Ódin

Ódin Woden, Wotan (Óðinn, Wōden, Wōtan, Oden aj.)
Ódin na svém oři Sleipnim na náhrobním reliéfu ze švédského Gotlandu z 8. století
Symboly	oštěp či kopí, dva vlci, dva krkavci nebo krkavec samotný (Hugin a Munin), oř Sleipnir, chybějící oko, rohatá přilbice, šibenice, Yggdrasil, runa ansuz, valknut
Sídlo	Ásgard, Valhalla
Partner	Frigg
Rodiče	Bor, Bestla
Sourozenci	Vili, Vé (Prozaická Edda) Höni, Lódur (Poetická Edda) Loki (pokrevní bratrství)
Děti	Thór, Baldr, Höd, Itreksjód, Meili, Hermód
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ódin (staroseversky Óðinn) je staroseverské jméno boha germánského a severského panteonu, zejména v severských pramenech, kde se o něm zachovalo nejvíc informací, vystupuje jako hlavní bůh náležící ke skupině bohů (božského rodu) zvaní Ásové (staroseversky Æsir). Tento bůh byl nicméně znám a uctíván patrně na celém území obývaném Germány. Na území dnešního horního Německa byl nazýván Wotanem a Wodenem, avšak jeho proto-germánské jméno znělo nejspíše Wōđinaz či Wōđanaz. Švédové mu říkali Oden, Anglosasové Wodan a Langobardi Godan. Nejvíce informací o něm však pochází ze severské mytologie, která se nám zachovala v ucelené podobě ve Starší a Mladší Eddě. Podle severské mytologie je Ódin synem obra Bora a obryně Bestly. Je Otcem veškerenstva, patronem básníků, bojovníků a státníků, bohem smrti, války a magie. Je také bohem extáze, extatického básnění a šamanských kouzel. Dokáže měnit podobu, ovládat mysl nepřátel, věštit a čarovat, k čemuž používá znalost run (jak je popsáno v Havamálu, básni z Poetické Eddy).

Mytologie

Soška z Lejre se sedící lidskou postavou na trůnu a dvěma havrany je pokládána za Ódina

Jako všichni Ásové je legendárně praktický. Spolu se svými dvěma bratry (Vili a Vé) patří mezi stvořitele lidí, kterým dal do vínku dech a život (snad údajně i duši, která má být nesmrtelná). Obětoval se pro lidstvo, aby získal runy a za své levé oko dosáhl při pití z Mímiho pramene (či Mímiho studny) „moudrosti věků“. Bývá popisován jako starší mohutný vysoký jednooký muž. I jemu byly v dávných dobách přinášeny lidské oběti. Mezi jeho rostliny patří jasan, jmelí, dub, laskavec, sturač a jilm.

Ódinovi je připisována spousta magických artefaktů. Patří mu oštěp Gungnir, který nikdy nemine cíl a má na hrotu runy zaručující právo. Jím vykonal první vraždu, která spustila válku s Vany. Dále to je kouzelný prsten Draupnir, z něhož se každou devátou noc objeví dalších osm prstenů, osminohý kůň Sleipnir, vlci Geri a Freki, krkavci Hugin a Munin, kteří každou noc létají nad zemí a přinášejí Ódinovi zprávy. Jeho dnem je středa; ve staré angličtině se tento den nazýval Wódnesdæg (Ódinův den), z čehož pochází dnešní Wednesday.

Shromažďuje bojovníky ochotné bojovat s ním při Ragnaröku a žít ve Valhalle. To umožňuje buď padnutí v bitvě nebo rituální poranění kopím, tzv. Ódinovo znamení. Ódin má tři sídla v Ásgardu. Prvním z nich je Gladsheim, rozlehlá hala, kde předsedal soudům. Jeho trůn Hlidskjalf stojí ve Valaskjálfu postaveném z pevného stříbra, což je druhá z jeho síní v Ásgardu, z něhož je vidět do všech devíti světů. Třetí je Valhalla, hala padlých, kde Ódin přijímá duše padlých válečníků. Jako vůdce armády mrtvých válečníků způsobuje noční bouře. Společně s Thórem a Týrem patří k nejdůležitějším severským (a vůbec germánským) bohům. Ve svatyni v Uppsale na území dnešního Švédska stála jeho socha společně s Thórem a Freyem.

Ódin měl dle severské mytologie několik žen a je otcem mnoha dětí. Se svou první ženou Frigg měl nejlaskavějšího syna Baldra a slepého Höda. S bohyní Fjörgyn měl dalšího syna, mocného Thóra.

Wotan/Ódin a jeho kult v dochovaném umění

• (jen některé dostupné obrázky)
• 
  Zlatý brakteát z dánského Funenu zřejmě zobrazuje Ódina. Bylo nalezeno až šest set podobných, patrně sloužily jako odznaky hodnosti od germánského vůdce předním bojovníkům, ale není ani vyloučena ani funkce ochranného amuletu.
• 
  Sedící postavička z Lejre s dvěma havrany z jiného úhlu pohledu, nyní umístěná v Roskildském museu v Dánsku
• 
  Ódin se svými syny, ilustrace anglického rukopisu z 12. století
• 
  Tängelgardský kámen – Ódin na Sleipnirovi, valknuty ve formě triquetry jsou vyobrazeny pod koněm
• 
  Pravděpodobné vyobrazení Ódina spolu s Thórem a Freyem(?) na tapiserii z 12. století
• 
  Jezdec s kopím a dvěma havrany, nákres z motivu z přilby vendelské éry
• 
  Nánosník Svatováclavské přilby pocházející ze Skandinávie zobrazuje Krista přivázaného ke kříži.

Svatováclavská přilba

Podle názoru některých historiků, např. Petra Sommera nebo PhDr. Anežky Merhautové se vyobrazení boha Ódina nachází na Svatováclavské přilbě – Anežka Merhautová po své analýze Svatováclavské helmy (jejíž výsledky publikovala roku 1992) určila vznik helmy do 10. století smontováním jednoduché domácí přilby a čelenky severského původu s vyobrazením boha Ódina připoutaného ke stromu Yggdrasil, které bylo pro křesťanské prostředí nově interpretováno jako obraz ukřižovaného Krista. Dle mytologie Ódin obětoval sám sebe, když byl po devět dní a nocí zavěšen na kmeni stromu Yggdrasil a probodnutý kopím Gungnirem, aby tak získal tajemství run, symbolu moudrosti.

Ódin v moderním umění

• 
  Ódin, Heimdall a Sleipnir na titulní straně Starší Eddy z 18. století
• 
  Ilustrace Ódina ve Starší Eddě z 18. století
• 
  Ódin na svém oři Sleipnim, ilustrace ve Starší Eddě z 18. století
• 
  Romantické vyobrazení Ódina s jeho magickým kopím, havrany a vlky (Carl Emil Doepler (1824–1905)
• 
  Ódin v Manuálu mytologie (ilustrace Alexandra Murraye, publikováno 1865)
• 
  Romantické zpodobnění Ódina, Georg von Rosen, 1886
• 
  Odhin (Johannes Gehrts, 1901)
• 
  Ódin s Gunnlöd (Johannes Gehrts, 1901)
• 
  Ódinovo sebeobětování (ilustrace W.G. Collingwood, 1908)
• 
  Ódinova poslední slova Baldrovi (ilustrace W.G. Collingwood, 1908)
• 
  Ódin na oři Sleipnim (ilustrace W.G. Collingwood, 1908)
• 
  Ódin v síni Völsungů (Carl Emil Doepler)
• 
  Ódin a Freya (Carl Emil Doepler)
• 
  Ódin a Frigg (Harry George Theaker, 1920)
• 
  Bronzová socha Ódina od Rudolfa Maisona (1854–1904)
• 
  Socha Ódina (H. E. Freund, 1825–1827)

Ódinova jména

Jména zmiňované v Snorriho mladší Eddě jsou zvýrazněna.

Podle vlastností:

Alda gautr Alföðr (Otec veškerenstva) Arnhöfði Atriðr (Útočící jezdec) Báleyg (S ohnivýma očima) Biflidi (či Bilfindi) Bileyg (Slabozraký) Blindi (Slepý) Bölverk (Zlo konající) Brúnn (Ten hnědý) Drauga dróttinn (Pán mrtvých) Ennibrattr (Ten s rovným čelem) Farmagud Fengr (Chytač) Fjölni Gagnrád Gangleri (Znavený chůzí) Gautatýr Göllnir (Řvoun) Göndli (Ten s kouzly) Grímni (Ten s kápí, Maskovaný) Hanhagud (Bůh viselců) Haptagud (Bůh zajatců) Harbard (Tulák) Hárr (Vysoký, Slepý)

Herjan (či Herran, Pán vojenských zástupů) Hjálmberi (Ten s helmou) Hnikar (Vznětlivec) Hnikud (či Nikud) Hropt Hroptatýr Jálk (či Jálg, Zbavený síly) Kjalar (Jedlík) Olgr (Ochránce, Sokol) Óski Ómi Sídhött (S dlouhou kápí) Sigfödr (Otec vítězství) Sigtýr Svidur Svidri Svipal (Vrtošivý) Thund Uðr Váfud (Vítr) Valföðr (Otec zabitých) Veratýr (Bůh lidí) Viðurr (Ničitel, Zabiják) Vidri Ygg (Ten strašný)

Podle zápisu:

• Óðinn*
• Odin
• Odinn
• Othin
• Wodan
• Wothan
• Wuodan
• Wuothan

Zajímavosti

V románu autora Neila Gaimana Američtí bohové je jednou z hlavních postav pan Středa, což je ve skutečnosti bůh Odin, který snaží ostatní bohy přesvědčit, aby se sjednotili a stanuli proti moderním idolům.

Související články

• Bůh Otec
• Veles – obdobný bůh ve slovanské mytologii

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Ódin na Wikimedia Commons

Autoritní data	NKC: ola2018985412 GND: 118769715 LCCN: no2014096924 NLI: 987007318893905171 SELIBR: 167936 VIAF: 309852469 WorldCat Identities: lccn-no2014096924