Émile Boirac

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Émile Boirac
Narození26. srpna 1851
Guelma, Alžír
Úmrtí20. září 1917 (ve věku 66 let)
Dijon, FrancieFrancie Francie
Alma materUniverzita v Bordeaux
Povolánífilozof, esperantista, senzibil a psycholog
Oceněnírytíř Řádu čestné legie
PodpisÉmile Boirac – podpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

PhDr. Émile Boirac, také psáno Emil Boirac, (26. srpna 1851, Guelma, Alžír20. září 1917, Dijon) byl rektor univerzity v Grenoblu, francouzský esperantista a předseda prvního světového kongresu esperanta v Boulogne sur Mer.

Boirac byl jeden z nejlepších stylistů, autor vícero jazykových studií a rozsáhlého slovníku esperantsko-esperantského. Přeložil Monadologii od Liebnize, od Molièra Dona Juana, od Van Dyka La Kvara Mago. Od něho pochází heslo: „Esperanto je latinou demokracie.“

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • Ŝlosileto kvarlingva (1903)
  • Perdita kaj retrovita (1905)
  • Qu'est-ce que l'espéranto? (1906)
  • Le Congrès espérantiste de Genève (1906)
  • Pri la homa radiado (1906)
  • Plena Vortaro E-E-a (1909)
  • Le problème de la langue internationale (1911)
  • Vortaro de la Oficialaj Radikoj (1911)
  • Fundamentaj principoj de la vortaro esperanta (1911)
  • L'Avenir des Sciences Psychiques (1917)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]