Červený hrádek (zámek, Jirkov)

Aus Wikipedie
Wechseln zu: Navigation, Suche
Červený hrádek

Východní průčelí
Účel stavby
hotel, prohlídkový okruh
Základní informace
Sloh barokní
Architekt snad Antonio da Porta
Výstavba 16691675
Stavitel Jan Adam Hrzán z Harasova
Další majitel Lichtenštejnové,
Rottenhanové,
Hohenlohe-Langenburg
Současný majitel Město Jirkov
Poloha
Adresa Červený Hrádek 1, Jirkov, Česká republikaČeská republika Česká republika
Souřadnice
Červený hrádek
Red pog.svg
Červený hrádek
Další informace
Kód památky 26556/5-490 (PkMnMISSezObr)
Web Oficiální stránky
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zámek Červený hrádek je raně barokní zámek ležící 2 km severně od Jirkova uprostřed lesů na úpatí Krušných horokrese Chomutov. Stojí na ostrožně, v místech zaniklého hradu Borku, v nadmořské výšce 410 m n. m. Od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka ČR.[1]

Historie[Bearbeiten | Quelltext bearbeiten]

Červený hrádek stojící na místě původního středověkého hradu Borek získal svůj název v první polovině 15. století, kdy byl opraven a fasáda zámku byla natřena červenou barvou. Poprvé se v pramenech objevilo roku 1422.[2]

Hrad Borek byl založen zřejmě na přelomu 14. a 15. století a jeho prvním jistým majitelem byl Dětřich Kraa. Na hradu se vystřídala celá řada šlechtických rodů. Za zmínku stojí rod Konipasů, Glatzů ze Starého Dvora či Lobkoviců. Bohuslav Felix Hasištejnský z Lobkovic nechal hrad přestavět na renesanční zámek. Jiří Popel z Lobkovic potrestal v prostorách zámku vzpouru chomutovských popravou dvou vzbouřenců. Během třicetileté války byl zámek velmi poškozen a stal se neobyvatelným.

Dnešní podobu získal zámek v 17. století, kdy ho vlastnil rod Hrzánů. Zakladatelem zámku byl Jan Adam Hrzán z Harasova, který nechal roku 1655 strhnout staré zdivo a zahladit zemní opevnění. Samostná stavba proběhla z větší části v období 16691675.[3] V letech 16871688 působil na zámku sochař Jan Brokoff, který vytvořil dvě kašny na nádvoří, soubor soch, vázy na schodišti a další díla. Na zámku se narodil jeho syn Ferdinand Maxmilián, v Evropě proslulý barokní sochař.

Rod Hohenlohe-Langenburg byl posledním šlechtickým rodem, který zámek a panství vlastnil. V srpnu 1938 umožnil Max Egon předáku sudetských Němců Konrádu Henleinovi a anglickému lordu Waltrovi Runcimanovi schůzku, která předznamenala následnou Mnichovskou dohodu. Proto byl zámek rodu Hohenlohe-Langerburg v roce 1945 zabaven.

V průběhu prvních dvaceti let po válce se na zámku vystřídala celá řada organizací a budova postupně chátrala. Začala být udržovaná až v době, kdy zde sídlila léčebna dlouhodobě nemocných. O zámecký park a oboru se staral lesní závod Janov. Původní vybavení zámku bylo v letech 1945–1946 Národní kulturní komisí sepsáno, označeno a rozvezeno na různá místa. Dnes se však tehdejší inventář velmi těžko dohledává. Přehled je jen o zámecké knihovně a obrazech. Ty jsou k vidění na zámku v Benešově nad Ploučnicí a v Okresním muzeu v Chomutově, obrazy z Krásného Dvora se na zámek vrátily.

Od roku 1996 je zámek majetkem města Jirkova. V roce 2006 byla dokončena rozsáhlá rekonstrukce a bylo zde vybudováno vzdělávací zařízení a centrum cestovního ruchu. Sídlí zde Kulturní, vzdělávací a informační zařízení Jirkov, které zámek spravuje.

Architektura a zámecký park[Bearbeiten | Quelltext bearbeiten]

Zámecká budova neobsahuje zdivo staršího hradu ani zámku. Pouze ve zdech terasy před zámkem jsou druhotně použity kamenické prvky z původního hradu.[2]

Zámek je barokní čtyřkřídlá uzavřená budova kolem obdélníkového nádvoří krytá mansardovou střechou. Vzhledem k terénní situaci jsou venkovní fasády dvoupatrové, ale jen delší boční křídla mají sklepní podlaží. Chodba v přízemí východního traktu byla původně otevřená do nádvoří arkádami, ty jsou dnes zazděné. Na čelní straně zámku je barokní dvouramenné schodiště se zábradlím z balustrů, zdobené vázami. Na protilehlé straně je vjezd na nádvoří s jednodušším portálem. V obou vchodech je bohatá štuková a malovaná výzdoba stropu.

V okolí zámku je rozsáhlý park a zámecká obora. Park byl původně doplněn plastikami a zahradními stavbami. Dodnes je zachovalý lesní pavilon (templ), míčovna či malé divadlo. V parku byly pěstovány cizokrajné vzácné dřeviny. Za povšimnutí stojí vzrostlá šlechtěná magnolie u schodiště zámku.

Prohlídkový okruh[Bearbeiten | Quelltext bearbeiten]

Návštěvníci mají možnost navštívit s průvodcem zrcadlový sál, lovecký salónek, obrazárnu, pracovnu Maxe Egona Hohenlohe a nejzajímavější prostory zámecké kaple a rytířského sálu.

Zámecká kaple je zasvěcena svatému Janu Křtiteli, nachází se v ní původní dřevěné lavice a zpovědnice. Součástí kaple jsou zrekonstruované plně funkční zelektrizované varhany18. století. V hlavní části s oltářem, který sahá přes dvě patra je původní štuková výzdoba, vitráže a nástěnné malby s výjevy ze života svatého Jana Křtitele. Oltář je také původní, obrazy z něj byly zcizeny a jsou nahrazeny obrazy jirkovského malíře Romana Křeliny. V roce 1998 byla kaple znovu vysvěcena, od té doby se zde mohou konat mše i církevní svatební obřady.

Rytířský sál je hlavním sálem zámku a místem konání svatebních obřadů a společenských akcí. Sál sahá přes dvě patra a jeho výzdobu tvoří sochy antických bohů a sochy nosičů sloupů. Na barevných malbách jsou výjevy z bojů s Turky a na štukové výzdobě pak scény z lovu. Nad horními okny jsou štukové obrázky lovených zvířat (např. obraz slona nad prostředním oknem, který patrně souvisí s tureckými válkami).

Odkazy[Bearbeiten | Quelltext bearbeiten]

Reference[Bearbeiten | Quelltext bearbeiten]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav, [cit. 2014-12-12]. Katalogové číslo 137744 : Zámek Červený Hrádek. Památkový katalog. MonumNet: [1]. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ: [2].  
  2. a b DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie Českých hradů. Praha : Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Kapitola Červený Hrádek, s. 99.  
  3. ANDĚL, Rudolf, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku – Severní Čechy. Svazek III. Praha : Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Červený Hrádek – zámek, s. 75–77.  

Související články[Bearbeiten | Quelltext bearbeiten]

Externí odkazy[Bearbeiten | Quelltext bearbeiten]