Řád vestfálské koruny

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Odznak řádu.

Řád vestfálské koruny byl vestfálský záslužný řád. Založil ho roku 1809 vestfálský král Jérôme Bonaparte. Řád zanikl po rozpadu Vestfálského království po bitvě u Lipska roku 1813.

Vzhled řádu[editovat | editovat zdroj]

Odznakem je zlatá koruna, na níž stojí proti sobě vztyčený kůň (znak Hannoverska) a korunovaný lev (znak Hessenska). Mezi nimi pak stojí poloviční orlice spojená s polovičním lvem. Tato figura je korunovaná. Nad všemi těmito zvířaty se pak nachází korunovaná napoleonská orlice. Na dolním konci koruny je vyryto heslo CHARAKTER UND AUFRICHTIGKEIT (Charakter a upřímnost).

Hvězda je stříbrná a šesticípá, stuha pak tmavomodrá.

Císař Napoleon I., bratr vestfálského krále Jérôma, se o bratrově řádu vyjádřil, že řád obsahuje příliš mnoho zvířat.

Dělení[editovat | editovat zdroj]

Řád se dělil na tři třídy:

  • velkokomandér – velkostuha, hvězda a řetěz
  • komandér – u krku
  • rytíř – na prsou

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • LOBKOWICZ, František. Encyklopedie řádů a vyznamenání. Praha: Libri, 1999. 255 s. ISBN 80-85983-71-0.