Ágnes Hellerová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Ágnes Hellerová
Ágnes Heller Göteborg Book Fair 2015.jpg
Narození 12. května 1929
Budapešť
Úmrtí 19. července 2019 (ve věku 90 let)
Balatonalmádi
Příčina úmrtí tonutí
Místo pohřbení židovský hřbitov v Kozmově ulici
Povolání filozofka, učitelka, socioložka a esejistka
Alma mater Univerzita Loránda Eötvöse v Budapešti (1947–1951)
Ocenění Széchenyi Prize (1995)
Cena Hannah Arendtové (1995)
Honorary Doctorate of University of Buenos Aires (1997)
Čestné občanství města Budapešť (2008)
Goethe-Medaille (2010)
… více na Wikidatech
Manžel(ka) István Hermann
Ferenc Fehér
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ágnes Hellerová (maďarsky Heller Ágnes, 12. května 1929, Budapešť19. července 2019) byla maďarská filosofka a disidentka.

Život[editovat | editovat zdroj]

Byla židovského původu a její otec zahynul v Osvětimi. V roce 1947 vstoupila do komunistické strany. O dva roky později byla ze strany pro nespolehlivost vyloučena, ale za vlády Imre Nagyho zase přijata. Byla studentkou marxistického filozofa Györgyho Lukácse a od roku 1955 přednášela na univerzitě v Budapešti. Po porážce maďarského povstání byla v roce 1958 ze strany znovu vyloučena a musela dočasně odejít z univerzity, na kterou se však v roce 1963 mohla vrátit.

V srpnu 1968 byla na mezinárodní filozofické konferenci na chorvatské Korčule, kde se dozvěděla o invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa včetně maďarské armády. Účastníci sepsali tzv. Korčulskou deklaraci, ve které invazi odsoudili. Deklarace byla přetištěna v západní tisku. Nikdo z maďarských signatářů svůj podpis po návratu do Maďarska neodvolal. V roce 1973 byla Ágnes Hellerová znovu propuštěna z univerzity a společně s manželem, filozofem Ferencem Fehérem (1933–1994), odešla roku 1977 do exilu v australském Melbourne. Na New School for Social Research v New Yorku přednášela 25 let politickou teorii .[1] Ágnes Hellerová získala řadu vyznamenání a ocenění, mimo jiné roku 2008 českou pamětní medaili Karla Kramáře.[2]

Po pádu komunistického režimu v Maďarsku se vrátila a stala se členkou Maďarské akademie věd. Kritizovala premiéra Viktora Orbána. Po jeho nástupu do funkce byla s několika kolegy z Akademie věd vyšetřována pro údajnou zpronevěru veřejných peněz. Mezinárodní tisk a její kolegové to popisovali jako vyřizování účtů vlády s jejími kritiky. V roce 2012 bylo vyšetřování zastaveno.[3]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ve věku 90 let zemřela maďarská disidentka Hellerová. Kritizovala okupaci Československa v roce 1968. iROZHLAS [online]. 2019-07-20 [cit. 2019-07-20]. Dostupné online. 
  2. Vláda.cz: Předání medaile A. Hellerové
  3. Ágnes Hellerová (1929) [online]. Ústav pro studium totalitních režimů [cit. 2019-07-20]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • V Maďarsku máme tyranii a Orbán je nebezpečný pro celou Evropu, říká maďarská filozofka. iROZHLAS [online]. 2018-08-27 [cit. 2019-07-20]. Dostupné online.