Þórbergur Þórðarson

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Þórbergur Þórðarson je islandské jméno, v němž Þórðarson je patronymum, nikoliv klasické příjmení. Tato osoba je v islandském prostředí označována pouze jako Þórbergur.
Þórbergur Þórðarson
Narození 12. března 1888
Hala í Suðursveit
Úmrtí 12. listopadu 1974 (ve věku 86 let)
Reykjavík
Povolání básník, esperantista a spisovatel
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Þórbergur Þórðarson (Thórbergur Thórdarson) (12. března 188812. listopadu 1974 Reykjavík)[1] byl islandský spisovatel, který se označoval za ironistu[zdroj?], satirika, nestálého kritika a průkopníka v experimentálním auto-fictionu. Je řazen mezi nejoblíbenější islandské autory 20. století. Po většinu svého mládí a rané dospělosti žil v chudobě, tudíž se nemohl dovolit středoškolské či vysokoškolské vzdělání.

Odsouzení za urážku nacistů[editovat | editovat zdroj]

V lednu 1934 napsal sérii esejí pro socialistický deník Alþýðublaðið nazvaný "Kvalaþorsti nazista" (Sadistická chuť nacistů). Islandský státní zástupce podal proti němu obvinění za údajně urážející klauzule v článku, z nichž označil Adolfa Hitlera za sadistu. Nejvyšší soud Islandu souhlasil s prokurátorem a uznal ho vinným z urážky cizího národa a následně ho odsoudil k zaplacení pokuty 200 islandských korun.

Překlady do angličtiny[editovat | editovat zdroj]

Jen málo jeho děl bylo přeloženo do angličtiny. Přeloženy byly především fragmenty z větších děl. Části z díla Íslenzkur aðall (1938) vyšly v roce 1967 jako In Search of My Beloved . Profesor Julian Meldon D'arcy v posledních letech překládal fragment z díla Bréf til Láru (1924) jako povídku s názvem When I got pregnant. První úplná kniha, která vyšla v anglickém překladu, byl román The Stones Speak (2012).

Bibliografie[editovat | editovat zdroj]

  • 1915: Hálfir skósólar
  • 1917: Spaks manns spjarir
  • 1922: Hvítir hrafnar
  • 1924: Dopis Lauře (směs esejů, skečů a autobiografických črt, je považováno za první signál modernismu v islandské literatuře)
  • 1938: Islandská šlechta (Části publikované v angličtině jako Hledání mých milovaných vydavatel: Twayne, 1967)
  • 1940–1941: Mudrlant
  • 1945–1950: Ævisaga Árna Þórarinssonar prófasts, (památky Árni Þórarinsson)
  • 1954–1955: Píseň o květině
  • 1956: Kameny mluví (Publikováno v angličtině jako The Stones Speak od Mál og menning, Reykjavík 2012)
  • 1960: Ritgerðir 1924–1959 (eseje)
  • 1975: Í Suðursveit
  • 2010: Ve stopách příběhu (výňatky doprovázené fotografiemi, Forlagið 2010)

Muzeum[editovat | editovat zdroj]

Dne 30. června 2006 bylo slavnostně otevřeno Þórbergssetur, muzeum a kulturní centrum v Hali, věnované práci Thórbergura Thórdarsona.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Þórbergur Þórðarson na anglické Wikipedii.

  1. KADEČKOVÁ, Helena. Slovník severských spisovatelů : dánská literatura, faerská literatura, finská literatura, finskošvédská literatura, fríská literatura, islandská literatura, nizozemská literatura, norská literatura, švédská literatura. Příprava vydání Dagmar Hartlová et. al. 2., dopl. a aktualiz vyd. Praha: Libri, 2004. 535 s. ISBN 80-7277-260-0. Heslo Thórbergur Thórdarson, s. 474-475. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]