Anketu nazvanou Kánon100 hledající nejdůležitější české knihy vzniklé v období sta let od vzniku Československé republiky, tedy od roku 1918 do roku 2018, vyhlásila v roce 2018 stanice Českého rozhlasuVltava. Anketa byla rozdělena do tří kategorií - próza, poezie a esej. V každé kategorii bylo hledáno 10 nejdůležitějších děl. Osloveni byli akademici, tvůrci a kulturní publicisté. Následně rozhlas zveřejnil desítku nejdůležitějších knih, a to v pořadí podle počtu hlasů. V próze zvítězil román Jaroslava HaškaOsudy dobrého vojáka Švejka za světové války, v poezii sbírka Jiřího KolářePrométheova játra a v kategorii esej kniha Marsyas čili na okraj literatury z dílny Karla Čapka.[1] Karel Čapek, Milan Kundera a Josef Jedlička se do kánonu dostali dvakrát, jak v kategorii próza, tak v kategorii esej. Celkem tak bylo do kánonu zařazeno 30 děl 27 autorů. Jen tři knihy vyšly po zlomovém roce 1989, ale i ty jsou sbírkami textů z před tohoto roku. Šest z vybraných autorů odešlo během svého života do exilu (Kundera, Škvorecký, Jedlička, Kolář, Richterová, Blatný), čtyři lze zařadit do kategorie "disent a underground" (Vaculík, Jirous, Havel, Patočka), čtyři autoři byli členy meziválečné avantgardní skupiny Devětsil (Vančura, Nezval, Halas, Seifert). Více než třetina autorů, deset z nich, byla v KSČ (Kundera, Vaculík, Vančura, Kolář, Nezval, Halas, Seifert, Blatný, Holan, Kainar). Pět signovalo Chartu 77 (Vaculík, Kolář, Jirous, Havel, Patočka). V následných diskusích o anketě na stanici Vltava upozornila literární kritička Blanka Činátlová také na to, že v seznamu je jediná žena.[2]
↑MAREŠOVÁ, Milena M. Kánon100: Století české prózy, poezie a eseje. Vybíráme kanonická díla moderní české státnosti. Vltava [online]. Český rozhlas, 2018-05-17 [cit. 2022-06-10]. Dostupné online.
↑ Kánon100 - debata nejen o literatuře. Vltava [online]. 2018-09-20 [cit. 2022-06-10]. Dostupné online.
