Řád vestfálské koruny

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Odznak řádu.

Řád vestfálské koruny byl vestfálský záslužný řád. Založil ho roku 1809 vestfálský král Jérôme Bonaparte. Řád zanikl po rozpadu Vestfálského království po bitvě u Lipska roku 1813.

Vzhled řádu[editovat | editovat zdroj]

Odznakem je zlatá koruna, na níž stojí proti sobě vztyčený kůň (znak Hannoverska) a korunovaný lev (znak Hessenska). Mezi nimi pak stojí poloviční orlice spojená s polovičním lvem. Tato figura je korunovaná. Nad všemi těmito zvířaty se pak nachází korunovaná napoleonská orlice. Na dolním konci koruny je vyryto heslo CHARAKTER UND AUFRICHTIGKEIT (Charakter a upřímnost).

Hvězda je stříbrná a šesticípá, stuha pak tmavomodrá.

Císař Napoleon I., bratr vestfálského krále Jérôma, se o bratrově řádu vyjádřil, že řád obsahuje příliš mnoho zvířat.

Dělení[editovat | editovat zdroj]

Řád se dělil na tři třídy:

  • velkokomandér – velkostuha, hvězda a řetěz
  • komandér – u krku
  • rytíř – na prsou

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • LOBKOWICZ, František. Encyklopedie řádů a vyznamenání. Praha: Libri, 1999. 255 s. ISBN 80-85983-71-0.