Ču Caj-jü

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Ču Caj-jü
Jiná jména Ču Po-čchin, Ťü-čchü šan-žen, Čeng Tuan-ťing š’-c’
Narození 1536[1]
Čchin-jang, Che-nan[1]
Úmrtí 19. květen 1611[1]
Národnost Chan
Země říše Ming
Povolání aristokrat
Znám jako hudebník a hudební teoretik
Titul následník knížete (世子, š’-c’)
Nábož. vyznání konfucianismus
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Ču Caj-jü je čínské jméno, v němž Ču je příjmení a Caj-jü osobní jméno.

Ču Caj-jü (Čínština: znaky 朱載堉, pinyin Zhū​ Zǎi​yù​; 153619. květen 1611) byl čínský aristokrat, člen dynastie Ming. Věnoval se hudbě a teorii hudby, jako jeden z prvních autorů roku 1584 publikoval práci popisující rovnoměrně temperované ladění.

Jména[editovat | editovat zdroj]

Ču Caj-jü používal zdvořilostní jméno Po-čchin (čínsky pchin-jinem bóqín, znaky 伯勤) a pseudonym Ťü-čchü šan-žen (čínsky pchin-jinem Jùqǔ shānrén, znaky 句曲山人).[1] Obdržel posmrtné jméno Tuan-ťing(čínsky pchin-jinem Duānjìng, znaky 端靖).

Život a dílo[editovat | editovat zdroj]

Ču Caj-jü – tanec s vlajkou

Ču Caj-jü se narodil roku 1536 v Čchin-jangu v provincii Che-nan[1] ve vysoce postavené rodině náležející k tehdejší vládnoucí dynastii Ming, byl nejstarším synem Ču Chou-wana, knížete z Čeng, a v šestém pokolení potomkem čtvrtého císaře dynastie Chung-siho.[1]

Ču Chou-wan byl důsledný konfucián, skromný a umírněný v chování, ale znepřátelil si císaře Ťia-ťinga, když mu roku 1548 zaslal memorandum, ve kterém protestoval proti císařovu zaujetí taoismem.[1] Po dvou letech ho navíc jeden z bratranců obvinil ze zrady, císařská vyšetřující komise sice nalezla jen drobné prohřešky, císař však Ču Chou-wana zbavil titulů a hodností a poslal do domácího vězení ve Feng-jangu, kde byli drženi provinilci z císařského rodu.[1] Rehabilitován byl až roku 1567, po nástupu císaře Lung-čchinga. Ču Caj-jü tak vyrůstal bez otce a oženil se až roku 1570.[2]

Roku 1593 zdědil titul knížete z Čeng, ale rezignoval ve prospěch svého bratrance. Císař uspokojil jeho žádost až roku 1606 a ponechal mu titul „následník knížete“ (世子, š’-c’).[2]

Ču Caj-jü sdílel s otcem zájem o osudy ostatních příslušníků dynastie, opakovaně (a neúspěšně) navrhoval císaře, aby povolil nadaným členům císařského rodu studovat, skládat zkoušky a zastávat úřady.[2] V prvé řadě se však během života soustředil se na vědu, pod vlivem otce, se kterým po jeho propuštění spolupracoval. Je autorem 28 či 29 spisů. Psal zejména o teorii hudby a hudební historii, tanci a taneční hudbě. Věnoval se i kalendáři, matematice (nezbytné pro jeho práci na kalendáři a hudební teorii) a fonologii.[2] Tři z jeho teoretických prací rozvíjejí myšlenku rovnoměrně temperovaného laděníLü-süe sin-šuo publikované roku 1584, Lü-lü ťing-i napsaná v letech 1595/96, publikovaná po roce 1606) a Suan-süe sin-šuo vydaná roku 1603. Svými spisy se zařadil mezi nejdůležitější čínské hudební historiky,[3] přičemž rovnoměrně temperované ladění popsal dříve, než se (v letech 1605–1608) analogické práce objevily v Evropě.[4]

Ču Caj-jüovo studium kalendáře vyústilo v návrhy na jeho přesnění, kvůli odporu Astromického úřadu, jehož učenci drželi svá místa dědičně, byly návrhy Ču Caj-jüa a jeho otce odmítnuty. Dvojice však zahájila diskuzi, která o tři desetiletí později vyústila v reformy pod vedením Sü Kuang-čchiho, již pod vlivem evropské vědy.[5]

Zemřel roku 1611,[1] císař mu udělil posmrtné jméno Tuan-ťing (端靖), jeho plný posmrtný titul je „knížecí následník Tuan-ťing z Čeng“ (鄭端靖世子, Čeng Tuan-ťing š’-c’).[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Zhu Zaiyu, Prince of Zheng na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f g h i GOODRICH, L. Carington; FANG, Chaoying, a kol. Dictionary of Ming Biography, 1368-1644. New York : Columbia University Press, 1976. xxi + 1751 s. [Dále jen Goodrich]. ISBN 0-231-03801-1 (sv. 1), 023103833X (sv. 2). Heslo Chu Tsai-yü, s. 367–371, na s. 367. (anglicky) 
  2. a b c d e Goodrich, s. 368.
  3. KUTTNER, Fritz A. Prince Chu Tsai-Yü's Life and Work: A Re-Evaluation of His Contribution to Equal Temperament Theory. Ethnomusicology. květen 1975, roč. 19, čís. 2, s. 163.  
  4. GERNET, Jacques. A History of Chinese Civilization. Cambridge : Cambridge University Press, 1996. 801 s. ISBN 0521497817, 9780521497817. S. 441. (anglicky) 
  5. Goodrich, s. 369.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KUTTNER, Fritz A. Prince Chu Tsai-Yü's Life and Work: A Re-Evaluation of His Contribution to Equal Temperament Theory. Ethnomusicology. květen 1975, roč. 19, čís. 2, s. 163–206.