Řízení letového provozu České republiky
| Řízení letového provozu České republiky | |
|---|---|
| Základní údaje | |
| Právní forma | státní podnik |
| Datum založení | 1. ledna 1993 |
| Adresa sídla | Navigační 787, Jeneč, 252 61, Česko |
| Souřadnice sídla | 50°5′12,48″ s. š., 14°11′58,56″ v. d. |
| Charakteristika firmy | |
| Provozní zisk | 96,5 mil. Kč (2019)[1] 415,2 mil. Kč (2018)[1] |
| Výsledek hospodaření | 178,5 mil. Kč (2019)[1] 302,6 mil. Kč (2018)[1] |
| Celková aktiva | 7,6 mld. Kč (2019)[1] 7,3 mld. Kč (2018)[1] |
| Vlastní kapitál | 6 mld. Kč (2019)[1] 6,1 mld. Kč (2018)[1] |
| Zaměstnanci | 1 004 (2019)[1] |
| Identifikátory | |
| Oficiální web | www |
| IČO | 49710371 |
| LEI | 31570010000000054512 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Řízení letového provozu České republiky, státní podnik (ŘLP ČR, s.p.)[2] je český státní podnik pověřený státem (viz Chicagská úmluva, ICAO) k poskytování „letových provozních služeb“ (Air Traffic Services) – ve vzdušném prostoru (airspace) nad územím České republiky.
Fungování[editovat | editovat zdroj]
Jejími hlavními nástroji řízení je „letecká pevná telekomunikační služba“ (Aeronautical Fixed Telecommunication Network), „letecká pohyblivá telekomunikační služba“ a „letové provozní služby“.
Piloti pohybující se v informační oblasti (FIR) (FIR Praha je tvořena hranicemi ČR) slyší pokyny ŘLP hlavně na radiových frekvencích oblastní služby řízení (ACC), letadla provádějící přiblížení na přistání se spojují s přibližovací službou řízení (APP) a letadla v těsné blízkosti letišť a na letištích se spojují s TWR (tower, řídící věž). Jde o tzv. služby ATS, Letové provozní služby, jejichž výkonní představitelé jsou ATCOs (Air Traffic Controllers) řídící letového provozu.
Nástroje pro sledování polohy jsou primární přehledový radar PSR – pracuje s přímými radarovými odrazy a sekundární přehledový radar SSR – pomocí dotazovače (interrogator) spolupracuje s S módovým odpovídačem (transponderem) umístěným na palubě letadel.
Řídící letového provozu řídí také pohyb letadel na letištní pohybové ploše (Movement Area), která sestává z odbavovací plochy (Apron) a provozní plochy (Manoeuvring Area), která sestává z RWY (Runway(s), VPD – vzletová a přistávací dráha/hy) a TWY (Taxiways) – pojížděcí dráhy.
Letiště, letištní budovy, letištní plochy a radionavigační příslušenství bylo v majetkové správě jiné organizace než ŘLP, a sice České správy letišť.
V únoru 2007 zahájilo provoz IATCC Praha (Národní Integrované středisko řízení letového provozu), v Jenči, kde je kromě administrativního zázemí podniku umístěna služba oblastního řízení a přibližovací služba, které předtím sloužily v Technickém bloku (budově TWR Ruzyně). Slovo „integrované“ mělo značit sloučení sídla civilní a vojenské služby řízení, k čemuž ale dosud nedošlo.
Ekonomické výsledky[editovat | editovat zdroj]
Více než 90 procent tržeb podniku je tvořeno příjmy z poplatků za navigační služby ve vzdušném prostoru nad ČR.[3] Hospodářský výsledek před zdaněním se v posledních letech pohyboval následovně:
- 2013: 508 milionů Kč
- 2014: 536 milionů Kč
- 2015: 407 milionů Kč
- 2016: 479 milionů Kč
- 2017: 484 milionů Kč
- 2018: 369 milionů Kč
- 2019: 239 milionů Kč
- 2020: –1 556 milionů Kč
- 2021: –710 milionů Kč
- 2022: 130 milionů Kč
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d e f g h i Řízení letového provozu České republiky: výroční zpráva. 2020. Dostupné online. [cit. 2021-04-23]
- ↑ Úplný výpis z obchodního rejstříku Řízení letového provozu České republiky, státní podnik (ŘLP ČR, s.p.), A 10771 vedená u Městského soudu v Praze. justice.cz [online]. Ministerstvo spravedlnosti České republiky, 2021-11-26 [cit. 2021-11-26]. Dostupné online.
- ↑ BERNÁTH, Michal. Stamilionová „kapsa“ nad Českem. Lidové noviny. 2019-10-19, roč. 32, čís. 243, s. 3.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Řízení letového provozu České republiky na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
