Čipová totalita

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
RFID čip, který se umisťuje na zboží

Čipová totalita je označení toho druhu ovládání společnosti, který umožňuje mocenským subjektům evidovat a podrobně sledovat například pohyb osob, peněz či zboží a de facto jí tak dává velkou moc. Název je odvozen z představy společnosti, kdy každý člověk (například pod kůží nebo na osobním průkaze) a mnoho věcí má svůj čip, ale vztahuje se i na podobné sledování jinými elektronickými technologiemi. Za náznaky přicházející čipové totality bývá považováno například zavedení biometrických údajů do osobních dokladů[1], sledovací náramky používané v některých zemích v rámci trestu, univerzální karty sloužící zároveň jako elektronická peněženka i osobní doklad a jiné.

Z hlediska moci[editovat | editovat zdroj]

Úskalí čipové totality z hlediska moci kromě přehledu o pohybu každého takto vybaveného jedince spočívá i v možnosti jejich ovládání. V první fázi může docházet ke integraci čipů, resp. identifikačních údajů, které mohou vracet; se základními činnostmi, úkony a procesy z občanského a společenského života jedince (například prostřednictvím umístění čteček těchto čipů do vstupů na letiště nebo některých vládních budov, později i například vchodů do supermarketů, hranic města apod) se současným zavedením legislativních opatření, že člověku bez daného čipu (karty, identifikačního náramku…) je přístup do daného prostoru zapovězen. Jinou, podobně významnou integrací s identifikačními čipy, může být integrace čipů s kreditem a penězi jedince (elektronické peněženky). Z pohledu mocenských subjektů je pak snadnější vypořádávat se s odpůrci společnosti prostou úpravou záznamů, které se pojí s identifikačními čísly jejich čipů (v podstatě omezením jejich práv, které se od toho okamžiku projeví při každém přístupu k prostředkům nebo do prostor, které sestávají ze skenu čipů). Na rozdíl od represí předchozími způsoby, toto omezení by bylo možno udělat softwarově, bez použití síly, a zřejmě i s menšími výdaji a mnohem efektivněji.

Z hlediska marketingu[editovat | editovat zdroj]

Situace, kdy by každý člověk při sobě nebo na svém těle nosil čip, jež by bylo možné do určité vzdálenosti skenovat (na místech, pro která se už stačilo vžít označení „checkpointy“) s sebou přináší netušené výhody z hlediska marketingu, zejména společností prodávající předměty denní potřeby, potraviny apod. Doposud se tyto společnosti musely spoléhat na pracně získávané výsledky písemných nebo telefonických anket, od zákazníků vyplňovaných formulářů, průzkumů trhu a jiných zpětnovazebních informací, které byly vždy do určité míry zkreslené a vzhledem ke zpracování obsahovaly určité zpoždění. Tyto zpětnovazební informace jsou pro tyto firmy a společnosti velmi cenné, někdy přímo životně důležité; současně jsou ale drahé, zprůměrované a nemohou reagovat na potřeby jedince. Možnost, kdy by mohly mít přístup k informacím o tom, co každý jednotlivý člověk nakupuje a současně o tom, kde se právě pohybuje - a to v reálném čase -, pro ně (při vyvinutí minimálního úsilí) představuje příležitost ovlivnit jej k úkonu, který z hlediska statisticky analyzovaných a zpracovaných informací o daném jedinci a jeho aktuální polohy bude snadno proveditelný a současně zvýší zisk uvažované společnosti. Příkladem může být zaslání zprávy na mobilní telefon (pager, PDA…) daného člověka o cenové akci, výprodeji apod. zboží, o které může mít zájem a které mají v supermarketu, jenž je danému člověku poblíž nebo (vzhledem k směru jeho pohybu) při cestě. Tento v podstatě přímý marketing – vzhledem k tomu, že by byl cílený a „šitý na míru“ každému jedinci – by byl velice efektivní, z dnešního pohledu bezprecedentní co do míry úspěšnosti při menších nákladech než dnes. S přibývajícími daty o každém člověku by se jeho „nákupní profil“ zpřesňoval a úspěšnost této marketingové metody ještě zvyšovala.

Náznak této vize (v mnohem omezenější míře) existuje již dnes (v podobě komerčních zpráv na mobilní telefony nebo Bluetooth Hijackingu). Ty také používají informace o aktuální poloze uživatelů zařízení s těmito možnostmi nebo technologiemi (zjišťované jinak), ale tato komerční sdělení většinou lze vypnout, popř. vypnout daný mobilní telefon nebo PDA nebo je nemít u sebe; hlavním rozdílem ale je to, že inzerent těchto komerčních sdělení nedisponuje integrovanými informacemi např. o minulých nákupech osloveného jedince (a dalšími daty, která by mohla být zpracována ve vytvoření profilu potenciálního zákazníka z hlediska jeho možného utrácení peněz za zboží dané společnosti).

Přechod na tuto technologii by v marketingu znamenal skutečnou revoluci a s velkou pravděpodobností vzestup tržeb o mnoho desítek procent.

Zdroje:

  • Obě tato hlediska čipové totality nastínila Katherine Albrechtová, spoluautorka knihy Spychips, která patří mezi zaryté odpůrce vzestupu tohoto „čipového marketingu“.
  • Lietaer, B.: Budoucnost peněz, ISBN 80-968603-3-X, str. 88-93

Technické možnosti[editovat | editovat zdroj]

Vzhledem k faktu, že RFID chip obsahuje a na vyžádání čtečky poskytuje unikátní EPC číslo a této jeho funkci nelze bez poměrně komplikovaného zničení čipu (fyzickou destrukcí nebo elektrickým impulsem) zamezit, lze i s velkým časovým odstupem identifikovat jakýkoliv jednotlivý kus zboží na světě, který byl tímto čipem označen. Většina lidí se domnívá, že po zakoupení zboží je rfid čip deaktivován ale tomu tak není, je pouze v databázi prodejce označen jako prodaný a svou informaci, své EPC číslo ochotně sděluje dál.

Dnes se rfid čipy zatím vyskytují spíše v podobě nálepek na skrytých místech zboží, které lze odlepit a vyhodit, pokud se Vám podaří je objevit. V budoucnu by se ale mohly stát integrální součástí některého zboží a tím i velmi špatně odstranitelné (případně zcela neodstranitelné). Protože prodej daného kusu zboží bude v budoucnu spojen minimálně v databázi prodejce s údajem o platební kartě, která se váže k určitému účtu v bance a ta zase ke konkrétní osobě, lze dovodit že výše zmíněná "čipová totalita" je alespoň teoreticky možná a není vůbec nutné k jejímu provedení implantovat čipy pod kůži. Budeme je ochotně nosit v oblečení, a jiných předmětech denní potřeby. Otázka dostupnosti těchto údajů ze soukromé databáze prodejce státní moci se dá snadno vyřešit přijetím zákona o jejich povinném zpřístupnění.

Pokud k tomu přidáte sledování pomocí kamer, a uvažovanému nahrávání hovorů lidí na ulici, už dnes ukládání mailů a informací o telefonních hovorech, identifikace polohy pomocí polohy GSM telefonu, a uvažovanému systému sledování automobilů pomocí GPS "dálniční známky" + funkce kterou dokáže automobil (například při havárii) zavolat na policii a udal polohu opět pomocí GPS tak lze pochopit obavy lidí k možnému zneužití těchto obrovských možností sledování. Software na automatické rozpoznání poznávací značky vozidla vyřeší problém v případě, že Váš vůz ještě nebude GPS lokalizátorem vybaven. Na ilustrace jak se dají podobné informace použít, lze vysledovat například z tohoto článku. Popisuje se zde ovlivnění práce francouzského novináře za pomoci tajné služby, kdy jí mobilní operator předal nejen informace o hovorech ale i o GPS poloze novinářova telefonu a tedy i jeho pohybu, čímž byl odhalen jeho zdroj informací. Může to vypadat jako legální jednání ale nezapomeňme, že v demokratické společnosti je investigativní novinářství důležitá (a žádoucí) součást společenské kontroly.

Lze si všimnout, že například průvodčí Českých drah vždy pečlivě přečte Vaši In-kartu. Z čtečky se po skončení směny stahují data. S vysokou pravděpodobností jsou to informace že ta určitá In-karta cestovala v daném vlaku - a s ní její majitel. Dráhy tedy mají k dispozici databázi Vašich cest vlakem. Zakoupením In-karty souhlasíte s tím že ČD budou tato data shromažďovat a dále využívat. Tato "dobrovolně poskytnutá data" mohou v některých případech využívat i smluvní partneři ČD.

Možnost rozeznávání obličejů mají už dnes i běžné fotoaparáty a existují systémy na vyhledávání určité osoby právě pomocí kamer. Sofistikovanější systémy dokáží automaticky odhalit vzorce chování například bankovního lupiče, nebo z hlasu počítačovým programem rozpoznat, kdy člověk nemluví pravdu, popřípadě je rozrušený. Jiné systémy Vás dovedou identifikovat podle charakteristických znaků Vaší chůze. Počet kamer přitom neustále roste, v UK, které je v tomto ohledu nejaktivnější zemí se odhaduje že bylo v roce 2002 v provozu 4 200 000 kamer. Byla (jaro 2013) vyvinuta i kamera (ARGUS-IS), kterou lze umístit na letoun a která dokáže z výšky 4,5 Km snímat prakticky celé středně velké město (26 km2) Kamera má souhrnné rozlišení 1,8 gigapixelů a dokáže automaticky sledovat jakékliv viditelné pohyblivé objekty jako jsou například auta nebo lidé na detailech až z 65-ti míst současně .

Nedá se říci, kolik z uvedeného bude na nějaké sledování lidí někdy použito, ale tyto a jim podobné technologie se velmi rychle rozvíjí a je to minimálně možnost. A historie nás učí, že podobné možnosti byly v minulosti vždy zneužity, tedy lze předpokládat, že alespoň zčásti budou i dnes. V té souvislosti je pozoruhodná informace, že americký Wisconsin nedávno schválil zákon, který zakazuje implantaci čipů do lidí. Pokud by takové snahy či minimálně úvahy neexistovaly, podobný zákon by nejspíše nevznikl.

Zdroje:

Reakce na čipovou totalitu[editovat | editovat zdroj]

Logo německé soukromé organizace proti čipování RFID čipy

V ČR tento termín „zpopularizoval“ svými spamy Ivo A. Benda - zakladatel kultu Vesmírní lidé. Podle nich se totiž období čipové totality rychle blíží v souvislosti se zaváděním těchto technologií (například RFID čipů). Proti čipové totalitě iniciovali petici [2] a na svých stránkách uveřejňují články převzaté z médií, které se týkají rozšiřování čipových technologií, čímž chtějí upozornit na důležitost tohoto problému [3]. Podle nich se USA a jejích spojenci snaží zavést čipy do těl svým občanům už dlouho, ale v současné době údajně jako důvod uvádějí hrozící pandemii chřipky [4], přičemž byly vyvinuty čipy schopny detekovat vírusy této choroby v těle nositele [5]. V českém prostředí však termín Čipová totalita mnozí publicisté začali používat pro označení samotné politicko-sociologické problematiky, která je předmětem zájmu i v jiných zemích a nezávisle na činnosti Vesmírných lidí.

Proti zavádění čipů do lidského těla se již v USA zformovalo hnutí We the People Will Not Be Chipped (my, lidé, nebudeme očipováni). V Německu existuje soukromá skupina FoeBuD, která je pro zastavení čipování RFID čipy jako takovými.

Evangelikální Rádio 7, součást křesťanského rozhlasového projektu Trans World Radio, odvysílalo příspěvek, jehož autor odmítl názory, které odsuzují čipování lidí na základě biblického úryvku ze Zjevení svatého Jana (Číslo šelmy).[6][7]

V roce 2003 ve Spojených státech několik neziskových organizací a hnutí (např. na ochranu spotřebitele nebo bojující za civilní svobody) navrhlo obecné body pro řešení neslučitelnosti rozmachu čipování v marketingu a obchodu včetně RFID čipů zaznamenávající dodatečné informace o zákazníkovi, a civilními svobodami, garantovanými v ústavách suverénních států. Tyto body zahrnovaly následující:

  • zákazník je (např. nějakou nálepkou, jednotným symbolem) upozorněn na to, že výrobek je opatřen RFID čipem
  • pokud výrobek obsahuje (aktivní) RFID čip, který zaznamenává data, zákazník má na výběr buď s tím souhlasit nebo si výrobek nekupovat
  • zákazník bude mít určitou kontrolu nad tím, jak bude s informacemi, které RFID čipy shromažďují, zacházeno (včetně např. rozhodování, komu je svolí poskytnout nebo nechat zpracovat)
  • mají-li být data o zákazníkovi z RFID čipů zpracována, budou zpracována obecně, tedy ne na konkrétního zákazníka (žádné vytváření nákupního profilu konkrétního zákazníka)
  • při zpracování dat z RFID čipů budou tato data důsledně oddělena od osobních dat zákazníka

Reakce ze strany zákonodárců nebyla příliš pronikavá – dílčí změny zaznamenalo jen pár zákonů v dílčích státech USA.

Filmy[editovat | editovat zdroj]

Stav podobný čipové totalitě bývá zobrazován v mnoha dystopických či antiutopistických románech a filmech (například Demolition Man, ale také trilogii Matrix).

Zfilmovaný román 1984, dále film Nepřítel státu s Willem Smithem.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. viz např. článek Evropská unie podpořila vznik databáze biometrických víz, 11. 6. 2007, Euractiv
  2. http://www.vesmirni-lide.cz/petice_cipy.htm
  3. http://www.andele-svetla.cz/zmeny.htm
  4. http://www.andele-svetla.cz/obr_noviny/nov_cl1000.htm
  5. http://www.reuters.com/article/scienceNews/idUSSIN21726520080324
  6. Čipová totalita, Rádio 7, 3. 1. 2007, anonymní článek
  7. Zjevení svatého Jana, kap. 13, verše 16–18: A (ta šelma) nutí všechny, malé i veliké, bohaté i chudé, svobodné i otroky, aby měli na pravé ruce nebo na čele cejch, aby nemohl kupovat ani prodávat, kdo není označen jménem té šelmy nebo číslicí jejího jména. To je třeba pochopit: kdo má rozum, ať sečte číslice té šelmy. To číslo označuje člověka, a je to číslo šest set šedesát šest.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]