Říčanka jednoskvrnná

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxŘíčanka jednoskvrnná
alternativní popis obrázku chybí
Phalloceros caudimaculatus, samice
Vědecká klasifikace
ŘíšeŽivočichové (Animalia)
KmenStrunatci (Chordata)
PodkmenObratlovci (Vertebrata)
NadtřídaRyby (Osteichthyes)
TřídaPaprskoploutví (Actinopterygii)
NadřádKostnatí (Teleostei)
ŘádHalančíkovci (Cyprinodontiformes)
ČeleďŽivorodkovití (Poeciliidae)
RodŘíčanka (Phalloceros)
Binomické jméno
Phalloceros caudimaculatus
Girardinus caudimaculatus

Hensel, 1868
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Říčanka jednoskvrnná,[1][2] další české názvy: říčanka jednoskvrnná kropenatá, retikulárka,[3] živorodka kropenatá,[4] (latinsky: Phalloceros caudimaculatus, slovensky: Živorodka čiernoškvrnitá, anglicky: Dusky millions fish, Leopard fish).[pozn. 1][5]

Rybu poprvé popsal v roce 1868 německý herpetolog, mammalog a paleontolog Reinhold Friedrich Hensel (1. září 1826 – 6. listopad 1881).[6] Jedná se o vůbec první živorodky, které se rozmnožily v Evropě. Před druhou světovou válkou se o nich mluvilo jako o „rybách našich dědečků".[7]

Ryba bývá zaměňována s morfologicky podobnými druhy, jako jsou např. Gambusia holbrooki a Gambusia affinis. Phallocerosprsní ploutve s 9 až 10 paprsky, kdežto Gambusia jich má 12 nebo více.[7]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Jedná se o malé, silné ryby s mírně klenutým hřbetem; tělo se trochu stlačuje směrem k ocasu. Ústa jsou malá a mírně převrácená. Ryba má břicho i tělo šedo-olivové až světle zlatožluté barvy poseté drobnými tečkami, které jsou výraznější u samců a někdy způsobují až zcela černé zbarvení. Černá skvrnitost závisí na teplotě vody, zejména pak v zimním období. Čím je teplota vody nižší, tím víc černých skvrn se vyskytuje. Populace chované při 15°C mají pod černými skvrnami výraznou zelenou barvu. Samice dorůstají do celkové délky 6 cm. Samci jsou o polovinu menší. Pohlaví ryb je snadno rozeznatelné: samci mají pohlavní orgán gonopodium, samice klasickou řitní ploutev.

Ryba patří mezi škodlivé druhy 2. třídy a je uvedena v globální databázi invazivních druhů (ISSG Archivováno 5. 11. 2010 na Wayback Machine., The Invasive Species Specialist Group).[5]

Biotop[editovat | editovat zdroj]

Biotopem ryby je jižní Amerika, především oblast Amazonie, vyskytuje se v řekách a potocích v Brazílii, Paraguay, Uruguay, Argentině (Rio de Janeiro). Obývá mělké, hustě zarostlé okraje vod s nízkým průtokem vody.[3][5]

Mimo biotop byla ryba zavlečena do Afriky,[pozn. 2] na Nový Zéland[pozn. 3] a do Austrálie.[pozn. 4][5]

Mezi její přirozené predátory patří: Astyanax bimaculatus (Tetra dvojskvrnná), Astyanax scabripennis, Helicops infrataeniatus, Hollandichthys multifasciatus, Mimagoniates barberi (Tetra podélněpruhá), Mimagoniates microlepis a Trichomycterus.

Chov v akváriu[editovat | editovat zdroj]

  • Chov ryby: Jedná se o mírumilovnou, nenáročnou rybu, která nemá ráda teplou vodu, kde ztrácí barvu a přestává se množit. Při teplotách nad 26 °C hyne. Této živorodé rybě vyhovuje denní, noční a sezónní kolísání teplot. Vyhovuje jí dobře okysličená a proudící voda, vč. kvalitní filtrace. Ryba Je vhodná i pro začátečníky. Jedná se o plachou rybu, která vyžaduje akvária zarostlá vodními i plovoucími rostlinami.[3][7]
  • Teplota vody: Doporučuje se teplota v rozmezí 18–22 °C,[3]
  • Kyselost vody: od 7,0–8,0 pH.[3]
  • Tvrdost vody: 5–19°dGH.[3]
  • Krmení: Jedná se o všežravou rybu, přijímá tedy umělé vločkové krmivo, mražené krmivo, drobné živé krmivo (nítěnky, plankton), detrit, rostlinnou potravu, řasy.[3]
  • Rozmnožování: Rybu chováme v hejnu 6 a více kusů s převahou samic. Samice rodí až 30 živých mláďat. Březost trvá cca 28–40 dní. Potěr je vhodné odlovit od rodičů, ev. mít velmi hustě zarostlou nádrž. Rodiče mají sklony ke kanibalismu. Velikost potěru je 5–7 mm a ihned přijímá potravu. Ryba pohlavně dospívá ve 4 měsících.[3]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Další latinské názvy: Girardinus caudimaculatus Hensel, 1868; Glaridichthys caudimaculatus Philippi, 1904; Glaridichthys januarius Philippi; Glaridodon januarius Garman, 1895; Phalloceros caudimaculatus reticulatus Köhler, 1905; Phalloceros caudiomaculatus Arias & Reznick, 2000; Phalloceros caudomaculatus Eigenmann, 1907; Poecilia caudomaculatus Eigenmann, 1894.
  2. Byla vysazena v Malawi, počátkem 50. let 20. století. Pro boj s komáry.
  3. V potocích poblíž Kamo na Severním ostrově. Okolo rok 2009.
  4. V 50. letech 20. století byla ryba vysazena v jihozápadní Austrálii do odvodňovacích systémů v South Perth, Swan River, jižní Austrálii, v odtoku řeky Todd poblíž Alice Springs na severním území. v západní Austrálii v South Perth) a v Churchmans Brook, přítoku řeky Canning, Wungong, Bull Creek, Lesmurdie Brook a jižní řece. V roce 2002 v rybnících Long Reef Golf Course v Novém Jižním Walesu nedaleko Sydney.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. RNDR. SLABOCH, Roman. České názvosloví živorodek. Ilustrace Martin Rose (Kresba na titulní stránce), Jiří Plíštil (Grafický design a layout). První. vyd. [s.l.]: AQUATAB, 2009-08-07. 63 s. Dostupné online. 
  2. GÜNTHER, Sterba. Akvaristika. [s.l.]: Práce, 1960. 324 s. 
  3. a b c d e f g h Říčanka jednoskvrnná kropenatá - Phalloceros caudimaculatus reticulatus. web rybicky.net [online]. RYBIČKY:NET [cit. 2020-01-18]. Dostupné online. 
  4. Dokoupil, N. 1981. Živorodky, technika chovu, biologie druhů, standardy. SZN Praha, 264 str.; Frank, S. 1984. Akvaristika. Práce, Praha, 368 str.; Hanel, L. 1998. Ryby I. Svět zvířat, Albatros, Praha, 150 str.; Hofmann, J. & Novák, J. 1998. Velký atlas akvarijních ryb. Nakladatelství Brázda s.r.o., 364 str.; Paysan, K. 1995. Akvarijní ryby - 500 druhů. Granit, s. r. o., Praha, 200 str.; Slaboch, R. 2009. České názvoloví živorodek (Poeciliidae: Poeciliinae). AQUATAB. 63 str.
  5. a b c d Phalloceros caudimaculatus (dusky millions fish). web cabi.org [online]. CAB International, 2019-11-19 [cit. 2020-01-17]. Dostupné online. 
  6. Hensel, R. 1868. Beiträge zur Kenntniss der Wirbelthiere Südbrasiliens. (Fortsetzung). Archiv für Naturgeschichte v. 34 (pt 1): 323-375. 2020-01-18
  7. a b c ŠČOBÁK, Jiří. Seznamte se s divokými živorodkami. blog.sme.sk [online]. Petit Press, a.s., 2019-02-23 [cit. 2020-01-13]. Dostupné online. (slovensky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • DOKOUPIL, Norbert. Živorodky. První. vyd. [s.l.]: SZN - STÁTNÍ ZEMĚDĚLSKÉ NAKLADATELSTVÍ, 1981. 264 s.
  • GÜNTHER, Sterba. Akvaristika. [s.l.]: Práce, 1960. 324 s.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]