Ústřední autobusové nádraží Zvonařka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Ústřední autobusové nádraží Brno, Zvonařka

Ústřední autobusové nádraží Brno-Zvonařka je od roku 1978 hlavním autobusovým nádražím meziměstské dopravy v Brně. Aktuální oficiální název zastávky podle Celostátního informačního systému o jízdních řádech je „Brno, ÚAN Zvonařka“. Provozovatelem ÚAN je společnost Tourbus, a. s., která zde provozuje jednotný informační systém s dispečinkem, předprodej jízdenek a úschovnu zavazadel se střediskem ztrát a nálezů.[1] ÚAN se nachází ve čtvrti Trnitá mezi ulicemi Zvonařka, Trnitá a Plotní a u nákladového dolního nádraží, naproti nákupní galerii Vaňkovka, asi 0,5 km jihojihozápadně od hlavního železničního nádraží, asi 0,2 km východně od sídla společnosti Tourbus v Opuštěné ulici. V blízkosti sídla společnosti Tourbus a. s. se v Opuštěné ulici nachází také zastávka autobusů MHD s názvem Autobusové nádraží.

Historie[editovat | editovat zdroj]

západní část nádraží

ÚAN Brno-Zvonařka bylo vybudováno v letech 1977–1985[2] jako náhrada kapacitně nedostačujících autobusových nádraží naproti hotelu Grand (v provozu od roku 1951) a v ulici Uhelné (tzv. odlehčovací autobusové nádraží bylo v provozu od roku 1967). První etapa budování nového brněnského ústředního autobusového nádraží proběhla v letech 1977 a 1978, kdy mezi ulicemi Plotní, Zvonařka a Trnitá vznikla zpevněná plocha s osmi nástupišti a 34 stáními, která byla doplněna o pěší lávky přes ulice Zvonařka a Plotní a provizorní odbavovací a výpravní budovu, která funguje dodnes. Místo ÚAN bylo zvoleno s ohledem na plánovanou výstavbu tzv. jižního centra a s tím související přesun železniční stanice Brno hlavní nádraží na místo nákladového dolního nádraží. Etapa I byla dokončena slavnostním otevřením 1. září 1978, pravidelný provoz začal o den později. Z nádraží u Grandu sem byla přesměrována část linek, ze zastávek v Uhelné ulici a v ulici Dornych, které byly zrušeny, všechny linky – na ÚAN tak v té době končilo 54 linek.[3]

Druhá etapa výstavby ÚAN zahrnovala realizaci provizorní plochy s nástupišti v sousedství stávajícího nového nádraží (u křižovatky ulic Trnitá a Opuštěná). Právě sem byly totiž vedeny linky během třetí etapy, což byla od roku 1981 stavba zastřešení ÚAN, přičemž na střeše byla realizována odstavná plocha pro 90 autobusů. Slavností otevření etapy III proběhlo 27. září 1985, pravidelný provoz začal o dva dny později. Na Zvonařku byly převedeny další regionální linky ze starého nádraží, které ukončilo provoz 31. května 1986. Od 1. června toho roku tak sem zajížděly autobusy celkem 161 linek. Protože kapacita ÚAN byla ve druhé polovině 80. let téměř vyčerpána, byla dočasně využívána i provizorní nezastřešená plocha druhé etapy, která jinak slouží pouze pro výstup cestujících a parkování autobusů. Nerealizována zůstala poslední etapa – vybudování výškové budovy ČSAD, která měla být součástí stavby jižního centra.[3]

Do roku 1989 patřilo autobusové nádraží do správy závodu 622 národního podniku ČSAD KNV Brno. V roce 1993 bylo transformováno v samostatnou akciovou společnost Ústřední autobusové nádraží Brno, a.s., která byla do obchodního rejstříku zapsána 30. dubna 1993. Od února 2002 byly akcie na majitele změněny na akcie na jméno a jako jediný akcionář byl zapsán ČSAD Brno holding, a.s., od června 2004 byla jediným akcionářem Tourbus a.s., s níž byla tato společnost v říjnu 2004 sloučena a 5. října 2004 vymazána z obchodního rejstříku.[4] [2]

Podle článku z roku 2011 zde provozovatel prostřednictvím pracovníků bezpečnostní agentury brání fotografování s odůvodněním, že je zde zakázané.[5] Provozní řád autobusového nádraží však není na webové prezentaci provozovatele zveřejněn.

Záměry[editovat | editovat zdroj]

Návrh územního plánu města Brna údajně s další existencí autobusového nádraží nepočítal a lokalitu vymezoval jako smíšenou obytnou plochu.[5]

V rámci plánů na přestavbu železničního uzlu Brno je vedením města prosazován záměr zrušit hlavní železniční nádraží v nynější poloze a přemístit jej do blízkosti autobusového nádraží Zvonařka, na trať, která vede jižně od ÚAN. Některé studie (např. AEMILASTUDIO S.r.l., Atelier ERA) přitom počítají se zachováním autobusového nádraží v současné poloze, jiné počítají s jeho úplným nebo částečným přemístěním do podzemí pod kolejiště nádraží (ATELIÉR DoS) nebo do jiné polohy (Atelier RAW). V minianketě pořádané roku 2003 z navržených řešení byla nejlépe hodnocena ta, která spojovala vlakové a autobusové nádraží v jeden celek.[6]

Studie zpracovaná v roce 2014 na objednávku SŽDC zatím nedala ani jednoznačnou odpověď na to, zda vůbec stěhovat hlavní železniční nádraží. Blízkost hlavního vlakového a autobusového nádraží bývá zmiňována mezi argumenty pro přesun vlakového nádraží.[7]

Popis[editovat | editovat zdroj]

nástupiště v roce 2015

ÚAN Zvonařka má čtvercový půdorys, po jehož obvodu stojí budovy s čekárnou, předprodejem jízdenek, restauracemi, občerstveními, toaletami a podobně.[8] Výpravní budova se nachází na východní straně, při Plotní ulici.[9] ÚAN má 45 číslovaných odjezdových stání, umístěných po pěti u devíti souběžných nástupišť značených od jihu k severu písmeny A, B, C, D, E, F, G, H, I. Výstupní hrana je kolmá k nástupním hranám a nachází se na západní straně ÚAN, při Trnité ulici.[9] Mnohé dálkové autobusy však pro výstup zastavují v nástupních stáních, ze kterých potom odjíždějí.[8]

Střecha autobusového nádraží slouží jako odstavná plocha o rozměrech přibližně 105 × 120 m s kapacitou 92 autobusů.[2]

ÚAN má „velice jednoduchou konstrukci bez jakékoli designové ambice“.[10]

Provoz[editovat | editovat zdroj]

Přestože od začátku roku 2004 kvůli spuštění první etapy IDS JMK odjíždělo z ÚAN o třetinu méně autobusů než dosud, autobusové nádraží nemělo ani poté problém s přebytkem plochy a provozovatel neuvažoval o prodeji ani části plochy.[11]

V srpnu 2014 je v CIS JŘ k názvu autobusového nádraží aktuálně přiřazeno 95 mezinárodních autobusových linek, 56 vnitrostátních dálkových linek a 48 ostatních vnitrostátních linek,[12] z toho 10 linek (104, 105, 106, 107, 108, 109, 505, 601, 602) je zařazeno do IDS JMK.[9]

Mezinárodní linky[editovat | editovat zdroj]

V srpnu 2014 měly na ÚAN zastávku linky dopravců:[12]

Vnitrostátní linky[editovat | editovat zdroj]

V srpnu 2014 měly na ÚAN zastávku linky dopravců:[12]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední autobusové nádraží Zvonařka, Tourbus a.s.
  2. a b c Z prohlídky autobusového nádraží Brno - Zvonařka. Parkování na střeše a zázemí, BUSportál.cz, 21. 9. 2012, jahav
  3. a b ČUMA, Libor; KOCMAN, Tomáš; MRKOS, Jiří. Autobusy v brněnské městské dopravě 1930–2005. Praha : Pavel Malkus – dopravní vydavatelství, 2005. ISBN 80-903012-6-6. S. 288.  
  4. Obchodní rejstřík, Ústřední autobusové nádraží Brno, a.s., IČ 48533068
  5. a b Na Zvonařce se před výletem nevyfotíte, I Love Brno, 6. 4. 2011, radulle
  6. Urbanisticko dopravní studie jako podklad pro změnu ÚPmB pro nové os. nádraží v Brně v pěti variantách, 2003
  7. Studie srovnala varianty brněnského nádraží, obě potřebují úpravy, ČT24, 7. 2. 2014
  8. a b Josef Konečný: Popis ústředního autobusového nádraží Zvonařka Brno, osobní web věnovaný bezbariérovosti města Brna se zaměřením na zrakově postižené
  9. a b c Schéma uzlu Zvonařka – odjezdová nástupiště linek IDS JMK na autobusovém nádraží Brno-Zvonařka
  10. Autobusové nádraží Zvonařka, Brünn.cz, 12. 6. 2014
  11. V Brně o zrušení nádraží pro autobusy neuvažují, MF Dnes, 26. 3. 2004, trk
  12. a b c Jízdní řády veřejné linkové osobní dopravy – Brno,,ÚAN Zvonařka, CIS JŘ, portál jízdních řádů

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Souřadnice: 49°11′9″ s. š., 16°37′ v. d.