Čtyřžábří

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxČtyřžábří
alternativní popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen měkkýši (Mollusca)
Třída hlavonožci (Cephalopoda)
Podtřída čtyřžábří (Nautiloidea)
řády
  • Ellesmerocerida †
  • Oncocerida †
  • Discosorida †
  • Tarphycerida †
  • Nautilida
  • Cyrtocerinida
  • Placenticeras †
  • Pleuronoceras †
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Trilacinoceras

Čtyřžábří (Nautiloidea) je podtřída hlavonožců a spadají do ní dvě čeledi: loděnkovití (Nautilidae) a Orthocerida. Orthocerida žili v podobné době jako loděnky, měli i podobnou stavbu těla jako loděnky, ale narozdíl od nich vyhynuli už dříve. Do skupiny Nautiloidea spadají také pravěcí amoniti, kteří mají totožnou stavbu těla s loděnkami. Tyto pravěké předchůdce loděnek také chránila pevná schránka, podobně jako dnešní loděnky. Několik pravěkých hlavonožců patří také mezi čtyřžábré. Řád Orthocerida obsahuje několik čeledí a rodů různých Orthoceridů . Nejznámější z nich je rod Orthoceras. Loděnkovití mají naopak vyhynulých dost příbuzných, jako jsou loděnky z rodů Asteroceras, Cymatoceras a třeba Trilacinoceras, který měl schránku stejnou jako ostatní rody, ale z konce měla ještě trubku a měl tak větší ochranu. Všechny z těchto rodů bohužel vyhynuly a zbyly jen jediné dva rody: Nautilus a Allonautilus. Z rodu Allonautilus vymřely všechny kromě dvou druhů a z rodu Nautilus zbylo jen 5 druhů, dokud nebyl druh Nautilus cookanum někdy mezi rokem 1600 - 1700 vyhuben. Nyní žije už jen 6 druhů loděnek. Amoniti vymřeli v pravěku a jejich fosílie se dají najít prakticky po celém světě. Většina fosílií amonitů dosahovaly délky ani ne 7 cm. Některé však dosahovaly délky až 3 m. Tito obři byli často největšími hlavonožci hned po hlavonožcích z řádu Orthocerida. Byli na podobné úrovni jako loděnkovití. Typické malé fosílie těchto hlavonožců měly vroubkovanou schránku. Jiní, například z rodů Asteroceras nebo Trilacinoceras však měli schránku hladkou . Není přesně známo, proč to tak je, ale stejně byly nalezeny i výjimky, kde i na druhu Asteroceras nebo Lewesiceras byly vroubky na schránce. Měli stejnou stavbu těla jako loděnkovití, avšak schránku měli pevnější a vroubkovanější. Loděnkovití měli naopak schránku hladkou, podobně jako rody Asteroceras, Cymatoceras, Lewesiceras nebo Trilacinoceras měli schránku hladkou. Avšak byly i výjimky, kdy měly rody Asteroceras nebo Lewesiceras vroubky, ale tyto vroubky se vyskytují jen u druhu amonitů. Loděnkovití ani v současnosti ani v minulosti neměli na schránce vroubky, proto je dočista možné, že vroubky se vyskytují jen u amonitů. Podle informací bylo na internet dáno video z oceánu, které zachycovalo amonity v několika set až tisíc metrů pod hladinou. Není známo, zda jde o podvrh nebo o pravé video. Bylo také na internetu nalezeno video, které ukazovalo existenci podmořských obřích amonitů a Orthoceridů, v jejich prostředí v hloubce 4560 km pod hladinou. Obě videa byly prozkoumána ale viry ani podobné nebezpečné programy u sebe neměly. Obě videa byly z youtube roku 2010 smazána. Není zatím jasné, jestli doopravdy tito živočichové ještě žijí, ale podle fotografií a videí natočených vědci je možné že nejbližší příbuzné těchto druhů najdeme pod vodou, jako jsou sépie, chobotnice a krakatice. V těchto hloubkách byly natočeny také záběry obřích chapadel, podobných jako má loděnka, ale o něco větší. Podle fotografií a videí je pravděpodobné, že existují i obří živoucí fosílie a nové druhy čekají na objevení. Podle vědců se jednalo o největšího hlavonožce, který byl kdy spatřen fotografií či záběry na kamerách.