Òscar Ribas Reig
| Òscar Ribas Reig | |
|---|---|
 Òscar Ribas Reig (11. října 2019) | |
| Narození | 26. října 1936 Sant Julià de Lòria |
| Úmrtí | 18. prosince 2020 (ve věku 84 let) Sant Julià de Lòria |
| Alma mater | Barcelonská univerzita Freiburská univerzita |
| Povolání | politik, advokát a byznysmen |
| Ocenění | honorary doctorate of the University of the Balearic Islands (1996) komandér Řádu čestné legie (2011) honorary doctorate of the University of Georgia (2014) Cross of the Seven Arms (2024) velkokříž Řádu Isabely Katolické |
| Politické strany | nezávislý politik (1971–1982) National Democratic Group (1993–2001) |
| Příbuzní | Maria Reig i Moles (bratranec)[1] |
| Funkce | Member of the General Council of Andorra (1972–1979) Member of the General Council of Andorra (1981–1984) předseda vlády Andorry (1982–1984) předseda vlády Andorry (1990–1994) |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Òscar Ribas Reig (26. října 1936 Sant Julià de Lòria – 18. prosince 2020 Sant Julià de Lòria) byl andorrský politik, který se v roce 1982 stal historicky prvním premiérem Andorry, po průlomovém zavedení této funkce. Držel tento post ve třech obdobích, jež vytvářejí dva souvislé časové bloky: od 8. ledna 1982 do 21. května 1984 a od 12. ledna 1990 do 7. prosince 1994. Během jeho funkčního období prošla Andorra velkými změnami. Byla přijata první ústava a Andorra se stala členským státem OSN.
Život
[editovat | editovat zdroj]Jeho otec byl Andořan, matka Katalánka. Jako dítě žil v Barceloně, kde v roce 1959 absolvoval práva na Barcelonské univerzitě. V roce 1961 dokončil magisterské studium politické filozofie na Freiburské univerzitě ve Švýcarsku.[2] Poté se vrátil do rodné Andorry, kde se věnoval podnikání v rodinném bankovním impériu.[3]
Roku 1963 vstoupil do politiky, když se stal tajemníkem městské rady jeho rodné obce Sant Julià de Lòria, jímž byl do roku 1965. Po parlamentních volbách v roce 1971 byl zvolen členem Generální rady (parlamentu), členem zůstal až do roku 1979. Zastával zde pozici srovnatelnou s funkcí ministra financí.
V roce 1973 spolu s poslancem Jaume Bartumeu Canturrim předložil na radě návrh na udělení volebního práva andorrským ženám. Návrh byl nakonec schválen. Roku 1979 odmítl znovu kandidovat ve volbách, ale v roce 1981 již znovu kandidoval a byl zvolen poslancem za farnost Sant Julià de Lòria. Andorra tehdy procházela velkým reformním a demokratizačním procesem, jehož součástí bylo i zřízení standardní vlády a funkce předsedy vlády. Byl Generální radou tímto prvním premiérem zvolen, a to v nepřítomnosti, v době, kdy dlel v Latinské Americe. Dne 1. května 1984 rezignoval kvůli nedostatku podpory parlamentu a obtížím při zavádění nového daňového zákona.
V roce 1990 se do úřadu vrátil. Ve stejném roce podepsal celní dohodu s Evropským hospodářským společenstvím. V roce 1992 rezignoval poté, co jeho snahy o zavedení nové ústavy zajišťující občanská práva byly zablokovány konzervativci. Po vyhlášených předčasných volbách se ale znovu do premiérského křesla vrátil. Tentokrát novou ústavu protlačil a byla 14. března 1993 schválena i referendem. Knížectví tímto krokem již i formálně opustilo feudální systém a stalo se konstituční monarchií.
Ústava také poprvé v dějinách Andorry povolila existenci politických stran. Reig jednu založil: Národní demokratickou skupinu (Agrupament Nacional Democràtic), která pak existovala do roku 1997, kdy se sloučila se sociálnědemokratickou stranou a Demokratickou stranou. V roce 1994 byla Andorra přijata do OSN a Ribas Reig pronesl přijímací projev na Valném shromáždění OSN 28. července 1993. Šlo o historicky první projev v OSN pronesený v katalánštině.[4] Roku 1994 prohrál v parlamentu hlasování o důvěře a podal demisi. Vůdce liberální opozice Marc Forné byl jmenován jeho nástupcem.
Poté opustil politiku a začal se věnovat podnikání v rodinné podnikatelské skupině. Stal se prezidentem Banca Reig a viceprezidentem Zemědělské banky Andorry (dnes Andbank). Od roku 2002 byl čestným prezidentem Andbank. Dne 30. června 2005 se stal členem Španělské královské akademie ekonomických a finančních věd v Barceloně a zůstal akademikem až do své smrti. 8. července 2009 ho andorrská vláda jmenovala zvláštním velvyslancem s posláním rozvíjet vztahy s Evropou. Tuto funkci zastával až do roku 2015. V prosinci 2020 vydal své paměti. Po jeho smrti vláda vyhlásila státní smutek.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Dostupné online.
- ↑ Curriculum Vitae de Òscar Ribas Reig. Real Academia de Ciencias Económicas y Financieras [online]. [cit. 2026-03-28]. Dostupné online.
- ↑ Oscar Ribas Reig. Club de Madrid [online]. [cit. 2026-03-28]. Dostupné online.
- ↑ Fallece Òscar Ribas, el ex jefe de gobierno de Andorra que habló en catalán en la ONU. La Vanguardia [online]. 2020-12-19 [cit. 2026-03-28]. Dostupné online. (španělsky)
