Číhalka pospolná

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxČíhalka pospolná
alternativní popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen členovci (Arthropoda)
Podkmen šestinozí (Hexapoda)
Třída hmyz (Insecta)
Podtřída křídlatí (Pterygota)
Řád dvoukřídlí (Diptera)
Podřád krátkorozí (Brachycera)
Čeleď Athericidae
Rod číhalka (Atheryx)
Binomické jméno
Atherix ibis
(Fabricius, 1798)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Číhalka pospolná (Atherix ibis) je druh hmyzu z řádu dvoukřídlých (Diptera). Dříve byla zařazována do čeledi číhalkovitých (Rhagionidae), v současnosti je v samostatné čeledi Athericidae. V Česku je chráněná zákonem jako ohrožený druh.[1]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Dospělec[editovat | editovat zdroj]

Dospělá číhalka pospolná je moucha se štíhlým nebo robustním tělem a dlouhýma nohama, které mají zahrocenou ostruhu na střední a zadní části holeně. Abdominální hřbetní štítky jsou příčně páskované, někdy s rozsáhlým světlým vzorem u samic. Krátká tykadla číhalky jsou tříčlánková, vztyčená, poslední segment je větší a není prstencový. Oči se u samců téměř stýkají zatímco u samic jsou široce oddělené. U kousacího ústrojí jsou maxilární palpy 1 nebo 2 článkové, vibrissy nejsou přítomné. Křídla s diskovitými články jsou relativně velká s víceméně odlišnými tmavými vzory.

Larva[editovat | editovat zdroj]

Vodní larvy jsou obdařeny páry panožek na břišních segmentech 1 – 7. Dva hřbetní a dva boční vzdušnicové výstupky jsou vyvinuté na břišních segmentech 2 – 7. Larvy mají dlouhé masité filamenty, sahají od zadního konce, a krátké filamenty, která vyčnívají z každé strany každého břišního článku. Od larv ovádů, kterým se podobají, se odlišují nápadnými panožkami na zadečku.

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Číhalka pospolná je mozaikovitě rozšířena po celé Evropě. Původně byla také rozšířena po celém území České republiky. V současnosti je v nížinách téměř vyhubena a v horách je vzácná. Mezi místa, kde lze tento hmyz dosud nalézt, patří Šumava a Novohradské hory.

Stanoviště[editovat | editovat zdroj]

Svým vývojem je tento druh vázán na čistou vodu, která má kvalitu vody pitné.

Biologie[editovat | editovat zdroj]

Z biologického hlediska se jedná o velice zajímavý druh. Vyznačuje se totiž velmi neobvyklým způsobem rozmnožování. Oplozené samice se slétají na jakási „shromaždiště“ nad vodou (převislé kameny, větve, most), kde vytváří velké roje. Roje mají tvar a velikost zhruba vlaštovčího hnízda a v přírodě se s nimi můžeme setkat od června do srpna. Jeden roj může obsahovat až několik set jedinců. Přilétající samice po nakladení vajíček v roji hynou a na jejich mrtvá těla stále sedají další samice. Tak se vytvoří shluk mrtvých samic a vajíček.

Vylíhlé larvy se pak živí těly uhynulých samic a postupně padají do vody. Dále se pak vyvíjejí ve vodě, kde vedou dravý způsob života. Vývoj ve vodě pak trvá dva roky.

Hodnota[editovat | editovat zdroj]

Číhalka pospolná patří mezi ohrožené druhy, uvedené v Červené knize ohrožených druhů České republiky. Hrozí ji vymizení a její přežití je nepravděpodobné, pokud budou nadále trvat příčiny jejího ohrožení.

Příčiny ohrožení[editovat | editovat zdroj]

Číhalky pospolné jsou vázány na čistou vodu a díky vlivu znečištění některých toků z mnoha míst zmizely. Lokální ohrožení může nastat likvidací rojů, to se však často nestává.

Ochrana[editovat | editovat zdroj]

Jediným možným způsobem ochrany je ochrana celých povodí před znečištěním.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  • S. Ošmera, K. Spitzer Sborník Jihočeského muzea v Českých Budějovicích, Přírodní vědy str. 34 – 38 (1969) – nakl. Jihočeské muzeum, České Budějovice
  • Kolektiv autorů (2005) Šumava – příroda – historie - život – nakl. Miloš Uhlíř - Baset, Praha, ISBN 80-7340-021-9
  1. Vyhláška č. 175/2006 Sb.