Čechůvky
Šablona:Infobox - sídlo Čechůvky jsou částí Prostějova, nachází se na východě tohoto okresního města. V roce 2009 zde bylo evidováno 58 adres.[1] V roce 2001 zde trvale žilo 163 obyvatel.[2] Katastrální území Čechůvek má rozlohu 1,21 km2.[3]
Přestože byly Čechůvky stavebně téměř propojeny s Vrahovicemi, církevní a školskou správou spadaly do Kralic.
Na východ od obce se nachází Kaple sv. Otýlie, postavená v r. 1722.[4][5]
V r. 1866 se u Čechůvek odehrála bitva mezi saskými a pruskými vojsky v rámci prusko-rakouské války. Na paměť této bitvy byl u obce postaven kříž.[6]
V r. 1960 byly Čechůvky připojeny k Vrahovicím a r. 1973 již jako součást Vrahovic k Prostějovu.
Reference
- ↑ Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online.
- ↑ Český statistický úřad. Sčítání lidu, domů a bytů 2001 [online]. 2003-10-17 [cit. 2003-10-17]. Dostupné online.
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online.
- ↑ FAKTOR, František. Popis okresního hejtmanství prostějovského. Praha 1898, s. 60.
- ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis střední a severní Moravy. Olomouc 1959, s. 75.
- ↑ BARTKOVÁ, Hana. Slavnostní posvěcení rekonstruovaného kříže u Čechůvek [online]. [cit. 2013-01-14]. Dostupné online.
Literatura
- BARTKOVÁ, Hana, DOLÁK, Karel, LUŽNÝ, Jan. Historie Čechůvek a kaplička sv. Otýlie. Prostějov 2007.
- BARTKOVÁ, Hana. Kříž u Čechůvek: neznámý mecenáš přežil válečnou řež. Prostějovský týden, 2008, 18(37), s. 4. Prostějovský deník, 2008, 213.
- FAKTOR, František: Popis okresního hejtmanství prostějovského. Praha 1898, s. 60-61.
- WOLNY, Gregor: Die Markgraftschaft Mähren, topographisch, statistisch und historisch geschildert. V. Band. Olmützer Kreis. Brno 1839, s. 682-683.
