Álvar Núñez Cabeza de Vaca

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Álvar Núñez Cabeza de Vaca
Álvar Núñez Cabeza de Vaca
Álvar Núñez Cabeza de Vaca
Narození ?
Jerez de la Frontera, Andalusie
Úmrtí ?
Sevilla
Povolání cestovatel a spisovatel
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Álvar Núñez Cabeza de Vaca

Álvar Núñez Cabeza de Vaca (1490/1507? Jerez de la Frontera, Andalusie1557/1564? Sevilla) byl španělský conquistador, který prozkoumal velkou část dnešního Texasu a v Jižní Americe část území dnešní Brazílie, Paraguaye a Uruguaye. Na rozdíl od ostatních conquistadorů dobře vycházel s indiánskými kmeny v oblastech, které procházel.

Cesta Severní Amerikou[editovat | editovat zdroj]

V roce 1528 se účastnil jako pokladník výpravy Pánfila de Narváeze k Floridě. Po ztroskotání Narvaézovi lodi u ústí řeky Mississippi, kde utonul i Narváez, doplul k texaskému pobřeží a pak do Mexika. V následujících osmi letech putoval v oblasti dnešního Texasu a severního Mexika. Získal si jako medicinman důvěru některých indiánských kmenů, léta však byl i se svými třemi druhy v zajetí u jiných indiánů. Přes jižní a východní Texas se nakonec dostal na jih od Rio Grande do Sonory, kam došli v dubnu 1536. Byli prvními Evropany, kteří prošli rozlehlými prériemi i planinami a seznámili se s nesčetnými indiánskými kmeny, včetně Apačů, Karankawů, Tonkawů, Coahuilteků a Tarahumarů. Přinesli i zprávu o bohatých „Sedmi městech“, což bylo nesprávně pochopeno jako Sedm zlatých měst Ciboly a stalo se příčinou výpravy Marcose de Nizi a Francisca Coronada. Cabeza de Vaca podrobně popsal své putování v knize „La relación que dio Álvar Núñez Cabeza de Vaca de lo acaecido en las Indias…“

Mapa se zakreslenou cestou Cabezy po Severní Americe

.

Cesta Jižní Amerikou[editovat | editovat zdroj]

V roce 1541 byl Cabeza de Vaca španělským králem jmenován místodržícím v La Plata. Přistál s loďstvem u ostrova Santa Catarina na brazilském pobřeží u 27 30´ jižní šířky. Tam se setkal s indiány z kmene Tupinambu, k nímž se choval laskavě, ale jménem španělského krále jim zakázal rituální kanibalismus. Odtud se 400 muži táhl přes jižní část Brazilské vysočiny po řece Iguaçu, kde objevil proslulé vodopády Iguaçu. Poté se výprava dostala k řece Paraně a na vorech doplula v roce 1542 do Asunciónu. Toto tažení neznámým územím patří k úctyhodným výkonům conquistadorů, tím spíše, že Cabeza de Vaca vycházel s indiánskými kmeny v míru a při výpravě neztratil ani jednoho muže. V roce 1542 se vypravil proti proudu Paraguaye pátraje po „Stříbrných horách“, poté se obrátil, aby došel přes Gran Chaco k Andám, avšak v pralesní oblasti se musel pro vyčerpání vrátit. Po návratu do Asunciónu v roce 1543 se proti němu vzbouřil jeho podřízený důstojník Domingo Martínez de Irala, který Cabezu de Vacu nechal zatknout pro údajně nekompetentní správu, zvláště proto, že Cabeza de Vaca vůči indiánům vystupoval korektně a tím nová kolonie pod jeho vedením neměla požadované výnosy. O rok později jej Irala poslal jako vězně do Španělska. Tyto události Cabeza de Vaca popsal v „Comentarios y succesosde su gobierno en El Rio de la Plata“. Soud jej sice osvobodil, ale Cabeza de Vaca se již do Ameriky nevrátil. Zemřel v chudobě v Seville.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • Cabeza de Vaca, „La relación que dio Álvar Núñez Cabeza de Vaca de lo acaecido en las Indias…“. Zamora: 1542.
  • Cabeza de Vaca, „Comentarios y succesosde su gobierno en El Rio de la Plata“. Valladolid: 1555.
  • „Relación de los naufragios y comentarios“. nové vydání Méjico: 1942, 1963.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • F.R a A.F. Bandelier, „The Journey of Alvár Núnez Cabeza de Vaca“. New York: 1905
  • F.H. Long, „The Marvelous Adventure of Cabeza de Vaca“. New York: 1969
  • Ivan Hrbek, ABC cestovatelů, mořeplavců, objevitelů. Praha: Panorama, 1979. 285 s.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]