Čchen Sün

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Čchen Sün

první velký sekretář
Ve funkci:
1449 – 1457
Panovník Ťing-tchaj
Předchůdce Cchao Naj
Nástupce Kao Ku

velký sekretář
Ve funkci:
1444 – 1457
Panovník Jing-cung, Ťing-tchaj

Narození 1385
Tchaj-che, Ťiang-si
Úmrtí 1462
Národnost Chan
Země říše Ming
Alma mater ťin-š’ (1415)
Náboženství konfucianismus
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Čchen Sün je čínské jméno, v němž Čchen je příjmení.

Čchen Sün (čínsky pchin-jinem Chén Xún, znaky zjednodušené 陈循, tradiční 陳循; 13851462 byl politik čínské říše Ming. Císař Jing-cung ho roku 1444 jmenoval velkým sekretářem, roku 1449 po smrti prvního velkého sekretáře Cchao Naje a zajetí Jing-cunga v bitvě u Tchu-mu stanul v čele sboru velkých sekretářů. Současně se novým císařem stal Ťing-tchaj. Po návratu Jing-cunga k moci začátkem roku 1457 byl odvolán z funkcí.

Jména[editovat | editovat zdroj]

Čchen Sün používal zdvořilostní jméno Te-cun (čínsky pchin-jinem Dézūn, znaky 德遵), používal též pseudonym Fang-čou (čínsky pchin-jinem Fāngzhōu, znaky 芳洲).

Život[editovat | editovat zdroj]

Čchen Sün se narodil roku 1385, pocházel z okresu Tchaj-che v prefektuře Ťi-an na jihu provincie Ťiang-si.

Vynikl v úřednických zkouškách, hodnost ťin-š’ získal roku 1415 jako první v pořadí u nejvyšších, palácových, zkoušek. S podporou velkého sekretáře Jang Š’-čchiho (také rodáka z Tchaj-che) stoupal v úředních hodnostech, roku 1444 po Jang Š’-čchiho smrti zaujal jeho místo ve velkém sekretariátu. Následující rok byl formálně jmenován i náměstkem ministra daní zprava (户部右侍郎, chu-pu jou-š’-lang).

Ve druhé polovině 40. let patřil mezi politiky spíše průměrné, zastíněn tehdejším prvním sekretářem Cchao Najem.[1] Cchao Naj roku 1449 doprovázel císaře Jing-cunga na tažení proti Mongolům Esena-tajšiho a zahynul v bitvě u Tchu-mu, ve které Jing-cung padl do zajetí.[2] Novým císařem se stal Jing-cungův bratr Ťing-tchaj a novým prvním sekretářem Čchen Sün (současně obdržel hodnost ministra daní a roku 1452 učitele korunního prince).

Čchen Sün, ani ostatní sekretáři, za vlády císaře Ťing-tchaje nepatřili mezi dominantní politiky. Zastiňovali je ministři – ministr státní správy Wang Č’ a především ministr vojenství Jü Čchien – a vedoucí eunuchové (Ťin Jing a Sing An).[3] V čele sboru velkých sekretářů zůstal do začátku roku 1457, své postavení ztratil v čistce následující po převratu, kterým se na císařský trůn vrátil Jing-cung.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. TWITCHETT, Denis C.; GRIMM, Tilemann. The Cheng-t'ung, Ching-t'ai, and T'ien-shun reigns, 1436—1464. In: MOTE, Frederick W; TWITCHETT, Denis C. The Cambridge History of China Volume 7: The Ming Dynasty, 1368–1644, Part 1. Cambridge: Cambridge University Press, 1988. [dále jen Twitchett, Grimm]. ISBN 0521243327. S. 305–342, na s. 308. (anglicky)
  2. Twitchett, Grimm, s. 325.
  3. Twitchett, Grimm, s. 333.