Římskokatolická farnost – děkanství Osek u Duchcova

Římskokatolická farnost – děkanství Osek u Duchcova
	Klášterní kostel Nanebevzetí P. Marie v Oseku
Základní údaje
Církev	římskokatolická
Vikariát	teplický
Diecéze	litoměřická
Provincie	česká
Administrátor excurrendo	R.D. Michael-Philipp Irmer
Lokalizace farnosti
	Římskokatolická; farnost – děkanství; Osek u Duchcova
Území farnosti
	Dlouhá Louka • Domaslavice • Háj u Duchcova • Hrad Osek • Hrdlovka • Loučná u Lomu • Osek
Kontakt
Adresa sídla	Mostecká 22, Mariánské Radčice, 435 32, Česko
Souřadnice	50°37′17,04″ s. š., 13°42′15,48″ v. d.
Webové stránky	www.marianske-radcice.com
E-mail	farnost.osek@dltm.cz
Datová schránka	r2tu8my
IČO	63788314 (VR)
Externí odkazy
	Databáze Ministerstva kultury České republiky
	Údaje v infoboxu aktuální k 8/2023
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Římskokatolická farnost – děkanství Osek u Duchcova (něm. Ossegg) je církevní správní jednotka sdružující římské katolíky na území města Osek a v jeho okolí. Organizačně spadá do teplického vikariátu, který je jedním z 10 vikariátů litoměřické diecéze.

Historie farnosti[editovat | editovat zdroj]

Farnost v Oseku vznikla neznámo kdy. Od roku 1199 zde fungoval cisterciácký klášter. Cisterciáci se podíleli určitou měrou i na místní duchovní správě (při farním kostele byla duchovní správa česká, při klášterním německá). Farnost byla v roce 1917 povýšena na děkanství. Osudy farnosti jsou poměrně úzce provázány s dějinami místního kláštera.

Po roce 1945 museli němečtí cisterciáci z oseckého kláštera odejít, farnost však zůstali spravovat cisterciáci čeští.^[1] V 90. letech 20. století bylo již děkanství administrováno ex currendo z Duchcova či Hrobu. Farní kostel byl uzavřen (bývala v něm pouze poutní bohoslužba 1× ročně) a věřící docházeli na bohoslužby do klášterního kostela (v klášteře opět fungovala cisterciácká komunita). V roce 2008 se působení cisterciáků v Oseku přerušilo, a správu farnosti převzal administrátor z Mariánských Radčic, později z Bohosudova. Tento stav trvá na počátku roku 2020.

Duchovní správcové vedoucí farnost[editovat | editovat zdroj]

Farnost byla od svého počátku spravována cisterciáckými mnichy z místního kláštera.

Začátek působnosti jmenovaného v duchovní správě farnosti od:^{[p 1]}

1765 Philippus Figalla O. Cist.
1773 Albericus Baader O. Cist., † 4. 5. 1788
1780 Paul. Kubitz O. Cist., † 11. 4. 1802
1802 Procop. Pruch O. Cist., † 4. 4. 1811
1804 Ign. Rhön O. Cist., † 5. 11. 1811
1811 Rud. Biber O. Cist., † 19. 8. 1817
1817 admin. vacat, coop. Simon. Kny O. Cist.
1817 Eugen. Effenberger O. Cist., n. 22. 1. 1756 Lusat Königshain., o. 23. 5. 1787, † 1. 7. 1836
1820 Wenc. Francl O. Cist., n. 29. 5. 1777 Johnsdorfens., o. 6. 9. 1803, † 15. 2. 1852
1822 Anast. Klukhen O. Cist., n. 20. 11. 1752 Schlaggenwald, o. 4. 6. 1782, † 12. 1. 1836
1828 Ign. Gregor. Müller O. Cist., n. 5. 12. 1779 Trubschicens., o. 8. 9. 1805, † 30. 4. 1849
1835 Simon. Kny O. Cist., n. 2. 10. 1778 Sebastiansberg., o. 14. 9. 1804, † 11. 2. 1843
1838 Franc. Ambros. Pannosch O. Cist., n. 8. 12. 1786 Caaden, o. 9. 8. 1811, † 27. 7. 1871
1861 Marian. Hanika O. Cist., n. 17. 6. 1809 Luditz., o. 3. 8. 1835, † 21. 12. 1876
1877 Albericus Hecht O. Cist., n. 31. 7. 1819 Braunau, o. 25. 7. 1844, † 2. 8. 1888
1879 Ludovic. Franc. Angermann O. Cist., n 30. 12. 1829 Labant., o. 20. 8. 1856, † 12. 9. 1906
1887 Engelb. Jos. Richter O. Cist., n. 15. 8. 1841 Lukavec., o. 29. 6. 1866, † 12. 4. 1915
1908 Julius Wenc. Schröter O. Cist., n 17. 1. 1846 Kutteslawitz, o. 25. 6. 1871, † 12. 6. 1910
1911 Max. Aloys. Maček O. Cist., n 3. 3. 1872 Gmünd, o. 7. 7. 1895
1921 Ign. Jos. Volke O. Cist., n 20. 7. 1865 Hauptmannsdorf, o. 17. 7. 1892, † 25. 4. 1925
1926 Jos. Franc. Czerny O. Cist., n 3. 12. 1878 Lobetsch, o. 12. 7. 1903, † 16. 3. 1940
1936 Aelredus Henr. Schneider O. Cist., n. 22. 7. 1879 Zwittau, o. 17. 7. 1904
1939 par. vacat
15. 11. 1939 Norbert. Ferd. Fischer O. Cist., n 25. 1. 1907 Obernitz, o. 24. 6. 1931, † 30. 11. 1965
1. 7. 1945 Sigism. Joann Kapic, O.Cist. (poslední cisterciák před komunistickou totalitou, poválečný formální převor a národní správce kláštera)
v letech 1946-1950 ve farnosti působili rovněž salesiáni. Do r. 1950 byl mezi nimi i Vojtěch Basovník
1. 5. 1952 Dominik Jiří Mickel O. Cist.
1. 5. 1962 Stephan. Sivák
22. 2. 1963 Antonín Pospíšil
1. 6. 1963 Jaroslav Novosad
15. 3. 1994 Milan Matfiak
1. 6. 1999 Josef Hurt, admin. exc. z farnosti – děkanství Duchcov
1. 7. 2001 Štefan Pilarčík, admin. exc. z farnosti Hrob, přičemž bohoslužby vykonávali cisterciáci z místního kláštera
1. 10. 2008 Michael-Philipp Irmer, admin. exc. z Bohosudova
- 21. 5. 2018 Christopher Cantzen, jáhen, od 4. 7. 2021 farní vikář^[2]

Kromě kněží stojících v čele farnosti, působili ve farnosti v průběhu její historie i jiní kněží. Většinou pracovali jako farní vikáři, kaplani, katecheté, výpomocní duchovní aj.

Římskokatolické sakrální stavby a místa kultu na území farnosti[editovat | editovat zdroj]

	Stavba	Místo	Bohoslužby	Zeměpisné souřadnice	Status	Číslo kulturní památky
Kostely
1.	Kostel sv. Petra a Pavla	Osek	bližší informace o bohoslužbách	50°37′17″ s. š., 13°42′16″ v. d.	farní kostel	42516/5-2720 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (Q15290693)
2.	Kostel Nanebevzetí Panny Marie	Klášter Osek	bližší informace o bohoslužbách	50°37′16″ s. š., 13°41′38″ v. d.	klášterní kostel	42489/5-2722 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (Q15269142)
Kaple
3.	Kaple sv. Kateřiny	Osek	bližší informace o bohoslužbách	50°37′19″ s. š., 13°41′37″ v. d.	kaple	42489/5-2722 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (Q15290689)
4.	Kaple Nejsvětějšího srdce Ježíšova	Dlouhá Louka	bližší informace o bohoslužbách	50°38′41″ s. š., 13°38′57″ v. d.	kaple	—
5.	Kaple Patronů Čech^[3]	Hrad Osek	bližší informace o bohoslužbách	50°37′53″ s. š., 13°39′58″ v. d.	kaple	85722/5-5608 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (Q15360217)
6.	Kaple Panny Marie a sv. Leonarda	Háj u Duchcova	bližší informace o bohoslužbách	50°37′47″ s. š., 13°42′35″ v. d.	kaplička	—
Některé drobné sakrální stavby a pamětihodnosti lze dohledat zde v databázi Drobné sakrální památky Zaniklé sakrální stavby lze dohledat zde v databázi Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice

Ve farnosti se mohou nacházet i další drobné sakrální stavby, místa římskokatolického kultu a pamětihodnosti, které neobsahuje tato tabulka.

Příslušnost k farnímu obvodu[editovat | editovat zdroj]

Z důvodu efektivity duchovní správy byl vytvořen farní obvod (kolatura) farnosti Bohosudov, jehož součástí je i farnost-děkanství Osek u Duchcova, která je tak spravována excurrendo.^[4]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Socha sv. Jana Nepomuckého v Oseku
Kaple v Oseku u silnice směrem na obec Lom
Mariánský sloup, Osek
Obelisk se sochou Panny Marie s Ježíškem v Oseku
Socha sv. Valentina v Oseku
Pamětní deska v klášteře v Oseku
Cisterciácký klášter Osek
Opatství v Oseku
Křížová chodba v klášteře v Oseku

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

↑ Některá jména jsou v latinském nebo německém zkráceném tvaru, tak jak je zaznamenávaly diecézní katalogy do poloviny 20. století.

Reference[editovat | editovat zdroj]

↑ Kněží litoměřické diecéze v roce 1948 na webu Josefhurt.cz. www.josefhurt.cz [online]. [cit. 2013-01-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
↑ Litoměřice: Archiv biskupství litoměřického, 2022.
↑ Kaple Patronů Čech na webu Hrady.cz
↑ Katalog biskupství litoměřického, R.D. Michael-Philipp IRMER [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2020-02-09]. Dostupné online.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Profil farnosti v elektronickém katalogu litoměřické diecéze

[latina-2] Některá jména jsou v latinském nebo německém zkráceném tvaru, tak jak je zaznamenávaly diecézní katalogy do poloviny 20. století.

[1] Kněží litoměřické diecéze v roce 1948 na webu Josefhurt.cz. www.josefhurt.cz [online]. [cit. 2013-01-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.

[3] Litoměřice: Archiv biskupství litoměřického, 2022.

[4] Kaple Patronů Čech na webu Hrady.cz

[irmer-5] Katalog biskupství litoměřického, R.D. Michael-Philipp IRMER [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2020-02-09]. Dostupné online.

[1]

[p 1]

[2]

[3]

[4]