Českobudějovické kostely a modlitebny

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
kostel Obětování Panny Marie

Jako významné královské město, sídlo většího počtu klášterů a později centrum českobudějovické diecéze a krajské město měly České Budějovice rozsáhlé možnosti k vybudování celé řady kostelů a modliteben, z nichž většina přetrvala do dnešních dob a stále slouží svému původnímu účelu.

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Většina náleží katolíkům (České Budějovice zůstaly nepokořenou baštou katolicismu i za husitských válek), z pozdějších dob pocházejí kostely a modlitebny československé církve husitské a dalších protestantských církví a denominací. Dva nejstarší kostely (katedrála svatého Mikuláše a klášterní kostel Obětování Panny Marie) náleží k nejvýznamnějším historickým a kulturním památkám České republiky.

Stále funkční[editovat | editovat zdroj]

Název Obrázek Církev Umístění Založení Galerie Popis
Betlémský sbor čsl. husitská Lidická 218 Rožnov, Lidická 1120/218, bohoslužby pravidelně v neděli od 8 hodin.
Husův dům Husův sbor čsl. husitská U Výstaviště 10 Čtyři Dvory, U Výstaviště 509/10, poblíž autobusové zastávky U Parku, bohoslužby pravidelně v neděli od 11 hodin.
Husův sbor Husův sbor čsl. husitská Palackého náměstí 1 1924
Kategorie Husův sbor (České Budějovice) na Wikimedia Commons
Palackého náměstí, bohoslužby pravidelně v neděli od 9 hodin.
kaple Nanebevzetí Panny Marie Kaple Nanebevzetí Panny Marie římskokatolická náměstí Švabinského 1883
Kategorie Chapel of the Assumption of Virgin Mary (Mladé) na Wikimedia Commons
Mladé, novogotická návesní kaple. Modlitby v úterý v 17 hodin.
kaple Nejsvětějšího Srdce Ježíšova budova Biskupského gymnázia římskokatolická Jirsíkova 5 1991 Školní kaple Biskupského gymnázia, zřízení povolil brněnský biskup 1. 9. 1991.
kaple Panny Marie budova biskupství římskokatolická Biskupská 4 18. století Domácí kaple v biskupské rezidenci zasvěcená Panně Marii, kde je uložen originál obrazu Panny Marie Budějovické.
kaple Smrtelných úzkostí Páně kaple Smrtelných úzkostí Páně římskokatolická* Kněžská 17271731
Kategorie kaple Smrtelných úzkostí Páně (České Budějovice) na Wikimedia Commons
*Ve čtvrtek a v přikázané svátky v 19:00 řeckokatolické bohoslužby.[1] Křižovatka ulic Kanovnická a Kněžská.
kaple svaté Karoliny kaple svaté Karolíny římskokatolická hřbitov Mladé 1891 Mladé, novogotická hřbitovní kaple.
kaple svaté Otýlie Kaple svaté Otýlie římskokatolická hřbitov svaté Otýlie 1891
Kategorie Chapel of Saint Odile (České Budějovice) na Wikimedia Commons
Novorománská hřbitovní kaple. Bohoslužby v neděli od 9:30.[1]
kaple svatého Gorazda římskokatolická Puchmajerova 2 2004 Suché Vrbné, zřízena v kněžském domově v roce 2004.
kaple svatého Josefa Kaple svatého Josefa římskokatolická Na Sadech 19 1871
Kategorie Kaple svatého Josefa (České Budějovice) na Wikimedia Commons
Bývalé Vídeňské předměstí, kaple kláštera kongregace Školských sester de Notre Dame v domě U Svatého Josefa. Bohoslužby denně v 6:30.[1]
kaple Teologické fakulty Kaple Teologické fakulty římskokatolická Kněžská 8
Kategorie Chapel at Faculty of Theology (České Budějovice) na Wikimedia Commons
Ve druhém patře budovy Teologické fakulty. Veřejnosti běžně nepřístupná.
kaple Všech svatých země české Všech svatých země české pravoslavná Husova třída 1869
Kategorie Kaple Všech svatých země české (České Budějovice) na Wikimedia Commons
Čtyři Dvory, křižovatka ulic Husova a Sukova. Barokní, původně římskokatolickou kapli svatého Vojtěcha v majetku města užívá od roku 1993 pravoslavná církev. Bohoslužby každou druhou neděli v měsíci od 8:30.
katedrála svatého Mikuláše katedrála svatého Mikuláše římskokatolická U Černé věže <1297
Kategorie Cathedral of Saint Nicholas (České Budějovice) na Wikimedia Commons
V centru u severovýchodního roku náměstí Přemysla Otakara II. V letech 2011-2013 byla katedrála opravena. Rozpis bohoslužeb zde.
klášterní kostel Obětování Panny Marie Kostel Obětování Panny Marie římskokatolická Piaristické náměstí 1265
Kategorie Church of Presentation of the Virgin Mary (České Budějovice) na Wikimedia Commons
Historické jádro, bývalý dominikánský konvent. Rozpis bohoslužeb v samostatném článku.
kostel Božského srdce Páně kostel Božského srdce Páně římskokatolická Rudolfovská třída 1903-1904
Kategorie Church of the Sacred Heart (České Budějovice) na Wikimedia Commons
Na křižovatce ulic Lipenská a Rudolfovská (č. p. 1980). Součást kláštera kongregace sester Nejsvětější Svátosti. Bohoslužby v 7:00 (úterý, pátek), v 8:00 (neděle) a v 18:00 (pondělí, středa, čtvrtek, sobota).[1]
kostel Českobratrské církve evangelické Kostel Českobratrské církve evangelické evangelická 28. října 26 ~1900
Kategorie Evangelical church (České Budějovice) na Wikimedia Commons
Kostel vystavěný německými luterány sloužil do roku 1934 německému evangelickému sboru i pro sbor Českobratrské církve evangelické.
kostel Panny Marie Královny Andělů kostel Panny Marie Královny Andělů římskokatolická Novohradská 19381940
Kategorie Church of Our Lady the Queen of Angels (Nové Hodějovice) na Wikimedia Commons
Nové Hodějovice, křižovatka Novohradské a Ke Studánce. Bohoslužby každou neděli od 10:30.[1]
kostel Panny Marie Růžencové kostel Panny Marie Růžencové římskokatolická Žižkova třída 4 18991900
Kategorie Church of the Virgin Mary of the Rosary in České Budějovice na Wikimedia Commons
Součást kláštera Kongregace bratří Nejsvětější Svátosti (petrínů). Bohoslužby v 9:00 krom pondělí (v 17:00) a čtvrtka (v 16:00).[1]
kostel svatého Cyrila a Metoděje kostel svatého Cyrila a Metoděje římskokatolická Puchmajerova 2 1935
Kategorie Church of Saints Cyril and Methodius (České Budějovice) na Wikimedia Commons
Suché Vrbné, součást původního kláštera kongregace bratří těšitelů z Gethseman (fungoval do roku 1950). Bohoslužby v pátek v 17:00 a v neděli v 8:30.[1]
kostel svatého Jana Nepomuckého Kostel svatého Jana Nepomuckého římskokatolická Boženy Němcové 1914-1915
Kategorie Church of Saint John of Nepomuk (České Budějovice) na Wikimedia Commons
Mezi ulicemi Boženy Němcové, Generála Svobody a Jánská. Zajímavostí stavby je teplovzdušné podlahové vytápění. Bohoslužby v 7:30 (středa, pátek), v 9:00 (neděle) a v 18:00 zimního (resp. standardního) času nebo 19:00 letního času (čtvrtek, sobota).[1]
kostel svatého Jana Křtitele a svatého Prokopa kostel svatého Jana Křtitele a svatého Prokopa římskokatolická Staroměstská 13. století
Kategorie Kostel svatého Jana Křtitele a svatého Prokopa (České Budějovice) na Wikimedia Commons
Křižovatka ulic Staroměstská a Puklicova, nejstarší kostel na současném území Českých Budějovic, který exist:oval již před založením města. Bohoslužby v pátek (16:30 zimního, resp. standardního času nebo 17:30 letního času) a v neděli (8:30).[1]
kostel Svaté rodiny kostel Svaté rodiny římskokatolická Karla IV. 1886-1888
Kategorie Church of the Holy Family (České Budějovice) na Wikimedia Commons
Senovážné náměstí, křižovatka ulic Karla IV. a Jirsíkova.
kostel svatého Václava kostel svatého Václava římskokatolická Kostelní 18681870
Kategorie Church of Saint Wenceslaus (České Budějovice) na Wikimedia Commons
Jižní část kostelní ulice, pod bývalým hotelem Gomel. Od října do června první úterý v měsíci od 18:00 bohoslužba slova, pravidelné boholsužby v neděli od 11:00.[1]
kostel svatého Vojtěcha kostel svatého Vojtěcha římskokatolická Emy Destinové 1938-1939
Kategorie Church of Saint Adalbert of Prague (České Budějovice) na Wikimedia Commons
Součást farnosti svatého Vojtěcha spravované salesiány. Rozpis bohoslužeb v samostatném článku.
modlitebna Adventistů sedmého dne modlitebna Adventistů sedmého dne adventisté Fráni Šrámka 34 Budova využívána od roku 1933, po revoluci vybudována nová s kapacitou 200 osob. Průčelí sálu zdobí malba na skle výtvarníka Zenkla z roku 1992.
modlitebna Apoštolské církve apoštolská Riegrova 17 První patro činžovního domu v Riegrově ulici.
modlitebna Bratrské jednoty baptistů modlitebna Bratrské jednoty baptistů baptisté U Hvízdala 9a U centra Arpida, postavena někdy mezi lety 2003 a 2006.
modlitebna Církve bratrské bratrská J. Š. Baara 64 Dům s pozemkem daroval sboru v roce 1906 bratr Zícha. Nová (prostornější) modlitebna otevřena roku 2000.
nemocnice římskokatolická areál nemocnice Bohoslužby ve čtvrtek od 14 hodin (pokud je zájem).[2][3]
Sbor Ježíše, knížete míru čsl. husitská Vítězslava Nezvala 43 1953 Suché Vrbné, bohoslužby pravidelně v neděli v 9:15.

Často se mezi budějovické kostely uvádí i katolický poutní kostel Panny Marie Bolestné v Dobré Vodě. Dobrá Voda byla ve druhé polovině 20. století součástí Českých Budějovic. Dnes je však samostatnou obcí, takže toto zařazení je sporné.

Již nevyužívané k náboženským účelům[editovat | editovat zdroj]

Název Obrázek Církev Umístění Založení Galerie Popis
kaple svaté Máří Magdaleny kaple svaté Máří Magdaleny, portál římskokatolická Čermákův dům 1494
Kategorie Chapel of Saint Mary Magdalene (České Budějovice) na Wikimedia Commons
Domácí kaple v soukromém domě, nevyužívaná. Datum odpovídá vysvěcení.
kaple svatého Felixe a Adaukta Bílá věž, okno kaple svatého Felixe a Adaukta římskokatolická Piaristické náměstí 1489
Kategorie Chapel of saint Felix and Adauctus (České Budějovice) na Wikimedia Commons
Přízemí Bílé věže bylo upraveno a využíváno jako kaple, současný stav není známý.
kostel Nejsvětější Trojice Kostel Nejsvětější Trojice římskokatolická U Trojice 1515
Kategorie Church of Holy Trinity (České Budějovice) na Wikimedia Commons
Součást bývalého morového špitálu na křižovatce Pražská – U Trojice, pozdně gotická stavba. Využíván do roku 1971, v roce 1982 upraven pro Památkový ústav.
kostel svaté Anny kostel svaté Anny římskokatolická Kněžská 6 1615-1621
Kategorie Church of Saint Anne (České Budějovice) na Wikimedia Commons
Dnes využíván Jihočeskou filharmonií jako koncertní síň Otakara Jeremiáše.
Žižkův dům evangelická Lannova 27 26. dubna 1934 Českobratrský evangelický sbor r. 1934 otevřel ve druhém patře modlitebnu (kapli) poté, co musel v dubnu 1931 opustit školní kapli v Nové ul.[4]

Neznámý stav[editovat | editovat zdroj]

Název Obrázek Církev Umístění Založení Galerie Popis
kaple na děkanství děkanství u svatého Mikuláše římskokatolická U Černé věže 4 kaple zmíněná jako dočasné (konec 60. až konec 80. let 20. století) umístění relikviáře svatého Auraciána, stávající stav neuveden[5]

Zaniklé[editovat | editovat zdroj]

Název Obrázek Církev Umístění Založení Galerie Popis
kaple Německé reálky Německé reálné gymnázium římskokatolická Lannova - Jeronýmova Školní kaple Německého reálného gymnázia, objekt (v oblasti parkoviště OD Prior) byl poškozen bombardováním a po roce 1945 stržen.[6]
kaple svaté Markéty římskokatolická U Černé věže 14. stol. původní synagoga byla po pogromu v roce 1505 vysvěcena a využívána jako římskokatolická kaple, od roku 1566 užívána jako hospoda[7]
kaple svatého Jakuba římskokatolická Kněžská 1308 Gotická kaple, kterou nahradila současná kaple Smrtelných úzkostí Páně.
kaple svatého Jiří Kaple svatého Jiří římskokatolická Piaristické náměstí
Kategorie Chapel of Saint George (České Budějovice) na Wikimedia Commons
Někdejší kaple v areálu kláštera uváděná již ve 14. století, zřejmě se nacházela v místnosti u severozápadního rohu křížové chodby. Společně s knihovnou šlo o jedinou místnost, která bez úhony přestála požár roku 1381.[8]
kaple svatého Karla Boromejského římskokatolická Lannova poč. 20. st. Kaple v areálu kláštera boromejek vystavěném na křižovatce Lannovy a Jeronýmovy na přelomu 19. a 20. století. Zničeno bombardováním za 2. světové války.
kaple svatého Václava kaple svatého Václava římskokatolická Antonína Trägera 1913
Kategorie Chapel of Saint Wenceslaus (Kněžské Dvory) na Wikimedia Commons
Kněžské Dvory. Velká mešní pseudogotická kaple s věží stávala poblíž křižovatky ulic Antonína Trägera a Nemanická. Zbořena v létě 1962.
kaple svatého Václava[9] kaple svatého Václava římskokatolická Suchovrbenské náměstí 1853
Kategorie Chapel of Saint Wenceslaus (Suché Vrbné) na Wikimedia Commons
Suché Vrbné. Šestiboká centrální kaple se sanktusníkem zbořena 3. dubna 1955.[10]
kostel svatého Václava kostel svatého Václava římskokatolická Krajinská 42-44 1327 Areál špitálního kostela s hřbitovem se rozkládal do rohu současné Krajinské a Hradební. Zbourán 1840.
Synagoga v ulici U Černé věže židovská U Černé věže původní židovská synagoga fungovala do pogromu roku 1505, poté vysvěcena na kapli svaté Markéty[7]
Synagoga u Justičního paláce synagoga za justičním palácem z oken biskupské rezidence židovská F. A. Gerstnera 1887–1888
Kategorie Synagogue in České Budějovice na Wikimedia Commons
více v samostatném článku
Zimní synagoga židovská Biskupská 5 1928 modlitebna židovské obce zřízená v domě fungovala až do německé okupace[11]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g h i j Biskupství českobudějovické. Bohoslužby v Českých Budějovicích a okolí [online]. České Budějovice: Biskupství českobudějovické, [cit. 2012-06-09]. Dostupné online.  
  2. Nemocnice České Budějovice - Duchovní služba nemcb.cz
  3. TRABALÍK, Vladislav. Kostely [online]. České Budějovice: město České Budějovice, 2005-01-03, rev. 2005-01-03, [cit. 2012-06-09]. Dostupné online.  
  4. MATOUŠEK, Tadeáš; KOVÁŘ, Daniel. České Budějovice, blok Jeronýmova – Lannova – Štítného - Rudolfovská, urbanistická a architektonická analýza [online]. EU, Nadace rozvoje občanské společnosti, Calla, 2007, [cit. 2016-04-18]. Dostupné online.  
  5. HANSOVÁ, Jarmila. Svatý Auracián - patron Českých Budějovic. In sv. Auracián v českobudějovické katedrále. Č. Budějovice : Děkanství u sv. Mikuláše, 2015. S. 14.
  6. SCHINKO, Jan. Na Lannovce dříve nebylo tak klidno a čisto. Byla jiná než dnes [online]. TRIMA CB s.r.o, 2016-03-24, [cit. 2016-04-17]. Dostupné online.  
  7. a b SCHINKO, Jan. Jan Žižka dlužil Židovkám z ulice U Černé věže [online]. Českobudějovický deník, VLTAVA-LABE-PRESS a.s., 2007-11-11, [cit. 2012-07-16]. Dostupné online.  
  8. WICPALEKOVÁ, Maria. Budějovické kostely a kaple [online]. Kohoutí kříž, Jihočeská vědecká knihovna, [cit. 2015-05-30]. Dostupné online.  
  9. LINHARTOVÁ, Lenka. Historie a současnost katastrálního území České Budějovice 5 na katastrálních mapách (bakalářská práce). Plzeň : Lenka Linhartová, 2007. 50 s. Kapitola 7.2 Vývoj geografických názvů k.ú., tratí a ulic, s. 25.  
  10. VALENČÍK, Michal. Poškozené a zničené kostely a kaple v České republice [online]. Michal Valenčík, [cit. 2012-06-09]. Dostupné online.  
  11. SCHINKO, Jan. Biskupství mělo nařízeno na stavbě paláce šetřit [online]. Českobudějovický deník, VLTAVA-LABE-PRESS a.s., 2008-03-30, [cit. 2016-04-17]. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]