Údolí (Loket)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Údolí u Lokte)
Údolí
Dřevěná zvonička
Dřevěná zvonička
Lokalita
Charaktervesnice
ObecLoket
OkresSokolov
KrajKarlovarský kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel92 (2021)[1]
Katastrální územíÚdolí u Lokte (11,18 km²)
PSČ357 33
Počet domů43 (2011)[2]
Údolí
Údolí
Další údaje
Kód části obce406694
Kód k. ú.686531
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Údolí (původně německy Zech,[3] do roku 1948 česky Cecha[4]) je vesnice, část města Loket v okrese Sokolov. Nachází se asi 2,5 km na jihovýchod od Lokte. Údolím protéká potok Stoka, který se v Lokti vlévá do Ohře. Podél potoka prochází silnice II/209 a neprovozovaná část Železniční trať Nové Sedlo u Lokte – Krásný Jez. Je zde evidováno 67 adres.[5] V roce 2011 zde trvale žilo 87 obyvatel.[6]

Část Údolí je vymezena katastrálním územím Údolí u Lokte o rozloze 11,18 km²[7] a statisticky tvoří základní sídelní jednotku Údolí II. Osada Údolí pokračuje na jih jako základní sídelní jednotka Údolí I města Horní Slavkov.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1643.[8] Historie vesnice byla svázána s městem Loket, od druhé poloviny 19. století bylo Údolí osada obce Dvory. K Lokti bylo opět připojeno jako jeho místní část roku 1960.[9]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Místní obyvatelé pracovali v zemědělství a okolních doloch, později na pilách, vyráběli zde šindele. Od 19. století poskytovala pracovní příležitosti místní porcelánka.[9]

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 318 obyvatel, z toho dva Čechoslováci, 311 Němců a pět cizinců. K římskokatolické církvi se hlásilo 315 obyvatel, tři k církvi evangelické.[10]

Vývoj počtu obyvatel a domů Údolí[11]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel 336 271 301 392 415 318 478 199 161 149 98 87 109 87
Počet domů 30 42 46 43 49 49 65 68 - 36 30 38 44 43

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Zvonička z roku 1783[9] (kulturní památka)[12]
  • Železniční viadukt dokončený v roce 1901[9]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. Viz např. list z jízdního řádu Deutsche Reichsbahn 1944 pro trať 166e Neusattl – Schönwehr v porovnání s jízdním řádem téže trati 144 Krásný Jez – Chodov z r. 1988 (oba dostupné online na zelpage.cz).
  4. Vyhláška ministerstva vnitra č. 22/1949 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1948. Dostupné online.
  5. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. 
  6. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 280. 
  7. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-03-31. 
  8. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 362. 
  9. a b c d PROKOP, Vladimír; SMOLA, Lukáš. Sokolovsko: umění, památky a umělci do roku 1945. 1. vyd. Svazek 2. Sokolov: AZUS Březová, 2014. 2 svazky (878 s.). ISBN 978-80-905485-2-7, ISBN 978-80-904960-7-1. S. 539. 
  10. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Čechy heslo Cecha, Zech. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1924. 634 s. Dostupné online. S. 251. 
  11. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 Okres Sokolov. Praha: Český statistický úřad, 2015. 12 s. Dostupné online. S. 7. 
  12. Zvonička [online]. Národní památkový ústav [cit. 2020-12-29]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]