka vyrůstá pět samičích květů, jejich trojlaločné liguly jsou širší než delší a bývají bílé, narůžovělé nebo sytě růžové. Víceřadý, úzce vejčitý či válcovitý zákrov má střechovitě seřazené listeny které jsou zelené se světle hnědým lemem a zprvu chlupaté.

Rostliny kvetou od konce května do poloviny července, po seči často vykvetou ještě v září. Jsou to cizosprašné, opylovány jsou hmyzem. Semena jsou obkopinaté klínovité nažky dlouhé 1,8 mm, jsou šedohnědě zbarvené a mají dvě světlá žebra. Je to diploidní druh 2n = 18.

Rostliny se rozmnožují jak rozrůstáním oddenků pomoci níž vytlačují jiné druhy ze svého blízkého okolí, tak i semeny která většinou vyklíčí téhož roku kdy dozrála. Drobná semena bývají rozšiřována anemochorně nebo endozoochorně.

Možnost záměny

[editovat | editovat zdroj]

Diploidní řebříček sleziníkolistý se velmi podobá dalším druhům z okruhu řebříčku obecného, zejména tetraploidnímu druhu řebříčku lučnímu. Ten má hustší odění a jemněji členěné listy s úkrojky 1. řádu které jsou oproti rovině listu stočené, kratší řapíky a menší počet růžově kvetoucích jedinců. Jednoznačné určení je ale možné pouze zjištěním počtu chromozomů. Mimo území Česka lze řebříček sleziníkolistý zaměnit s také diploidním druhem Achillea roseoalba.

Ohrožení

[editovat | editovat zdroj]

Většina stanovišť, kde se řebříček sleziníkolistý v minulosti vyskytoval, zanikla hlavně odvodněním a rozoráním zasolených mokrých luk a pastvin a jejich přeměnou na ornou půdu. Je proto ve třetím vydání „Červeného seznamu cévnatých rostlin České republiky“ zařazen mezi kriticky ohrožené druhy.[1][2][3][4][5][6]

  1. KUBIŠ, David. Hodnocení rodu Achillea z hlediska obsahu silic. Lednice, 2008 [cit. 05.03.2015]. Diplomová práce. Mendelova univerzita v Brně. Vedoucí práce Jarmila Neugebauerová. Dostupné online.
  2. MLČKOVÁ, Martina. Možnosti péče a obnovy genofondu rodu Achillea. Lednice, 2012 [cit. 05.03.2015]. Diplomová práce. Mendelova univerzita v Brně. Vedoucí práce Jarmila Neugebauerová. Dostupné online.
  3. JÍROVÁ, Alena. BOTANY.cz: Řebříček sleziníkolistý [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 23.01.2008 [cit. 2015-03-05]. Dostupné online. 
  4. DVOŘÁK, Václav. Natura Bohemica: Řebříček sleziníkolistý [online]. Natura Bohemica, Olomouc, rev. 04.07.2013 [cit. 2015-03-05]. Dostupné online. 
  5. Databáze C1 rostlin: Řebříček sleziníkolistý [online]. Informační systém ochrany přírody, AOPK ČR, Praha [cit. 2015-03-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-04-10. 
  6. GRULICH, Vít. Red List of vascular plants of the Czech Republic: 3rd edition. S. 631–645. Preslia [online]. Botanický ústav, AV ČR, Průhonice, 2012 [cit. 05.03.2015]. Roč. 84, čís. 3, s. 631–645. Dostupné online. ISSN 0032-7786. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]