Čestmír Huňát
| Čestmír Huňát | |
|---|---|
| Narození | 31. října 1950 (75 let) Praha, Československo |
| Ocenění | Cena Revolver Revue (2008) Cena ministerstva kultury (2021) |
| Choť | Dana Huňátová (od roku 1973) |
| Děti | Marek (Mardoša) Huňát Blanka Huňátová |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Čestmír Huňát (* 31. října 1950 Praha) je český kulturní organizátor. Před listopadem 1989 byl jedním z vůdčích představitelů Jazzové sekce, na jejíž aktivity následně navázal ve sdružení Unijazz.
Osobní život
[editovat | editovat zdroj]Huňát se narodil jako jediné dítě v rodině diplomata Josefa Huňáta a dámské krejčové Jiřiny Huňátové.[1] Díky otcově zaměstnání prožil část dětství v Nizozemsku a Barmě.[1]
Vystudoval Stavební fakultu ČVUT v Praze.[1] V roce 1973 se oženil s ekonomkou a pozdější diplomatkou Danou Huňátovou (roz. Teňákovou).[2][3] Jejich syn Marek (známější je pod přezdívkou Mardoša) působí v hudební skupině Tata Bojs.[4] Dcera Blanka je televizní moderátorka a hudební novinářka.[5]
Jazzová sekce
[editovat | editovat zdroj]Od poloviny 70. let 20. století se podílel na činnosti Jazzové sekce.[1] V roce 1986 se stal členem pětičlenného výboru této organizace.[1][4] V témže roce byl zatčen a necelý půlrok strávil ve vazební věznici v Praze-Ruzyni.[1][6] V následném soudním procesu byl coby jeden z vůdčích představitelů Jazzové sekce odsouzen k podmínečnému trestu v délce osmi měsíců po dobu dvou let.[7] V roce 1991 označil Nejvyšší soud ČR tehdejší rozsudek za nezákonný a zrušil ho.[6]
V roce 2017 získal od ministerstva obrany osvědčení účastníka třetího odboje.[6]
Unijazz
[editovat | editovat zdroj]V listopadu 1987 byl Huňát jedním ze zakladatelů sdružení Unijazz, které na činnost Jazzové sekce bezprostředně navázalo.[6] Po sametové revoluci byl Unijazz zaregistrován jako občanské sdružení.[6] Mezi jeho nejvýraznější aktivity patří pořádání hudebních festivalů Alternativa a Boskovice.[6] Unijazz rovněž provozuje pražské kulturní zařízení Kaštan a Čítárnu Unijazzu.[6] Od roku 1991 vydává Unijazz kulturní magazín Uni.[6][8]
Ocenění
[editovat | editovat zdroj]V roce 2008 Huňát obdržel Cenu Revolver Revue.[9] V roce 2021 se stal laureátem Ceny ministerstva kultury za přínos v oblasti hudby.[6]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d e f DRDA, Adam. Čestmír HUŇÁT (1950). Tváře vzdoru [online]. Knihovna Václava Havla [cit. 2025-01-19]. Dostupné online.
- ↑ CHUCHMA, Josef. Naše životy a (ne)řád. Matka, která stihla být i diplomatka. Mýty i pravda o sebevraždách. ČT art [online]. Česká televize, 2022-03-11 [cit. 2025-11-07]. Dostupné online.
- ↑ ANDRAŠKOVÁ, Dominika. Dana Huňátová (1952). Paměť národa [online]. [cit. 2025-11-07]. Dostupné online.
- ↑ a b JANDA, Jiří. Čestmír Huňát, Unijazz: Na mě to tak nějak prostě zbylo. Proti šedi [online]. 2016-09-02 [cit. 2025-01-19]. Dostupné online.
- ↑ Blanka Huňátová. Óčko [online]. 2018-02-08 [cit. 2025-11-07]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h i POLÍVKA, Tomáš S. Čestmír Huňát: Vzdorovat šedi, která nás obklopovala. Harmonie [online]. 2021-10-25 [cit. 2025-01-19]. Dostupné online.
- ↑ KYBALOVÁ, Jitka. Ženy Jazzové sekce. Praha, 2013 [cit. 2025-01-19]. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Fakulta humanitních studií. Vedoucí práce Hana Pelikánová. Dostupné online.
- ↑ 26 let na trhu oslavil kulturní magazín UNI novým logem. iDNES.cz [online]. 2016-01-22 [cit. 2025-01-19]. Dostupné online.
- ↑ SLADKÝ, Pavel. Čestmír Huňát oceněn Cenou Revolver Revue. Radio Wave [online]. Český rozhlas, 2009-06-24 [cit. 2025-01-19]. Dostupné online.
