Útok na redakci časopisu Charlie Hebdo

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Útok na redakci časopisu Charlie Hebdo

Policie a žurnalisté před budovou redakce
Cíl redakce satirického časopisu Charlie Hebdo, francouzská policie a židovští civilisté
Důsledky

V redakci: 12 mrtvých včetně šéfredaktora časopisu a dvou policistů, dále 10 zraněných

další oběti: Policistka v Montrogue a čtyři lidé v košer obchodě ve Vincennes
Datum 7. ledna 2015
Místo 10 rue Nicolas-Appert,
11. obvod
Francie Paříž, Francie
Pachatelé Saïd Kouachi, Chérif Kouachi, Amedy Coulibaly
Použité zbraně
Potrestání pachatele pachatelé zastřeleni na útěku

K útoku na redakci satirického časopisu Charlie Hebdo došlo 7. ledna 2015Paříži. Vyžádal si 12 mrtvých a 10 zraněných.[1] Ve městě byl vyhlášen nejvyšší bezpečnostní stupeň.[1] Zaútočili bratři Kouachiovi, za pomocí automatických zbraní a granátometu. Do budovy vtrhli okolo 11. hodiny a začali střílet (údajně padlo okolo 50 ran).[2] Jednalo se v té době o nejkrvavější incident v Paříži od masakru v roce 1961,[2][3][4] než jej svým rozsahem překonaly teroristické útoky v listopadu téhož roku.

Pozadí útoku[editovat | editovat zdroj]

Od 60. let 20. století narůstá v evropských zemích, jako je Francie a Německo, velikost muslimské populace. V době útoku již počet muslimů žijících ve Francii přesáhl 5 milionů. Napětí mezi etnickými Francouzi a přistěhovalci často vnímanými jako odpadlíky[zdroj?] se následkem útoku vyostřilo.[5]

Charlie Hebdo (výslovnost [ʃaʁli ɛbdo]; francouzsky Týdeník Karlík) je magazín publikující komiksy, reportáže, fejetony a vtipy. Je silně protináboženský [zdroj?] a levicově orientovaný [zdroj?]. Terčem jeho vtipů bývá krajní pravice, katolictví, islám, judaismus, politika, kultura.[6] Začal vycházet v roce 1969. V roce 1981 byl zrušen a v roce 1992 opět obnoven.

Články a kresby časopisu byly už v minulosti značně kontroverzní. Jedno z vydání v roce 2011 např. neslo titul Šaría Hebdo s karikaturou proroka Mohameda, což mělo za následek mimo jiné hacknutí jejich webové stránky a vypálení tehdejšího sídla redakce neznámými pachateli. V následujícím roce vydal několik dalších karikatur proroka včetně jeho nahých kreseb.[zdroj?] Ty přišly jako reakce na sérii útoků na americké ambasády na Středním východě. Po výhrůžkách, které přišly od různých radikálních islamistů, byla francouzská vláda nucena evakuovat své ambasády ve dvaceti muslimských zemích a sídlo magazínu hlídali policisté.[7] Jeden policista sloužil jako osobní strážce šéfredaktora Stéphane Charbonniera, který byl od roku 2013 na černé listině al-Kajdy.[zdroj?] Vstup do budovy, kde se redakce nacházela, byl chráněn zakódovanými bezpečnostními dveřmi.

Průběh útoků[editovat | editovat zdroj]

Charlie Hebdo[editovat | editovat zdroj]

Sedmého ledna 2015, kolem 11:20 dopoledne, byla pracovnice časopisu Corinne Rey při návratu do redakce napadena dvěma ozbrojenými muži a donucena zadat bezpečnostní kód.[8] Tak vnikli útočníci do budovy a začali střílet v redakci časopisu, kde zabili 12 lidí a 10 jich zranili. Mezi mrtvými jsou také dva policisté, z nichž jeden, strážník Ahmed Merabet, byl muslimského vyznání.[9] Útočníci byli vyzbrojeni samopaly české výroby vz. 58 a vz. 61 Škorpion, pistolemi Tokarev, brokovnicí a granátometem. Během palby křičeli hesla typu Pomstili jsme proroka Mohameda či Allahu Akbar (Alláh je veliký).

Střelci utekli v připraveném autě, které řídil další muž, směrem na Porte de Pantin. Tam odcizili druhé auto a pokračovali v útěku směrem na sever Francie. Po útočnících pátraly francouzské ozbrojené složky.[10]

Oběti útoku[editovat | editovat zdroj]

Zavražděno bylo 12 lidí. Devět novinářů, údržbář a policista, bodyguard Charba, přímo v redakci a jeden policista před budovou. Mezi oběťmi jsou karikaturisté Cabu, Charb, Tignous, Georges Wolinski, Philippe Honoré nebo ekonom Bernard Maris.

Vražda policistky[editovat | editovat zdroj]

Den po útoku zabil Amedy Coulibaly, známý bratrů Kouachiových, vyzbrojený automatickou puškou, v Montrouge na jižním předměstí Paříže neozbrojenou policistku a dalšího člověka vážně zranil.[11] Policie později prohlásila, že útočník patřil ke stejné skupině jako bratři Kouachiovi, konkrétně jde o jemenskou pobočku al-Kajdy.[12]

Útok na košer samoobsluhu ve Vincennes[editovat | editovat zdroj]

Dne 8. ledna provedl Coulibaly útok na košer hypermarket ve Vincennes (20. pařížský obvod). Při němž zabil čtyři lidi a další držel jako rukojmí. Útočník ozbrojený samopaly AKS-74U a Škorpion vzor 61 stejně jako pistolemi Tokarev hrozil zabitím rukojmí v případě policejního útoku na bratry Kouachiovy v obleženými v tiskárně na předměstí Paříže s nimiž byl v kontaktu.

Policie vtrhla do samoobsluhy a osvobodila 15 rukojmí. Při akci byl zabit útočník a několik lidí včetně policistů bylo zraněno. Pracovník obchodu Lassana Bathily narozený v Mali ukryl během krize šest rukojmí v chladící komoře. Sám pak uprchl výtahem na zboží s cílem kontaktovat policii. Čtyři rukojmí pak zemřeli při pokusu přemoci útočníka.[13]

Rukojmí následně zažalovali francouzskou televizní stanici BFM TV za to, že během živého vysílání prozradili jejich úkryt, čímž potencionálně mohli poskytnout taktickou výhodu útočníkovi.[14]

Identifikace a zneškodnění teroristů[editovat | editovat zdroj]

Saïd a Chérif Kouachiovi

Jako útočníci byli identifikováni dva bratři, oba francouzští občané: Said Kouachi (* 7. září 1980) a Chérif Kouachi (* 29. listopadu 1982). Ten byl již dříve odsouzen jako terorista a odpykal si trest ve francouzském vězení za organizaci náboru muslimů do cvičných táborů al-Kajdy. Údajný třetí útočník, osmnáctiletý Hamid Mourad neznámého občanství, se po zveřejnění jeho identifikace a fotografie v médiích sám přihlásil na policii s tím, že má alibi.

Pátrání po obou bratrech, potom co přepadli benzínku severně od Paříže, pokračovalo. Speciální jednotka GIGN (Groupes d'Intervention de la Gendarmerie Nationale) prohledávala vesnici Corcy, ležící severně od Paříže. V pátek ráno byli obklíčeni a následně oba zastřeleni v tiskárně v Dammartin-en-Goële severně od Paříže.[15]

Saïd Kouachi byl pohřben za přítomnosti policistů do neoznačeného hrobu v Remeši a Jeho bratr Chérif v muslimské sekci hřbitova v pařížském předměstí Gennevilliers.[16]


Francouzský policejní komisař Helric Fredou, který vyšetřoval okolnosti útoku, ve večerních hodinách 9. ledna spáchal sebevraždu ve své kanceláři.[17][zdroj?]

Reakce[editovat | editovat zdroj]

Je suis Charlie“. (Jsem Charlie.) Logo, použité na oficiální stránce Charlie Hebdo ihned po atentátu.

Útok byl odsouzen řadou politiků, např. francouzským prezidentem Françoisem Hollandem, předsedou Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem, německou kancléřkou Angelou Merkelovou, britským premiérem Davidem Cameronem, ruským prezidentem Vladimirem Putinem, generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem nebo českým prezidentem Milošem Zemanem. Liga arabských států odsoudila útok za teroristický čin.[18]

Francouzská vlajka na radnici v Mariánských Lázních jako vzpomínka na oběti útoku.

Spojené státy oznámily, že jsou odhodlány pomoci Francii s dopadením těch, kdo jsou za útok odpovědní.[18]

V mnoha evropských městech se konaly pietní akce k uctění památky obětí útoku. V některých městech též zavlály francouzské vlajky.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Islámští teroristé vystříleli v Paříži redakci satirického magazínu, 12 mrtvých. Novinky.cz [online]. 2015-01-07 [cit. 2015-01-07]. Dostupné online.  
  2. a b Charlie Hebdo attack – latest. BBC News [online]. 2015-01-07 [cit. 2015-01-07]. Dostupné online.  
  3. 12 dead in Paris newspaper attack: prosecutors. MSN News [online]. 2015-01-07 [cit. 2015-01-07]. Dostupné online.  (anglicky) 
  4. Paris on Terrorism Alert After 11 Killed in Magazine Attack. Bloomberg [online]. 2015-01-07 [cit. 2015-01-07]. Dostupné online.  
  5. MURRAY, Don. Analysis: France even more fractured after the Charlie Hebdo rampage. CBC News [online]. 2015-01-08 [cit. 2015-01-09]. Dostupné online.  
  6. Charb. Non, "Charlie Hebdo" n’est pas raciste !. Le Monde [online]. 2015-01-07 [cit. 2015-01-07]. Dostupné online.  (francouzsky) 
  7. BBC News: Attack on French satirical paper Charlie Hebdo (November 2, 2011). BBC.co.uk [online]. 2011-11-02 [cit. 2015-01-07]. Dostupné online.  (anglicky) 
  8. Gordon Rayner. Paris shooting at Charlie Hebdo office: how terrorist attack unfolded. The Telegraph [online]. 2015-01-07 [cit. 2015-01-08]. Dostupné online.  (anglicky) 
  9. Odpravili vlastního. Vzdávající se policista, kterého dorazili na zemi, byl muslim. Novinky.cz [online]. 2015-01-08 [cit. 2015-01-09]. Dostupné online.  
  10. Francie je na nohou, do pátrání po útočnících nasadili četníky, policii i armádu. Novinky.cz [online]. 2014-01-07 [cit. 2014-01-09]. Dostupné online.  
  11. Další střelba v Paříži: Ozbrojenec zabil na předměstí policistku. ČT24 [online]. 2015-01-08 [cit. 2015-01-08]. Dostupné online.  
  12. Bratři prý byli napojeni na Al-Kaídu. Jeden z nich podstoupit výcvik v Jemenu. Aktuálně.cz [online]. 2015-01-08 [cit. 2015-01-09]. Dostupné online.  
  13. Muslimský hrdina z košer obchodu ukryl rukojmí v chladírně, spletli si ho s teroristou. Novinky.cz [online]. 2015-01-11 [cit. 2015-01-14]. Dostupné online.  
  14. Rukojmí z košer obchodu žalují média, že ohrozila jejich životy. ČT 24 [online]. 2015-04-04 [cit. 2015-04-04]. Dostupné online.  
  15. Policie obklíčila teroristy v tiskárně, podle médií mají rukojmí. iDNES.cz [online]. 2014-01-09 [cit. 2014-01-09]. Dostupné online.  
  16. Francie v tichosti pohřbívá atentátníky. Novinky.cz [online]. 2014-01-17 [cit. 2014-01-19]. Dostupné online.  
  17. http://www.ac24.cz/zpravy-ze-sveta/5346-komisar-ktery-vysetroval-utok-na-charlie-hebdo-byl-nalezen-mrtvy
  18. a b Neospravedlnitelný útok na svobodu slova, hodnotí svět atentát v Paříži. Novinky.cz [online]. 2014-01-07 [cit. 2014-01-09]. Dostupné online.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Souřadnice: 48°51′33″ s. š., 2°22′13″ v. d.