Editace stránky Franz Kafka

{{možná hledáte|[[František Kafka]]}}
{{Infobox - spisovatel
 | jméno = [[Doktor práv|JUDr.]] Franz Kafka
 | obrázek = Kafka.jpg
 | velikost obrázku = 
 | popisek = Fotografie Franze Kafky z&nbsp;roku 1923
 | rodné jméno =
 | datum narození = {{Datum narození|1883|7|3}}
 | místo narození = {{flagicon|Rakousko-Uhersko}} [[Praha]], [[Rakousko-Uhersko]]
 | datum úmrtí = {{Datum úmrtí a věk|1924|6|3|1883|7|3}}
 | místo úmrtí = {{flagicon|Rakousko}} Kierling u&nbsp;[[Klosterneuburg]]u, [[Rakousko]]
 | pseudonym =
 | povolání = úředník pojišťovny, spisovatel
 | národnost =
 | etnikum =
 | stát = {{Vlajka a název|Rakousko-Uhersko}}, {{Vlajka a název|Československo}}
 | vzdělání = právník
 | alma mater = [[Univerzita Karlova|Karlo-Ferdinandova univerzita]]
 | období =
 | žánr = [[Povídka|povídky]], [[Novela (literatura)|novely]]
 | téma =
 | hnutí = [[moderna]], předchůdce [[existencialismus|existencialismu]], [[Magický realismus|magického realismu]], [[absurdní drama|absurdního dramatu]]
 | díla = ''[[Proces (román)|Proces]]'', ''[[Zámek (román)|Zámek]]'', ''[[Proměna (povídka)|Proměna]]''
 | ocenění = 
 | vlivy = [[Knut Hamsun|Hamsun]], [[Arthur Schopenhauer|Schopenhauer]], [[Johann Wolfgang von Goethe|Goethe]], [[Heinrich von Kleist|von Kleist]], [[Søren Kierkegaard|Kierkegaard]], [[Peter Altenberg|Altenberg]], [[Fjodor Michajlovič Dostojevskij|Dostojevskij]], [[Charles Dickens|Dickens]], [[Friedrich Nietzsche|Nietzsche]], [[Gustave Flaubert|Flaubert]], [[Robert Walser|Walser]], [[Otto Weininger|Weininger]], Laforgue
 | ovlivnil = [[Kim Jongha]], [[Harold Pinter|Pinter]], [[Vladimir Vladimirovič Nabokov|Nabokov]], [[Kóbó Abe|Abe]], [[Philip Roth|Roth]], [[Samuel Beckett|Beckett]], [[Albert Camus|Camus]], [[Robert Musil|Musil]], [[Federico Fellini|Fellini]], [[Hannah Arendtová|Arendtová]], [[Walter Benjamin|Benjamin]], [[Jean-Paul Sartre|Sartre]], [[Isaac Bashevis Singer|Singer]], [[Jorge Luis Borges|Borges]], [[Gabriel García Márquez|García Márquez]], [[Carlos Fuentes|Fuentes]], [[Milan Kundera|Kundera]], [[Drago Jančar|Jančar]], [[Salman Rushdie|Rushdie]], [[Haruki Murakami|Murakami]], [[Günter Grass|Grass]], [[Chanwook Park|Park]], [[Jhonen Vasquez|Vasquez]], [[Amanda Filipacchi|Filipacchi]], [[Jerome David Salinger|Salinger]], [[David Lynch|Lynch]], [[Charles Bukowski|Bukowski]], [[Elias Canetti|Canetti]], [[Ivan Klíma|Klíma]]
 | podpis = Franz Kafka Signature.jpg
 | citát =
 | commonscat = Franz Kafka
 | wikisource = Franz Kafka
 | wikicitáty = Franz Kafka
 | gutenberg = 1735
 | nk = jn19990218037
}}
'''Franz Kafka''' ([[3. červenec|3.&nbsp;července]] [[1883]], [[Praha]]<ref name="matrika">[http://www.badatelna.eu/fond/1073/reprodukce/?zaznamId=3318&reproId=139114 Matriční záznam o&nbsp;narození a obřízce v&nbsp;matriční knize N&nbsp;1883 chlapci (i), inv. č. 2525, fond Matriky židovských náboženských obcí v&nbsp;českých krajích v&nbsp;Národním archivu]</ref> – [[3. červen|3.&nbsp;června]] [[1924]], [[Kierling]] u&nbsp;[[Klosterneuburg]]u); zřídka též ''František Kafka'',<ref>{{Citace elektronické monografie
 | titul = Woran starb Kafka?
 | vydavatel = www.franzkafka.de
 | datum_přístupu = 2014-03-23
 | url = http://www.franzkafka.de/franzkafka/was_sie_schon_immer_ueber_kafka_wissen_wollten/antwort/479797
 | poznámka = Smuteční oznámení v&nbsp;češtině
}}</ref> [[Židovské jméno|židovským jménem]] ''Anšel'' (אנשיל), byl pražský německy píšící spisovatel. Je považován za jednoho z&nbsp;literárně nejvlivnějších spisovatelů [[20.&nbsp;století]], byl členem ''[[Pražský kruh|Pražského kruhu]]''.<ref>{{citace monografie|titul=The 100 Most Influential Writers of All Time|rok=2009|vydavatel=The Rosen Publishing Group|isbn=9781615300969|editoři=J. E. Luebering|kapitola=Franz Kafka}}</ref><ref>{{Citace monografie | příjmení = Burt | jméno = Daniel S. | titul = The Literature 100: A Ranking of the Most Influential Novelists, Playwrights, and Poets of All Time | vydavatel = Facts On File | rok = 2009 | počet stran = 541 | kapitola = Franz Kafka | isbn = 9780816062676 | jazyk = anglicky}}</ref> Napsal tři romány ''[[Amerika (román)|Amerika]]'', ''[[Proces (román)|Proces]]'', ''[[Zámek (román)|Zámek]]'' a řadu povídek a novel (například ''[[Proměna (povídka)|Proměna]]'').

Vystudoval právo a byl zaměstnán jako úředník u pojišťovny. Nikdy se neoženil. Byl nekuřák, abstinent a vegetarián. Onemocněl tuberkulózou. Téměř celý jeho život byl spjat s Prahou. [[Oskar Pollak|Oskaru Pollakovi]] v dopise v roce 1902 napsal: ''„Praha nepustí. Ani Tebe, ani mě. Tahle matička má drápy. To se člověk musí přizpůsobit, nebo – . Ze dvou stran bychom ji museli podpálit, na Vyšehradě a na Hradčanech, pak by se nám snad podařilo uniknout.“''<ref>{{Citace elektronického periodika|příjmení=Pokorný|jméno=Vít|titul=Jak čteme (a žijeme) Kafku|periodikum=www.svetovka.cz|vydavatel=|url=http://www.svetovka.cz/archiv/2014/06-2014-esej.htm|datum vydání=|jazyk=en|datum přístupu=2017-03-06}}</ref><ref>Citát v německém originále: ''Prag lässt nicht los. Uns beide nicht. Dieses Mütterchen hat Krallen. Da muss man sich fügen oder -. An zwei Seiten müssten wir es anzünden, am Vyšehrad und am Hradschin, dann wäre es möglich, dass wir loskommen.''</ref>

== Život ==
=== Rodina ===
[[Soubor:Kafka's parents c1913.jpg|náhled|vlevo|Franzovi rodiče Hermann a Julie Kafkovi]]
Franz Kafka se narodil na [[Staré Město (Praha)|Starém Městě pražském]] jako nejstarší syn židovského velkoobchodníka s&nbsp;galanterií Hermanna Kafky ([[1852]]–[[1931]]) a Julie Kafkové ([[1856]]–[[1934]], svatba v&nbsp;září [[1882]]).<ref name="muzeum">{{Citace elektronické monografie
 | příjmení =
 | jméno =
 | odkaz na autora =
 | titul = www.kafkamuseum.cz - Životopis
 | url = http://www.kafkamuseum.cz/ShowPage.aspx?tabindex=3&tabid=5
 | datum vydání =
 | datum aktualizace =
 | datum přístupu = 2009-9-2
 | vydavatel = www.kafkamuseum.cz
 | místo =
 | jazyk =
}}</ref> Spisovatelův rodný dům zvaný U&nbsp;věže (''Zum Turm''), který stál na rohu dnešních ulic Maiselovy a U&nbsp;radnice, později vyhořel. Na jeho místě vyrostl v roce 1902 rohový činžovní dům (náměstí Franze Kafky čp. 24/3, [[Maiselova]] čp. 24/2) částečně inspirovaný původní podobou domu, jehož součástí je též dochovaný portál vyhořelé budovy. Na fasádě je pro upomínku připevněna pamětní busta od sochaře [[Karel Hladík|Karla Hladíka]] z roku 1966. K&nbsp;osobě Kafky odkazuje i současný název přilehlého [[náměstí Franze Kafky]].

Otec [[Hermann Kafka]] (často na reklamě na vývěsních štítech jako Heřman) pocházel z&nbsp;českojazyčného prostředí jihočeského [[Osek (okres Strakonice)|Oseka]] u&nbsp;[[Strakonice|Strakonic]]. Už jako dítě musel pomáhat s&nbsp;výdělkem. Po vesnicích okolo rodné obce prodával sponky, mašličky a spínací špendlíky. Chodil bos a omrzly mu nohy. Vypracoval se z&nbsp;podomního obchodníka na majitele textilního velkoobchodu a&nbsp;továrničky na azbest. Velkoobchod v&nbsp;červenci 1918 prodal příbuznému své ženy Friedrichu Löwymu, vývěsní štít se však ani poté nezměnil. Za utržené peníze koupil pro své dcery činžovní dům v&nbsp;[[Bílkova (Praha)|Bílkově ulici]]. Za dům tehdy zaplatil půl milionu korun, dnes by to odpovídalo částce 30 milionů. Také Hermannovi bratři Filip v&nbsp;[[Kolín]]ě a Heinrich v&nbsp;[[Litoměřice|Litoměřicích]] obchodovali s&nbsp;galanterním zbožím. Se svým otcem Franz nevycházel dobře, což ovlivnilo nejen jeho dětství, ale i dílo (''Dopis otci'').

Matka Julie Kafková roz. Löwy se narodila v&nbsp;[[Poděbrady|Poděbradech]] ([[Jiřího náměstí (Poděbrady)|Jiřího náměstí]] čp. 17/28, na domě je od roku 2010 [[busta]] Franze Kafky od poděbradského rodáka akademického sochaře [[Jan Pichl|Jana Pichla]]). Pocházela z&nbsp;dobře situované českožidovské rodiny asimilované do německého prostředí.

[[Soubor:Kafka5jahre.jpg|náhled|vpravo|Kafka ve věku pěti let]]

Kafka měl pět mladších sourozenců. Oba bratři Georg ([[1885]]–[[1886]]) a Heinrich ([[1887]]–[[1888]]) zemřeli ve velmi útlém věku. Sestry Gabriele ([[Elli Kafka|Elli]], [[1889]]–[[1941]], provdaná za Karla Hermanna), Valerie ([[Valli Kafka|Valli]], [[1890]]–[[1942]], provdaná za Josefa Pollaka) a Ottilie ([[Ottilie Kafková|Ottla]], [[1892]]–[[1943]], provdaná za českého právníka nežidovského původu Josefa Davida) se narodily v&nbsp;[[Dům U Minuty|domě U&nbsp;Minuty]] na [[Staroměstské náměstí|Staroměstském náměstí]] čp. 3/2 v&nbsp;Praze, později se staly oběťmi [[Nacismus|nacistického]] teroru a zemřely v&nbsp;[[Koncentrační tábor|koncentračních táborech]].<ref name="muzeum"/>

Nejmilejší Kafkovou sestrou byla Ottilie. V&nbsp;pozdější době (1917–1918) u&nbsp;ní na statku v&nbsp;[[Siřem]]i strávil osm spokojených měsíců. Ottilie se kvůli svému manželovi Josefu Davidovi (1891–1962) naučila česky. Narodily se jim dcery [[Věra Saudková|Věra Davidová]], provdaná Saudková (1921–2015), redaktorka, a Helena Davidová, provdaná Kostrouchová (1923–2005), lékařka v&nbsp;[[Kašperské Hory|Kašperských Horách]]. Aby Ottla své děti uchránila, po zavedení [[Norimberské zákony|norimberských zákonů]] se rozvedla. Dcery [[holokaust]] přežily, Ottla takové štěstí neměla. V&nbsp;[[Terezín]]ě (má tam pamětní desku), do kterého byla deportována 3. srpna 1942 [[Seznam transportů Židů vypravených do Terezína|transportem]] AAw s&nbsp;registračním číslem 5285, pracovala jako dětská ošetřovatelka. V&nbsp;létě 1943 se obětavě starala o&nbsp;transport 1200 polských dětí z&nbsp;[[Białystok|Bialystoku]]. Tyto děti a jejich opatrovníci byli později (3. října) posláni do [[Auschwitz|Osvětimi]] a neprodleně zavražděni v plynové komoře.

Strýc Siegfried Löwy ([[1867]] [[Poděbrady]] – [[1942]] [[Praha]]), bratr Franzovy matky, provozoval lékařskou praxi v&nbsp;[[Třešť|Třešti]] po dobu téměř 25 let. Praxi ukončil v&nbsp;roce 1924 a dále pobýval v&nbsp;Třešti jako penzista až do roku 1932, kdy se přestěhoval do Prahy. Franz k&nbsp;němu jezdil na letní prázdniny. Franzovi býval dobrým příkladem a rádcem v&nbsp;letech dospívání a posléze i zdravotním rádcem v&nbsp;době jeho osudného onemocnění. Stihl jej podobný osud jako řadu dalších Židů z&nbsp;nacisty okupovaného Československa. Nezemřel však přímo jejich rukou, neboť 20. října roku 1942, v&nbsp;předvečer svého transportu do koncentračního tábora, spáchal sebevraždu.<ref>K postavě Siegfrieda Löwyho srovnej {{Citace periodika
 | příjmení = Čermák
 | jméno = Josef
 | titul = Blízko nevyzpytatelného večera, který se snáší
 | periodikum = Host
 | odkaz na periodikum = Host (časopis)
 | ročník = XXVII
 | datum = 2001
 | číslo = 6
 | strany = 20-26
 | url = http://casopis.hostbrno.cz/archiv/2011/6-2011/blizko-nevyzpytatelneho-vecera-ktery-se-snasi
 | datum přístupu = 2016-02-07
}}</ref>

Po Praze se rodina Hermanna Kafky přibližně čtrnáctkrát stěhovala.

=== Studia a životní pouť ===
Franz Kafka nejprve navštěvoval Německou chlapeckou obecnou školu v&nbsp;[[Masná ulice (Praha)|Masné ulici]]&nbsp;čp. 1000/16 (1889–1893), poté Německé státní gymnázium v&nbsp;zadním traktu [[palác Kinských|paláce Golz-Kinských]] na [[Staroměstské náměstí|Staroměstském náměstí]]&nbsp;čp. 606/12 (1893–1901). V&nbsp;letech 1901 až 1906 studoval práva na [[Německá univerzita v Praze|německé Karlo-Ferdinandově univerzitě]] a navštěvoval také přednášky z germanistiky a dějin umění.<ref name="muzeum"/> V&nbsp;roce [[1902]] se setkal s&nbsp;[[Max Brod|Maxem Brodem]], rovněž studentem Karlo-Ferdinandovy univerzity, a jejich přátelství trvalo až do Kafkovy smrti v&nbsp;roce 1924. V&nbsp;roce [[1906]] Kafka promoval a stal se [[doktor práv|doktorem práv]].<ref name="muzeum"/>
[[Soubor:Max Brod v roce 1914.jpg|náhled|Kafkův přítel [[Max Brod]]|vlevo]]
V&nbsp;roce [[1907]] začal pracovat a byl tři čtvrtě roku zaměstnán u&nbsp;pojišťovny [[Assicurazioni Generali]] na [[Václavské náměstí|Václavském náměstí]] čp. 832/19 v&nbsp;Praze.<ref name="Wagenbach"/> K&nbsp;místu v&nbsp;pražské filiálce mu dopomohla protekce. Od srpna [[1908]] až do svého předčasného penzionování v&nbsp;roce [[1922]] pracoval v&nbsp;Dělnické úrazové pojišťovně pro Království české (''Arbeiter-Unfall-Versicherungs-Anstalt für das Königreich Böhmen'') v&nbsp;[[Na Poříčí|ulici Na Poříčí]] čp. 1075/7,<ref name="muzeum"/> nejprve jako koncipient, poté na různých pozicích tajemníka. Byl zde oblíben u&nbsp;spolupracovníků i nadřízených a dosáhl i nesporného kariérního úspěchu. I k&nbsp;tomuto zaměstnání měl podle všeho ambivalentní vztah – v&nbsp;korespondenci napsal, že „''moje zaměstnání je pro mne nesnesitelné, protože odporuje … mému jedinému povolání, a tím je literatura''“; lze však najít i pasáže, z&nbsp;nichž vysvítá hrdost nad vykonanou prací a dosaženou pozicí.<ref>{{Citace monografie
 | příjmení = Koch
| jméno = Hans-Gerd
| odkaz na autora = Hans-Gerd Koch
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Kafkovy továrny
| vydání =
| vydavatel = Památník národního písemnictví
| místo = Praha
| rok = 2003
| počet stran =
| kapitola =
| strany = 29
| isbn = 80-85085-63-1
| jazyk =
}}</ref>

V&nbsp;roce [[1908]] publikoval své první texty v&nbsp;mnichovském časopise ''Hyperion'' a v&nbsp;[[Max Brod|Brodově]] almanachu ''[[Arkadia (almanach)|Arkadia]]''. Později některé své povídky veřejně četl.

Dle jeho přítele Maxe Broda byl Kafka vždy velmi pečlivě, ale nenápadně oblečen. Neměl rád vulgární vtipy, byl vždy usměvavý, laskavý. Jeho snad jedinou chybou bylo, že se velmi podceňoval.
[[Soubor:Kafka portrait.jpg|náhled|Fotografie Franze Kafky z&nbsp;roku 1906]]
[[Soubor:Schönbornský palác v Praze 02.JPG|náhled|Schönbornský palác na Malé Straně, kde Franz Kafka bydlel v&nbsp;roce 1917]]
Na podzim [[1917]] začal trpět [[tuberkulóza|tuberkulózou]]. Tehdy bydlel v&nbsp;[[Schönbornský palác|Schönbornském paláci]] v&nbsp;[[Tržiště (Malá Strana)|ulici Tržiště]] čp. 365/15 na [[Malá Strana|Malé Straně]] (na fasádě je pamětní deska). V&nbsp;práci dostal tříměsíční volno na zotavenou (které se ovšem protáhlo na 8 měsíců) a odjel na venkov do obce [[Siřem]], kde hospodařila jeho sestra Ottla, provdaná za Josefa Davida, manžela nežidovského původu (jeho rodina tu vlastnila několik stavení). Je to právě [[Siřem]], kterou považují někteří literární historici za inspiraci Kafkova enigmatického ''Zámku'' (ačkoli jej začal psát ve [[Špindlerův Mlýn|Špindlerově Mlýně]]). V&nbsp;roce [[1922]] kvůli nemoci opustil Kafka své zaměstnání v&nbsp;pojišťovně definitivně a v&nbsp;roce [[1924]] zemřel.

=== Zralá léta ===
Důležitou úlohu v&nbsp;Kafkově životě hrála [[Milena Jesenská]], první překladatelka jeho prózy do [[Čeština|češtiny]]. Přestože se setkali pouze dvakrát, udržovali spolu intenzivní korespondenční styk, který přetrval téměř až do Kafkovy smrti. [[Milena Jesenská|Jesenská]] seznámila českou veřejnost s&nbsp;jeho dílem. Kromě ní jeho díla do češtiny překládali [[Pavel Eisner]], [[Jan Grmela (spisovatel)|Jan Grmela]], na vydání jeho děl se podílel i [[Josef Florian]].

[[Soubor:FranzKafkaGravePrague.JPG|náhled|vpravo|200px|Hrob Franze Kafky a jeho rodičů na Novém židovském hřbitově]]
V&nbsp;roce [[1923]] se odstěhoval do [[Berlín]]a, aby se odpoutal od rodiny a mohl se soustředit na psaní. Zde žil s&nbsp;25letou Dorou Diamantovou z&nbsp;ortodoxní židovské rodiny. V&nbsp;[[Berlín]]ě bydlel na 3 adresách: do 15. listopadu [[1923]] dnes už neexistující dům na Steglitzer Miquelstraße 8, od 15. listopadu [[1923]] do 1. února [[1924]] vila v&nbsp;Grunewaldstraße 13 v&nbsp;[[Berlín]]ě-[[Steglitz]] (2 pokoje v&nbsp;prvním patře, pamětní deska), od 1. února [[1924]] dnešní Zehlendorfer Busseallee 7-9.<ref name="wer lebte wo">{{Citace monografie | příjmení = Kruse | jméno = Christiane | odkaz na autora = | titul = Wer lebte wo in Berlin | vydavatel = Prestel | místo = | rok = 2008 | isbn = 978-3-7913-3915-3 | kapitola = | strany = 46 | jazyk = de}}</ref>

Kafka byl přesvědčený [[Sionismus|sionista]]. Odebíral pražský sionistický list ''[[Pražská německá literatura#Selbstwehr|Selbstwehr]]'' a učil se pilně hebrejsky. Z&nbsp;Kafkových deníků plyne, že snil o&nbsp;životě v&nbsp;[[Země izraelská|Zemi izraelské]]. Podle vyprávění jeho sestry Ottly svůj sen neuskutečnil, protože chtěl odejít s&nbsp;ní, ale ona si vzala Čecha Josefa Davida, jehož ze srdce milovala.

Podle svých přátel byl Kafka zábavný a citlivý společník.<ref name="shvarim_shlemim"/> Byl nekuřák, a po značnou část svého života vegetarián. Když ho lékaři přesvědčili, aby kvůli pokročilé tuberkulóze začal jíst maso, jeho vegetariánství na sebe vzala Ottla. O&nbsp;svých zvycích napsal Felicii Bauerové: „''Samozřejmě nepiju alkohol, kafe a čaj a většinou nejím čokoládu.''“ To však nutně neplatí pro jeho románové hrdiny. Kupříkladu hlavní postava ''Zámku'', zeměměřič K., má kávu v&nbsp;oblibě.

Podle dobových svědectví se již za Rakouska zajímal o&nbsp;českou politiku, značně přispíval na politické vězně a byl nejméně jednou předveden. Aby mohl ráno přijít včas do práce, zaplatil kauci za své propuštění.

Část svého života prožil v&nbsp;sanatoriích a lázních v&nbsp;Čechách, na [[Slovensko|Slovensku]] (osm měsíců v&nbsp;Matliarech), v&nbsp;[[Rakousko|Rakousku]] i v&nbsp;[[Německo|Německu]]. Pobýval také v&nbsp;tehdy rakouském, od konce roku 1918 italském [[Riva del Garda]]. Ke konci života pak z&nbsp;nutnosti. Léčil se i v&nbsp;[[Itálie|Itálii]] a [[Švýcarsko|Švýcarsku]]. 3. června [[1924]] zemřel na [[Tuberkulóza|tuberkulózu]] [[hrtan]]u v&nbsp;sanatoriu v&nbsp;[[Kierling]]u u&nbsp;[[Klosterneuburg]]u v&nbsp;[[Dolní Rakousy|Dolním Rakousku]].

Pohřben je v&nbsp;rodinné hrobce na [[Nový židovský hřbitov na Olšanech|Novém židovském hřbitově]] na pražském [[Žižkov]]ě (Izraelská 1). Je tam pohřben i jeho otec a matka. Jeho sestry, které zahynuly v&nbsp;nacistických koncentračních táborech na území okupovaného Polska, tam mají pamětní desku. Jeho náhrobek byl navržený architektem [[Leopold Ehrmann|Leopoldem Ehrmannem]].

Kafka v&nbsp;závěti (dva neodeslané dopisy Maxu Brodovi) žádal, aby byla zničena veškerá jeho neuveřejněná díla, dopisy a deníky. [[Dora Diamantová]] poctivě všechny [[rukopis]]y, které měla, zničila (část zničilo [[berlín]]ské [[gestapo]]),<ref>[http://www.franzkafka.de/franzkafka/das_werk/briefe_und_tagebuecher/457386 „Briefe und Tagebücher“] auf www.franzkafka.de</ref> ale jeho přítel [[Max Brod]] závěť nerespektoval a jeho dílo vydal.

=== Ženy ===
[[Soubor:Milena Jesenská.jpg|náhled|vpravo|[[Milena Jesenská]]]]
Kafkův poměr k&nbsp;ženám byl více než komplikovaný. Přesto s&nbsp;několika ženami navázal vztah. V&nbsp;roce [[1912]] se Kafka setkal s&nbsp;úřednicí [[Felice Bauerová|Felice Bauerovou]]. Byl s&nbsp;ní dvakrát zasnouben ([[1914]] a [[1917]]), ale vztah definitivně skončil v&nbsp;roce [[1917]]. Dalšími ženami v&nbsp;Kafkově životě byly [[Julie Wohryzková]], s&nbsp;níž v&nbsp;letech [[1918]] až [[1920]] prožil krátký vztah a zasnoubil se s&nbsp;ní, a později jeho [[vídeň]]ská přítelkyně [[Milena Jesenská]]. Poslední ženou v&nbsp;Kafkově životě a jeho družkou byla [[Dora Diamantová]], původem z&nbsp;[[Polsko|Polska]], se kterou prožil ještě osm měsíců v&nbsp;[[Berlín]]ě a v&nbsp;rakouských sanatoriích.

* 1. [[Felice Bauerová]] ([[1887]]–[[1960]]) řídila v&nbsp;Berlíně firmu vyrábějící stenografy. Jejich vztah trval 5 let, dokonce byli dvakrát zasnoubeni ([[1914]], [[1917]]). Za celou dobu se ovšem fyzicky setkali pouze sedmnáctkrát. Seznámili se [[13. červenec|13. července]] [[1912]] u&nbsp;[[Max Brod|Maxe Broda]] v&nbsp;domě U&nbsp;Mladých Goliášů v&nbsp;[[Skořepka|ulici Skořepka]] čp. 527/1 na [[Staré Město (Praha)|Starém Městě]] v&nbsp;Praze.
* 2. [[Julie Wohryzková]] ([[1891]]–[[1944]]) – Kafkova druhá snoubenka. Její otec byl [[šámes]]em [[Vinohradská synagoga|Vinohradské synagogy]]. Seznámili se počátkem roku [[1919]] ve Stüdlově penzinu v&nbsp;[[Želízy|Želízech]]. Jí bylo tehdy 28 let. Zasnoubení bylo zrušeno už na konci roku [[1919]]. V&nbsp;roce [[1921]] se provdala za ředitele jedné pražské bankovní filiálky Josefa Wernera. Zemřela ve [[Auschwitz|vyhlazovacím táboře v&nbsp;Osvětimi]].
* 3. [[Milena Jesenská]] ([[1896]]–[[1944]]) – česká novinářka, spisovatelka, překladatelka, členka odboje za nacistické okupace a „vyléčená soudružka“, dcera pražského profesora [[stomatologie]] [[Jan Jesenský|Jana Jesenského]]. V době, kdy se stala přítelkyní Franze Kafky, byla manželkou [[Ernst Pollack|Ernsta Pollacka]]. Přeložila několik Kafkových děl do češtiny (''Topič'', ''[[Proces (román)|Proces]]'', ''Rozjímání'' a ''Ortel''). Žila tehdy ve [[Vídeň|Vídni]]. Vztah Jesenské a Kafky byl založen na korespondenci, intenzívně si psali v&nbsp;roce [[1920]]. Dochovaných Kafkových ''Dopisů Mileně'', pohlednic a někdy i telegramů je 134. Setkali se pouze dvakrát, jednou na čtyři dny ve [[Vídeň|Vídni]] a později na den v&nbsp;rakouském pohraničním městě [[Gmünd (Dolní Rakousy)|Gmünd]]. [[Max Brod|Maxi Brodovi]] o&nbsp;ní Kafka v&nbsp;květnu [[1920]] napsal: „''Ona je živoucí oheň, s&nbsp;jakým jsem se dosud nesetkal.''“ Vztah ukončil jednostranně Franz Kafka. Milena byla vlastně první ženou v&nbsp;Kafkově životě, která nebyla židovského původu. Byla přibližně o&nbsp;14 let mladší („''Mých 38 židovských let tváří v&nbsp;tvář Vašim 24 křesťanským.''“). Když Franz Kafka zemřel, zveřejnila Milena Jesenská v [[Národní listy|Národních listech]] ze dne 6.&nbsp;července 1924 [[nekrolog]], ve kterém napsala: „''Byl člověkem a umělcem tak úzkostlivého svědomí, že doslechl i tam, kde druzí, hluší, cítili se bezpečni.''“ Milena byla zatčena za odbojovou činnost proti nacistům v&nbsp;listopadu [[1939]]. Nejdříve byla vězněna v&nbsp;[[Drážďany|Drážďanech]] a potom ji poslali do ženského [[Koncentrační tábor|koncentračního tábora]] [[Koncentrační tábor Ravensbrück|Ravensbrück]], kde zemřela na selhání ledvin.
* 4. [[Dora Diamantová]] ([[1903]]–[[1952]]) – pocházela z&nbsp;polské ortodoxní židovské rodiny. Seznámili se roku [[1923]] v&nbsp;přímořském letovisku [[Graal-Müritz]], které leží u&nbsp;[[Baltské moře|Baltského moře]] v&nbsp;dnešním [[Meklenbursko-Přední Pomořansko|Meklenbursku-Předním Pomořansku]]. Jí bylo tehdy 19&nbsp;let. Pracovala tam v&nbsp;kuchyni prázdninového tábora berlínské organizace „Židovský domov“. Byla jedinou ženou, s&nbsp;níž Kafka po určitou dobu žil.

=== Jazyky ===
Kafkovou mateřštinou byla [[němčina]], ale hovořil také [[Čeština|česky]] a [[Francouzština|francouzsky]]. V&nbsp;dopise [[Milena Jesenská|Mileně Jesenské]] v&nbsp;květnu [[1920]] napsal: „''Nikdy jsem mezi německým národem nežil. Němčina je mi mateřštinou, a proto pro mě přirozená, ale čeština je blízká mému srdci.''“ Ačkoli byl [[Židé|Žid]], kvalita výuky [[Hebrejština|hebrejštiny]] v&nbsp;té době poskytovaná v&nbsp;rámci židovského náboženství na školách byla kolísavá, z&nbsp;čehož se usuzuje, že hebrejsky téměř vůbec neuměl.<ref name="Wagenbach">{{Citace monografie
 | příjmení = Wagenbach
 | jméno = Klaus
 | odkaz na autora =
 | vydavatel = Mladá fronta
 | místo = Praha
 | titul = Franz Kafka
 | kapitola = C. K. státní gymnázium s&nbsp;německým jazykem vyučovacím na Starém městě pražském
}}</ref> Moderní hebrejštinu se Kafka později učil spolu s&nbsp;Miriam Singerovou u&nbsp;[[Jiří Langer|Jiřího Mordechaje Langera]] a zvládl ji do té míry, že s&nbsp;Langerem mluvil hebrejsky o&nbsp;prvních letadlech, která se tehdy vznášela nad Prahou.<ref name="shvarim_shlemim">{{Citace monografie
 | příjmení = Bondyová
 | jméno = Ruth
 | odkaz na autora = Ruth Bondyová
 | titul = Víc štěstí než Rozumu
 | kapitola = Kolem Kafky
 | vydavatel = Argo
 | místo = Praha
 | rok = 2003
 | počet stran = 241
 | isbn = 80-7203-547-9
}}</ref>

=== Adresy pobytu, pamětní desky a pomníky ===
[[Soubor:Franz Kafka Birthplace.jpg|náhled|Busta na rodném domě na náměstí Franze Kafky v&nbsp;Praze navržena K. Hladíkem a J. Kaplickým, 1966]]
[[Soubor:Třešť-plaketa-Franz-Kafka2014.jpg|náhled|vpravo|Busta na domě Kafkova strýce v&nbsp;Třešti]]
[[Soubor:Marianske Lazne Balmoral (2462).jpg|náhled|Mariánské Lázně, pamětní deska Franze Kafky na Lázeňském domě [[Balmoral]] - Osborne, kterou městu věnoval Peter Olszewski]]
[[Soubor:Popiersie Franz Kafka ssj 20060914.jpg|náhled|Busta Franze Kafky v&nbsp;polských [[Kielce|Kielcích]]]]
[[Soubor:Kafka statue Prague.jpg|vpravo|náhled|Pomník Franze Kafky v&nbsp;Praze od [[Jaroslav Róna|Jaroslava Róny]]]]
[[Soubor:Socha F. Kafky 3.JPG|náhled|Pomník [[Hlava Franze Kafky]] u [[Quadrio|Quadria]] v Praze od sochaře [[David Černý|Davida Černého]]]]
Většinu svého života prožil v&nbsp;historickém centru Prahy na [[Staré Město (Praha)|Starém Městě]], v&nbsp;těsné blízkosti někdejšího ghetta. Jeho rodina bohatla, proto se často stěhovala, ale přesto se všechna bydliště nalézala v&nbsp;bezprostřední blízkosti [[Staroměstské náměstí|Staroměstského náměstí]] na ploše sotva jednoho čtverečního kilometru.
Kafkův učitel hebrejštiny [[Friedrich Thieberger]] vzpomínal, že když jednou hleděli z&nbsp;oken bytu Kafkových rodičů v&nbsp;Oppeltově domě dolů na Staroměstské náměstí, Franz ukazoval na jednotlivé budovy: ''„Tady bylo mé gymnázium, tam za ním je vidět univerzitu a kousek nalevo je můj úřad. V&nbsp;tomhle malém kruhu“ – a opsal prstem pár malých kroužků – „je uzavřen celý můj život“.''<ref>http://www.ceskatelevize.cz/porady/1095927644-kalendarium/209572235300047/3153-vyhledavani/?searchType=1&display=2392</ref>

* Pražské adresy jsou očíslovány, ostatní události jsou odraženy:
** rodina: dům U&nbsp;Zlatého jednorožce, [[Staroměstské náměstí]] čp. 548/20 – v&nbsp;tomto nárožním domě bydlela matka Julie před svatbou. Původně to byl románský dům, několikrát přestavěný. Významnou stopu zanechal architekt [[Matěj Rejsek]], který ho přestavěl v&nbsp;pozdně gotickém slohu v&nbsp;roce [[1496]]. Z&nbsp;této přestavby se zachovala část hlavního portálu a průjezd s&nbsp;žebrovou síťovou klenbou a sedlovým portálkem. Dnešní fasáda je vrcholně barokní z&nbsp;[[18. století]]. V&nbsp;roce [[1848]] si zde [[Bedřich Smetana]] zřídil svou první hudební školu (pamětní deska).
** rodina – [[1882]] (září): hotel Goldhammer, [[Staroměstské náměstí]] čp. 928/8 (kdysi 12) – zde rodiče Hermann a Julie slavili svatbu; zde měli také svůj první obchod.
* 1/ [[1883]]–[[1885]]: rodný dům U&nbsp;Věže (Zum Turm), [[náměstí Franze Kafky]] čp. 24/3 (dříve čp. 27/I - Mikulášská 9, později [[U&nbsp;Radnice]] 5) – zde se Franz Kafka narodil [[3. červenec|3. července]] [[1883]] a [[10. červenec|10. července]] byl podle židovské tradice obřezán. Stará [[Prelát|prelatura]] [[Řád svatého Benedikta|benediktinského]] [[klášter]]a z&nbsp;let [[1717]]–[[1730]] byla v&nbsp;roce [[1897]] poničena požárem a stržena. Na jejím místě byl roku [[1902]] postaven architektem [[Rudolf Kříženecký|Rudolfem Kříženeckým]] nový o&nbsp;patro vyšší dům, do kterého byl zabudován původní [[portál (architektura)|portál]]. Na rohu je pamětní deska s bustou a textem ''Zde se 3.7.1883 narodil Franz Kafka'' ([[1966]], sochař [[Karel Hladík]] a architekt [[Jan Kaplický]]).<ref name="desky"/><ref>{{Citace monografie
| příjmení = Salfellner
| jméno = Harald
| odkaz na autora = Harald Salfellner
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Franz Kafka and Prague
| vydání =
| vydavatel = Vitalis
| místo = Praha
| rok = 1998
| počet stran =
| kapitola =
| strany = 38-39
| isbn = 80-85938-35-9
| jazyk = anglicky
}}</ref><ref>{{Citace monografie | příjmení = Čermák | jméno = Josef | odkaz na autora = Josef Čermák (literární historik) | titul = Prahou Franze Kafky| vydavatel = Albatros | místo = Praha | rok = 2008 | počet stran = 56 | isbn = 978-80-00-02180-5| strany = 5-11}}</ref>
* 2/ [[1885]] (květen – prosinec): [[Václavské náměstí]] čp. 802/56, zde se narodil bratr Georg [[11. září]] [[1885]], dům se nezachoval.
* 3/ [[1885]] (prosinec) – [[1887]]: [[Dušní ulice (Praha)|Dušní]] konskripční číslo V/187 – zde zemřel na konci roku [[1886]] bratr Georg na spalničky a [[27. září]] [[1887]] se zde narodil bratr Heinrich. Dům se nedochoval.
* 4/ [[1887]] (konec roku) – [[1888]]: [[Pařížská (Praha)|Pařížská]] č. 6 (dříve Mikulášská), zde zemřel pětiměsíční bratr Heinrich, dům neexistuje.
* 5/ [[1888]] (srpen) – [[1889]] (květen): [[Sixtův dům]], [[Celetná]] čp. 553/2
* 6/ [[1889]] (červen) – [[1896]] (září): [[dům U&nbsp;Minuty]], [[Staroměstské náměstí]] čp. 3/2, 1. patro, žil zde po celou dobu základní školy i první roky střední školy, otec v&nbsp;domě měl i obchod, zde se narodily všechny jeho sestry ([[1889]]–[[1892]]).<ref>{{Citace monografie | příjmení = Čermák | jméno = Josef | odkaz na autora = Josef Čermák (literární historik) | titul = Prahou Franze Kafky| vydavatel = Albatros | místo = Praha | rok = 2008 | počet stran = 56 | isbn = 978-80-00-02180-5| strany = 12-15}}</ref>
** školní docházka – [[1889]] ([[16. září]]) – [[1893]]: Německá chlapecká obecná a měšťanská škola, [[Masná ulice (Praha)|Masná]] čp. 1000/16.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Čermák | jméno = Josef | odkaz na autora = Josef Čermák (literární historik) | titul = Prahou Franze Kafky| vydavatel = Albatros | místo = Praha | rok = 2008 | počet stran = 56 | isbn = 978-80-00-02180-5| strany = 13-15}}</ref><ref>{{Citace monografie | příjmení = Jindra | jméno = Jan| příjmení2 = Matyášová | jméno2 = Judita|titul = Na cestách s Franzem Kafkou. Slavná i neznámá místa v&nbsp;Čechách a Evropě| vydavatel = Academia | místo = Praha | rok = 2009| počet stran = 174 | isbn = 978-80-200-1708-6| strany = 18-19}}</ref>
** rodina – 1890: [[Osek (okres Strakonice)|Osek u Strakonic]], židovský hřbitov – zde byl pochován dědeček Jakob Kafka (1814–1889), kterého Franz téměř nepoznal.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Jindra | jméno = Jan| příjmení2 = Matyášová | jméno2 = Judita|titul = Na cestách s Franzem Kafkou. Slavná i neznámá místa v&nbsp;Čechách a Evropě| vydavatel = Academia | místo = Praha | rok = 2009| počet stran = 174 | isbn = 978-80-200-1708-6| strany = 16-17}}</ref>
** školní docházka – [[1893]] ([[10. září]]) – [[1901]]: Německé státní gymnázium, [[Palác Kinských|palác Golz-Kinských]], [[Staroměstské náměstí]]&nbsp;čp. 606/12 – zadní trakt. V&nbsp;této době se blíže seznámil s&nbsp;[[Oskar Pollak|Oskarem Pollakem]].<ref>{{Citace monografie | příjmení = Jindra | jméno = Jan| příjmení2 = Matyášová | jméno2 = Judita|titul = Na cestách s Franzem Kafkou. Slavná i neznámá místa v&nbsp;Čechách a Evropě| vydavatel = Academia | místo = Praha | rok = 2009| počet stran = 174 | isbn = 978-80-200-1708-6| strany = 20-21}}</ref>
** [[bar micva]] – [[1896]] (13.6.): [[Cikánova synagoga]], [[Bílkova (Praha)|Bílkova ulice]]. Otec Kafky chodil do německé [[Reformní judaismus|reformované]] synagogy čtyřikrát ročně. O&nbsp;čase stráveném v&nbsp;templu napsal: „''Prozíval a proklimbal jsem tam tedy celé ty dlouhé hodiny (později jsem se myslím takhle nudil už jen v&nbsp;tanečních) a snažil jsem se co nejvíc bavit těmi několika drobnými zpestřeními, k&nbsp;nimž tam docházelo, třeba když otevřeli [[Archa úmluvy|archu úmluvy]], což mi pokaždé připomnělo střelnici, kde se také, když se trefí do černého, otevřou dvířka skříňky, jenže tam se vždycky ukázalo něco zajímavého a tady pokaždé jen ty staré loutky bez hlav. Zažil jsem tam ostatně i hodně strachu nejen z&nbsp;té spousty lidí, s&nbsp;nimiž tam člověk přišel do styku, což je samozřejmé, ale i proto, že ses jednou mimochodem zmínil, že i já bych mohl být zavolán k&nbsp;[[Tóra|tóře]]. Před tím jsem se dlouhá léta třásl. Jinak však nic zvlášť nerušilo mou nudu, leda [[bar micva]], která však vyžadovala jen směšné učení nazpaměť a končila tedy jen směšnou zkouškou, a pak, pokud jde o&nbsp;Tebe, drobné, málo významné příhody, třeba když jsi byl zavolán k&nbsp;tóře a dobře jsi při této podle mne vysloveně společenské události obstál…''“<ref>{{Citace monografie | příjmení = Brod | jméno = Max | titul = Franz Kafka : životopis | vydavatel = Nakladatelství Franze Kafky | místo = Praha | rok = 2000 | vydání = 2., upr | strany = 26-27}}</ref> Raně barokní Cikánova synagoga (Zigeunersynagoge) byla v&nbsp;rámci [[Pražská asanace|asanace]] stržena [[6. květen|6. května]] [[1906]].
* 7/ [[1896]] (září) – [[1907]] (červen): [[dům U tří králů (Celetná)|dům U&nbsp;Tří králů]], [[Celetná]] čp. 602/3 – zde měl svůj první vlastní pokoj a tady podnikl své první literární pokusy. Mezi zářím [[1896]] a květnem [[1906]] v&nbsp;tomto domě provozoval otec Hermann svůj obchod.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Čermák | jméno = Josef | odkaz na autora = Josef Čermák (literární historik) | titul = Prahou Franze Kafky| vydavatel = Albatros | místo = Praha | rok = 2008 | počet stran = 56 | isbn = 978-80-00-02180-5| strany = 16-21}}</ref>
** pobyt mimo Prahu – prázdniny v&nbsp;letech [[1900]]–[[1907]]: [[Malé náměstí (Třešť)|Malé náměstí]] čp. 131/9, [[Třešť]] – sem opakovaně jezdil Kafka ke svému strýci MUDr. Siegfriedu Löwymu na letní prázdniny. Profese strýce a prostředí byly pro Franze inspirací k&nbsp;napsání povídky ''Venkovský lékař''. Na naléhání svého synovce lékař zavrhl kočár s&nbsp;koňským spřežením a zakoupil si motorové kolo (jízdní kolo opatřené benzinovým výbušným motorem značky PUCH), stal se tak průkopníkem motorismu na [[Českomoravská vrchovina|Vysočině]]. Jeho nový dopravní prostředek přezdívali spoluobčané „smrdutý čert“. Později si pořídil motocykl značky [[Laurin & Klement|Laurin a Klement]]. Na domě byla [[12. listopad]]u [[2001]] odhalena [[busta]] Franze Kafky, kterou vytvořil třešťský rodák akademický sochař František Häckel.<ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = | jméno = | odkaz na autora = | titul = www.servertrest.trest.cz - Franz Kafka a Třešť | url = http://servertrest.trest.cz/kafka/index1.asp?lng=cz | datum vydání = | datum aktualizace = | datum přístupu = 2015-9-4 | vydavatel = Sestavila Alena Veliká, IC Třešť | místo = | jazyk =}}</ref><ref>{{Citace monografie | příjmení = Jindra | jméno = Jan| příjmení2 = Matyášová | jméno2 = Judita|titul = Na cestách s Franzem Kafkou. Slavná i neznámá místa v&nbsp;Čechách a Evropě| vydavatel = Academia | místo = Praha | rok = 2009| počet stran = 174 | isbn = 978-80-200-1708-6| strany = 40-41}}</ref> Na plaketě je nápis: ''V&nbsp;tomto domě pobýval u&nbsp;svého strýce MUDr. Löwyho v&nbsp;letech 1900–1907 Franz Kafka''.
** školní docházka – [[1901]]–[[1906]]: Německá [[Univerzita Karlova|Karlo-Ferdinandova univerzita]], výuka v&nbsp;a/ [[Karolinum|Karolinu]], [[Železná (Praha)|Železná]] čp. 541/9 (roku [[1882]] se univerzita rozdělila na českou a německou, Němci vstupovali ze Železné ulice, Češi z&nbsp;[[Ovocný trh|Ovocného trhu]] 560/5); b/ [[Klementinum]] (přednášky z&nbsp;dějin umění); c/ [[Clam-Gallasův palác (Praha)|Clam-Gallasův palác]], [[Husova (Praha)|Husova]] čp. 158/20 (státovědné přednášky) – vystudoval právo, koketoval i s&nbsp;jinými obory (nejdříve se na 2 týdny zapsal na chemii, ve 2. semestru si zapsal germanistiku). Poslední zkoušku složil [[13. červen|13. června]], titul doktor práv získal [[18. červen|18. června]] [[1906]].<ref>{{Citace monografie | příjmení = Čermák | jméno = Josef | odkaz na autora = Josef Čermák (literární historik) | titul = Prahou Franze Kafky| vydavatel = Albatros | místo = Praha | rok = 2008 | počet stran = 56 | isbn = 978-80-00-02180-5| strany = 22-26}}</ref><ref>{{Citace monografie | příjmení = Jindra | jméno = Jan| příjmení2 = Matyášová | jméno2 = Judita|titul = Na cestách s&nbsp;Franzem Kafkou. Slavná i neznámá místa v&nbsp;Čechách a Evropě| vydavatel = Academia | místo = Praha | rok = 2009| počet stran = 174 | isbn = 978-80-200-1708-6| strany = 26-27}}</ref>
** práce – [[1906]] ([[1. duben|1. dubna]] – ?): [[Štorchův dům]], [[Staroměstské náměstí]] čp. 552/16 – praxe (jako koncipient) u&nbsp;pražského advokáta Richarda Löwyho.
** rodina – [[1906]] (květen) – [[1912]] (září): [[palác Hrzánů z&nbsp;Harasova]], [[Celetná]] čp. 558/12 – rodiče zde provozovali svůj velkoobchod v&nbsp;1. patře. Na fasádě je pamětní deska s&nbsp;textem: ''Julie a Hermann Kafkovi, rodiče Franze Kafky, provozovali zde v&nbsp;letech 1906–1912 velkoobchod galanterním a střižním zbožím''.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Čermák | jméno = Josef | odkaz na autora = Josef Čermák (literární historik) | titul = Prahou Franze Kafky| vydavatel = Albatros | místo = Praha | rok = 2008 | počet stran = 56 | isbn = 978-80-00-02180-5| strany = 16, 20-21}}</ref>
** práce – [[1906]] ([[1. říjen|1. října]]) – [[1907]]: povinná (neplacená) roční praxe u&nbsp;soudu – 1. semestr – Zemský civilní soud, [[Ovocný trh]] čp. 587/14. Dnes v&nbsp;budově sídlí Obvodní soud pro Prahu 1 a pro Prahu 7.
** práce – [[1907]] (? – [[30. září]]): povinná (neplacená) roční praxe u soudu – 2. semestr – Trestní soud, [[Karlovo náměstí (Praha)|Karlovo náměstí]] čp. 6/20
* 8/ [[1907]] (červen) – [[1913]] (listopad): dům U Lodi (Zum Schiff), [[Pařížská (Praha)|Pařížská]] čp. 883/ 36 (dříve Mikulášská), 4. patro – první léta, kdy pracoval krátce v&nbsp;[[Assicurazioni Generali]] a později v&nbsp;Dělnické úrazové pojišťovně. Dva dny poté, co odeslal své první psaní Felici Bauer do Berlína, zde během jedné noci ([[22. září|22.]]–[[23. září]] [[1912]]) napsal povídku ''Ortel''. Později zde napsal ještě ''[[Proměna (povídka)|Proměnu]]'' (vydána 1915). Dům byl luxusní, byl postaven po asanaci (měl výtah a byty měly samostatné koupelny), žilo tam jen 14 rodin. V&nbsp;roce [[1945]] byl dům zničen dělostřeleckou palbou a ruiny byly srovnány se zemí. Na místě někdejšího domu byl v&nbsp;70. letech [[20. století]] postaven [[Hotel InterContinental Praha|hotel Intercontinental]].<ref>{{Citace monografie | příjmení = Čermák | jméno = Josef | odkaz na autora = Josef Čermák (literární historik) | titul = Prahou Franze Kafky| vydavatel = Albatros | místo = Praha | rok = 2008 | počet stran = 56 | isbn = 978-80-00-02180-5| strany = 33-37}}</ref>
** práce – [[1907]] ([[1. listopad]]) – [[1908]] ([[15. červenec]]): pojišťovna [[Assicurazioni Generali]] (pražská filiálka italské pojišťovny), [[Václavské náměstí]] čp. 839/19 – práce mu nevyhovovala, neboť musel pracovat od 8.00 až do 19.00, 20.00 nebo někdy dokonce 20.30 hodiny.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Čermák | jméno = Josef | odkaz na autora = Josef Čermák (literární historik) | titul = Prahou Franze Kafky| vydavatel = Albatros | místo = Praha | rok = 2008 | počet stran = 56 | isbn = 978-80-00-02180-5| strany = 43-45}}</ref>
** práce – [[1908]] ([[30. srpen|30. srpna]]) – [[1922]] ([[1. červenec|1. července]]): Dělnická úrazová pojišťovna pro Království české (Arbeiter-Unfall-Versicherungs-Anstalt für das Königreich Böhmen), ulice [[Na Poříčí]] čp. 1075/7. V&nbsp;této firmě pracoval 14 let. Udělal rychlou kariéru, z&nbsp;pomocného úředníka se během 5 let vypracoval na vicesekretáře firmy. V&nbsp;roce [[1922]] byl ze zdravotních důvodů předčasně penzionován. Úřadoval od 8.00 do 14.00 hodin, pracoval tedy pouze 6 hodin denně. Pak od 15.00 do 19.30 spal, následovala procházka a rodinná večeře. Na tu navazovalo psaní do dvou do tří v&nbsp;noci. Ročně vydělával asi 6500 korun, pro srovnání tehdejší dělník vydělával kolem 1000 korun ročně. Za vydělané peníze kupoval válečné dluhopisy. Kafka měl ve svém zaměstnání na starosti významnou průmyslovou oblast severních Čech, kde byly především továrny na textil (Liberec, Jablonec nad Nisou, Chrastava), Frýdlant). V&nbsp;současnosti je v&nbsp;budově hotel Mercure. Ve vstupní hale je busta na kovovém trojhranném podstavci.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Čermák | jméno = Josef | odkaz na autora = Josef Čermák (literární historik) | titul = Prahou Franze Kafky| vydavatel = Albatros | místo = Praha | rok = 2008 | počet stran = 56 | isbn = 978-80-00-02180-5| strany = 45-50}}</ref><ref>{{Citace monografie | příjmení = Jindra | jméno = Jan| příjmení2 = Matyášová | jméno2 = Judita|titul = Na cestách s Franzem Kafkou. Slavná i neznámá místa v&nbsp;Čechách a Evropě| vydavatel = Academia | místo = Praha | rok = 2009| počet stran = 174 | isbn = 978-80-200-1708-6| strany = 42-43}}</ref>
** práce – [[1910]]–[[1918]]: Bořivojova 918/27, [[Žižkov]] – zde ve dvoře domu Kafkův švagr, Karl Hermann, manžel Elli Kafkové, založil malou továrnu na azbest (Pražská továrna na azbest Hermann & Co). Na chodu se podílel i Franz Kafka, továrnu však nenáviděl. První světová válka narušila výrobu. V&nbsp;roce 1918 byla firma vyjmuta z&nbsp;obchodního rejstříku.<ref>{{Citace elektronické monografie
 | příjmení =
 | jméno =
 | odkaz na autora =
 | titul = www.radio.cz - Pražské stopy Franze Kafky
 | url = http://www.radio.cz/cz/static/kafka/27misto
 | datum vydání =
 | datum aktualizace =
 | datum přístupu = 2016-1-8
 | vydavatel = Český rozhlas
 | místo =
 | jazyk =
}}</ref>
** práce – [[1910]]: tehdy hotel Geling (později hotel Praha, nyní polyfunkční dům), [[Jablonec nad Nisou]], Komenského 6. Kafku vyslal do Jablonce jeho zaměstnavatel, aby v&nbsp;tomto hotelu na veřejném vystoupení tamním továrníkům vysvětlil zásady pojišťovnictví včetně plateb a kritérií k&nbsp;rozdělení na kategorie podle bezpečnosti práce. Gustav Geling zakoupil pomezek v&nbsp;roce [[1879]], starší zástavbu nechal strhnout a na jejím místě postavil novorenesanční hotel s&nbsp;restaurací. Hotel byl později rozšířen (secesní přístavba) a v&nbsp;meziválečném období byly interiéry upraveny v&nbsp;tehdy módním stylu [[art deco]]. Rodina vlastnila hotel do roku [[1944]]. V&nbsp;letech [[1951]] až [[1990]] patřil státnímu podniku Restaurace a jídelny. V&nbsp;dubnu 1968 se zde v&nbsp;pořadu Krása bez závoje svlékla první striptérka v&nbsp;Československu. V&nbsp;roce [[2011]] byl hotel rekonstruován na polyfunkční dům.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Jindra | jméno = Jan| příjmení2 = Matyášová | jméno2 = Judita|titul = Na cestách s&nbsp;Franzem Kafkou. Slavná i neznámá místa v&nbsp;Čechách a Evropě| vydavatel = Academia | místo = Praha | rok = 2009| počet stran = 174 | isbn = 978-80-200-1708-6| strany = 40-41}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie
 | příjmení = Trdla
 | jméno = Martin
 | odkaz na autora =
 | titul = idnes.cz - Byl tu Franz Kafka i první striptýz v&nbsp;republice. Teď bývalý hotel draží
 | url = http://liberec.idnes.cz/drazba-hotelu-praha-v-jablonci-nad-nisou-f0o-/liberec-zpravy.aspx?c=A140625_135031_liberec-zpravy_tm
 | datum vydání = 2014-6-25
 | datum aktualizace =
 | datum přístupu = 2016-1-17
 | vydavatel = iDNES.cz
 | místo =
 | jazyk =
}}</ref>
** volný čas – [[1911]]: Café Savoy, Vězeňská 859/9 – opakovaně zde navštěvoval představení jidiš divadla z&nbsp;[[Lvov]]a. Blíže se seznámil s principálem souboru Jicchakem Löwym. Pod vlivem této divadelní skupiny se začal učit hebrejsky. V&nbsp;současnosti (2015) je v&nbsp;přízemí restaurace Katr.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Jindra | jméno = Jan| příjmení2 = Matyášová | jméno2 = Judita|titul = Na cestách s&nbsp;Franzem Kafkou. Slavná i neznámá místa v&nbsp;Čechách a Evropě| vydavatel = Academia | místo = Praha | rok = 2009| počet stran = 174 | isbn = 978-80-200-1708-6| strany = 58-59}}</ref>
** rodina – [[1912]] (říjen) – [[1918]] (červenec): [[Palác Kinských|palác Golz-Kinských]], [[Staroměstské náměstí]]&nbsp;čp. 606/12 – otec provozoval svůj obchod v&nbsp;přízemí vpravo, v&nbsp;průchodu je [[bronz]]ová pamětní deska (odhalená [[6. duben|6. dubna]] [[2000]]) s dvojjazyčným česko-anglickým textem: ''Zde býval obchod se střižním a galanterním zbožím Hermanna Kafky, otce Franze Kafky. On this site stood the haberdashery shop of Hermann Kafka, the father of Franz Kafka''. Dnes se tam nachází knihkupectví.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Čermák | jméno = Josef | odkaz na autora = Josef Čermák (literární historik) | titul = Prahou Franze Kafky| vydavatel = Albatros | místo = Praha | rok = 2008 | počet stran = 56 | isbn = 978-80-00-02180-5| strany = 27-32}}</ref>
* 9a/ [[1913]] (listopad) – [[1914]] a znovu [[1918]]–[[1924]] s&nbsp;výjimkami, kdy pobýval na léčení: [[Oppeltův dům]], [[Staroměstské náměstí]] čp. 934/5 (dříve 6), horní patro. Na konci 2. světové války byl silně poškozen a zrestaurován byl v&nbsp;roce [[1946]], ovšem bez horního podlaží, takže Kafkův byt již neexistuje.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Čermák | jméno = Josef | odkaz na autora = Josef Čermák (literární historik) | titul = Prahou Franze Kafky| vydavatel = Albatros | místo = Praha | rok = 2008 | počet stran = 56 | isbn = 978-80-00-02180-5| strany = 37-38, 42}}</ref> Svůj výhled popsal v&nbsp;dopise Gretě Blochové: „''Přímo před mým oknem, ve 4. nebo 5. poschodí, mám velkou kopuli [[Kostel svatého Mikuláše (Staré Město)|ruského kostela]] se dvěma věžemi a mezi kupolí a dalším činžovním domem jen výhled na malý trojúhelníkový výsek [[Petřín]]a v&nbsp;dálce s&nbsp;jedním docela malým [[Kostel svatého Vavřince (Malá Strana, Petřínské sady)|kostelem]]. Vlevo vidím [[Staroměstská radnice|radnici]] s&nbsp;věží v&nbsp;celé její mohutnosti, jak se ostře tyčí a ubíhá v&nbsp;takové perspektivě, jakou snad ještě nikdo správně neviděl.''“<ref>{{Citace monografie | příjmení = Jindra | jméno = Jan| příjmení2 = Matyášová | jméno2 = Judita|titul = Na cestách s&nbsp;Franzem Kafkou. Slavná i neznámá místa v&nbsp;Čechách a Evropě| vydavatel = Academia | místo = Praha | rok = 2009| počet stran = 174 | isbn = 978-80-200-1708-6| strany = 102-103}}</ref>
* 10/ [[1914]] (srpen): [[Bílkova (Praha)|Bílkova ul.]] čp. 868/10 – u&nbsp;sestry Valli, která byla pryč. Zde začal psát román [[Proces (román)|Proces]].
* 11/ [[1914]] (září) – [[1915]] (únor): [[Polská (Praha)|Polská ul.]] (tehdy Nerudova), [[Vinohrady (Praha)|Královské Vinohrady]] čp. 1532/48 – v&nbsp;bytě u sestry Elli, která ho na čas opustila. Zde napsal další kapitoly románu ''Proces''.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Jindra | jméno = Jan| příjmení2 = Matyášová | jméno2 = Judita|titul = Na cestách s Franzem Kafkou. Slavná i neznámá místa v&nbsp;Čechách a Evropě| vydavatel = Academia | místo = Praha | rok = 2009| počet stran = 174 | isbn = 978-80-200-1708-6| strany = 108-109}}</ref>
* 12/ [[1915]] (únor–březen): [[Bílkova (Praha)|Bílkova ul.]] čp. 868/10 – stejná adresa, ale jiný byt než v&nbsp;srpnu [[1914]].
* 13/ [[1915]] (březen) – [[1917]] (únor): – dům U&nbsp;Zlaté štiky, [[Dlouhá (Praha)|Dlouhá ul.]] čp. 705/16 (dříve 18), 5. patro.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Čermák | jméno = Josef | odkaz na autora = Josef Čermák (literární historik) | titul = Prahou Franze Kafky| vydavatel = Albatros | místo = Praha | rok = 2008 | počet stran = 56 | isbn = 978-80-00-02180-5| strany = 38-40}}</ref><ref>{{Citace monografie | příjmení = Jindra | jméno = Jan| příjmení2 = Matyášová | jméno2 = Judita|titul = Na cestách s Franzem Kafkou. Slavná i neznámá místa v&nbsp;Čechách a Evropě| vydavatel = Academia | místo = Praha | rok = 2009| počet stran = 174 | isbn = 978-80-200-1708-6| strany = 110-111}}</ref> Odsud chodil psát do Zlaté uličky (adresa č. 14).
** pobyt mimo Prahu – [[1916]] (3.–23. červenec): hotel Balmoral-Osborne, Hlavní třída 390/14a a 389/14, [[Mariánské Lázně]] – od 3. do 13. července společný pobyt s&nbsp;Felice Bauerovou, po jejím odjezdu ještě deset dnů zůstal v&nbsp;lázních sám. Měl pokoj vedle Felice, mezi jejich pokoji byly dveře, ke kterým měli oba klíč. Během pobytu si vyjeli na výlet do [[Teplá|Teplé]] (8.7.) a do [[Františkovy Lázně|Františkových Lázních]] (13.7.). V&nbsp;současnosti budovu využívá [[Univerzita Karlova]]. (V&nbsp;Mariánských Lázních byl už v&nbsp;květnu 1916 na služební cestě).<ref>{{Citace monografie | příjmení = Jindra | jméno = Jan| příjmení2 = Matyášová | jméno2 = Judita|titul = Na cestách s Franzem Kafkou. Slavná i neznámá místa v&nbsp;Čechách a Evropě| vydavatel = Academia | místo = Praha | rok = 2009| počet stran = 174 | isbn = 978-80-200-1708-6| strany = 116-117}}</ref>
* 14/ [[1916]] (listopad) – [[1917]] (březen): [[Zlatá ulička]] čp. 22 na [[Pražský hrad|Pražském hradě]], dům pronajat jeho sestře Ottle, chodil sem psát, na noc se vracel do svého bytu v&nbsp;[[Dlouhá (Praha)|Dlouhé ulici]]. Napsal zde většinu povídek sbírky ''Venkovský lékař''. Na fasádě modrého domku je pamětní deska ve formě úzkého kovového pásu s textem ''Zde žil Franz Kafka''.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Čermák | jméno = Josef | odkaz na autora = Josef Čermák (literární historik) | titul = Prahou Franze Kafky| vydavatel = Albatros | místo = Praha | rok = 2008 | počet stran = 56 | isbn = 978-80-00-02180-5| strany = 39-41}}</ref><ref>{{Citace monografie | příjmení = Jindra | jméno = Jan| příjmení2 = Matyášová | jméno2 = Judita|titul = Na cestách s Franzem Kafkou. Slavná i neznámá místa v&nbsp;Čechách a Evropě| vydavatel = Academia | místo = Praha | rok = 2009| počet stran = 174 | isbn = 978-80-200-1708-6| strany = 118-119}}</ref><ref name="desky"/> V&nbsp;domku, ve kterém se v&nbsp;současnosti prodávají knihy a pohlednice, býval malý obývací pokoj, jehož okno vede do Jeleního příkopu, dále malá hala a průchod do podkroví a sklepa. V&nbsp;Dopisech Felici napsal: „''Jednou v&nbsp;létě jsem šel s Ottlou hledat byt, na možnost skutečného klidu jsem už nevěřil, přece však jsem šel hledat. Prohlédli jsme si něco na Malé Straně... Nic, nenašli jsme nic, co by se hodilo. Z&nbsp;legrace jsme se zeptali v&nbsp;té malé uličce. Ano, jeden domek bude v&nbsp;listopadu k&nbsp;pronajmutí. Ottla, která rovněž, ale na svůj způsob, hledá klid, se zamilovala do myšlenky, že si dům pronajme. Já, se svojí vrozenou slabostí, jsem ji zrazoval. Že bych tam mohl být i já, na to jsem ani nepomyslel. Tak malý, tak špinavý, tak neobyvatelný, se všemi možnými nedostatky. Ona však na tom trvala, když byl domek velkou rodinou, která v&nbsp;něm bydlela, vyklizen, dala ho vymalovat, koupila pár kousků rákosového nábytku... chovala to a chová před ostatní rodinou jako tajemství... Tady mi to úplně vyhovuje. Po všech stránkách: krásná cesta, která vede sem nahoru, zdejší ticho, od souseda mě odděluje pouze tenká stěna, ale soused je docela potichu; nosím si sem večeři a zůstávám zde až do půlnoci; poté je zde výhoda cesty domů: když se zastavím, když jdu zase dál, procházka mi zklidní mysl. A život zde: je to něco jedinečného mít vlastní domek, zamknout dveře před světem, ne jen dveře pokoje nebo bytu, ale dveře domu, vyjít ze dveří domova do sněhu na tiché ulici. To vše za 20 korun měsíčně, zařízený mou sestrou vším potřebným, opečovávaný tak trochu, jak jen je třeba, malou květinářkou, vše je v&nbsp;pořádku a hezké.''“
[[Soubor:Pamětní deska o pobytu Franze Kafky.jpg|náhled|Pamětní deska o&nbsp;pobytu Franze Kafky na Schönbornském paláci]]
* 15/ [[1917]] (březen – září): [[Schönbornský palác]], [[Tržiště (Malá Strana)|Tržiště]] čp. 365/15 – pronajal si dvoupokojový byt pro sebe a pro svou snoubenku Felice. V&nbsp;noci z&nbsp;12. na 13. srpna [[1917]] zde utrpěl první vážné plicní krvácení. [[4. září]] mu byla diagnostikována plicní [[tuberkulóza]]. Dnes je v&nbsp;budově ambasáda [[Spojené státy americké|Spojených států amerických]]. Na fasádě je pamětní deska s&nbsp;dvojjazyčným textem ''V&nbsp;tomto domě žil a tvořil v&nbsp;roce 1917 spisovatel Franz Kafka. The writer, Franz Kafka lived and worked in this building in 1917. American Embassy Prague''.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Čermák | jméno = Josef | odkaz na autora = Josef Čermák (literární historik) | titul = Prahou Franze Kafky| vydavatel = Albatros | místo = Praha | rok = 2008 | počet stran = 56 | isbn = 978-80-00-02180-5| strany = 41-42}}</ref><ref>{{Citace monografie | příjmení = Jindra | jméno = Jan| příjmení2 = Matyášová | jméno2 = Judita|titul = Na cestách s&nbsp;Franzem Kafkou. Slavná i neznámá místa v&nbsp;Čechách a Evropě| vydavatel = Academia | místo = Praha | rok = 2009| počet stran = 174 | isbn = 978-80-200-1708-6| strany = 120-121}}</ref> Text doplňuje znak USA.<ref name="desky"/>
** pobyt mimo Prahu – [[1917]] ([[12. září]]) až [[1918]] ([[30. duben|30. dubna]]) – obec [[Siřem]] u&nbsp;[[Podbořany|Podbořan]] u&nbsp;své sestry
* 9b/ [[1918]]–[[1924]]: opět [[Oppeltův dům]] – viz 9a
** pobyt mimo Prahu – a/ [[1918]] (30. listopadu do Vánoc), b/ znovu [[1919]] ([[19. leden|19. ledna]] do konce března), c/ potřetí týdenní pobyt začátkem listopadu 1919, d/ naposled [[1923]] (srpen – září): Stüdlův penzion, [[Želízy]] 76 – léčil se zde s&nbsp;tuberkulózou. Celkem zde strávil 145 dní, tj. 5 měsíců. Během druhého pobytu v&nbsp;lednu 1919 se na slunné verandě penzionu seznámil s&nbsp;[[Julie Wohryzková|Julií Wohryzkovou]], dcerou pražského obuvníka a správce [[Vinohradská synagoga|vinohradské synagogy]]. Během třetího pobytu napsal mnohastránkový, nikdy nedoručený, naříkavě bilancující ''Dopis otci''. Na čelní stěně budovy byla [[16. listopad]]u [[1999]] odhalena pamětní deska, kterou vytvořil akademický sochař Dalibor Mandovec z&nbsp;Říčan. Na ní najdeme Kafkovu tvář zasazenou do šesticípé Davidovy hvězdy a text ''V&nbsp;tomto domě pobýval v&nbsp;letech 1918, 1919 a 1923 spisovatel Franz Kafka, v&nbsp;roce 1919 zde napsal slavný „Dopis otci“''.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Jindra | jméno = Jan| příjmení2 = Matyášová | jméno2 = Judita|titul = Na cestách s Franzem Kafkou. Slavná i neznámá místa v&nbsp;Čechách a Evropě| vydavatel = Academia | místo = Praha | rok = 2009| počet stran = 174 | isbn = 978-80-200-1708-6| strany = 132-133}}</ref><ref>Foto viz [http://www.libechov.cz/file.php?nid=856&oid=2677655 Franz Kafka v Želízích a v Liběchově], s. 5 (pdf)</ref>
** pobyt mimo Prahu – duben až červen [[1922]] : sanatorium [[Merano]]
** pobyt mimo Prahu – prosinec [[1920]] – srpen [[1921]]): sanatorium [[Tatranské Matliare]].
** pobyt mimo Prahu – [[1922]] ([[23. červen|23. června]] – [[18. září]]): [[Planá nad Lužnicí]], Příčná čp. 145 u manželů Hniličkových. Nejmilejší sestra Ottla zde pronajala 2 pokoje pro sebe, svou rodinu (dcerku Věru a služebnou; o&nbsp;víkendech přijížděl i manžel) a Franze v&nbsp;horním patře soukromého domu. Franzovi přenechala větší světlejší pokoj. Planá po první světové válce patřila k&nbsp;nejoblíbenějším a nejmódnějším letoviskům kvůli domnělým léčebným účinkům zdejší vody. Během svého tříměsíčního letního pobytu zde byl ze zdravotních důvodů penzionován (ke dni [[1. červenec|1. července]] [[1922]]). Psal zde román ''[[Zámek (román)|Zámek]]'' a právě tady se v&nbsp;srpnu rozhodl, že ho nedokončí. Nenašel zde klidu, vadil mu hluk z&nbsp;nádraží, z&nbsp;nedaleké pily i křik dětí. Dokonce se zde nervově zhroutil. Potvrzuje to dopis Maxu Brodovi z&nbsp;[[29. červen|29. června]]: „''Bylo by tu hezky, kdyby byl klid, pár hodin sice je, ale zdaleka ne dost. Žádná chaloupka na komponování. Avšak Ottla o&nbsp;všechno zázračně pečuje (posílá Ti pozdrav). Dnes například neblahý den, celý den tu drvoštěp štípe hospodyni dřevo. Co on naprosto nepochopitelně vydrží rukama a mozkem, nevydržím já ušima, ani s&nbsp;Ohropaxem ne (není tak úplně špatný; když ho strčíš do ucha, slyšíš toho sice zrovna tolik jako předtím, ale časem přece jen docílíš lehkého ohlušení v&nbsp;hlavě a chabého pocitu ochrany, inu, není to mnoho). I rámus od dětí a podobně. Také jsem musel na několik dní změnit pokoj, ten pokoj, který jsem měl až dosud, byl velmi krásný, velký, světlý, se dvěma okny, s&nbsp;dalekým výhleden a svým dokonale chudým, leč nehotelovým zařízením měl cosi, čemu se říká ’svatá prostoto’. V&nbsp;takový hlučný den, a nastane mi jich teď několik, několik určitě a mnoho pravděpodobně, si připadám jako vykázaný ze světa, na krok jako jindy, nýbrž na sto tisíc kroků.''“<ref>{{Citace monografie | příjmení = Jindra | jméno = Jan| příjmení2 = Matyášová | jméno2 = Judita|titul = Na cestách s&nbsp;Franzem Kafkou. Slavná i neznámá místa v&nbsp;Čechách a Evropě| vydavatel = Academia | místo = Praha | rok = 2009| počet stran = 174 | isbn = 978-80-200-1708-6| strany = 146-147}}</ref>
** pobyt mimo Prahu – [[1923]] (léto): Lázně [[Müritz]] u Baltického moře, se sestrou Ottlou a jejími dětmi
** pobyt mimo Prahu – [[1923]] (? – [[15. listopad]]u): [[Berlín]], Miquelstraße 8 – dům se nedochoval.<ref name="wer lebte wo" />
** pobyt mimo Prahu – [[1923]] ([[15. listopad]]u) – [[1924]] ([[1. únor]]a): [[Berlín]]-Steglitz, vila v&nbsp;Grunewaldstraße 13 – 2 pokoje v&nbsp;prvním patře, pamětní deska s&nbsp;textem ''Der österreichische Dichter Franz Kafka, geboren am 3. Juli 1883 in Prag, verstorben am 3. Juni 1924 in Wien/Klosterneuburg, wohnte in diesem Hause vom 15. November 1923 bis zum 1. Februar 1924. Die Republik Österreich''.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Jindra | jméno = Jan| příjmení2 = Matyášová | jméno2 = Judita|titul = Na cestách s Franzem Kafkou. Slavná i neznámá místa v&nbsp;Čechách a Evropě| vydavatel = Academia | místo = Praha | rok = 2009| počet stran = 174 | isbn = 978-80-200-1708-6| strany = 152-153}}</ref><ref name="wer lebte wo" />
** pobyt mimo Prahu – [[1924]] ([[1. únor]]a – ?): [[Berlín]], dnešní Zehlendorfer Busseallee 7-9.<ref name="wer lebte wo" />
** pobyt mimo Prahu – [[1924]] (duben): Sanatorium Wienerwald, Ortmann/Pernitz, [[Dolní Rakousy]]
** pobyt mimo Prahu – [[1924]] ([[10. duben|10. dubna]] – ?): Všeobecná nemocnice (Allgemeines Krankenhaus) [[Vídeň]], Laryngologická klinika Dr. Markuse Hajka. Vícelůžkový pokoj. V&nbsp;oblečení vážil méně než 50 kg.
** pobyt mimo Prahu – [[1924]] ([[duben]] – [[3. červen|3. června]]): Sanatorium Hoffmann, Hauptstraße 187, [[Kierling]] u&nbsp;[[Klosterneuburg]]u, [[Dolní Rakousy]] – zde zemřel na tuberkulózu [[3. červen|3. června]]. Kafka trpěl silnými bolestmi hrtanu, téměř nemohl mluvit, dorozumíval se pomocí lístečků. Svého doktora Roberta Klopstocka požádal o vyšší dávku morfia slovy: „''Zabijte mě, nebo jste vrah''“.<ref name="smrt"/> Kafka se také obrátil na lékaře: „''Neodcházejte prosím, doktore.''“ Překvapený doktor, který právě stál u&nbsp;stolu, se k&nbsp;němu otočil: „''Ale já přeci neodcházím.''“ A na to Franz Kafka: „''Ale já odcházím, doktore.''“<ref>{{Citace monografie | příjmení = Jindra | jméno = Jan| příjmení2 = Matyášová | jméno2 = Judita|titul = Na cestách s&nbsp;Franzem Kafkou. Slavná i neznámá místa v&nbsp;Čechách a Evropě| vydavatel = Academia | místo = Praha | rok = 2009| počet stran = 174 | isbn = 978-80-200-1708-6| strany = 156-157}}</ref> V&nbsp;budově byla v roce 1983 u příležitosti 100. výročí narození spisovatele otevřena studijní a pamětní síň (Studien- und Gedenkraum) Franze Kafky. V roce 2014 byla u příležitosti 90. výročí Kafkova úmrtí výstava přeinstalována. Fotografie, dopisy a pohlednice (kopie) přibližují závěrečnou epizodu života umělce.<ref>{{Citace elektronické monografie
 | titul = Studien- und Gedenkraum 
 | vydavatel = Österreichische Franz Kafka Gesellschaft
 | datum_přístupu = 2017-01-03
 | url = http://www.franzkafka.at/gedenkraum/
 | poznámka = 
}}</ref>
* pohřeb – [[1924]] ([[11. červen|11. června]] v&nbsp;16 hodin): [[Nový židovský hřbitov na Olšanech|Nový židovský hřbitov]], [[Žižkov]] – hrob (číslo 21 – 14 – 21) Franze Kafky a jeho rodičů. Pohřbu se zúčastnilo asi sto osob.<ref name="smrt"/> Náhrobek na privilegovaném místě v blízkosti hlavní brány má tvar šestibokého krystalu s daty pohřbených na čelní stěně, je dílem architekta [[Leopold Ehrmann|Leopolda Ehrmanna]], renovátora [[Smíchovská synagoga|smíchovské synagogy]]. Naproti na zdi má pamětní desku nejlepší Kafkův přítel a propagátor jeho díla [[Max Brod]], který je pohřben v&nbsp;[[Izrael]]i.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Kovařík | jméno = Petr | titul = Klíč k pražským hřbitovům| vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny | místo = Praha | rok = 2001 | počet stran = 372 | isbn = 80-7106-486-6| strany = 238-239}}</ref><ref>{{Citace monografie | příjmení = Čermák | jméno = Josef | odkaz na autora = Josef Čermák (literární historik) | titul = Prahou Franze Kafky| vydavatel = Albatros | místo = Praha | rok = 2008 | počet stran = 56 | isbn = 978-80-00-02180-5| strany = 51}}</ref> Na desce je text: ''Památce Dr. Maxe Broda, pražského rodáka, spisovatele a myslitele, průkopníka české literatury v&nbsp;zahraničí, přítele Franze Kafky a vykladatele jeho díla. Židovská náboženská obec''.
* [[Pomník Franze Kafky]] – odhalen [[4. prosinec|4. prosince]] [[2003]]: pomník mezi [[Kostel svatého Ducha (Praha)|kostelem sv. Ducha]] se [[Španělská synagoga|Španělskou synagogou]] – postava Franze Kafky sedícího na ramenou bezhlavé postavy. Bronzová plastika je vysoká 3,75 m, váží 700 kg. Sochař [[Jaroslav Róna]] se inspiroval povídkou ''Popis jednoho zápasu'' („''… A již jsem vyskočil – jedním švihem, jako by to nebylo poprvé – svému známému na ramena a údery pěstí do zad jsem ho přiměl k&nbsp;lehkému klusu…''“).<ref>{{Citace monografie | příjmení = Čermák | jméno = Josef | odkaz na autora = Josef Čermák (literární historik) | titul = Prahou Franze Kafky| vydavatel = Albatros | místo = Praha | rok = 2008 | počet stran = 53-55 | isbn = 978-80-00-02180-5| strany = 5-11}}</ref> Postava je rozkročena a tak symbolizuje dva světy. Jednou nohou stojí v&nbsp;bývalém Židovském městě a druhou na Starém Městě pražském, neboť právě tudy probíhá hranice. V&nbsp;dlažbě je vyobrazen šváb, který nám připomíná povídku ''[[Proměna (povídka)|Proměna]]''. Plastika je tak posazena na krovkách brouka, do kterého se proměnil hlavní hrdina Řehoř Samsa. Iniciátorem vybudování pomníku byla Společnost Franze Kafky. Umělecké dílo bylo odhaleno u příležitosti 120. výročí narození spisovatele. Možné výklady:
** a/ Kafka sedí na ramenou svého druhého ega (zástupného Kafky)
** b/ Prázdný oblek může také symbolizovat silného a necitlivého otce.
** c/ Jiný výklad velkou postavu přirovnává k neuchopitelnému světu (případně osudu), který nás unáší, a my se mylně domníváme, že ho vedeme. Jeho spád snad můžeme ovlivnit psaním.<ref>{{Citace elektronické monografie
 | titul = Slovo autora pomníku Franze Kafky, Jaroslava Róny
 | vydavatel = Společnost Franze Kafky
 | datum_přístupu = 2017-01-03
 | url = http://www.franzkafka-soc.cz/clanek/autor-pomniku-franze-kafky/
 | poznámka = 
}}</ref>
* ''[[Hlava Franze Kafky|Mechanická hlava Franze Kafky]]'' – odhalena [[31. říjen|31. října]] [[2014]]: mobilní umělecké dílo stříbrného lesku na piazzettě za obchodním a kancelářským komplexem [[Quadrio]] nedaleko stanice metra [[Národní třída (stanice metra)|Národní třída]] vytvořil [[David Černý]]. Tato 39 tun (z toho 24 tun nerezového plechu) vážící busta je složena ze 42 pohybujících se vrstev. Všechna patra sochy se mohou otáčet nezávisle na sobě. Celkem je 11 metrů (přesně 10,6 m) vysoká. Další technické údaje: 21 motorových modulů, 2 staticko-dynamické posudky, 1 km kabelů. Investor za ni zaplatil 30 miliónů korun.
* Franz Kafka Museum – Muzeum Franze Kafky, Cihelná 2b.

=== Rodokmen ===
[[Soubor:Kafka-sisters.jpg|náhled|vpravo|Kafkovy sestry: Valli, Elli a Ottla]]
[[Soubor:De Kafka Brief an den Vater 001.jpg|náhled|''Dopis otci'', [[faksimile]] rukopisu z&nbsp;roku 1918 vydaná roku 1994]]
6 nejbližších členů rodiny zemřelo během [[holokaust]]u: všechny sestry, švagr Josef Pollak, neteř Hanne, synovec Felix
==== A/ Rozrod Hermanna a Julie Kafkových ====
* A1. Hermann Kafka (1852–1931) ∞ 1882 Julie, rozená Löwy (1855–1934)
** B1. '''FRANZ KAFKA''' (1883–1924)
** B2. Georg Kafka (1885–1886)
** B3. Heinrich Kafka (1887–1888)
** B4. Gabrielle (1889–1941) ∞ Karl Hermann (1885–1939)
*** C1. Felix Hermann (1911–1940 tyfus)
*** C2. Gerti (1912–1972)
*** C3. Hanne (1920–1941)
** B5. Valerie (1890–1942) ∞ Josef Pollak (1882–1942)
*** C1. Marianne (1913–2004)
*** C2. Lotte (1914–1931)
** B6. Ottilie (1892–1943) ∞ 1920 Dr. Josef David (1891–1962), rozvedeni
*** C1. Věra (1921–2015) 1.∞ Karel Projsa (1912–1972), 2.∞ [[Erik Adolf Saudek]] (1904–1963, utopil se) – 5 dětí z&nbsp;druhého manželství
**** D1. Vladimír
**** D2. Vojtěch (znovu přeložil Kafkův Dopis otci)
**** D3. Anna
**** D4. Josef (+ 5letý na leukemii)
**** D5. František
*** C2. MUDr. Helena (1923–2005) ∞ MUDr. Zdeněk Kostrouch
**** D1. ?
**** D2. ?

==== B/ Vývod předků ====

{| class="wikitable" style="background:#FFDEAD; font-size:85%; text-align:center"
|- bgcolor="#FF8800"
!colspan="9"|Předkové Franze Kafky – genealogická tabulka
|-
|'''Praprarodiče'''
|colspan="2"|
D1. '''Josef''' Kafka (?) <br />
∞ <br />
D2.         <br />
|colspan="2"|
D3. '''Jakob''' Platowski (1774–1842)<br />
∞ <br />
D4. '''Anna''' Ratzek<br />
|colspan="2"|
D5. '''Isaak''' Löwy (1777–1841 nebo 1860) <br />
∞ <br />
D6. ∞ '''Katharina''' nebo '''Karolina''' Wiener<br />
|colspan="2"|
D7. '''Adam''' Porias (1794–1862)<br />
∞ <br />
D8. '''Sara''' Levit (?-1860)
|-
|'''Prarodiče'''
|colspan="4"|
C1. '''Jakob''' Kafka (1814–1889)<br />
∞ <br />
C2. ∞ '''Franziska''' Platowski (1816–1886)<br />
|colspan="4"|
C3. '''Jakob''' Löwy (1824–1910)<br />
∞ <br />
C4. '''Esther''' Porias (1830–1859)
|-
|'''Rodiče'''
|colspan="8"|
B1. '''Hermann''' Kafka (1852–1931)<br />
∞ 1882 <br />
B2. '''Julie''', rozená Löwy (1855–1934)
|- bgcolor="#FFAA00"
|colspan="9"|
A1. '''Franz Kafka''' (1883–1924)
|}

==== C/ Rozšířený vývod ====
Majuskulou a tučně jsou zvýrazněni přímí předkové Franze Kafky. A – Franz Kafka a jeho generace, B – generace jeho rodičů, C – generace jeho prarodičů atd.

* A1. '''FRANZ''' Kafka (1883–1924)
** B1. '''HERMANN''' Kafka (1852–1931) – '''otec'''
** B1a. Filip Kafka (1846<ref name="kafkade">{{Citace elektronické monografie
 | příjmení =
 | jméno =
 | odkaz na autora =
 | titul = www.franzkafka.de - Die Familie
 | url = http://www.franzkafka.de/franzkafka/die_familie/457289
 | datum vydání =
 | datum aktualizace =
 | datum přístupu = 2015-11-21
 | vydavatel = www.franzkafka.de
 | místo =
 | jazyk = němčina
}}</ref> nebo 1847<ref name="museum">{{Citace elektronické monografie
 | příjmení =
 | jméno =
 | odkaz na autora =
 | titul = www.kafkamuseum.cz - Franz Kafka a rodina
 | url = http://www.kafkamuseum.cz/ShowPage.aspx?HighlightTabId=115&tabId=128&chosenMenuItem=158
 | datum vydání =
 | datum aktualizace =
 | datum přístupu = 2015-11-21
 | vydavatel = www.kafkamuseum.cz
 | místo =
 | jazyk =
}}</ref>-1914) ∞ Klára Poláček (1847–1908) – jejich děti:
* AB1a1. Otto (1879–1938<ref name="kafkade"/> nebo 1939<ref name="museum"/>)
* AB1a2. Robert (1881–1922)
* AB1a3. Erich (1882–1942)
* AB1a4. Oskar (1884–1901)
* AB1a5. Zdeněk (1885–1949)
* AB1a6. Irena (Beck) Schweitzer (1886-?)
* AB1a7. Franz (1893–1953)
** B1b. Anna Kafka (1848–1936) ∞ Jakob Adler (1816–1897)
** B1c. Heinrich Kafka (1856–1886) ∞ Karoline Fleischner (1856–1929) – jejich děti:
* AB1c1. Viktor (1880–1915)
* AB1c2. Emil (1881–1963)
* AB1c3. Rudolf (1883–1942)
** B1d. Julie Kafka (1855–1921) ∞ Siegmund Ehrmann (1854–1939) – jejich děti:
* AB1d1. Martha Weisskopf (1884–1942)
* AB1d2. Olga Kaufmann (1886–1942)
* AB1d3. Fanni Klein (1888–1943)
* AB1d4. Rudolf (1891-?)
* AB1d5. Ida Bergmann (1893-?)
* AB1d6. Heinrich (1895–1975)
* AB1d7. Emil (1898–1899)
** B1e. Ludwig Kafka (1857–1911) ∞ Laura Weingarten (1862–1937) – jejich děti:
* AB1e1. Hedwig Löw (1887-?)
* AB1e2. Irma (1889–1919)
*** C1. '''JAKOB''' Kafka (1814–1889) – '''dědeček z&nbsp;otcovy strany''' z&nbsp;Oseka
*** [C1a. (? nevlastní bratr Jakoba Kafky ?) Samuel Kafka (1913–1895) ∞ Rosalie Unger (1817–1879) – jejich děti:
** BC1a1. Angelus (1837–1908)
** BC1a2. Therese Rosenauer (1839–1899)
** BC1a3. Wilhelmine (1842-?)
** BC1a4. Moritz (1844–1924)
** BC1a5. Henriette Weiss
** BC1a6. Friedrich (1849–1908)
** BC1a7. Johanna Wilhartitz
** BC1a8. Heinrich (1855–1917)]
*** C1b. Katl Kafka (1816-?)
*** C1c. Magdalena Kafka (1817/1818-1818)
*** C1d. Salomon Kafka (1819–1849)
*** C1e. Franzl Kafka (1821-?)
*** C1f. Karolina Kafka (1823–1831)
*** C1g. Jonas Kafka (1826–1841)
*** C1h. Leopold Kafka (1829–1902)
*** C2. ∞ '''FRANZISKA''', rozená Platowski (1816–1886) – '''babička z&nbsp;otcovy strany''' (↑ její děti: B1., B1a., B1b., B1c., B1d., B1e.)
*** C2a. Leopold Platowski (1814–1886)
*** C2b. Maria Platowski (1817–1883)
**** D3. '''JAKOB''' Platowski (1774–1842) – '''pradědeček'''
**** D4. ∞ '''ANNA''', rozená Ratzek – '''prababička''' (↑ její děti: C2., C2a., C2b)
** B2. ∞ 1882 '''JULIE''', rozená Löwy (1855–1934) – '''matka''' (jejích 6 dětí uvedeno v&nbsp;rozrodu)
** B2a. Alfred Löwy (1852–1923) – '''strýc'''
** B2b. Richard Löwy (1857–1938) ∞ Hedwig Trebitsch (1870<ref name="museum"/> nebo 1872<ref name="kafkade"/>-1921) – jejich děti:
* AB2b1. Martha (1891–1942)
* AB2b2. Max (1893–1944)
* AB2b3. Franz (1896–1942)
* AB2b4. Gertrud (1900–1942)
** B2c. Josef (1858–1932) ∞ Jeanne Frère (1872–1945)
*** C3. '''JAKOB''' Löwy (1824–1910) – '''dědeček z&nbsp;matčiny strany''' (2× se oženil: C4. a C5.)
*** C3a. Samuel Löwy (1805-?)
*** C3b. Aaron Löwy (1810-?)
*** C3c. Michael Löwy (1812–1893)
*** C3d. Leopold Löwy (1816<ref name="museum"/> nebo 1824<ref name="kafkade"/>-1878)
**** D5. '''ISAAK''' Löwy (1777–1841<ref name="kafkade"/> nebo 1860<ref name="museum"/>) – '''pradědeček'''
**** D6. ∞ '''KATHARINA'''<ref name="kafkade"/> nebo '''KAROLINA'''<ref name="museum"/>, rozená Wiener – '''prababička''' (↑ její děti. C3., C3a., C3b., C3c., C3d.)
*** C4. 1.∞ '''ESTHER''', rozená Porias (1830–1859) – '''babička z&nbsp;matčiny strany''' (↑ její děti: B2., B2a., B2b., B2c.)
*** C4a. Nathan Porias (1824–1875)
**** D7. '''ADAM''' Porias (1794–1862) – '''pradědeček'''
**** D8. ∞ '''SARA''', rozená Levit<ref name="kafkade"/> nebo Levitner<ref name="museum"/> (?-1860) – '''prababička''' (↑ její děti: C4. a C4a.)
*** C5. 2.∞ Julie Heller (1827–1910) – '''nevlastní babička''' (↓ její děti: B2d., B2e.)
** B2d. Rudolf Löwy (1861–1921)
** B2e. Siegfried Löwy (1867–1942 sebevražda) – '''strýc z&nbsp;Třešti''', lékař

== Dílo ==
[[Soubor:Metamorphosis.jpg|náhled|První vydání novely ''Proměna'' z&nbsp;roku 1916]]
[[Soubor:Kafka Strafkolonie (1919).jpg|náhled|První vydání novely ''V&nbsp;kárném táboře'' z&nbsp;roku 1919]]
[[Soubor:Kafka Der Prozess 1925.jpg|náhled|První vydání románu ''Proces'' z&nbsp;roku 1925]]
[[Soubor:Franz Kafka Das Schloss.jpg|náhled|První vydání románu ''Zámek'' z&nbsp;roku 1926]]
[[Soubor:Kafka Amerika 1927.jpg|náhled|První vydání románu ''Amerika'' z&nbsp;roku 1927]]
Za nejdůležitější Kafkovy práce jsou všeobecně považovány romány ''[[Proces (román)|Proces]]'', ''[[Amerika (román)|Nezvěstný]]'' (též zvaný ''Amerika''), ''[[Zámek (román)|Zámek]]'' a novela ''[[Proměna (povídka)|Proměna]]''.
Stěžejní část Kafkova díla byla za jeho života téměř neznámá, publikoval jen několik povídek. Proslulým autorem se Kafka stal až po své smrti, zejména po druhé světové válce, a dnes patří ke klasikům literatury [[20. století]] a jedněm z&nbsp;největších inovátorů [[Román|románové formy]] vyprávění. Důležitými motivy jeho tvorby jsou pocity vyřazenosti a izolovanosti. V&nbsp;kontrastu s&nbsp;tím je často humorné a ironické líčení. Dalším podstatným rysem tvorby jsou hrdinové, kteří se stávají předmětem ponižování. Ukončení příběhů jsou zpravidla tragická a bezvýchodná.

=== Povídky vydané za života ===
* ''Ein Damenbrevier'', [[1909]] (česky ''Dámský breviář'').
* ''Gespräch mit dem Beter'', [[1909]] (česky ''Rozhovor s modlilem''), jde o část posmrttěn zveřejněného ''Popisu jednoho zápasu''.
* ''Gespräch mit dem Betrunkenen'', [[1909]] (česky ''Rozhovor s opilcem'').
* ''Die Aeroplane in Brescia'', [[1909]] (česky ''Aeroplány v Brescii'').
* ''Großer Lärm'', [[1912]], (česky ''Velký hluk''), poprvé vyšla in ''[[Pražská německá literatura#Herder-Bl.C3.A4tter|Herder-Blätter]]'', roč. 1, č. 4/5, říjen 1912, S. 44
* ''Betrachtung'', [[1913]] (česky ''Rozjímání''), sbírka krátkých próz.
* ''Das Urteil'', [[1913]] (česky ''Ortel''), poprvé vyšla in ''[[Pražská německá literatura#Arkadia|Arkadia. Ein Jahrbuch für Dichtkunst]]'', k&nbsp;vydání připravil Max Brod. Leipzig: Kurt Wolf Verlag, 1913, str. 53–65
* ''Der Heizer'', [[1913]] (česky ''Topič''). První kapitola románového fragmentu ''Der Verschollene'' (česky ''Amerika'' nebo ''Nezvěstný'').
* ''Die Verwandlung'', [[1915]] (česky ''[[Proměna (povídka)|Proměna]]''), poprvé vyšla in ''Die Weissen Blätter'', roč. 2, č. 10, říjen 1915, S. 1177–1230.
* ''Vor dem Gesetz'', ([[1915]]) (česky ''Před zákonem''), součást pozdějšího románu ''Proces''.
* ''Ein Bericht für eine Akademie'' [[1917]] (česky ''Zpráva pro jistou Akademii'').
* ''Ein Brudermord'', [[1917]], (česky ''Bratrovražda''), vydána též v&nbsp;lehce odlišné podobě pod názvem ''Der Mord'' ([[1917]]), pod názvem ''Ein Brudermord'' poprvé vyšla in ''Marsyas'', Semesterband 1,I, č. 1, červenec/srpen 1917, S. 82–83
* ''Der Kübelreiter'', [[1917]] (česky ''Jezdec na uhláku'').
* ''Ein Landarzt'', [[1918]] (česky ''Venkovský lékař'').
* ''In der Strafkolonie'', [[1919]] (česky ''V&nbsp;kárném táboře'').
* ''Ein Landarzt'', [[1920]] (česky ''Venkovský lékař''), sbírka čtrnácti krátkých próz.
* ''Ein Hungerkünstler'', [[1922]] (česky ''Umělec v&nbsp;hladovění'').
=== Díla vydaná posmrtně ===
* ''Beschreibung eines Kampfes'', [[1904]] až [[1905]] (česky ''Popis jednoho zápasu'').
* ''Hochzeitsvorbereitungen auf dem Lande'', [[1907]] až [[1908]] (česky ''Svatební přípravy na venkově'').
* ''Der Dorfschullehrer'', [[1914]] až [[1915]], [[Max Brod|Brodův]] titul ''Der Riesenmaulwurf'', (česky ''Vesnický učitel'' nebo ''Obří krtek'').
* ''Blumfeld, ein älterer Junggeselle'', [[1915]] (česky jako ''Blumfeld, starší mládenec'').
* ''Die Brücke'', [[1916]] až [[1917]] (česky jako ''Most'').
* ''Der Gruftwächter'', [[1916]] až [[1917]] (česky jako ''Strážce hrobky'').
* ''Der Jäger Gracchus'', [[1917]] (česky ''Myslivec Gracchus''). Titul vydán [[Max Brod|Brodem]].
* ''Beim Bau der Chinesischen Mauer'', [[1917]] (česky ''Na stavbě čínské zdi'').
* ''Eine alltägliche Verwirrung'' (česky ''Všední zmatek''), [[1917]], titul vydán [[Max Brod|Brodem]].
* ''Brief an den Vater'', rukopis [[1918]] (česky ''Dopis otci'').
* ''Kleine Fabel'', [[1920]] (česky ''Malá bajka''). Titul vydán [[Max Brod|Brodem]].
* ''Der Geier'', [[1920]] (česky ''Sup'').
* ''Forschungen eines Hundes'', [[1922]] (česky ''Výzkumy jednoho psa'').
* ''Der Bau'', [[1923]] až [[1924]] (česky ''Doupě''). Titul vydán [[Max Brod|Brodem]] roku [[1931]]
* ''[[Proces (román)|Der Prozeß]]'', rukopis z&nbsp;let [[1914]] až [[1915]]; vydáno [[1925]] (česky ''[[Proces (román)|Proces]]'') – hlavní postava Josef K. je v&nbsp;den svých 30.&nbsp;narozenin zatčen a obviněn. Zpočátku se K. brání a snaží se zjistit příčinu svého zatčení, ale postupem času začíná věřit ve svou vinu.
* ''Das Schloß'', rukopis z&nbsp;roku [[1922]]; vydáno [[1926]]. Románový fragment (česky ''[[Zámek (román)|Zámek]]'').
* ''[[Amerika (román)|Amerika]]'', první náčrty [[1912]]; vydáno [[1927]]. Románový fragment (česky ''Amerika'' nebo ''Nezvěstný''). [[Max Brod|Brodův]] titul ''Amerika'' nahradil původně Kafkou zamýšlený název „Der Verschollene“ (''Nezvěstný''). Je to příběh mladíka cestujícího do Ameriky na lodi, postupně v&nbsp;Americe bydlící u&nbsp;svého přítele. Jako další Kafkova díla, i tady je epická část velmi nevýrazná, spíše slouží pro vykřičení pocitu nevinně odsouzeného, bezvýchodně bloudícího. V&nbsp;tomto stavu se ovšem Kafka nevyhýbá třeba i úsměvným momentům, které nás z&nbsp;patologického pocitu vytrhávají a dávají nám se s&nbsp;ním vlastně smířit. Nedokončenost tohoto díla není na škodu, jelikož vedle myšlenky odsouzení je jakékoli přirozené vyústění zbytečné.

=== Osobní pozůstalost ===
Dále se zachovala jeho soukromá korespondence, která nevybočuje ze stylu jeho psaní. Lze z&nbsp;ní usuzovat, že Kafkovi nechyběl smysl pro vtip a lehkou ironii.

Významný dokument Kafkova života i jeho doby představují dopisy (přítelkyni [[Milena Jesenská|Mileně Jesenské]], snoubence [[Felice Bauerová|Felici Bauerové]], sestře Ottle a rodině) a deníky.

* ''Dopisy Mileně''
** uspoř., úvodní stať a pozn. naps. [[František Kautman]]; z&nbsp;němčiny přel. [[Hana Žantovská]]; výňatky z&nbsp;dopisů M. Jesenské M. Brodovi přel. Josef Čermák, 1. vyd., Praha : Academia, 1968
* ''Dopisy Felici''
** z&nbsp;němčiny přel. Viola Fischerová; doslovem opatřil Erich Heller, 1. vyd., Praha : Nakladatelství Franze Kafky, 1999, 966 stran

Kromě toho se zachoval též Kafkův soukromý deník z&nbsp;let [[1902]] až [[1924]].

V&nbsp;červnu 2015 došlo v&nbsp;Izraeli k&nbsp;precedentnímu rozhodnutí, které se týkalo Kafkovy pozůstalosti. Nejvyšší izraelský soud totiž došel k&nbsp;závěru, že dědička Eva Hoffeová, které její matka – sekretářka Maxe Broda – odkázala kufr Kafkových písemností, jenž Brod odvezl v&nbsp;roce 1939 z&nbsp;Evropy do Palestiny, je povinna veškerý materiál odevzdat izraelské národní knihovně. Eva Hoffeová Kafkovu pozůstalost v&nbsp;roce 2007 zdědila spolu se svou – již zesnulou – sestrou a odmítla ji poskytnout literárním vědcům. Z&nbsp;tohoto zdroje Esther Hoffeová koncem osmdesátých let za milión liber prodala německé národní knihovně celý původní rukopis románu Proces. Písemnosti jsou uložené v&nbsp;sejfech jedné nejmenované izraelské banky a podle literárních vědců obsahují i doposud nezveřejněné dopisy či povídkové náčrty a s&nbsp;největší pravděpodobností i řadu Kafkových kreseb. Max Brod totiž přiznal, že z&nbsp;písemností, které se mu podařilo zachránit, zveřejnil pouze převážnou část, ale nikoli vše. Proti rozhodnutí soudu již neexistuje odvolání.<ref>{{Citace elektronického periodika|periodikum = http://www.dailymail.co.uk/news/article-3146148/Court-forces-Israeli-woman-hand-rare-collection-Kafka-manuscripts-state-s-national-library.html}}</ref>

Po Franzi Kafkovi bylo v&nbsp;roce 2015 pojmenováno několik [[vlak]]ů vyšší kvality [[EuroCity]] dopravce [[České dráhy]] jezdící v&nbsp;trase: Praha–Domažlice–Regensburg–Mnichov.

== Kafkovi pokračovatelé ==
Hledání smyslu lidské existence a především [[existencialismus]] přivedly na podobnou cestu i další spisovatele. Mezi české následovníky či pokračovatele Franze Kafky jsou v&nbsp;různých etapách své tvůrčí činnosti řazeni například: [[Ludvík Vaculík]], [[Bohumil Hrabal]], [[Karel Pecka]], [[Jan Kameníček]], [[Libuše Moníková]] a další tvůrci.<ref>KAUTMAN, F.: ''Franz Kafka v&nbsp;dílech nové české prózy''. Praha, 1992.</ref> Odkazy na Kafkovy knihy se objevují v&nbsp;dílech světové literatury.
== Filmové adaptace ==
* ''Una confusión cotidiana'' ([[1950]], Všední zmatek), [[Kuba|kubánský]] krátký film, [[režie]] [[Néstor Almendros]] a [[Tomás Gutiérrez Alea]].
* ''K (Metamorphosis'') ([[1954]], Proměna), [[Spojené království|britský]] krátký film, režie [[Lorenza Mazzetti]].
* ''Ein Bericht für eine Akademie'' ([[1962]], Zpráva pro jistou Akademii), [[Německo|německý]] [[televizní film]], režie [[Willi Schmidt]].
* ''Prosessen'' ([[1962]], Proces), [[Norsko|norský]] televizní film, režie [[Pål Løkkeberg]].
* ''Das Schloß'' ([[1962]], Zámek), německý televizní film, režie [[Sylvain Dhomme]].
* ''The Trial'' ([[1962]], Proces), [[Spojené státy americké|americký]] [[film]], režie [[Orson Welles]], v hlavní roli [[Anthony Perkins]].
* ''In der Strafkolonie ''([[1963]], V kárném táboře), německý televizní film, režie [[Willi Schmidt]].
* ''De grafbewaker'' ([[1965]], Strážce hrobky), [[Belgie|belgický]] film, režie [[Harry Kümel]].
* ''Amerika'' ([[1966]]), epizoda z britského [[Televizní seriál|televizního seriálu]] ''Theatre 625'', režie [[James Ferman]].
* ''Le fratricide'' ([[1967]], Bratrovražda), [[Francie|francouzský]] krátký film, režie [[Charles Belmont]].
* ''La metamorfosis'' ([[1968]], Proměna), epizoda ze [[Španělsko|španělského]] televizního seriálu ''Hora once'', režie [[Josefina Molina]].
* ''Das Schloß'' (1968, Zámek), německý film, režie [[Rudolf Noelte]], v epizodní roli [[Iva Janžurová]].
* ''Oikeusjuttu'' ([[1969]], Proces), [[Finsko|finský]] televizní film, režie [[Seppo Wallin]].
* ''Amerika oder der Verschollene'' (1969, Amerika aneb Nezvěstný), německý televizní film, režie [[Zbyněk Brynych]].
* ''Tuomio'' ([[1970]], Ortel), finský televizní film, režie [[Oiva Lohtander]].
* ''The Great Wall of China'' (1970, Při stavbě čínské zdi), britský film, režie [[Joel Tuber]].
* ''La colonia penal'' (1970, V kárném táboře), [[Chile|chilský]] film, režie [[Raúl Ruiz]].
* ''El castillo'' ([[1975]], Zámek), epizoda ze španělského televizního seriálu ''El teatro'', režie [[Juan Guerrero Zamora]].
* ''Die Verwandlung'' (1975, Proměna), německý televizní film, režie [[Jan Němec]].
* ''Un informe para una academia'' (1975, Zpráva pro jistou Akademii), španělský televizní film, režie [[Carles Mira]].
* ''Förvandlingen'' ([[1976]], Proměna), [[Švédsko|švédský]] film, režie [[Ivo Dvořák]].
* ''Redogörelse framlagd för en akademi'' (1976, Zpráva pro jistou akademii), švédský televizní film, režie [[Börje Ahlstedt]].
* ''Bratrovražda'' ([[1977]]), [[Češi|český]] krátký film, režie [[Miroslav Janek]].
* ''Il processo'' ([[1978]], Proces), [[Itálie|italský]] televizní film, režie [[Luigi Di Gianni]].
* ''The Metamorphosis of Mr. Samsa'' (1978, Proměna), americko-kanadský krátký [[animovaný film]], režie [[Caroline Leaf]].
* ''Ante la ley'' ([[1980]], Před zákonem). [[Mexiko|mexický]] krátký film, režie [[Jorge Pérez Grovas]].
* ''Fraticidio'' ([[1981]], Bratorvražda), mexický krátký film, režie [[Rosa Delia Caudillo]].
* ''Ein Brudermord'' (1981, Bratorvažda), britský krátký animovaný film, režie Quay Brothers ([[Stephen Quay]] a [[Timothy Quay]]).
* ''Levél apámhoz'' ([[1982]], Dopis otci), [[Maďarsko|maďarský]] televizní film, režie [[István Szabó]].
* ''A Hunger Artist'' (1982, Umělec v hladovění), americký film, režie [[John Strysik]].
* ''Die Vorüberlaufenden'' ([[1983]], Ti, kdo běží kolem), [[Švýcarsko|švýcarský]] krátký film, režie [[Christian Iseli]].
* ''La métamorphose'' (1983, Proměna), francouzský televizní film, režie [[Jean-Daniel Verhaeghe]].
* ''Une villa aux environs de New York'' (1983), epizoda z francouzského televizního seriálu ''Télévision de chambre'' podle románu ''Amerika'', režie [[Benoît Jacquot]].
* ''Klassenverhältnisse'' ([[1984]]), francouzsko-německý film podle románu ''Amerika'', režie [[Danièle Huillet]] a [[Jean-Marie Straub]].
* ''Le château'' (1984, Zámek), francouzský televizní film, režie [[Jean Kerchbron]].
* ''Linna'' ([[1986]], Zámek), finský film, režie [[Jaakko Pakkasvirta]].
* ''Metamorphosis'' ([[1987]], Proměna), britský televizní film, režie [[Jim Goddard]].
* ''El prontuario del señor K'' (1987), [[Argentina|argentinský]] televizní film podle románu ''Proces'', režie [[Oscar Barney Finn]].
* ''Informe per a una acadèmia'' ([[1989]], Zpráva pro jistou Akademii), španělský televizní film (v [[Katalánština|katalánštině]]), režie [[Boris Ruiz]].
* ''Tsikhe-Simagre'' ([[1990]]), [[Gruzie|gruzínský]] film podle románu ''Zámek'', režie [[Dato Janelidze]].
* ''Hiilisangolla ratsastaja'' ([[1992]], Jezdec na uhláku), finský krátký animovaný film, režie [[Katariina Lillqvist]].
* ''The Trial'' ([[1993]], Proces), britský film, režie [[David Hugh Jones]], scénář [[Harold Pinter]], v hlavních rolích [[Kyle MacLachlan]] a [[Anthony Hopkins]].
* ''Замок'' ([[1994]], Zámek), [[Rusko|ruský]] film, režie [[Alexej Balabanov]].
* ''Procesas'' (1994, Proces), [[Litva|litevský]] film, režie [[Algimantas Puipa]] a [[Janina Lapinskaite]].
* ''La metamorfosis de Franz Kafka'' (1994, Proměna), španělský krátký film, režie [[Carlos Atanes]].
* ''[[Amerika (film)|Amerika]]'' (1994), český film, režie [[Vladimír Michálek]], v hlavní roli [[Martin Dejdar]].
* ''Певица Жозефина и мышиный народ'' (1994, Zpěvačka Josefína aneb Myší národ), [[Ukrajina|ukrajinský]] film, režie [[Sergej Maslobojčikov]].
* ''Inkarnace'' (1994), český televizní film, režie [[Pavel Bárta]], děj filmu sleduje hlavního hrdinu, který se během četby knihy ''Proces'' identifikuje s postavou Josefa K.
* ''The Hunger Artist'' ([[1995]], Umělec v hladovění), britský krátký film, režie [[Bernard Rudden]].
* ''Maalaislääkäri'' (1985, Venkovský lékař), finský krátký animovaný film, režie Katariina Lillqvist.
* ''Nachtland'' (1995), německý krátký film podle povídky ''Venkovský lékař'', režie [[Cyril Tuschi]].
* ''Das Schloß'' ([[1997]], Zámek), [[německo]]-[[Rakousko|rakouský]] film, režie [[Michael Haneke]].
* ''The Sickroom'' ([[1998]]), [[Kanada|kanadský]] krátký film, podle povídky ''Venkovský lékař'', režie [[Serge Marcotte]].
* ''A Common Confusion'' ([[1999]], Všední zmatek), americký krátký film, režie [[Spencer Parsons]].
* ''Bratobójstwo'' (1999, Bratrovažda), [[Polsko|polský]] krátký film, režie [[Slawomir Fabicki]].
* ''Am Ende des Ganges'' (1999), německý krátký film podle románu ''Proces'', režie [[Michael Muschner]].
* ''Lo strano caso del signor Kappa'' ([[2001]], Podivný případ pana Kappa), italský film podle románu ''Proces'', režie [[Fabrizio Lori]].
* ''Ein Brudermord'' ([[2002]], Bratrovražda), německý krátký film, režie [[Fritz Böhm]].
* ''K'' (2002), americký film, režie [[Shoja Azari]], jde o tři Kafkovy zfilmované povídky (''Manželský pár'', ''V kárném táboře'' a ''Bratrovražda''), ve kterých hrají stejní herci.
* ''Превращение'' (2002, Proměna), ruský film, režie [[Valerij Fokin]].
* ''Menschenkörper'' ([[2004]], Lidské tělo), německý krátký film podle povídky ''Venkovský lékař'', režie [[Tobias Frühmorgen]].
* ''The Hunger Artist'' (2004, Umělec v hladovění), americký krátký film, režie [[Mike Testin]].
* ''Metamorfosis'' (2004, Proměna), španělský krátký film, režie [[Fran Estévez]].
* ''Most'' (2004), epizoda ze [[Srbsko|srbského]] televizního seriálu ''Smesne i druge price'', režie [[Milivoje Miško Milojević]].
* ''In the Penal Colony'' ([[2006]], V kárném táboře), kanadský krátký film, režie [[Sibel Guvenc]].
* ''Nu devant un fantôme'' (2006), francouzský krátký film podle dopisů Mileně a ''Dopisu otci'', režie [[Sébastien Betbeder]] .
* ''L'homme qui attendait'' (2006, Muž, který čekal), kanadský krátký animovaný film podle povídky ''Před zákonem'', režie [[Theodore Ushev]].
* ''La metamorfosis'' ([[2007]], Proměna), argentinský film, režie [[Claudio Posse]].
* ''Kafuka: Inaka isha'' (2007), [[Japonsko|japonský]] krátký animovaný film podle povídky ''Venkovký lékař'', režie [[Koji Jamamura]].
* ''A Metamorfose'' (2007, Proměna), portugalský krátký film, režie [[Frederico Beja]].
* ''Conversation with the Supplicant'' ([[2008]]), kanadský krátký film podle povídky ''Popis jednoho zápasu'', režie [[Mark A. Lewis]].
* ''The Burrow'' ([[2009]], Doupě), americký krátký film, režie [[Danielle Parsons]].
* ''Trapeze'' ([[2011]]), [[Dánsko|dánský]] krátký animovaný film podle povídky ''První hoře'', režie [[Tore Bahnson]].
* ''Schakale und Araber'' (2011, Šakali a Arabové). švýcarský krátký film, režie [[Jean-Marie Straub]].
* ''Before the Law'' (2011, Před zákonem), americký krátký film, režie [[Pablo Torroella]].
* ''Metamorphosis'' ([[2012]], Proměna), britský film, režie [[Chris Swanton]].
* ''A Common Confusion'' (2012, Všední zmatek), americký krátký film, režie [[Kenneth Anderson]].
* ''In the Penal Colony'' ([[2013]], V kárném táboře), americký film, režie [[Forrest Rice]].
* ''Преображението'' (2013, Proměna), [[Bulharsko|bulharský]] krátký film, režie Penčo.
* ''Der Bau'' ([[2014]], Doupě), německý film, reřie [[Jochen Alexander Freydank]].
* ''K'' ([[2015]]), [[Čína|čínský]] film podle románu ''Zámek'', režie [[Darhad Erdenibulag]] a [[Emyr ap Richard]].
* ''Brudermord'' (2015), český krátký film podle povídky ''Bratrovražda'', režie [[Erik Richard H.]] a [[Jakub Sivan]].
* ''The Judgment'' (2015, Ortel), americký krátký film, režie [[Forrest Rice]].
* ''Die Verwandlung'' (2015, Proměna), německý krátký film, režie [[Igor Plischke]].
* ''Danjiki geinin'' (2016, Umělec v hladovění), japonský film, režie [[Masao Adači]].
* ''The Judgment'' (2016, Ortel), americký film, režie [[Connor Doyle]].

== Česká vydání ==
* ''Starý list'', [[Josef Portman]], [[Litomyšl]] [[1928]], [[bibliofilie]].
* ''Zpráva pro akademii'', Josef Portman, Litomyšl [[1929]], přeložil [[Ludvík Vrána]].
* ''Proměna'', [[Marta Florianová]], [[Stará Říše|Stará Říše na Moravě]] 1929, přeložili Ludvík Vrána a [[František Pastor]].
* ''Venkovský lékař'', Josef Portman, Litomyšl [[1931]], přeložil Ludvík Vrána.
* ''Zámek'', [[Spolek výtvarných umělců Mánes]], [[Praha]] [[1935]], přeložil [[Pavel Eisner]].
* ''Pozorování'', [[Alois Chvála]], Praha [[1946]], přeložil [[Jan Řezáč]].
* ''Proces'', [[Československý spisovatel]], Praha [[1958]], přeložil Pavel Eisner.
* ''Amerika'', [[Odeon (nakladatelství)|SNKLU]], Praha [[1962]], přeložila [[Dagmar Eisnerová]], znovu Dobrovský [[2015]]..
* ''Proměna'', SNKLU, Praha [[1963]], přeložil [[Zbyněk Sekal]], znovu Primus, Praha [[1990]] a [[Šimon Ryšavý]], [[Brno]] [[1998]].
* ''Zámek'', [[Mladá fronta]], Praha [[1964]], přeložil [[Vladimír Kafka]], znovu [[Odeon (nakladatelství)|Odeon]], Praha [[1969]] a [[1989]] a [[Votobia]], [[Olomouc]] [[1995]].
* ''Povídky'', SNKLU, Praha 1964, přeložil Vladimír Kafka, znovu Odeon, Praha 1983 a 1990, obsahuje sbírky ''Rozjímání'', ''Venkovský lékař'', ''Umělec v hladovění'' a samostatné povídky ''Ortel'', ''Proměna'' a ''V kárném táboře''.
* ''Proces'', SNKLU, Praha [[1965]], přeložili Dagmar a Pavel Eisnerovi, znovu [[Argo]], Praha [[1992]].
* ''Popis jednoho zápasu'', Odeon, Praha [[1968]], přeložil Vladimír Kafka, znovu [[1991]], obsahuje novely, črty a aforismy z pozůstalosti.
* ''Dopisy Mileně'', [[Academia]], Praha 1968, přeložili [[Hana Žantovská]] a [[Josef Čermák (literární historik)|Josef Čermák]], znovu [[Společnost Franze Kafky]], Praha [[1993]] a [[Nakladatelství Aulos|Aulos]], Praha [[1997]].
* ''Aforismy'', Československý spisovatel, Praha 1968, uspořádal a přeložil [[Rio Preisner]], znovu [[Torst]], Praha 1991 a 1998.
* ''Nezvěstný'', [[Melantrich]], Praha 1990, přeložil Josef Čermák, znovu [[Labyrint (nakladatelství)|Labyrint]], Praha [[2003]].
* ''Dopisy rodičům z let 1922-1924'', Odeon, Praha 1990, přeložil Josef Čermák.
* ''Obří krtek'', [[Bohuslav Trojan]], [[Třebíč]] 1991, přeložil Vladimír Kafka, obsahuje povídky ''Popis jednoho zápasu'', ''Vesnický učitel'' ''Blumfled, starší mládenec'' ''Most'' a ''Doupě''.
* ''Dopisy Felici'', [[Nakladatelství Akropolis|Akropolis]], Praha 1991, vybrala a přeložila [[Ivana Vízdalová]].
* ''Proces'', [[Argo]], Praha [[1992]], přeložili Dagmar a Pavel Eisnerovi, znovu 1995.
* ''Popis jednoho zápasu'', Votobia, Olomouc [[1996]], přeložil Vladimír Kafka.
* ''Dopisy Ottle a rodině'', [[Aurora (nakladatelství)|Aurora]], Praha 1996, přeložil [[Vojtěch Saudek]].
* ''Dopis otci a jiné částečné povídky'', Akropolis, Praha 1996, přeložili [[Gabriela Veselá]] a [[Jiří Veselý]].
* ''Z deníků'', Edice 33, [[Brno]] 1997, přeložil [[Lubor Machytka]], bibliofile, německý a český souběžný text.
* ''Zámek'', [[Společnost Franze Kafky|Nakladatelství Franze Kafky]], Praha 1997, přeložil Vladimír Kafka, dílo Franze Kafky, svazek 6.
* ''Proces'', Nakladatelství Franze Kafky, Praha 1997, přeložil Josef Čermák, dílo Franze Kafky, svazek 5.
* ''Deníky 1909-1912'', Nakladatelství Franze Kafky, Praha 1997, přeložil Josef Čermák, znovu 1998, dílo Franze Kafky, svazek 7.
* ''Deníky 1913-1923'', Nakladatelství Franze Kafky, Praha 1997, přeložil Josef Čermák, dílo Franze Kafky, svazek 8.
* ''Dopisy Felici'', Nakladatelství Franze Kafky, Praha [[1999]], přeložila [[Viola Fischerová]], dílo Franze Kafky, svazek 11.
* ''Deníky z cest'', Nakladatelství Franze Kafky, Praha 1999, přeložila [[Věra Koubová]], dílo Franze Kafky, svazek 9.
* ''Povídky I.- Proměna a jiné texty vydané za života'', Nakladatelství Franze Kafky, Praha 1999, přeložil Vladimír Kafka, znovu [[2006]], dílo Franze Kafky, svazek 1.
* ''Ortel'', [[Nakladatelství Vyšehrad|Vyšehrad]], Praha [[2001]], přeložil Vladimír Kafka.
* ''Dopisy Mileně'', Nakladatelství Franze Kafky, Praha 2001, přeložila Věra Koubová, dílo Franze Kafky, svazek 12.
* ''Proměna'', [[Garamond]], Praha [[2002]], přeložil Vladimír Kafka, znovu [[2014]], souběžný německý a český text.
* ''Při stavbě čínské zdi'', [[Český klub (nakladatelství)|Český klub]], Praha 2002, přeložil [[Miroslav Zůna]], znovu [[2007]].
* ''Proměna a jiné povídky'', [[Levné knihy KMa]], Praha 2002, přeložil Vladimír Kafka, znovu Československý spisovatel, Praha [[2009]] a Dobrovský, Praha 2014.
* ''Povídky II. - Popis jednoho zápasu a jiné texty z pozůstalosti'', Nakladatelství Franze Kafky, Praha 2003, přeložil [[Jiří Stromšík]], dílo Franze Kafky, svazek 2.
* ''Povídky III - Manželský pár a jiné texty z pozůstalosti'', Nakladatelství Franze Kafky, Praha 2003, přeložil Jiří Stromšík, dílo Franze Kafky, svazek 3.
* ''Zámek'', Levné knihy KMa, Praha [[2004]], přeložil Vladimír Kafka, znovu Československý spisovatel, Praha 2009 a Dobrovský, Praha 2014.
* ''Nezvěstný (Amerika)'', Nakladatelství Franze Kafky, Praha 2004, přeložila Věra Koubová, dílo Franze Kafky, svazek 4.
* ''Dopisy rodině'', Nakladatelství Franze Kafky, Praha [[2005]], přeložil [[Vojtěch Saudek]], dílo Franze Kafky, svazek 10.
* ''Proměna'', Vyšehrad, Praha 2005, přeložil Vladimír Kafka, znovu [[Nakladatelství Slovart|Slovart]], Praha [[2007]] a B4U, Brno 2007 a [[2013]].
* ''Proces'', [[Lidové noviny]], Praha 2005, přeložil Josef Čermák, znovu Garamond, Praha [[2016]].
* ''Popis jednoho zápasu'', Aulos, Praha 2005, přeložil Vladimír Kafka, bibliofilie.
* ''Dopisy přátelům a jiná korespondence '', Nakladatelství Franze Kafky, Praha 2007, přeložila Věra Koubová, dílo Franze Kafky, svazek 13.
* ''Proces'', Academia, Praha 2008, přeložil Pavel Eisner, znovu Dobrovský 2014.
* ''Popis jednoho zápasu'', Vyšehrad, Praha 2009, přeložil Vladimír Kafka,
* ''Doupě'', Argo, Praha 2009, přeložil Jiří Stromšík, souběžný německý a český text.
* ''Dopisy Robertovi'', Mladá fronta, Praha [[2012]], přeložil Josef Čermák
* ''Leopardi v chrámu'', Nakladatelství Franze Kafky, Praha 2013, vybral Josef Čermák, výbor textů z románů, deníků a dopisů od různých překladatelů.
* ''Zámek'', Odeon, Praha 2014, přeložila [[Jana Zoubková]].
* ''Venkovský lékař'', Vitalis, Praha 2014, přeložil [[Pavel Cink]], drobné povídky.
* ''Isabella - povídky a jiné texty'', Nakladatelství Franze Kafky, Praha 2014, vybrala a sestavila [[Markéta Mališová]], přeložili Vladimír Kafka, Marek Nekula a Jiří Stromšík.
* ''Dopis otci'', Nakladatelství Franze Kafky, Praha 2015, přeložil Vojtěch Saudek.

== Odkazy ==
=== Reference ===
<references>
<ref name="desky">{{Citace monografie
 | příjmení = Koutek
 | jméno = Tomáš
 | odkaz na autora = 
 | titul = Pražské pamětní desky
 | url = 
 | vydavatel = Brána
 | místo = Praha
 | rok = 2015
 | vydání = 
 | počet stran = 296
 | kapitola = 
 | strany = 48
 | isbn = 
 | jazyk = 
}}</ref>
<ref name="smrt">{{Citace monografie
 | příjmení = Michlová
 | jméno = Marie
 | odkaz na autora = 
 | titul = Smrt a pohřby aneb Poslední cesty osobností našich dějin
 | url = 
 | vydavatel = Nakladatelství Čas
 | místo = Řitka
 | rok = 2016
 | vydání = 
 | počet stran = 152
 | kapitola = 
 | strany = 130
 | isbn = 978-80-7475-168-4
}}
</ref>
</references>

=== Literatura ===
==== Slovníková a encyklopedická hesla ====
* {{Citace monografie
 | příjmení = Comay
 | jméno = Joan
 | příjmení2 = Cohn-Sherbok
 | jméno2 = Lavinia
 | titul = Who's Who in Jewish History: After the Period of the Old Testament
 | vydavatel = Routledge
 | místo = London
 | rok = 2002
 | isbn = 978-0415260305
 | počet stran = 407
 | url = http://books.google.cz/books?id=0FTQQQBXHMQC&printsec=frontcover#v=onepage&q&f=false
 | jazyk = anglicky
}}
==== Biografie a biografická díla v&nbsp;češtině ====
* {{Citace monografie
| příjmení = Adler
| jméno = Jeremy
| odkaz na autora = Jeremy Adler
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Kafka a Praha
| vydání =
| vydavatel = Nakladatelství Franze Kafky
| místo = Praha
| rok = 1991
| počet stran =
| strany =
| isbn =
}}
* {{Citace monografie | příjmení = Brod | jméno = Max | titul = Franz Kafka : životopis | vydavatel = Odeon | místo = Praha | rok = 1966}}
* {{Citace monografie | příjmení = Brod | jméno = Max | titul = Franz Kafka : životopis | vydavatel = Nakladatelství Franze Kafky | místo = Praha | rok = 2000 | vydání = 2., upr | počet stran = 228}}
* {{Citace monografie | příjmení = Buberová-Neumannová | jméno = Margarete | odkaz na autora = Margarete Buber-Neumann | titul = Kafkova přítelkyně Milena | vydání = 2. | vydavatel = Mladá fronta | místo = Praha | rok = 1992 | počet stran = 227 | strany = | isbn =}}
* {{Citace monografie | příjmení = Čermák | jméno = Josef | odkaz na autora = Josef Čermák (literární historik) | titul = Prahou Franze Kafky| vydavatel = Albatros | místo = Praha | rok = 2008 | počet stran = 56 | isbn = 978-80-00-02180-5}}
* {{Citace monografie | příjmení = Čermák | jméno = Josef | odkaz na autora = Josef Čermák (literární historik) | titul = Zápas jménem psaní : o životním údělu Franze Kafky | vydavatel = B4U | místo = Brno | rok = 2009 | isbn = 978-80-87222-11-9}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Fischer
| jméno = Ernst
| odkaz na autora = Ernst Fischer
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Kafka Musil Kraus
| vydání =
| vydavatel = Československý spisovatel
| místo = Praha
| rok = 1965
| počet stran =
| strany =
| isbn =
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Grönzinger
| jméno = Karl Erich
| odkaz na autora = Karl Erich Grönzinger
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Kafka a kabala
| vydání =
| vydavatel = Rynka
| místo = Praha
| rok = 1998
| počet stran =
| strany =
| isbn =
}}
* {{Citace monografie | příjmení = Jindra | jméno = Jan| příjmení2 = Matyášová | jméno2 = Judita|titul = Na cestách s&nbsp;Franzem Kafkou. Slavná i neznámá místa v&nbsp;Čechách a Evropě| vydavatel = Academia | místo = Praha | rok = 2009| počet stran = 174 | isbn = 978-80-200-1708-6}}
* {{Citace monografie | příjmení = Kállay | jméno = Karol | titul = Franz Kafka a Praha | vydavatel = Slovart | místo = Praha | rok = 1996}}
* {{Citace monografie | příjmení = Kautman | jméno = František | odkaz na autora = František Kautman | titul = Franz Kafka| vydavatel = Academia | místo = Praha | rok = 1996 | vydání = 3}}
* {{Citace monografie | příjmení = Kovář | jméno = Jaroslav | titul = Franz Kafka | vydavatel = CERM | místo = Brno | rok = 1994}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Malý
| jméno = Radek
| odkaz na autora = Radek Malý
| titul = Franz Kafka. Člověk své i naší doby
| url =
| vydání =
| vydavatel = Práh
| místo = Praha
| rok = 2017
| počet stran = 104
| strany =
| isbn = 978-80-7252-674-1
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Nejdlová
| jméno = Romana
| odkaz na autora = Romana Nejdlová
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Amšel : syn Hermanna Kafky
| editoři = Jan Šulc
| vydání =
| vydavatel = Galén
| místo = Praha
| rok =
| rok copyrightu = 2013
| počet stran = 566
| strany =
| isbn = 978-80-7262-941-1
}}
* {{Citace monografie | příjmení = Robert | jméno = Marthe | titul = Sám jako Franz Kafka | vydavatel = Nakladatelství Franze Kafky | místo = Praha | rok = 2001}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Rohan
| jméno = Bedřich
| odkaz na autora = Bedřich Rohan
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Kafka bydlel za rohem : vzpomínky na Prahu dvacátých a třicátých let
| vydání =
| vydavatel = Brána
| místo = Praha
| rok = 1997
| počet stran =
| strany =
| isbn =
}}
* SALFELLNER, Harald. ''Franz Kafka a Praha. Literární průvodce''. Praha: Vitalis, 2014.
* {{Citace monografie | příjmení1 = Stach | jméno1 = Reiner | titul = Kafka: Rané roky | vydavatel = Argo | místo = Praha | rok = 2016 | strany = 608 | překladatelé = Vratislav Slezák}}
* {{Citace monografie | příjmení1 = Stach | jméno1 = Reiner | titul = Kafka: Roky rozhodování | vydavatel = Argo | místo = Praha | rok = 2017 | strany = 707 | překladatelé = Vratislav Slezák}}
* {{Citace monografie | příjmení = Wagenbach | jméno = Klaus | titul = Franz Kafka | vydavatel = Mladá fronta | místo = Praha | rok = 1967}}

==== Biografie v&nbsp;němčině ====
* {{Citace monografie
 | příjmení = Stach
 | jméno = Reiner
 | odkaz na autora = Reinar Stach
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Kafka. Die Jahre der Entscheidungen
 | vydání = 
| vydavatel = S. Fischer
 | místo = Frankfurt am Main
 | rok = 2002
 | počet stran = 673
| strany =
| isbn =
}}
* {{Citace monografie
 | příjmení = Stach
 | jméno = Reiner
 | titul = Kafka. Die Jahre der Erkenntnis
 | vydavatel = S. Fischer
 | místo = Frankfurt am Main
 | rok = 2008
 | počet stran = 729
}}
* {{Citace monografie
 | příjmení = Stach
 | jméno = Reiner
 | titul = Kafka. Die frühen Jahre
 | vydavatel = S. Fischer
 | místo = Frankfurt am Main
 | rok = 2014
 | počet stran = 608
}}
* {{Citace monografie
 | příjmení = Wagenbach
 | jméno = Klaus
 | odkaz na autora = Klaus Wagenbach
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Franz Kafka. Bilder aus seinem Leben
 | vydání = 
| vydavatel = Wagenbach
 | místo = Berlin
 | rok = 2008
 | počet stran = 253
| strany =
| isbn =
}}
* {{Citace monografie
 | příjmení = Wagnerová
 | jméno = Alena
 | odkaz na autora = Alena Wagnerová
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Im Hauptquartier des Lärms. Die Familie Kafka aus Prag
 | vydání = 
| vydavatel = Fischer Taschenbuch Verlag
 | místo = Frankfurt am Main
 | rok = 2001
| počet stran =
| strany =
| isbn =
}}
==== Další díla ke Kafkově životě a díle v&nbsp;češtině ====
* {{Citace monografie
 | příjmení = Brod
 | jméno = Max
 | odkaz na autora = Max Brod
 | titul = Život plný bojů : autobiografie
 | vydavatel = Mladá fronta
 | místo = Praha
 | rok = 1966
 | počet stran = 316
}}
* {{Citace monografie
 | příjmení = Canetti
 | jméno = Elias
 | titul = Druhý proces : Kafkovy dopisy Felici
 | vydavatel = Prostor
 | místo = Praha
 | rok = 2004
 | počet stran = 179
 | odkaz na autora = Elias Canetti
 | překladatelé = Viola Fischerová
 | vydání = 2., v&nbsp;tomto překladu 1
 | poznámka = Doslov: Jiří Stromšík
}}
* {{Citace periodika
 | příjmení = Čermák
 | jméno = Josef
 | titul = Blízko nevyzpytatelného večera, který se snáší. Kafkův venkovský lékař, strýc Löwy z&nbsp;Třešti
 | periodikum = Host
 | odkaz na periodikum = Host (časopis)
 | ročník = XXVII
 | datum = 2001
 | číslo = 6
 | strany = 20-26
 | url = http://casopis.hostbrno.cz/archiv/2011/6-2011/blizko-nevyzpytatelneho-vecera-ktery-se-snasi
}}
* {{Citace periodika
 | příjmení = Čermák
 | jméno = Josef
 | titul = Franz Kafka uprostřed knih. K první ilustraci Kafkova díla
 | periodikum = Host
 | odkaz na periodikum = Host (časopis)
 | ročník = XXI
 | datum = 2005
 | číslo = 3
 | strany = 40-45
 | url = http://casopis.hostbrno.cz/archiv/2005/3-2005/franz-kafka-uprostred-knih
}}
* {{Citace monografie
 | příjmení = Černá
 | jméno = Jana
 | titul = Adresát Milena Jesenská
 | vydavatel = Torst
 | místo = Praha
 | rok = 2014
 | počet_stran = 189
 | isbn = 978-80-7215-481-4
 | vydání = 3. české, 2. dopl
}}
* {{Citace periodika
 | příjmení = Kusák
 | jméno = Alexej
 | odkaz na autora = Alexej Kusák
| titul = Kafka stále aktuální
 | periodikum = Plamen
 | datum = 
| ročník = 5
 | číslo = 3
 | strany = 55-58
| url =
}}
* {{Citace periodika
 | příjmení = Reiman
 | jméno = Pavel
 | odkaz na autora = Pavel Reiman
| titul = Společenská problematika v&nbsp;Kafkových románech
 | periodikum = Nová mysl
 | datum = 1958
 | ročník = 
| číslo = 1
 | strany = 52-63
| url =
}}
* {{Citace periodika
 | příjmení = Reiman
 | jméno = Pavel
 | titul = Odkaz Franze Kafky
 | periodikum = Nová mysl
 | číslo = 10
 | datum = říjen 1963
 | strany = 1261-1265
}}
* {{Citace periodika
 | příjmení1 = Broukalová
 | jméno1 = Jindra
 | titul = Kafkovo neurčité místo pobytu
 | periodikum = Tvar
 | odkaz na periodikum = Tvar (časopis)
 | číslo = 8
 | datum = 2017
 | strany = 13
 | issn = 0862-657X}}

=== Související články ===
* [[Pražská německá literatura]]
* [[Německá literatura]]
* [[Seznam německých spisovatelů]]
* [[Existencialismus]]
* [[Siřem]]
* [[Liblická konference]]
* [[Gustav Janouch]]
* [[Společnost Franze Kafky]]
* [[Cena Franze Kafky]]

=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
* {{Wikizdroje|autor=Franz Kafka}}
* {{NK ČR|jn19990218037}}
* {{Wikicitáty|osoba=Franz Kafka}}
* {{cs}}{{de}}{{en}} [http://www.kafkamuseum.cz/ Franz Kafka Muzeum]
* {{cs}} [http://www.franzkafka-soc.cz stránky Společnosti Franze Kafky]
* {{de}} [http://www.geo.uni-bonn.de/cgi-bin/kafka?Rubrik=werke Většina Kafkových děl (v originále)]
* {{cs}} [http://www.citaty.cz/autori/autor.asp?ida=10560 Citáty]
* {{cs}} [http://www.verakoubova.net/cz/SlovaKPoslechu/AJaVlastne.html?from=/cz/SlovaKPoslechu/Index.html; Vztah Franze Kafky s&nbsp;Milenou Jesenskou]
* {{en}} [https://web.archive.org/web/20070927051314/http://franz-kafka.redorb.co.uk/ Franz Kafka]
* {{en}} [http://www.kafka-research.ox.ac.uk Oxford Kafka Research Centre]
* [http://www.pamatniknarodnihopisemnictvi.cz/kafka-franz/ Archivní materiály po Franzi Kafkovi] v&nbsp;[[Památník národního písemnictví|Památníku národního písemnictví]]
* [http://www.ceskatelevize.cz/program/1127325727-po-stopach.html Televizní pořad ''Po stopách – Miroslav Vladyka míří do staré Prahy za spisovatelem Franzem Kafkou'' (2004)] – možnost on-line přehrání
* [[:File:00000245-00000549x.jpg|Pobytové přihlášky rodiny Kafkovy v&nbsp;Praze]] z&nbsp;webu [[Národní archiv|NAČR]] – svědčí o&nbsp;častém stěhování (8 míst pobytu během let 1883–1897); zapsáni jsou: Kafka Herrmann (*&nbsp;1852), Julie (roz. Löwý, *&nbsp;1856), děti Franz (*&nbsp;1883), Gabriele (*&nbsp;1889), Valerie (*&nbsp;1890) a&nbsp;Otilie (*&nbsp;1892).
* [http://magazin.ceskenoviny.cz/zajimavosti/zpravy/kafkovy-rukopisy-vyjdou-ze-svycarskych-trezoru-kvuli-katalogizaci/504503 Kafkovy rukopisy vyjdou ze švýcarských trezorů kvůli katalogizaci] České noviny, 16.7.2010
* [http://zpravy.idnes.cz/s-neznamymi-poklady-spisovatele-franze-kafky-to-neni-az-tak-zhave-p9q-/kavarna.asp?c=A100827_114559_kavarna_chu S „neznámými poklady“ spisovatele Franze Kafky to není až tak žhavé] iDNES, 28.8.2010
* [http://bozppo.vfn.cz/kafka.htm Franz Kafka nebyl jen spisovatelem]
* [http://iliteratura.cz/Clanek/33911/stach-reiner Rozhovor s Kafkovým životopiscem Reinerem Stachem] na [[iLiteratura.cz]], 14.11.2014
* [https://www.goethe.de/ins/cz/cs/kul/mag/21059820.html <nowiki>Němčina v kontextu pražského multiluingvismu: literární jazyk Franze Kafky</nowiki>],

{{Autoritní data}}
{{Portály|Lidé|Literatura|Praha}}

{{DEFAULTSORT:Kafka, Franz}}
[[Kategorie:Franz Kafka| ]]
[[Kategorie:Expresionističtí spisovatelé]]
[[Kategorie:Pražská německá literatura]]
[[Kategorie:Spisovatelé píšící německy]]
[[Kategorie:Užší Pražský kruh]]
[[Kategorie:Židovští spisovatelé]]
[[Kategorie:Rakousko-uherští Židé]]
[[Kategorie:Čeští Židé]]
[[Kategorie:Židovští vegetariáni]]
[[Kategorie:Absolventi Německé univerzity v Praze]]
[[Kategorie:Čeští právníci]]
[[Kategorie:Čeští spisovatelé]]
[[Kategorie:Osobnosti na českých poštovních známkách]]
[[Kategorie:Narození 1883]]
[[Kategorie:Narození 3. července]]
[[Kategorie:Narození v Praze]]
[[Kategorie:Úmrtí 1924]]
[[Kategorie:Úmrtí 3. června]]
[[Kategorie:Úmrtí v Klosterneuburgu]]
[[Kategorie:Zemřelí na tuberkulózu]]
[[Kategorie:Pohřbení na Novém židovském hřbitově na Olšanech]]
[[Kategorie:Muži]]