Ľubor Kresák

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Ľubor Kresák
Narození 23. srpna 1927
Topoľčany
Úmrtí 20. ledna 1994 (ve věku 66 let)
Bratislava
Alma mater Univerzita Karlova
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

prof. RNDr. Ľubor Kresák, DrSc. (23. srpna 1927 Topoľčany20. ledna 1994 Bratislava) byl slovenský astronom.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Narodil se 23. srpna 1927 v Topolčanech. Po absolvování Přírodovědecké fakulty UK v Praze, kde získal i titul doktora přírodních věd (1951), pracoval do r. 1955 v Astronomické observatoři na Skalnatém plese. Zde úzce spolupracoval s doc. V. Guthem, který měl na něj velký vliv. V tomto čase přednášel astronomii na VŠP v Prešově (1952- 1955). V roce 1955 se stal vedoucím oddělení meziplanetární hmoty Astronomického ústavu SAV v Bratislavě a začal přednášet astronomii na Přírodovědecké fakultě UK. Titul kandidáta věd získal v r. 1957, o čtyři roky později se habilitoval, doktorem věd se stal v r. 1967, rok na to byl zvolen korespondentem SAV a v roce 1988 korespondentem ČSAV. V roce 1993 se stal prvním slovenským profesorem astronomie. V Astronomickém ústavu SAV zastával funkci zástupce ředitele. Dr. Ľubor Kresák se věnoval pozorování komet, asteroidů a meteorů. Zabýval se jejich prostorovým rozložením a pohybem, zkoumal jejich původ a vývoj. Objevil dvě komety: 1951 Tuttle-Giacobini-Kresák a 1954 Kresák-Peltier.

Je autorem teoretických prací o evolučních vztazích mezi kometami, asteroidy a meteoroidy. Mezi jeho nejvýznamnější výsledky patří objasnění procesu stárnutí, délky existence a způsobu zániku komet, objev a vysvětlení rezonančních mezer v soustavě komet, určení hmotnosti soustavy asteroidů, objasnění původu Tunguzského meteoritu atd. Jeho zásluhou se Astronomický ústav zařadil mezi přední světová pracoviště ve výzkumu meziplanetární hmoty. Prof. Kresák založil vědeckou školu v oblasti vzájemných souvislostí mezi jednotlivými populacemi meziplanetárních těles, která si získala uznání v astronomickém světě. Počet odvolávek na jeho vědecké práce dávno překročil číslo 1500 a v posledních letech se pohyboval kolem 100 citací za rok. Vědecké úspěchy Ľubora Kresáka ocenila i mezinárodní astronomická komunita. Jeho jméno nese planetka č. 1849 Kresák. V roce 1961 se stal úřadujícím předsedou komise pro meteory a meteority Mezinárodní astronomické unie a v letech 1973- 1976 byl prezidentem komise pro polohy a pohyb malých planet, komet a satelitů MAU. V roce 1975 se stal členem řídícího výboru Mezinárodního programu pro výzkum sluneční soustavy. V roce 1979 byl zvolen viceprezidentem MAU. Od roku 1958 byl členem a od roku 1971 místopředsedou Československého národního komitétu astronomického. Byl zakládajícím členem České astronomické společnosti při SAV a dlouholetým členem jejího hlavního výboru. Oceněním Kresákovy vědecké práce doma bylo udělení Státní ceny v roce 1970. Zemřel 20. ledna 1994 v Bratislavě.

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ľubor Kresák na slovenské Wikipedii.