Šimon Sidon
Rabi Šimon Sidon (1815 – 1891) byl maďarský rabín. Narodil se v městečku Nádas (Trstín na Slovensku) jako syn Jehudy Sidona z rodiny Cigan z Dolních Kounic a Edel Sonnenfeld. Ve třinácti letech vstoupil na ješivu Chatama Sofera v Pressburgu (Bratislava), kde studoval devět let a byl zde ordinován na rabína. O svém učiteli napsal, že mu byl velmi blízký, viz. ukázka. Roku 1838 se vrátil do Nadaše, kde se oženil s Rachel Duschinsky a jeho učitelem tam byl jeho strýc rabi Šmuel ben David Nadiš Sonnenfeld, dědeček Josefa Chaima Sonnenfelda. V letech 1845 - 1856 byl rabínem v Cíferu a poté se stal rabínem v nově vzniklé židovské komunitě v Trnavě, odkud byli židé vypovězení roku 1539. Celou tu dobu měli Židé pobyt v katolické Trnavě zakázán. V jeho době zde byla založená nová Synagoga Status Quo.
Prožil rozkol v maďarské židovské komunitě, kdy vznikl neologický směr, ke kterému se přihlásila většina vůdců. Na Michalovské synodě roku 1865 menšina založila židovskou ortodoxii, která do této doby neexistovala. Patřil k těm, kteří chtěli zachovat status quo ante, tedy stav před rozkolem.
Rabín Šimon Sidon je praprastrýcem rabína Karola Efraima Sidona.
Ukázka z předmluvy Ševet Šimon 3, (Wien 1888, 151 stran): „Učil jsem se v mládí devět let u marana Moše Sofera od roku 589 do 598 a nalezl jsem přízeň v očích svého učitele a byl jsem zván k jeho stolu... Pak jsem se po mnoho let učil s žáky ješivot, ale když jsem onemocněl a nemohl jsem se už učit společně s mnohými, usadil jsem se v Ciferi od roku 605 do roku 616 a tehdy jsem přišel do města Trnavy a seděl jsem v klidu a míru až do roku 1881, kdy se sebralo na čtyřicet mužů, mezi nimi mnoho prázdných a ukvapených a oddělili se od nás a založili ortodoxní obec. Jejich cíle nebyly ale zbožné a vyhledávali jen spory a rozvrat naší věhlasné a krásné obce. Zbytek členů obce však řekl zůstaneme status quo jak jak tomu bylo dodnes, že byl Šulchan aruch svící, která vedla naše kroky a osvětloval nám naše cesty. Cožpak sami nevidíme, že mnozí z těch, kteří si říkají ortodoxní, nedodržují šabaty a svátky, jedí nekošer maso a páchají mnohé hříchy, čemu tedy prospěje změna názvu?“
Dílo
- Ot Brit (Znamení smlouvy), 1850, (jedná o obřízce a přestupu na židovskou víru)
- Beit Menucha, Pressburg 1869
- Ševet Šimon, Pressburg 1884, Vídeň 1888, Pressburg 1891