Ákis

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Ákis
Acis a Galatea, Claude Lorrain
Acis a Galatea, Claude Lorrain
Povolánípastevec
Partner(ka)Galateia
RodičePan a Dionýsos a Symaithis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ákis (latinsky Acis) je v řecké mytologii synem lesního boha Pana a říční nymfy Semaithidy, dcery řeky Symaethus. Některé prameny uvádějí jako jeho otce Dionýsa. V Ovidiových Proměnách byl Ákis duchem řeky Acis, která protéká blízko Akionu (Acium) pod horou Etna na Sicílii.

Ákis byl pohledný mladý muž a zalíbila se mu jedna z mořských nymf Néreoven - Galateia. Také ona se do něj zamilovala.

Vedle Ákida ji však obdivoval také obrovský divoký Polyfémos, jeden z Kyklopů. Beznadějně se do ní zahleděl a tajně ji sledoval. Když jednou spatřil krásnou Galateiu v Ákisově společnosti, jak si na mořském břehu povídali, Polyfémos se neovládl a v zuřivé žárlivosti po nich hodil obrovský balvan.

Galateia vyvázla bez zranění, Ákida však balvan zasáhl naplno a rozmačkal ho. Vytékající krev se změnila v čirou vodu v říčce, která je dodnes na Sicílii pojmenována jako Fiume d´Iaci.

Odraz v umění[editovat | editovat zdroj]

Tento mytický příběh byl velmi známý a oblíbený v 17. a 18. století, zpracován byl jako opera, balet, báseň i jinak. Dnes se však již tato díla většinou nehrají.

Hudební zpracování[editovat | editovat zdroj]

Jednou z posledních výjimek je skvělé nastudování opery G.F. Händela "Acis a Galatea" v Královské opeře (Royal Opera House) v Covent Garden v Londýně realizované v březnu a dubnu roku 2009. Český soubor The Czech Ensemble Baroque rovněž zpracoval tuto operu, a to pro Hudební festival Znojmo v červenci 2005 a pro festival Musica Holešov v září 2011 [1]

Téma lásky Ákida a Galateii zpracoval mj. také Jean-Baptiste Lully (autorem libreta byl Jean Galbert de Campistron) v opeře Acis a Galatea. Známým a stále hranějším dílem ve světě jsou úryvky z díla Polyfemos od Nicoly Porpory. Především díky slavné árii Alto GIove, zpívané mnoha kontratenory a sopranistkami.

Výtvarné umění[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. stránky The Czech Ensemble Baroque: G. F. Händel: Acis and Galatea Archivováno 2. 4. 2015 na Wayback Machine
  2. Další obrazy Ákida, Galatei a Polyféma jsou k nalezení zde: ICONOS site.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Slovník antické kultury, nakl. Svoboda, Praha, 1974
  • Vojtěch Zamarovský, Bohové a hrdinové antických bájí
  • Graves, Robert, Řecké mýty, 2004, ISBN 80-7309-153-4
  • Houtzager, Guus, Encyklopedie řecké mytologie, ISBN 80-7234-287-8
  • Löwe, Gerhard, Stoll, Heinrich Alexander, ABC Antiky
  • Fink, Gerhard, Kdo je kdo v antické mytologii, 2004, ISBN 80-7218-992-1
  • Neškudla, Bořek, Encyklopedie řeckých bohů a mýtů, 2003, ISBN 80-7277-125-6

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]