Orlické hory

Šablona:Infobox reliéf Orlické hory (polsky Góry Orlickie, německy Adlergebirge) jsou pohoří a geomorfologický celek v severovýchodních Čechách, při hranici s polským Kladskem. Nejvyšší vrchol Velká Deštná, 1115 m n. m. Název pohoří je odvozen od řeky Orlice, která tudy po česko-polské hranici protéká.

Řeka Divoká Orlice na východě odděluje Orlické hory od Bystřických (Góry Bystrzyckie). Na severozápadním konci u Náchoda přecházejí ve Wzgórza Lewińskie a Góry Stołowe, na české straně pak v Podorlickou pahorkatinu, která dále u Hronova přechází v Broumovskou vrchovinu. Podorlická pahorkatina také lemuje Orlické hory po celé jejich délce z jihozápadu a jihu až k Tiché Orlici. Nejjižnější část Orlických hor, Bukovohorská hornatina, pak jihozápadně od města Králíky sousedí s českou částí Kladské kotliny, za níž Sudety pokračují masívem Králického Sněžníku.

Horopis

Orlické hory jsou samostatným geomorfologickým celkem masivu Krkonošsko-jesenické subprovincie. Kompletní geomorfologické členění české části hor uvádí následující tabulka^[1]:

Všechny nejvyšší hory s nadmořskou výškou nad 1000 m se nacházejí v nejsevernějším geomorfologickém podcelku Deštenské hornatině (i když Suchý vrch z Bukovohorské hornatiny dělí od tisícimetrové hranice pouhých 5 metrů):

V Orlických horách se nacházejí lyžařská střediska Deštné v Orlických horách, Říčky v Orlických horách, Olešnice v Orlických horách, Sedloňov, Čenkovice a další, populární turistická Masarykova chata na Šerlichu. Po hřebeni vede červeně značená turistická trasa Jiráskova cesta.

Celým pohořím se táhne pás opevnění budovaných před druhou světovou válkou na obranu Československa před očekávaným útokem Německa.

Stejnojmenná chráněná krajinná oblast Orlické hory o rozloze 204 km² byla vyhlášena 28.12.1969.

V rámci CHKO Orlické hory je vyhlášeno i několik maloplošných chráněných území:

↑ Břetislav Balatka, Jan Kalvoda - Geomorfologické členění reliéfu Čech (Kartografie Praha, 2006, ISBN 80-7011-913-6

Obrázky, zvuky či videa k tématu Orlické hory na Wikimedia Commons

Geomorfologické členění Orlických hor
ČESKÁ VYSOČINA • Krkonošsko-jesenická subprovincie • Orlická oblast
DEŠTENSKÁ HORNATINA	Orlický hřbet	Olešnický hřbet (bezejmenný, 835 m) Vrchmezský hřbet (Vrchmezí, 1084 m) Deštenský hřbet (Velká Deštná, 1116 m) Kunštátský hřbet (Tetřevec, 1044 m) Anenský hřbet (Anenský vrch, 997 m)
	Orlické rozsochy	Zdobnické rozsochy (Karlův vrch, 956 m) Říčské rozsochy (bezejmenný, 910 m)
	Orlickozáhorská brázda	nečlení se (bezejmenný, 790 m)
MLADKOVSKÁ VRCHOVINA	Bartošovická vrchovina	nečlení se (bezejmenný, 704 m)
MLADKOVSKÁ VRCHOVINA	Pastvinská vrchovina	nečlení se (Adam, 766 m)
BUKOVOHORSKÁ HORNATINA	Orličský hřbet	Suchovršský hřbet (Suchý vrch, 995 m) Bukovohorský hřbet (Buková hora, 958 m)
BUKOVOHORSKÁ HORNATINA	Výprachtická vrchovina	nečlení se (Špičák, 799 m)
PROVINCIE • Subprovincie • Oblast / Celek / PODCELEK • Okrsek • Podokrsek • (vrchol)

Orlické tisícovky

Hlavní vrcholy (11)	Velká Deštná (1116 m) • Koruna (1101 m) • Malá Deštná (1090 m) • Jelenka (1085 m) • Vrchmezí (1084 m) • Sedloňovský vrch (1052 m) • Tetřevec (1044 m) • U Kunštátské kaple (1042 m) • Kamenný vrch (1038 m) • Šerlich (1027 m) • Homole (1001 m)

Vedlejší vrcholy (4)	Maruša (1043 m) • U Kunštátské kaple JV (1040 m) • Nad Bukačkou (1035 m) • Šerlich JV (1019 m)