Čebyševova funkce
Čebyševovy funkce jsou dvě navzájem příbuzné aritmetické funkce, které se v teorii čísel často používají, zejména při studiu rozložení prvočísel. Jsou pojmenovány po ruském matematikovi Pafnutiji Čebyševovi.
První Čebyševova funkce
[editovat | editovat zdroj]První Čebyševova funkce je definována jako
- ,
kde jsou prvočísla menší nebo rovna a značí přirozený logaritmus.
Druhá Čebyševova funkce
[editovat | editovat zdroj]Druhá Čebyševova funkce má několik ekvivalentních zápisů:
- ,
kde je von Mangoldtova funkce.
Vzájemný vztah funkcí
[editovat | editovat zdroj]Druhou Čebyševovu funkci lze vyjádřit pomocí první takto:
kde k je jediné přirozené číslo, pro které platí .
Mezi druhou a první Čebyševovou funkcí existuje také přímý vztah:[1]:
Tento nekonečný součet však ve skutečnosti obsahuje jen konečný počet nenulových členů. Důvodem je, že výraz je roven nule, jakmile , protože funkce je definována jako součet přes všechna prvočísla , přičemž ale žádné prvočíslo není menší než .
Z toho plyne, že členy součtu mizí, jakmile
Takže pro je hodnota , a tedy i členy v součtu jsou nulové. Proto má tento součet jen přibližně nenulových členů.
Explicitní vzorec pro druhou Čebyševovu funkci
[editovat | editovat zdroj]V roce 1894 matematik Hans Carl Friedrich von Mangoldt dokázal, že Čebyševovu druhou funkci lze předepsat explicitně pomocí součtu přes všechny netriviální nuly Riemannovy zeta funkce[2]:
kde značí netriviální nuly Riemannovy zeta funkce, tj. komplexní čísla pro která platí a zároveň .
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ APOSTOL, Tom M. Introduction to Analytic Number Theory. New York: Springer-Verlag, 1976. ISBN 978-0387901633. S. 75-76.
- ↑ DAVENPORT, Harold. Multiplicative Number Theory. New York: Springer, 2000. ISBN 978-0-387-95097-6. S. 104.