Český videoherní průmysl

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Videoherní průmysl je jedním z nejrychleji rostoucích průmyslových odvětví v Česku. Jeho obrat činí přes 2,5 miliardy Kč a stále roste. V roce 2013 rostl o 6,4 %.[1]

V Česku navíc existuje řada úspěšných studií zabývajících se tvorbou počítačových her. Jako příklad lze uvést třeba Bohemia Interactive Studio, Amanita Design či Madfinger Games. Dle slov Jaroslava Švelcha z fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy jsou počítačové hry největším kulturním exportem České republiky. Své tvrzení podpořil příkladem úspěšné české hry Mafia II.[2]

Za nejlepší českou hru bývá všeobecně označována Mafia: The City of Lost Heaven. Za nejlepší česko-slovenskou hru ji označili čtenáři serveru Bonusweb v anketě z roku 2014.[3] Hra však ovládla též redakční ankety na serverech Games.cz či Doupě.cz.[4][5]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Československý osobní počítač PMD 85
Tajemství Oslího ostrova, první česká komerční hra na PC
Dračí historie byla první česká dabovaná hra na CD
Podrobnější informace naleznete v článku Seznam českých videoher podle roku vydání.

První pokusy o tvorbu počítačových her u nás byly provedeny na počítačích SM 52/11 na přelomu 70. a 80. let. Tyto hry neobsahovaly grafiku a nebyly svými vývojáři myšleny úplně vážně.[6]

V 80. letech vznikaly hry pro osmibitové počítače, a to především pro ZX Spectrum, PMD 85 a Atari. Hry vznikaly často v rámci Svazarmových klubů a Socialistického svazu mládeže. Ty měly k dispozici i západní tituly, které byly tolerovány pro "výukové účely". Značná část českých her pro PMD 85, vzniklých v tomto období byly přepracované západní tituly, například klony her Flappy, Manic Miner, Boulder Dash a Penetrator, ale vznikly i vlastní hry jako 3D Mikrotron, Město robotů, Jet-Story a Hlípa. Oblíbený žánr byly textové adventury. Nejznámějším tvůrcem tohoto období byl František Fuka. Ten byl například autorem her Indiana Jones či Tetris 2.[7][8]

Několik her z tohoto období reagovalo na politické dění v tehdejším Československu, hry nijak nevynikaly zpracováním a byly vydávány anonymně. Šlo o textové hry pro ZX Spectrum (a kompatibilní Didaktik): Prestavba, Dobrodružství Indiana Jonese na Václavském náměstí a hra 17. 11. 1989.[9] Po roce 1989 se začala herní scéna komercializovat. Vznikly zde vydavatelské společnosti jako Proxima - Software či slovenský Ultrasoft. Ty vydávaly hry pro ZX Spectrum. Mnohé z vydaných titulů však pocházely z 80. let. Byly zde však i nové tituly, jako Crux 92 či Peloponéská válka. Vznikaly však i hry pro počítače Atari, jako například Gravon.

Z 90. let jsou známé české hry především typu adventura. V tomto období vznikla i firma Vochozka Trading, která distribuovala napřed hru pro počítače Amiga Světák Bob. Poté i pro MS-DOS a Windows, jejich Tajemství Oslího ostrova byla první česká celoplošně distribuovaná komerční hra na PC.[10] Poté následovaly hry jako Sedm dní a sedm nocí (první česká hra využívající Sound Blaster), Dračí historie (první dabovaná hra na CD), nepříliš úspěšné hry od společnosti Agawa Mise Quadam a Swigridova kletba, Gooka (první hra pro Windows), Léto s Oskarem, Horké léto, Hovniválové aneb Záhada komixu, Posel bohů a Dreamland. V roce 1998 vyšla hra Polda, to byl počátek nejpopulárnější české adventurní série.

V tomto období vznikaly i české hry jiných žánrů, například třetí realtimová strategie na světě Paranoia, akční plošinovka Colony 28, platformová adventura Edna, RPG Prokletí Eridenu, RPG adventura Asmodeus: Tajemný kraj Ruthaniolu, dungeon Brány Skeldalu, sci-fi adventura s prvky RPG Argo Adventure, arkádová střílečka HyperCore a hororová akční hra Bloodline. Nejznámější logické české hry z této doby byly Vlak, Achtung, die Kurve!, Alchemix, Fish Fillets a Boovie.

První mezinárodně úspěšnou českou hrou však byl Hidden & Dangerous, který zahájil prudký rozvoj firmy Illusion Softworks, která později zabodovala hrou Mafia: The City of Lost Heaven. Dalším hitem pak byla hra Operace Flashpoint z roku 2001 od Bohemia Interactive Studio, které tvořili autoři hry Gravon. V témže roce vyšla úspěšná real-time strategie Original War.[11] Z adventur vyšla Pohádka o Mrazíkovi, Ivanovi a Nastěnce a série devatenácti miniher Čtyřlístek CD-Romek. Temná adventura Posel Smrti z roku 2003 měla pod názvem Black Mirror velký úspěch v zahraničí, další dva díly už však vznikly v Německu. Česká tahová strategie UFO: Aftermath (2003) navazovala na sérii X-COM.

Po roce 2003 však herní scéna zažila útlum. Tehdy jí dominovalo studio Illusion Softworks, které slavilo úspěch s hrou Vietcong. Studio se však začalo potýkat s problémy, které vedly k jejímu odkoupení formou Take-Two Interactive a přejmenování na 2K Czech. Naproti tomu druhá nejvýznamnější česká herní společnost Bohemia Interactive Studio si svoji pozici udržela a soustředilo se na tvorbu úspěšných her ze série ArmA.[12] Roku 2005 vyšla 3D adventura Ni.Bi.Ru: Posel bohů, která je předělávkou o sedm let starší hry Posel Bohů. Dále také vyšla střílečka z pohledu třetí osoby El Matador (2006) a detektivní adventura Memento Mori (2008).

Od roku 2009 zaznamenaly úspěch další české vývojářské společnosti, jako například Amanita Design (Machinarium) a SCS Software (Euro Truck Simulator), nebo vývojáři mobilních her Geewa a Madfinger Games. Brněnské studio vytvořilo pro herní konzole v roce 2012 osmé pokračování známé série Silent Hill: Downpour. Česká studia jsou v tomto období poměrně produktivní. V roce 2013 například vyšlo přes 40 českých her.[13][14] Velmi úspěšným se pro české hry stal rok 2018, kdy vyšly hry jako Kingdom Come: Deliverance, Beat Saber nebo Chuchel.[15] Roku 2020 vyšla adventura odehrávající se na Moravě Someday You'll Return a finální verze úspěšné strategie Factorio.[16]

Výuka[editovat | editovat zdroj]

Několik českých univerzit nabízí předměty se zaměřením na videohry. Jedná se o České vysoké učení technické v Praze[17], Masarykovu univerzitu, Univerzitu Karlovu, Západočeskou univerzitu a Akademii múzických umění v Praze. Přednášky z těchto předmětů lze navštěvovat i v případě, že člověk na ně není přihlášený. Je nutné se však domluvit s vyučujícím.[18]

Významné společnosti[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Seznam českých vývojářů a vydavatelů počítačových her.

Vývojáři[editovat | editovat zdroj]

Vydavatelé[editovat | editovat zdroj]

Významné události[editovat | editovat zdroj]

Game Developers Session je každoročně pořádaná akce především pro herní vývojáře v ČR. Místem konání je Praha. Akce probíhá v listopadu. Programem konference bývají přednášky osobností české herní scény.[19]

V květnu je každý rok pořádán Gameday v rámci třeboňského filmového festivalu Anifilm. V jeho rámci je od roku 2011 udělována cena Česká hra roku.[20]

Každoročně od února 2011 je pořádána také soutěž Booom, v jejímž rámci jsou oceňovány nejlepší hry roku v určitých kategoriích. Kategorie zahrnují i nejlepší českou hru roku. V roce 2014 byla nahrazena anketou Ceny hráčů.

Média[editovat | editovat zdroj]

Tištěná média[editovat | editovat zdroj]

Televizní pořady[editovat | editovat zdroj]

Významné osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ http://konzolista.tiscali.cz/articles/onearticle?link=herni-prumysl-v-cr-a-sr-vyrostl-v-roce-2013-o-6-4-procenta-179658
  2. ↑ PROS, Marek. Videohry jsou největší kulturní export Česka, tvrdí odborník [online]. Aktualne.cz, 2013-03-04 [cit. 2014-07-31]. Dostupné online. 
  3. ↑ Nejlepší česko-slovenská hra? Že neuhádnete, kdo na plné čáře vyhrál. iDNES.cz [online]. 2014-12-04 [cit. 2020-04-03]. Dostupné online. 
  4. ↑ Redakční anketa: 15 nejlepších českých her. Games.cz [online]. 2019-09-18 [cit. 2020-04-03]. Dostupné online. 
  5. ↑ ČEPELOVÁ, Rea. 10 českých her, které úspěšně prorazily i do zahraničí. Doupe.cz [online]. [cit. 2020-04-03]. Dostupné online. 
  6. ↑ HALCIN, Jakub. Příběh počítače (4. díl) [online]. Galaxie, 2005-07-22 [cit. 2014-07-31]. Dostupné online. 
  7. ↑ ŠVELCH, Jaroslav. Osmibitové poblouznění : Počátky kultury počítačových her v Československu [online]. Docplayer.cz. Dostupné online. 
  8. ↑ ŠVELCH, Jaroslav. Vítejte v klubu - Kde se v normalizačním Československu scházeli počítačoví nadšenci? [online]. Games.cu, 2013-10-26 [cit. 2014-07-31]. Dostupné online. 
  9. ↑ PROS, Marek. IT odboj za komunismu: Indiana Jones masakroval milicionáře [online]. 2014-04-16 [cit. 2014-07-31]. Dostupné online. 
  10. ↑ http://bonusweb.idnes.cz/petr-vochozka-popisuje-sve-zacatky-d6o-/Magazin.aspx?c=A000622_petrvochozkaczscena_bw
  11. ↑ http://bonusweb.idnes.cz/minulost-a-soucasnost-ceske-herni-sceny-fdi-/Magazin.aspx?c=A010829_historieczsceny_bw
  12. ↑ http://bonusweb.idnes.cz/ceske-hry-byly-na-vrcholu-pred-deseti-lety-nyni-prinejlepsim-stagnuji-1e8-/Magazin.aspx?c=A111023_175304_bw-magazin_lou
  13. ↑ http://games.tiscali.cz/tag/ceske-hry-2013
  14. ↑ https://cs-cz.facebook.com/KreativniCesko/posts/598797740139669
  15. ↑ ZAVŘEL, Martin. Českou hrou roku je Beat Saber, Kingdom Come zabodoval u youtuberů. iDNES.cz [online]. 2019-04-07 [cit. 2020-04-03]. Dostupné online. 
  16. ↑ Factorio rozhodně neřeklo poslední slovo, chystá se velké rozšíření. Zing.cz [online]. Dostupné online. 
  17. ↑ BI-PGR – Počítačová grafika | Fakulta informačních technologií ČVUT [online]. fit.cvut.cz [cit. 2016-01-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. 
  18. ↑ Herní předměty v Čechách a na Slovensku (seznam). [s.l.]: Game Studies Dostupné online. 
  19. ↑ Archivovaná kopie. www.gdsession.com [online]. [cit. 2014-07-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-09-26. 
  20. ↑ Archivovaná kopie. www.gameday.cz [online]. [cit. 2014-07-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-08-07. 
  21. ↑ Redakce Indiana. indian-tv.cz [online]. [cit. 2021-04-15]. Dostupné online. (česky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Český_videoherní_průmysl&oldid=20695015“