Česnek kuchyňský

Upravit odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxČesnek kuchyňský
alternativní popis obrázku chybí
Česnek kuchyňský
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídajednoděložné (Liliopsida)
Řádchřestotvaré (Asparagales)
Čeleďamarylkovité (Amaryllidaceae)
Rodčesnek (Allium)
Binomické jméno
Allium sativum
L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Česnek kuchyňský (Allium sativum), též česnek setý, je druh celosvětově známého koření[1] z čeledi amarylkovitých.

Etymologie[editovat | editovat zdroj]

Název pochází od základu čes (s významem „česat“). Místy se nazývá luk či lulek[2] (srov. srbsky „бели лук“ či pojmenování rodově příbuzné cibule jako „лук“). Keltské označení pro česnek krem se vyskytuje v názvech jako Křemžský potok či Křemže (srov. řecké κρεμμύδι pro cibuli), což není neobvyklé označení – např. Česnekový potok pramenící u Videlského sedla.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Jedná se o (spíše jen teoreticky) vytrvalou rostlinu, na bázi se složenou stlačeně kulovitou cibulí. Cibule se dělí na několik dužnatých šupin (stroužků), které jsou kryty společným obalem bílé až purpurové barvy. Při oddělení stroužků je možno takto česnek vegetativně rozmnožovat. Stonek je na průřezu oblý, asi do poloviny krytý pochvami listů. Listy jsou jednoduché, přisedlé, s listovými pochvami. Čepele jsou celokrajné, ploché, široce čárkovité (cca 2,5 cm široké), na rubu kýlnaté, se souběžnou žilnatinou. Květy jsou oboupohlavné, ve vrcholovém květenství, jedná se hlávkovitě stažený zdánlivý okolík, ve skutečnosti to je stažené vrcholičnaté květenství zvané šroubel. Květenství je podepřeno toulcem, který brzy opadá. V květenství jsou skoro vždy přítomny pacibulky, které slouží k vegetativnímu rozmnožování, zpravidla je v květenství daleko méně květů než pacibulek. Okvětí se skládá ze 6 okvětních lístků zelenavě bílé až růžové barvy, řidčeji jsou bílé nebo nachové. Tyčinek je 6, tyčinky vnějšího a vnitřního kruhu jsou rozdílné, nitky vnitřních jsou zakončeny 2 dlouhými zuby. Gyneceum je složeno ze 3 plodolistů, je synkarpní, semeník je svrchní. Plodem je tobolka.

Odrůdy česneku[editovat | editovat zdroj]

České odrůdy[editovat | editovat zdroj]

Z hlediska legislativy je možné označovat za český česnek pouze ten, který byl vypěstován v České republice, a to i ze zahraniční odrůdy.

Obecný pojem český paličák označuje všechny zde uvedené odrůdy, spadající do kategorie paličáků.

  • Anin (paličák)
  • Anton (nepaličák)
  • Benátčan (nepaličák)
  • Bjetin (paličák)
  • Blanin (paličák)
  • Brick (?)
  • Dukát (paličák)
  • Džambul (paličák)
  • Havran (paličák)
  • Janko (paličák)
  • Japo II (nepaličák)
  • Jovan (paličák)
  • Lukan (nepaličák)
  • Lumír (paličák)
  • Matin (nepaličák)
  • Mirka (paličák)
  • Rusínka (paličák)
  • Slavín (paličák)
  • Stanik (paličák)
  • Tantal (paličák)
  • Tristan (paličák)
  • Unikát (paličák)
  • Vekan (paličák)
  • Záhorský II (nepaličák)

Slovenské odrůdy[editovat | editovat zdroj]

  • Alan (nepaličák)
  • Japo (nepaličák)
  • Novozámocký (?)
  • Radoš (?)
  • Ropal (paličák)
  • Valko (?)
  • Záhorský (nepaličák)

Pěstování[editovat | editovat zdroj]

Česnek je vytrvalá bylina, pěstovaná vysazováním jednotlivých stroužků rozebraného česneku na podzim nebo na jaře přímo na záhony. Protože v těžkých a mokrých půdách je sadba často napadána chorobami a špatně přezimuje, vybírají se pro podzimní výsadbu lehčí a nezamokřené lokality. Sklízí se zcela vyvinuté cibule v době, kdy nať zasychá. Velmi účelně a dekorativně lze skladovat česnek svázaný do copů, zavěšených na chladnějším místě. V minulosti byl dodáván a prodáván jen čerstvý nebo skladovaný česnek. Dnes díky moderním metodám dehydratace může zákazník česnek koupit ve formě suchých kousků, vloček, granulátu či prášku.

česnek kuchyňský

Původ[editovat | editovat zdroj]

Česnek kuchyňský patrně pochází ze střední Asie, kde vznikl z planého druhu Allium longicuspis. Původní vlastí česneku je Mongolsko (Džungarsko) a Kyrgyzské stepi. Odtud ho brzy Mongolové přivezli do Číny. Dle Herodotových zpráv byl ve velkém pěstován i ve starověkém Egyptě. Česnek byl dokonce považován za posvátnou rostlinu, Řekové a Římané ve starověku mu připisovali posilující účinky.

Karyologie[editovat | editovat zdroj]

2n=16 (diploid) nebo 2n=32 (tetraploid)

Použití[editovat | editovat zdroj]

Česnek je použitelný jako koření. Má charakteristické aroma, které způsobuje silice zvaná aliin. Při narušení buněčné stěny se mění v kyselinu pyruvovou a kyselinu 2-propensulfenovou, které se ihned transformují na alicin, který na vzduchu oxiduje na diallyldisulfid. Díky tomu vzniká charakteristické aroma.

Použití v kuchyni[editovat | editovat zdroj]

Česnek hraje významnou roli právě u národů s vyhlášenou kuchyní, počínaje Francií a konče Čínou. Jeho použití je všestranné: čerstvý rozetřený se solí do zelených salátů, jinak do omáček, k zelenině, k masům (skopovému a hovězímu), do salámů a k rybám. Dále se z česneku připravuje tzv. česnečka. V České republice je nejoblíbenější česnek český, který je typický vyšším množstvím silic, výraznější a příjemnější chutí než některé dovážené odrůdy. Konzumaci pak doprovází zápach z úst.

Význam ve včelařství[editovat | editovat zdroj]

Česnek kuchyňský je výborná nektarodárná i pylodárná rostlina. Význam jako zdroj snůšky včel má však jen tam, kde se na větších plochách pěstuje na semeno. Nektarium česneku vyprodukuje za 24 hodin 0,33 mg nektaru s cukernatostí 39 %.[3] Cukerná hodnota, tedy množství cukru vyprodukovaného v květu za 24 hodin, je 0,13 mg.[3] Pylové rousky jsou nafialovělé. Druhové medy česneku kuchyňského nejsou známy.

Účinky na zdraví[editovat | editovat zdroj]

Česnek je bohatý na vitamíny A, B a C, selen, vápník a jód. Dalšími obsaženými látkami jsou flavonoidy, polysacharidy, lutamylpeptidy, steroidní a triterpenové saponiny a lektiny. Má mít pozitivní účinky především na obranyschopnost organismu a trávení. V lidovém léčitelství je používán jako účinné antiseptikum a antibiotikum (viz alicin), snižuje krevní tlak a hladinu cholesterolu v krvi, prospívá srdci a pročišťuje cévy, proti nadýmání, proti kornatění tepen, ničí parazity ve střevech a v kombinaci s medem se používá při nachlazení a chřipce.

Moderní výzkum na vědecké bázi však výrazné léčivé účinky česneku na nachlazení neprokázal.[4] Metaanalýzy neprokázaly ani pozitivní vliv na rakovinu.[5][6] Metaanalýza klinických studií neprokázala vliv česneku na hladinu LDL.[7]

Již staří Egypťané považovali česnek za afrodisiakum. Římané ho zasvěcovali bohyni plodnosti Ceres a ze šťávy z něho vylisované po přidání trochy koriandru setého připravovali nápoj lásky. Měl vyléčit i impotenci způsobenou čarodějnou mocí. Ve starých herbářích se uvádí, že česnek dráždí ke smilstvu.[8] Nelze ho tedy doporučit osobám, které se oddaly askezi.

Užívání česneku s mírou (denní dávka asi 2–3 stroužky)[zdroj?] není škodlivé ani toxické. Větší dávky mohou způsobit nadýmání, bolesti, mdloby, podráždění žaludku, zvracení, průjem i poškození ledvin s poruchami močení. Při vnějším použití může způsobit zčervenání (překrvení) pokožky a může nastat i odumírání tkáně, zvláště u dětí.[9] Opatrnosti je třeba při vnitřním podávání česneku v těhotenství, při kojení a malým dětem.[10]

Česnek je antikoagulans. Česnek je kontraindikován v případě dermatózy, lišeje, citlivého zažívacího ústrojí a při některých plicních onemocněních.[11] Kontraindikací požívání česneku jsou i jaterní a zejména žlučníkové choroby a nemoci slinivky. Dále je kontraindikován u osob s nízkým krevním tlakem.[12]

Průměrný obsah látek a minerálů[editovat | editovat zdroj]

Tabulka udává dlouhodobě průměrný obsah živin, prvků, vitamínů a dalších nutričních parametrů zjištěných v česneku.[13]

Složka Jednotka Průměrný obsah Prvek (mg/100 g) Průměrný obsah Složka (mg/100g) Průměrný obsah
voda g/100 g 64,3 Na 4 vitamin C 17
bílkoviny g/100 g 7,9 K 620 vitamin D 0
tuky g/100 g 0,6 Ca 19 vitamin E 0,01
cukry g/100 g 1,6 Mg 25 vitamin B6 0,38
škrob g/100 g 14,7 P 170 vitamin B12 0
vláknina g/100 g 4,1 Fe 1,9 karoten stopy
mastné kyseliny g/100 g 0,4 Cu 0,06 thiamin 0,13
cholesterol g/100 g 0 Zn 1,0 riboflavin 0,03
energie kJ/100 g 411 Mn 0,5 niacin 0,3

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

  • Česnek má i užití magické. Doma chrání copy česneku před upíry i všelikým zlem, odrazují zloděje a odvracejí závist.[14]
  • V Čechách se radilo: „Pívej pivo s bedrníkem, jídej oukrop s česnekem, budeš dlouho živ."[15]
  • Česnek měl v dějinách také své odpůrce. Starořecký spisovatel Athénaios vypravuje, že nikdo, kdo jedl česnek, nesměl vstoupit do chrámu zasvěceného bohyni Kybelé. Král Alfons XI. Kastilský založil roku 1330 rytířský řád, v jehož stanovách byl obsažen jeden odstavec týkající se pojídání česneku. Dle tohoto odstavce rytíři zmíněného řádu, kteří snědli česnek nebo cibuli, nesměli po celý měsíc obcovat s ostatními rytíři a objevit se u dvora.[16]
  • Nelichotivě se o česneku vyjádřil i básník Quintus Horatius Flaccus, který si jeho požíváním jednou zkazil žaludek. Ve III. epódě napsal: „Kdo stařičkému otci kdysi zlámal vaz / svou vlastní rukou bezbožnou, / ať zato česnek sní; je strašnější než jed (...) Ta příšerná věc spaluje mé útroby (...) Až, rozpustilý Maecenate, zatoužíš / též něco podobného jíst, / kéž dívka dlaní zadrží tvůj polibek / a odtáhne se k pelesti.“[17]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

  • Česnekový cop
    Česnekový cop
  • Česnek na kuchyňském stole
    Česnek na kuchyňském stole
  • Paličky česneku
    Paličky česneku

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ KYBAL, Jan; KAPLICKÁ, Jiřina. Naše a cizí koření. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1988. Kapitola Česnek setý, s. 42. 
  2. ↑ http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=4741 - K lidovým názvům rostlin ve velickém nářečí
  3. ↑ a b HARAGSIM, Oldřich. Včelařské byliny. Praha: Grada, 2008. 108 s. ISBN 978-80-247-2157-6. S. 24. 
  4. ↑ LISSIMAN, Elizabeth; BHASALE, Alice L; COHEN, Marc. Garlic for the common cold. [s.l.]: John Wiley & Sons, Ltd Dostupné online. DOI 10.1002/14651858.cd006206.pub4. (anglicky) 
  5. ↑ Garlic consumption and colorectal cancer risk in man: a systematic review and meta-analysis. www.ncbi.nlm.nih.gov [online]. [cit. 2023-12-18]. Dostupné online. 
  6. ↑ Allium vegetables and upper aerodigestive tract cancers: a meta-analysis of observational studies. onlinelibrary.wiley.com [online]. [cit. 2023-12-18]. Dostupné online. 
  7. ↑ Effect of garlic on plasma lipoprotein(a) concentrations: A systematic review and meta-analysis of randomized controlled clinical trials. www.sciencedirect.com [online]. [cit. 2023-12-18]. Dostupné online. 
  8. ↑ RÄTSCH, Christian. Byliny lásky: afrodisiaka v mýtech, historii a přítomnosti. 1. vyd. Praha: Volvox Globator, 1997. 208 s. ISBN 80-7207-070-3. Kapitola Allium sativum, s. 45. 
  9. ↑ VELGOSOVÁ, Marta; VELGOS, Štefan. Naše liečivé rastliny. Ilustrace Hilda Hýlová. 1. vyd. Bratislava: Slovenské pedagogické nakladateľstvo, 1988. 382 s. Kapitola Cesnak kuchynský, s. 124–125. (slovensky) 
  10. ↑ JANČA, Jiří; ZENTRICH, Josef Antonín. Herbář léčivých rostlin. 1. vyd. Díl 1. Praha: Eminent, 1994. 288 s. ISBN 80-85876-02-7. Kapitola Česnek, s. 248–251. 
  11. ↑ POSEJPAL, Jiří; PODHRADSKÝ, Daniel. Afrodisiaka: dary bohyně lásky. Liberec: Dauphin, 1995. 172 s. ISBN 80-901842-2-7. Kapitola Česnek kuchyňský, s. 50. 
  12. ↑ WOLF, Augustin; HRUBÝ, Stanislav; HÁJEK, Miloš. Elixíry života. V Praze: Pragma, 1997. 306 s. ISBN 80-7205-432-5. Kapitola Česnek, s. 116–118. 
  13. ↑ McCance a Widdowson´s:The Composition of Foods, 6. Summary edition, Royal Society of Chemistry Cambridge a Food Standard Agency, 2008, ISBN 978-0-85404-428-3
  14. ↑ HOPMAN, Ellen Evert. Druidský herbář a svatý rok. Překlad Milan Bobysud. 1. vyd. Praha: Volvox Globator, 1996. 235 s. ISBN 80-7207-006-1. Kapitola Česnek kuchyňský, s. 209–210. 
  15. ↑ ČIŽMÁŘ, Josef. Lidové lékařství v Československu. Brno: Jar. Čižmář, 1946. 328 s. cnb001096132. S. 185. 
  16. ↑ MELIŠ, Emanuel Antonín. Cibulářství, čili, Návod k pěstování, uchování a zužitkování cibule, šalotek, pažitky, póru, perlovek, česneku a rokambolu. V Hoře Kutné: Karel Šolc, 1886. 64 s. Dostupné online. S. 52. 
  17. ↑ HORATIUS, Quintus Flaccus. Vavřín a réva: ódy, epódy, satiry, listy. Překlad Jindřich Pokorný a Rudolf Mertlík. Praha: Odeon, 1972. 364 s. cnb000140078. S. 136. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Nová Květena ČSSR, vol. 2, Dostál J. (1989), Academia, Praha

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Zelenina
cibulová
kořenová
hlíznatá
košťálová
listová
lusková
bob • cizrna • čočka • fazol • hrách • sója
plodová
baklažán • cuketa • dýně • kiwano • meloun • okurka • paprika • patizon • rajče
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Česnek_kuchyňský&oldid=23689357“