Časová osa ruské invaze na Ukrajinu (2025)
Tato časová osa poskytuje chronologický přehled událostí v průběhu roku 2025, předchozí vývoj zachycují články Časová osa ruské invaze na Ukrajinu (rok 2022, 2023 a 2024).
Leden 2025
[editovat | editovat zdroj]Ukrajina zastavila tranzit ruského plynu do EU a Moldavska.[1]
Druhá skupina Ukrajinců žijících v zahraničí vstoupila do Ukrajinské legie v Polsku a zahájila výcvik pod vedením polských instruktorů.[1]
Ropná rafinerie v ruské Rjazani po ukrajinském úderu pozastavila provoz.[1]
Evropská unie odsouhlasila prodloužení ekonomických sankcí vůči Rusku. Patnáct sankčních balíčků se týká i 2700 osob a společností.[1]
Únor 2025
[editovat | editovat zdroj]Rusko a Ukrajina si vyměnily po 150 válečných zajatcích. Výměnu zprostředkovaly Spojené arabské emiráty. Volodymyr Zelenskyj podepsal zákony o prodloužení válečného stavu a mobilizace o další tři měsíce.
Ukrajina dostala stíhačky F-16 americké výroby z Nizozemska a francouzské stroje Mirage 2000.[2]
Všechny tři baltské republiky provedly v sobotu odpojení od ruské elektrické sítě. Tento krok je součástí plánu Litvy, Lotyšska a Estonska, jak zvýšit svou bezpečnost a propojenost s Evropskou unií.[3]
Americký prezident Donald Trump telefonicky hovořil s ruským vládcem Vladimirem Putinem o ukončení války na Ukrajině, napsal americký list New York Post.[4] Zástupci Spojených států a Ruska se následně sešli na prvním osobním setkání od roku 2022.[5]
Severní Korea vyslala na pomoc Rusku ve válce proti Ukrajině další vojáky, oznámily 27. února 2025 agentury.[1]
Schůzka Trumpa a Zelenského 28. února 2025 skončila roztržkou. Oba prezidenti a americký viceprezident J. D. Vance se začali překřikovat poté, co Zelenskyj zpochybnil Vanceova slova o diplomatickém jednání s Ruskem. Trump na něj poté křičel, že si zahrává se třetí světovou válkou a že je neuctivý ke Spojeným státům. Americký prezident poté schůzku předčasně ukončil.[6]
Březen 2025
[editovat | editovat zdroj]Ruská armáda v únoru podle dat amerického institutu pro studium války obsadila dalších 389 km² ukrajinského území.[1]
"To, co jsme viděli za poslední asi týden, nastavuje možnost, že pan prezident není jen přítelem Putina, ale že Putin může být dokonce i jeho šéfem", říká Igor Lukeš, profesor historie a mezinárodních vztahů na Boston University.[7]
Členské státy evropské unie prodloužily sankce proti ruským a běloruským občanům a firmám.[1]
Německé úřady zabavily tanker Eventin, nad nímž posádka v lednu ztratila v Baltském moři kontrolu. Evropská unie loď na konci února zařadila na seznam plavidel ruské stínové flotily, která Moskvě pomáhá při obcházení sankcí. Tanker samotný je ve špatném stavu; ropa, kterou převážel, má ale hodnotu zhruba čtyřicet milionů eur (jedna miliarda korun).[8]
Německo uvolnilo další 3 mld € na vojenskou pomoc Ukrajině.
USA oznámily, že uzavřely dvě samostatné dohody s Ukrajinou a Ruskem o zastavení bojů v Černém moři.
Duben 2025
[editovat | editovat zdroj]Při výbuchu osobního automobilu ve městě Balašicha v Moskevské oblasti 25. dubna zahynul generálporučík ruské armády Jaroslav Moskalik.[9][10][11]
Dne 28. dubna představitelé Severní Koreje poprvé potvrdili účast vojáků ve válce.[12]
Květen 2025
[editovat | editovat zdroj]Ukrajinský parlament ratifikoval smlouvu se Spojenými státy o využívání nerostného bohatství. Dohoda umožní Američanům přístup ukrajinským přírodním zdrojům.[13]
Maďarsko proti Ukrajině: ukrajinská tajná služba SBU uvedla, že odhalila maďarskou špionážní síť, která pracovala proti zájmům Ukrajiny. „Úkolem této buňky bylo mimo jiné také prostudovat scénáře chování místních obyvatel v případě vstupu maďarských vojsk na území regionu.“[14]
Evropská unie schválila sedmnáctý balík sankcí proti Rusku, který se zaměřuje na lodě takzvané ruské stínové flotily a rovněž na další osoby navíc k těm, které už sankcím podléhají. Další sankce proti Rusku se podle šéfky unijní diplomacie Kaji Kallasové připravují.[15]
Červen 2025
[editovat | editovat zdroj]Rusko v červnu stupňovalo své útoky proti Ukrajině. Ukrajinská média několikrát po sobě ohlásila "nejrozsáhlejší útok od začátku války".[16][17]
Dne 1. června ukrajinská média napsala, že drony ukrajinské tajné služby SBU zasáhly na několika ruských základnách více než čtyřicet bombardérů. Některé ze zasažených základen jsou v Murmanské či Irkutské oblasti na severu Ruska, respektive na Sibiři, tisíce kilometrů daleko od fronty. Gubernátoři Irkutské oblasti a Murmanské oblasti podle agentury Reuters útok potvrdili.[18]
Země Evropské unie s výjimkou Maďarska se na summitu shodly na další podpoře Ukrajiny a na zvýšení tlaku na Rusko. Proti osmnáctému balíčku sankcí se vedle Maďarska staví i Slovensko. Vadí jim návrh EK na postupné ukončení dovozu ruských fosilních paliv do roku 2027. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj kritizoval některé evropské firmy za to, že dodávají součástky Rusku. V této souvislosti se zmínil o českých[19] a německých firmách. V závěru summitu se nicméně jeho účastníci shodli na půlročním prodloužení stávajících sedmnácti sankčních balíčků. Na zvýšení obranných výdajů na pět procent hrubého domácího produktu do roku 2035 se už předtím dohodli členové NATO na summitu v Haagu.[20]
Červenec 2025
[editovat | editovat zdroj]Dne 1. července oznámil vůdce Luhanské lidové republiky Leonid Pasečnik, že Rusko zcela dobylo Luhanskou oblast.[21] Téhož měsíce byl oznámen ruský postup u Pokrovsku.[22]
Čínský ministr zahraničí Wang I řekl na jednání v Bruselu šéfce evropské diplomacie Kaje Kallasové, že Peking nechce vidět prohru Ruska na Ukrajině. Wang však údajně odmítl, že by Čína finančně nebo vojensky podporovala ruské válečné úsilí, a dodal, že pokud by tak činila, konflikt by již dávno skončil. Americký prezident Donald Trump koncem července prohlásil, že už nemá zájem s Putinem jednat.
Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku (ESLP) dospěl k závěru, že Rusko má na svědomí četná porušení lidských práv ve své válce proti Ukrajině.[23]
EU se shodla na osmnáctém balíčku protiruských sankcí proti Rusku. Slovenský premiér Robert Fico informoval, že Bratislava stáhne svou blokaci. Balík počítá s dalším omezením týkajícím se ruského energetického a bankovního sektoru, se snížením cenového stropu u ruské ropy a se zákazem využívání infrastruktury plynovodu Nord Stream.[24]
Na konci července 2025 uvedla média, že Rusko od nového školního roku oficiálně zakazuje výuku ukrajinštiny na všech jím okupovaných územích.[25]
Srpen 2025
[editovat | editovat zdroj]Podle informací ze začátku měsíce se začaly v bojových jednotkách na frontové linii na ruské straně vyskytovat ženy.[26] Ukrajinské letectvo a ministerstvo vnitra pak uvedlo, že při nedávných náletech na civilní cíle Rusko použilo speciální typ dronu s tryskovými motory.[27]
Za pouhý jeden den (12. srpen 2025) se podařilo ruským jednotkám obsadit přibližně 110 kilometrů čtverečních území v ukrajinské Doněcké oblasti, čímž došlo k jejich vůbec největšímu postupu na frontě za uplynulý rok.[28]
Dne 15. srpna proběhla na základně Joint Base Elmendorf–Richardson schůzka amerického prezidenta Donalda Trumpa a ruského prezidenta Vladimira Putina.[29] Podle zdrojů deníku Financial Times na ní ruský prezident nabídl, že zastaví útoky na frontové linii v Chersonské a Záporožské oblasti, pokud se ukrajinská armáda stáhne ze zbytku Doněcké oblasti, který kontroluje (včetně měst Kramatorsk, Slovjansk, Kosťantynivka, Pokrovsk, Myrnohrad, Dobropillja, Lyman či Siversk).[30]
Dne 21. srpna byl při ruském raketovém útoku zasažen průmyslový komplex v Mukačevu, pouhých 30 kilometrů od hranic se Slovenskem.[31]
Dne 31. srpna zaútočila ruská armáda na energetickou soustavu v Oděské oblasti. V důsledku vzniklých škod zůstaly bez elektřiny desítky tisíc lidí.[32]
Září 2025
[editovat | editovat zdroj]Dne 7. září byla při ruském útoku, který čítal rekordních celkem 800 dronů, zasažena hlavní budova ukrajinské vlády.[33]
Dne 9. září došlo k ruskému útoku na civilní budovy v Doněcké oblasti, který si vyžádal životy nejméně dvaceti civilistů.[34]
Dne 10. září vyslalo Rusko v rámci rozsáhlého dronového útoku také celkem 19 dronů na Polsko.[35]
Dne 17. září narušil ruský útok na železniční infrastrukturu v zemi po celé Ukrajině vlakové spojení.[36]
Dne 19. září uvedl člen ukrajinské rozvědky Andrij Jusov, že Rusku se podařilo za účelem války naverbovat asi 20 tisíc mužů z Kuby.[37]
Podle informací deníku The Daily Telegraph začala ruská armáda využívat vojáky nakažené různými chorobami (např. HIV či tuberkulóza) při tvrdých bojích u města Pokrovsk.[38]
Říjen 2025
[editovat | editovat zdroj]Deník The Wall Street Journal na začátku měsíce uvedl, že Spojené státy americké se rozhodly Ukrajině poskytovat informace zpravodajských služeb, které tato země bude moci využít k útokům přímo na území Ruska.[39] Téhož měsíce zaútočila ruská armáda na humanitární misi OSN na Ukrajině.[40]
Dne 27. října 2025 uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, že se Ukrajina rozhodla rozšířit počty útoků v Rusku.[41]
Listopad 2025
[editovat | editovat zdroj]Za trestný čin žoldnéřské účasti na ozbrojeném konfliktu byla dne 10. listopadu 2025 v Rusku odsouzena k třináctiletému trestu odnětí svobody Češka, která od listopadu 2023 do června 2025 působila v řadách ukrajinské armády.[42]
Záporožskou jadernou elektrárnu se opětovně podařilo připojit k záložní síti, od které byla odpojena od května tohoto roku.[43] Poprvé po půl roce tak má zařízení opět záložní zdroj externího napájení. V elektrárně je šest reaktorů, které jsou odstavené a nevyrábějí elektřinu. Je v nich ale množství jaderného paliva, které je nutné udržovat v bezpečném stavu a chladit. Proto zařízení potřebuje dodávky elektřiny. Vzhledem k tomu, že poškozené úseky elektrického vedení se nacházely v aktivní bojové zóně, oprava vedení vyžadovala složitá jednání MAAE s oběma stranami.
Prosinec 2025
[editovat | editovat zdroj]Dne 23. prosince 2025 ruská armáda dobyla ruiny města Siversk.[44]
Podle zprávy OSN zveřejněné v lednu 2026 bylo na Ukrajině za rok 2025 zabito nejméně 2,5 tisíce civilistů.[45]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- 1 2 3 4 5 6 7 Ruská invaze na Ukrajinu — ČT24 — Česká televize. ČT24 [online]. Česká televize [cit. 2025-09-09]. Dostupné online.
- ↑ ČTK. Ukrajina obdržela letouny Mirage a další F-16. ČT24 [online]. Česká televize [cit. 2025-09-09]. Dostupné online.
- ↑ ČTK. „Odpojili jsme se.“ Baltské státy skončily s ruskou elektřinou. ČT24 [online]. Česká televize [cit. 2025-09-09]. Dostupné online.
- ↑ ČTK. New York Post: Trump si volal s Putinem kvůli ukončení války na Ukrajině. ČT24 [online]. Česká televize [cit. 2025-09-09]. Dostupné online.
- ↑ ČT24. Je to PR cvičení, Rusko kope jen za sebe, zaznělo v debatě o jednání v Rijádu. ČT24 [online]. Česká televize [cit. 2025-09-09]. Dostupné online.
- ↑ ČTK; ČT24. Schůzka Trumpa a Zelenského předčasně skončila po roztržce. ČT24 [online]. Česká televize [cit. 2025-09-09]. Dostupné online.
- ↑ ČTK. USA obnovily vojenskou pomoc Ukrajině, uvedla kancelář ukrajinského prezidenta. ČT24 [online]. Česká televize [cit. 2025-09-09]. Dostupné online.
- ↑ ČTK; ČT24. Německo zabavilo tanker, který byl součástí ruské stínové flotily. ČT24 [online]. Česká televize [cit. 2025-09-09]. Dostupné online.
- ↑ Во время взрыва в Балашихе погиб генерал Генштаба. www.rbc.ru [online]. РБК, 2025-04-25 [cit. 2025-04-25]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ При взрыве в Балашихе погиб генерал Генштаба Ярослав Москалик. Vedomosti [online]. 2025-04-25 [cit. 2025-04-25]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ SYNČÁK, Jaroslav. Terč číslo 10. Zabili jednoho z nejinteligentnějších důstojníků, reagují Rusové. Aktuálně.cz [online]. 2025-04-25 [cit. 2025-04-25]. Dostupné online.
- ↑ ČTK. KLDR poprvé potvrdila vyslání vojáků na pomoc Rusku ve válce. ČT24 [online]. Česká televize [cit. 2025-04-28]. Dostupné online.
- ↑ ČTK; ČT24. Ukrajinský parlament ratifikoval dohodu s USA o nerostném bohatství. ČT24 [online]. Česká televize [cit. 2025-09-09]. Dostupné online.
- ↑ ČTK. Kyjev i Budapešť hlásí odhalení špionů pracujících údajně pro druhou stranu. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2025-09-09]. Dostupné online.
- ↑ EU schválila sedmnáctý balík sankcí proti Rusku. ČT24 [online]. Česká televize, 2025-05-20. Dostupné online.
- ↑ ČTK; ČT24. Rusko vyslalo na Ukrajinu téměř pět set dronů, nejvíc od začátku války. ČT24 [online]. Česká televize [cit. 2025-09-09]. Dostupné online.
- ↑ ČTK; Tereza Kořénková; ČT24. Kyjev hlásí po ruských útocích devět mrtvých a desítky zraněných. ČT24 [online]. Česká televize [cit. 2025-09-09]. Dostupné online.
- ↑ MIŘEJOVSKÝ, ČT24, ČTK, David. Ukrajina zasáhla desítky bombardérů na ruských základnách. ČT24 [online]. Česká televize [cit. 2025-09-09]. Dostupné online.
- ↑ ČTK. Ukrajinci viní českou firmu z dodávek součástek do ruských raket. ČT24 [online]. Česká televize [cit. 2025-09-09]. Dostupné online.
- ↑ OBROVSKÝ, Jakub Schwan, Andrea Gričová, Petr. Summit EU se dohodl na prodloužení sankcí proti Rusku o dalšího půl roku. ČT24 [online]. Česká televize [cit. 2025-09-09]. Dostupné online.
- ↑ Rusko ovládlo celou Luhanskou oblast. www.novinky.cz [online]. 2025-07-01 [cit. 2025-07-02]. Dostupné online.
- ↑ STOMATOVÁ, Darja. „Nemá smysl zůstávat.“ Postup fronty u Dobropillji vyhání lidi z domovů. ČT24 [online]. Česká televize [cit. 2025-07-22]. Dostupné online.
- ↑ ČTK; ČT24. Rusko masivně porušuje lidská práva na Ukrajině, rozhodl štrasburský soud. ČT24 [online]. Česká televize [cit. 2025-09-09]. Dostupné online.
- ↑ Jiří Brychta; ČTK. EU se shodla na balíku protiruských sankcí, Slovensko ustoupilo. ČT24 [online]. Česká televize [cit. 2025-09-09]. Dostupné online.
- ↑ HOSENSEIDLOVÁ, Petra. Rusko chystá úplný oficiální zákaz ukrajinštiny ve školách na okupovaných územích. ČT24 [online]. Česká televize [cit. 2025-07-30]. Dostupné online.
- ↑ PATAJ, Roman. Vývoj bojů (1254. den): V ruských útočných jednotkách zaznamenali první ženy, podle Rusů pomohly dobýt Časiv Jar. Deník N [online]. 2025-08-01 [cit. 2025-08-04]. Dostupné online.
- ↑ HOSENSEIDLOVÁ, Petra. Kulomet už nestačí. Rusové vybavili drony tryskovým motorem. ČT24 [online]. Česká televize [cit. 2025-08-05]. Dostupné online.
- ↑ Rusové mají letos rekord. Za den obsadili 110 kilometrů čtverečních ukrajinského území. www.novinky.cz [online]. 2025-08-13 [cit. 2025-08-13]. Dostupné online.
- ↑ iDNES cz; ČTK. Kreml zveřejnil detail o summitu. Trump bude s Putinem jednat mezi čtyřma očima. iDNES.cz [online]. 2025-08-14 [cit. 2025-08-16]. Dostupné online.
- ↑ ČTK; Reuters. Putin požadoval stažení Ukrajinců z Doněcké a Luhanské oblasti, píší FT. ČT24 [online]. Česká televize [cit. 2025-08-16]. Dostupné online.
- ↑ ČTK. Ruský úder na západě Ukrajiny zasáhl amerického výrobce elektroniky. ČT24 [online]. Česká televize [cit. 2025-08-21]. Dostupné online.
- ↑ Rusové masivně udeřili na Oděskou oblast. www.novinky.cz [online]. 2025-08-31 [cit. 2025-08-31]. Dostupné online.
- ↑ ČTK; ČT24. Rekordní ruský útok zabíjel v Kyjevě a poškodil sídlo vlády, Ukrajinci zasáhli Družbu. ČT24 [online]. Česká televize [cit. 2025-09-07]. Dostupné online.
- ↑ ČTK. Rusové v Doněcké oblasti zabili přes dvacet lidí. ČT24 [online]. Česká televize [cit. 2025-09-09]. Dostupné online.
- ↑ iDNES cz; ČTK. Do Polska mířilo devatenáct dronů. Je to eskalace, říká Zelenskyj a nabízí pomoc. iDNES.cz [online]. 2025-09-10 [cit. 2025-09-10]. Dostupné online.
- ↑ Ruský útok ochromil na Ukrajině železniční dopravu. www.novinky.cz [online]. 2025-09-17 [cit. 2025-09-17]. Dostupné online.
- ↑ Rusko naverbovalo do války na Ukrajině desítky tisíc Kubánců, hlásí HUR. www.novinky.cz [online]. 2025-09-19 [cit. 2025-09-19]. Dostupné online.
- ↑ Putin posílá k Pokrovsku čety nakažených vojáků. Jsou označeni páskou na rukávu. www.novinky.cz [online]. 2025-09-21 [cit. 2025-09-21]. Dostupné online.
- ↑ ČTK. USA budou Ukrajině poskytovat informace pro útoky v ruském vnitrozemí, píše WSJ. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2025-10-02]. Dostupné online.
- ↑ ČT24, ČTK. Rusko na Ukrajině zaútočilo na humanitární konvoj OSN. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2025-10-16]. Dostupné online.
- ↑ ČTK. Ukrajina rozšíří útoky v hloubi Ruska, řekl Zelenskyj. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2025-10-29]. Dostupné online.
- ↑ ČTK. Rusko uložilo Češce v nepřítomnosti 13 let za účast v bojích na Ukrajině. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2025-11-10]. Dostupné online.
- ↑ ČTK, Tamara Kejlová. Jaderná elektrárna v Záporoží má po půl roce přístup k síti. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2025-11-09]. Dostupné online.
- ↑ Stahujeme jednotky ze Siversku, oznámili Ukrajinci. www.novinky.cz [online]. 2025-12-23 [cit. 2025-12-23]. Dostupné online.
- ↑ ČTK. Loni bylo na Ukrajině zabito nejméně 2514 civilistů, tvrdí OSN. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2026-01-14]. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Ministerstvo obrany Ukrajiny – oficiální stránky (anglicky, ukrajinsky)
- Ukrainian News (anglicky)
- Online reportáž na ČT24
- Online reportáž na TN.cz
- Online reportáž na iROZHLAS
- Online reportáž na E15
- Online reportáž na iDNES.cz
- Tematické články Hospodářských novin