Čtyři velké hry čchuan-čchi

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Čtyři velké hry čchuan-čchi (čínsky v českém přepisu S’-ta čchuan-čchi, pchin-jinem sìdà chuánqí, znaky zjednodušené 四大传奇, tradiční 四大傳奇) je označení pro čtyři čínské divadelní hry čchuan-čchi, spolu s Hrou o loutně nejuznávanější hry konce jüanského a počátku mingského období.[1]

Ke čtyřem velkým hrám patří

První dvě jsou melodramatické příběhy talentovaných vzdělanců bez postavení, kteří se zamilovali, byli od své lásky odtrženi (nutností odejít k úřednickým zkouškám a nepřízní jejích rodičů), ale sloužili zkoušky s vynikajícím výsledkem a získali své milované. Třetí je příběh věrné manželky vojevůdce, která se s mužem shledala až po desetiletích prostřednictvím jejich syna. Poslední je o sporu dvou bratří, vyřešeném moudrostí manželky staršího z nich.

Dochovaly se vesměs v pozdně mingských vydáních, psaných buď literárním jazykem a určených ke čtení, nebo v hovorovějších verzích patrně odrážejících divadelní praxi. Pozdně mingští kritici se k jejich lidovému jazyku stavěli negativně.[1]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b NIENHAUSER, William H., a kol. The Indiana Companion to Traditional Chinese Literature. Bloomington, Indiana: Indiana University Press, 1986. 1050 s. ISBN 0253329833, ISBN 9780253329837. S. 725. (anglicky)