Útěk z věznice Akko

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Věznice Akko

Útěk z věznice Akko byla operace podniknutá 4. května 1947britské mandátní Palestině, při níž členové židovského revizionistického podzemního hnutí Irgun probořili zeď věznice v Akku a osvobodili 27 vězněných členů Irgunu a Lechi.

Pozadí[editovat | editovat zdroj]

V době britského mandátu byla citadela ve starém městě v Akku využívána jako věznění. Celkem zde bylo vězněno na 700 Arabů a 90 Židů, z čehož druhá skupina sestávala převážně ze členů podzemních židovských organizací Hagana, Irgun a Lechi, kteří byli zajati Brity. Jedním z vězňů byl taktéž operační důstojník Irgunu Ejtan Livni (otec Cipi Livniové).[1]

19. dubna 1947 byli ve zdejší věznici oběšeni čtyři členové Irgunu (Dov Gruner, Jechiel Dresner, Mordechaj Alkachi a Eliezer Kašani), které zajala britská 6. výsadková divize. Stali se prvními poválečnými „mučedníky“ Irgunu a Dov Gruner po svém procesu označil britskou armádu a správu za „kriminální organizace.“[2]

Věznění členové Irgunu a Lechi přemýšleli o útěku z vězení, avšak nakonec došli k názoru, že útěk by byl bez vnější pomoci neproveditelný. Kontaktovali proto vedení Irgunu, kde bylo vedení operace svěřeno Dovu Kohenovi (Šimšon).

Začátek[editovat | editovat zdroj]

Příslušníci Irgunu převlečení za britské vojáky

Zahájení operace bylo původně naplánováno na duben, avšak nakonec došlo k jeho přesunu na neděli 4. května 1947 v 16.00, tj. na den, kdy Valné shromáždění OSN projednávalo palestinskou otázku.

Logistické přípravy celé operace byly komplikované. Irgun zakoupil nákladní automobil, džíp, dva vojenské nákladní automobily a osobní vozidla, které byly maskovány jako britské. Získány rovněž byly britské uniformy[1] a civilní oděvy, díky nimž mohli uprchlí vězni splynout s místním obyvatelstvem.

Průzkumné snahy Irgunu objevily slabé místo v rámci budovy citadely, které se nacházelo na jižní stěně, přímo nad tureckými lázněmi. Irgun proto do věznice propašoval trinitrotoluen (TNT), z něhož bylo vyrobeno 30 improvizovaných ručních granátů a 2 bomby, obě vážící po jednom kilogramu, které měly probourat zeď věznice.

Operace[editovat | editovat zdroj]

Zeď vězení po jejím proboření

V neděli 4. května 1947 se ve 14.00 vypravila jednotka vojenských mechaniků Irgunu pod vedením Dova Salomona a Jehudy Apirjona do nedalekých tureckých lázní, převlečená za telefonní techniky, nesoucí žebříky, TNT, lana a další vybavení nezbytné pro vniknutí do vězení. Mezitím se kolem vězení rozmístily útočné a únikové týmy Irgunu, převlečené za britský vojenský konvoj.[1]

Akce začala v 16.22, kdy vězením otřásla mohutná exploze. Jeden z vězňů, Michael Ešbal, odpálil mříž na chodbě, zatímco jiná skupina vězňů zadržela britské žalářníky ručními granáty a hořícími barikádami.

Celkem na věznici zaútočilo 34 příslušníků Irgunu. Během akce padlo 9 příslušníků Irgunu, tři elenové útočných jednotek, včetně Dova Kohena,[2] a šest vězňů.[3] Dalších pět Irgunistů z útočných jednotek bylo zajato, společně s osmi uprchnuvšími vězni. Celkem se podařilo osvobodit 27 příslušníků Lechi (7) a Irgunu (20), se kterými uteklo i 182 arabských vězňů.[3]

Následky[editovat | editovat zdroj]

Památník na promenádě v Akku, připomínající útěk

Americký deník New York Herald Tribune k události napsal, že podzemí provedlo „jednu z jeho nejnáročnějších a ambiciózních misí perfektním stylem,“ zatímco britský poslanec Oliver Stanley se vlády Jeho veličenstva dotázal, co plánuje provést „ve světle událostí ve věznici v Akku, které naprosto srazily britskou prestiž.“[1]

Židovská agentura nazvala operaci „nezodpovědným sebevražedným aktem,“ zatímco velitel Irgunu, Menachem Begin, jej označil jako akt hrdinství.

Tři z pěti zajatých mužů byli odsouzeni k trestu smrti.[4] Irgun v reakci na to zajal dva britské seržanty, Clifforda Martina a Mervyna Paice, a hrozil jejich zabitím v případě, že Britové popraví zajaté příslušníky Irgunu. Když Britové ultimátu nevyhověli a popravu vykonali, Irgun oba zajaté Brity oběsil.[5]

Útěk z věznice Akko měl spolu s dalšími operacemi velký morální vliv na jišuv a na boj za vznik Izraele. Výrazně poškodil britskou prestiž a urychlil vznik Zvláštní komise OSN pro Palestinu (UNSCOP).[6]

Operaci připomíná pomník na promenádě ve městě Akko.[4] Ze samotného vězení se stalo muzeum, připomínající zde vězněné a oběšené osoby a předstátní boj za nezávislost.[3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Acre Prison break na anglické Wikipedii.

  1. a b c d LAPIDOT, Yehuda. The Acre Prison Break [online]. Jewish Virtual Library, [cit. 2011-04-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b ROBINSON, James. Acre Jail Break [online]. Britain's Small Wars, [cit. 2011-04-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b c BARD, Mitchell Geoffrey; SCHWARTZ, Moshe. 1001 Facts Everyone Should Know about Israel. Lanham : Rowman & Littlefield Publishers, 2005. 200 s. Dostupné online. ISBN 0-7425-4358-7. S. 26-27. (anglicky) 
  4. a b AISENBERG, Lydia. Heroism reflected in stone [online]. The Jerusalem Post, 2006-06-08, [cit. 2011-04-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Kidnappings, Beatings, Murders and Hangings [online]. Britain's Small Wars, [cit. 2011-04-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. UN Doc A/364 Add. 1 of 3 September 1947 [online]. Organizace spojených národů, 1947-06-17, [cit. 2011-04-03]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]