Porod: Porovnání verzí

Porod
	Novorozenec s matkou
Další informace
Odbornost	porodnictví

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Verze z 30. 10. 2019, 17:31

Porod dítěte je zakončení těhotenství, kdy jedno nebo více dětí opouští ženskou dělohu přes pochvu nebo císařským řezem.^[1] V roce 2015 se narodilo na celém světě asi 135 milionů dětí.^[2] Asi 15 milionů se narodilo před 37 týdnem těhotenství^[3] zatímco mezi 3 a 12 procenty se narodilo po 42 týdnu.^[4] V rozvinutém světě se většina porodů proběhne v nemocnicích^[5] zatímco v rozvojovém světě se většina porodů koná doma s podporou tradiční porodní asistentky.^[6]

Nejběžnějším způsobem porodu je vaginální porod.^[7] Zahrnuje tři fáze porodu: zkracování a otevírání děložního hrdla, vypuzování a narození dítěte a porod placenty.^[8] První fáze obvykle trvá 12 až 19 hodin, druhá fáze 20 minut až dvě hodiny a třetí fáze pět až třicet minut.^[9] První fáze začíná křečovitou bolestí břicha nebo zad, které trvají přibližně půl minuty a objevují se každých 10 až 30 minut.^[8] Bolest se postupem času stává silnější a častější.^[9] Během druhé fáze může docházet k děložním kontrakcím.^[9] Ve třetí fázi se obecně doporučuje zpožděné sevření pupečníku.^[10] S bolestmi může pomoci řada metod, jako jsou relaxační techniky, opioidy a znecitlivění páteře.^[9]

Většina dětí se rodí nejprve hlavičkou; ale asi ve 4 % se rodí nejprve nohy nebo hýždě, známé jako porod koncem pánevním.^[9]^[11] Hlava obvykle vstupují do pánve směrem k jedné straně a poté se otáčí směrem dolů.^[12] Během porodu může žena obecně jíst a pohybovat se, jak je jí milé. V první fázi nebo během porodu hlavy se však nedoporučuje tlačit a klystýr se nedoporučuje.^[13] I když se běžně provádí nastřihnutí do otevírací se pochvy, známé jako nástřih hráze, obecně není nutné.^[9] V roce 2012 se porodem známým jako císařský řez proběhlo 23 milionů porodů.^[14] Císařský řez se doporučuje pro porod dvojčat, při známkách nesnázích plodu nebo při poloze koncem pánevním. Uzdravení při tomto způsobu porodu trvá déle.^[9]

Komplikace z doby těhotenství a z porodu má každý rok za následek asi 500 000 úmrtí matek, sedm milionů žen má vážné dlouhodobé problémy a 50 milionů žen má po porodu negativní zdravotní následky. Většina z nich se vyskytuje v rozvojovém světě. Mezi specifické komplikace patří nepostupující porod, krvácení po porodu, eklampsie a horečka omladnic.^[15] Mezi komplikace u dítěte patří nedostatek kyslíku při narození, tísně plodu při porodu, předčasný porod a infekce.^[16]^[17]

Příznaky a symptomy

Nejvýznamnějším projevem porodu jsou silné opakující se kontrakce dělohy. Úrovně bolesti uváděné rodícími ženami se velmi liší. Zdá se, že jsou ovlivňovány úrovní strachu a úzkosti, zkušenostmi s předchozím porodem, kulturními představami o porodu a bolesti,^[18]^[19] pohyblivostí během porodu a podporou získanou během porodu. Osobní očekávání, výše podpory ze strany pečovatelů, kvalita vztahu mezi pečovatelem a pacientem a zapojení do rozhodování jsou důležitější v celkové spokojenosti žen se zkušeností s porodem než jiné faktory, jako je věk, socioekonomický status, etnicita, příprava, fyzické prostředí, bolest, nehybnost nebo lékařské zásahy.^[20]

Popis

Bolest při kontrakcích byla popsána jako pocit podobný velmi silným menstruačním křečím. Ženy jsou často povzbuzovány, aby se zdržely křiku. Může však být podporováno sténání a vrčení, aby pomohlo zmírnit bolest. Prořezávání hlavičky se může projevit jako intenzivní protahování a pálení. Dokonce i ženy, které vykazují malou reakci na porodní bolest ve srovnání s jinými ženami, vykazují podstatně silnou reakci na prořezávání hlavičky.

Zadní porod je termín pro specifickou bolest objevující se během porodu v dolní části zad, těsně nad kostrčí.^[21]

Psychologie

V pozdějších stádiích těhotenství dochází ke zvýšení nadbytku oxytocinu, hormonu o kterém je známo, že vyvolává pocity spokojenosti, snížení úzkosti a pocity klidu a bezpečí kolem matek.^[22] Oxytocin se dále uvolňuje během porodu, když plod stimuluje děložní čípek a pochvu, a má se za to, že hraje hlavní roli v utváření pouta matky s dítětem a při vytváření mateřského chování. Kojení dítěte také způsobuje uvolňování oxytocinu.^[23]

Celkem 70 % až 80 % matek ve Spojených státech amerických hlásilo po narození některé pocity zármutku nebo „poporodní blues“ (poporodní splín). Symptomy se obvykle objevují každý den po dobu několika minut až několika hodin a měly by se zmírnit a zmizet do dvou týdnů po porodu. U některých žen se může objevit poporodní deprese; asi u 10 % matek ve Spojených státech je diagnostikováno tato onemocnění. Preventivní skupinová terapie se ukázala jako účinná preventivní léčba poporodní deprese.^[24]^[25]

Vaginální porod

Lidé jsou dvounožci se vzpřímeným postojem. Vzpřímené držení těla způsobuje, že se váha břišního obsahu zaráží o pánevní dno, což je složitá struktura, která musí tuto váhu nejen podepřít, ale musí také umožnit ženám průchod třemi kanály: močovou trubicí, vaginou a konečníkem. Hlava a ramena novorozence musí projít specifickým sledem manévrů, aby prošli kroužkem pánve matky.

Šest fází typického cefalického (hlavou napřed) porodu:

Zapojení hlavy plodu do příčné polohy. Hlava dítěte směřuje přes pánev na jeden nebo druhý matčin bok.
Sestup a ohnutí hlavy plodu.
Vnitřní rotace. Hlava plodu se otáčí o 90 stupňů do předního (Occipito Anterior) postavení, takže obličej dítěte směřuje ke konečníku matky.
Porod prodloužením. Hlava plodu je skloněná, brada na hrudi, takže záda nebo temeno jeho hlavy vede cestu porodním kanálem, dokud zadní část krku netlačí proti stydké kosti a brada neopustí hrudník a natáhne se krk – jako by chtěl vzhlédnout a zbytek jeho hlavy vychází z porodního kanálu.
Návrat (restituce). Hlava plodu se otočí o 45 stupňů, aby obnovila svůj normální vztah s rameny, která jsou stále pod úhlem.
Zevní rotace. Ramena opakují vývrtky pohybů hlavy, které lze vidět v konečných pohybech plodu.

Když se novorozenec dostane do této pasáže, vagína se nazývá „porodní kanál“.

Pozice označuje vztah naléhání plodu k úrovni sedacího trnu. Když je naléhaná část na sedacím trnu, pozice je 0 (synonymum zapojení). Pokud je naléhaná část plodu nad trnem, vzdálenost se měří a popisuje jako minus pozice, které se pohybují od −1 do −4 cm. Pokud je naléhaná část pod sedacím trnem, je vzdálenost uvedena jako plusová pozice (+1 až +4) cm). Na +3 a +4 je naléhaná část na hrázi a je vidět.^[26]

Hlava plodu může dočasně změnit tvar (stává se protáhlejší), když se pohybuje porodním kanálem. Tato změna tvaru hlavy plodu se nazývá formování a je mnohem výraznější u žen, které mají první vaginální porod.^[27]

Zrání děložního čípku jsou fyzikální a chemické změny v děložním čípku, které jej připravují na natahování, ke kterému dojde, jakmile se plod pohybuje z dělohy a porodním kanálem. Bodovací systém zvaný cervix skóre dle Bishopa lze použít k posouzení stupně zrání děložního čípku, aby bylo možné předvídat načasování porodu a narození novorozence nebo pro ženy ohrožené předčasným porodem. Používá se také k posouzení, kdy žena bude reagovat na vyvolání porodu při přenášeném těhotenství nebo z jiných lékařských důvodů. Existuje několik způsobů vyvolání zrání děložního čípku, které umožní děložním kontrakcím účinně roztáhnout děložní čípek.^[28]

Nástup porodu

Existují různé definice nástupu porodu, včetně:

Pravidelné kontrakce dělohy nejméně každých šest minut se známkami změny v otevírání děložního hrdla nebo preindukce mezi následnými digitálními vyšetřeními.^[29]
Pravidelné kontrakce, které se vyskytují s odstupem méně než 10 minut a progresivní otevírání děložního čípku nebo preindukce.^[30]
Nejméně tři bolestivé pravidelné děložní kontrakce během 10 minut, z nichž každá trvá déle než 45 sekund.^[31]

Aby bylo možné využít jednotnější terminologii, je první fáze porodu rozdělena na „latentní“ a „aktivní“ fázi, kdy latentní fáze je někdy zahrnuta do definice porodu^[32] a někdy nikoli.^[33]

Mezi běžné příznaky, že porod má začít, může patřit „odlehčení“. Odlehčení je proces, kdy se plod pohybuje dolů z hrudní klece, přičemž hlava dítěte zasahuje hluboko do pánve. Těhotné ženě se pak může zdát, že se jí snadněji dýchá, protože její plíce mají větší prostor pro expanzi, ale tlak na močový měchýř může způsobit častější potřebu vyprázdnění (močení). K odlehčení může dojít několik týdnů nebo několik hodin před začátkem porodu, nebo se dokonce do začátku porodu neobjeví.^[34]

Některé ženy také zažívají nárůst poševního výtoku několik dní před začátkem porodu, kdy je do vagíny vtlačena „hlenová zátka“, tlustá zátka hlenu, která blokuje otevření dělohy. Hlenová zátka se může uvolnit několik dní před zahájením porodu nebo až po po začátku porodu.^[34]

Během života uvnitř dělohy je plod uzavřen v tekutinou naplněné membráně zvané amniotický vak. Krátce před, na začátku nebo během porodu vak praskne. Jakmile dojde k prasknutí vaku, které se nazývá „prasklá plodová voda“, je dítě ohroženo infekcí a lékařský tým u matky posoudí potřebu vyvolaní porodu, pokud nezačal v době, kdy se domnívají, že je pro dítě bezpečná.^[34]

Mnoho žen je známo, že zažívají to, co bylo nazváno „hnízdním instinktem“. Ženy ohlásí výtok energie krátce před tím, než jim začne porod.^[34]

Folklór již dlouho tvrdí, že většina dětí se rodí pozdě v noci nebo velmi brzy ráno a nedávný výzkum (2018) zjistil, že je to v USA správné, ale pouze pro děti narozené doma nebo v sobotu nebo v neděli. Všechna další narození se s největší pravděpodobností vyskytnou mezi 8 a 12 hodinou, což je odrazem skutečnosti, že plánované císařské řezy jsou obecně naplánovány na 8 hodin. Podobně narození u vyvolaných porodů roste během ranních hodin a dosáhne vrcholu ve 15 hodin .Nejpravděpodobnější den v týdnu pro narození dítěte v USA je pondělí, následované úterým, pravděpodobně to souvisí s plánovanými porody.^[35]^[36]

První fáze: latentní etapa

Latentní fáze je obecně definována jako začátek v bodě, ve kterém žena vnímá pravidelné kontrakce dělohy.^[37] Naproti tomu kontrakce Braxton Hicks, což jsou kontrakce, které mohou začít přibližně po 26 týdnech těhotenství a které se někdy nazývají „falešný porod“, jsou vzácné, nepravidelné a zahrnují pouze mírné křeče.^[38]

Preindukce, což je ztenčení a roztažení děložního hrdla, nastávají během závěrečných týdnů těhotenství. Efekt je obvykle kompletní nebo téměř kompletní a roztažení je asi na 5 cm na konci latentní fáze.^[39] Během poševního vyšetření může být pociťována míra preindukce a rozšíření. Latentní fáze končí počátkem aktivního prvního stupně.

První fáze: aktivní etapa

Aktivní fáze porodu (nebo „aktivní etapa první fáze“, pokud se předchozí etapa nazývá „latentní etapa první fáze“), má geograficky odlišné definice. Světová zdravotnická organizace popisuje aktivní první fázi jako „období charakterizované pravidelnými bolestivými kontrakcemi dělohy, podstatným stupněm cervikálního efektu a rychlejší roztažení děložního hrdla od 5 cm do plného roztažení pro první a následné porody.^[40] V USA byla definice aktivní porodu změněna z intervalu 3 až 4 cm, na 5 cm roztažení děložního hrdla u vícerodiček, tedy matek, které porodily už i dříve, a na 6 cm u bezdětných žen bezdětné, tedy pro ty, které ještě dříve nerodily.^[41] Bylo to provedeno ve snaze zvýšit míru vaginálního porodu.^[42]

Poskytovatelé zdravotní péče mohou posoudit pokrok matky v porodu provedením vyšetření děložního hrdla, aby se vyhodnotilo celkové roztažení, vymazání a poloha. Tyto faktory tvoří tzv. biskupské skóre. Cervix skóre dle Bishopa může být také použito jako prostředek k předpovídání úspěchu umělého vyvolávání porodu.

Během vymazání se děložní hrdlo začleňuje do spodního segmentu dělohy. Při kontrakci se děložní svaly stahují a způsobují zkrácení horního segmentu a protahování dolního segmentu směrem nahoru, postupným vypudivým pohybem. Současný plod pak může sestoupit. Plného rozšíření je dosaženo, když se děložní hrdlo dostatečně rozšíří, aby umožnilo průchod hlavy dítěte, což je roztažení na šířku asi 10 cm pro donošené dítě.

Standardní doba latentní první fáze nebyla stanovena a může se u různých žen značně lišit. Trvání aktivní první fáze (od 5 cm do plného roztažení děložního hrdla) však obvykle u prvních porodů („primiparae“) obvykle nepřesahuje 12 hodin a v následných porodech („multiparae“) obvykle nepřesahuje 10 hodin. Střední doba trvání aktivní první fáze jsou čtyři hodiny u prvních porodů a tři hodiny u sekundárních porodů.^[43]

Nepravidelný porod, také nazývaný „dysfunkční porod“ nebo „neschopnost postupovat“, je obtížný porod nebo abnormálně pomalý postup porodu, který zahrnuje progresivní roztažení děložního hrdla nebo nedostatek sestupu plodu. Friedmanova křivka, vyvinutá v roce 1955, byla po mnoho let používána k určení nepravidelnosti porodu. Novější lékařský výzkum však naznačuje, že Friedmanova křivka nemusí být v současné době použitelná.^[44]^[45]

Druhá fáze: vypuzení plodu

Vypuzení začíná, když je děložní hrdlo plně rozšířeno, a končí, když se dítě narodí. Se zvyšujícím se tlakem na děložní čípek mohou mít ženy pocit tlaku na pánev a nutkání začít tlačit. Na začátku normální druhé fáze je hlava plně vtažena do pánve; nejširší průměr hlavy prošel pod úrovní pánevního vstupu. Hlava plodu pak pokračuje v sestupu do pánve, pod stydkým obloukem a ven přes poševní vchod (otevření). Tomu napomáhají další úsilí matky „tlačení“ nebo tahání. Vynoření se hlavy plodu u poševního otvoru se nazývá „korunování“. V tomto okamžiku bude žena cítit intenzivní pocit pálení nebo bodání.

Když plodový vak během prasknutí nebo tlačení neprorazí, může se dítě narodit s neporušenými membránami. Toto se označuje jako „porod caput galeatum“.

Úplné vyloučení dítěte signalizuje úspěšné dokončení druhé fáze porodu.

Druhá fáze se liší od jedné ženy k druhé. U prvních porodů je narození obvykle dokončeno do tří hodin, zatímco u následujících porodů obvykle do dvou hodin.^[46] Porody delší než tři hodiny jsou spojeny s klesající mírou samovolného vaginálního porodu a zvyšující se mírou infekce, natržením hráze a porodnické krvácení, stejně jako nutnost intenzivní péči o novorozence.^[47]

Třetí fáze: porod placenty

Období od okamžiku, kdy je plod vyloučen, až do okamžiku, kdy je vyloučena placenta, se nazývá třetí etapa porodu nebo také fáze involuce. Vyloučení placenty začíná jako fyziologické oddělení od stěny dělohy. Průměrná doba od porodu dítěte do úplného vyloučení placenty se odhaduje na 10–12 minut v závislosti na tom, zda je použit aktivní nebo čekající management.^[48] Až u 3 % všech vaginálních porodů je doba trvání třetí fáze delší než 30 minut a vzbuzuje obavy z retence placenty (zadržení).^[49]

Vyloučení placenty může být řízeno aktivně nebo může být řízeno neočekávaně, což umožňuje vyhoštění placenty bez lékařské pomoci. Aktivní řízení znamená podávání uterotonického léčiva do jedné minuty po porodu plodu, kontrolovaná trakce pupeční šňůry a masáže dělohy po porodu placenty, následované prováděním děložní masáže každých 15 minut po dobu dvou hodin.^[50] Ve společném prohlášení Světová zdravotnická organizace, Mezinárodní federace gynekologie a porodnictví a Mezinárodní konfederace porodních asistentek doporučují aktivní řízení třetí etapy porodu při všech vaginálních porodech, aby se předešlo poporodnímu krvácení.^[51]^[52]^[53]

Zpoždění sevření pupeční šňůry alespoň o jednu minutu nebo dokud nepřestane pulzovat, což může trvat několik minut, zlepšuje výsledky, dokud existuje schopnost léčit žloutenku, pokud k ní dojde. Po mnoho let se věřilo, že pozdní přestřihnutí šňůry vede k riziku matky, že po porodu dojde k významnému krvácení, které se nazývá poporodní krvácení. Nedávné posouzení však zjistilo, že opožděné přeřezání šňůry u zdravých kojenců mělo za následek časnou koncentraci hemoglobinu a vyšší porodní hmotnost a zvýšené zásoby železa až do šesti měsíců po narození, aniž by se změnila rychlost poporodního krvácení.^[54]^[55]

Čtvrtá fáze

„Čtvrtá fáze porodu“ je období, které začíná bezprostředně po narození dítěte a táhne se asi šest týdnů. Pro toto období se často používají termíny poporodní a postnatální.^[56] Tělo ženy, včetně hladin hormonů a velikosti dělohy, se vrací do stavu bez těhotenství a novorozenec se přizpůsobuje životu mimo tělo matky. Světová zdravotnická organizace popisuje poporodní období jako nejkritičtější a přesto nejzanedbávanější fázi života matek a dětí; většina úmrtí se vyskytuje během tohoto období.^[57]

Po narození je matka zašita, pokud měla hráz nastřihnutou nebo roztrhnutou. Matka je prvních 24 hodin po narození pravidelně vyšetřována na kontrakci dělohy a výšku pozadí,^[58] vaginální krvácení, srdeční frekvenci a krevní tlak a teplotu. První moč by měla projít do šesti hodin.^[57] Následné bolesti (bolesti podobné menstruačním křečím), kontrakce dělohy, aby se zabránilo nadměrnému průtoku krve, přetrvávají několik dní. Lze očekávat, že vaginální výtok, nazývaný „lochie“, bude pokračovat několik týdnů; zpočátku jasně červený, postupně přechází na růžovou, mění se na hnědou a nakonec na žlutou nebo bílou.^[59] Některé ženy po narození pociťují nekontrolovanou epizodu třesu nebo poporodní zimnici.

Většina autorit navrhuje, aby bylo dítě dáno do vzájemného kontaktu kůží matky na 1–2 hodiny bezprostředně po narození a rutinní péče by měla být odložena až na později.

Donedávna byly děti narozené v nemocnicích krátce po narození od matek odebrány a přiváženy k matce pouze v době krmení. Matkám bylo řečeno, že jejich novorozenci budou na samostatném pokoji ve větším bezpečnější a že oddělení od dítěte poskytne matce více času na odpočinek. Jak se postoje začaly měnit, některé nemocnice nabídly možnost „umístění do místnosti“, kdy po období rutinních nemocničních procedur a pozorování mohlo být dítěti umožněno sdílet pokoj matky. Novější informace však začaly zpochybňovat standardní postup odebrání novorozence okamžitě po porodu pro rutinní poporodní procedury před návratem k matce. Od počátku roku 2000 některé autority začaly navrhovat, že časný kontakt mezi pokožkou (umístění nahého dítěte na matčinu hruď) může být prospěšný jak pro matku, tak pro kojence. Pomocí studií na zvířatech, které ukázaly, že intimní kontakt „kůže na kůži“ podporuje neurobehaviorní chování, které mají za následek splnění základních biologických potřeb jako model, byly provedeny nedávné studie k posouzení toho, co, pokud vůbec nějaké, výhody mohou být spojeny s časný kontakt pokožky s pokožkou u lidských matek a jejich dětí. Lékařský přehled z roku 2011 zkoumal stávající studie a zjistil, že včasný kontakt s pokožkou, který se někdy nazývá klokánkování, vedl ke zlepšeným výsledkům kojení, srdečně-dýchací stabilitě a ke snížení pláče dítěte.^[60]^[61] Cochraneův přehled z roku 2016 zjistil, že styk s kůží při narození zvyšuje pravděpodobnost a účinnost kojení.^[62]

Od roku 2014 je včasný poporodní kontakt s pokožkou podporován všemi významnými organizacemi, které jsou odpovědné za blaho novorozenců, včetně Americké akademie pediatrie.^[63] Světová zdravotnická organizace uvádí, že „proces porodu není dokončen, dokud se dítě bezpečně nepřevede z placentární na mléčnou výživu“. Doporučují, aby byl novorozenec umístěn do styku s kůží matky, přičemž se mají odložit jakékoli rutinní zákroky o nejméně jednu až dvě hodiny. Světová zdravotnická organizace navrhuje, že každé počáteční pozorování dítěte může být provedeno, i když dítě zůstane poblíž matky, a tvrdí, že i krátké odloučení od matky před prvním krmením dítěte může narušit proces poutání. Dále doporučuje častý kontakt pokožky s pokožkou během prvních dnů po porodu, zejména pokud byl kontakt po porodu z nějakého důvodu přerušen.^[64] Americký Národní institut pro zdraví a péči o dokonalost rovněž doporučuje odkládat postupy, jako je vážení, měření a koupání, o alespoň jednu hodinu, aby se zajistilo počáteční období kontaktu pokožkami mezi matkou a novorozencem.^[65]

Uměle vyvolávání porodu a volitelný císařský řez

V mnoha případech a s rostoucí frekvencí se porod provádí umělým vyvoláváním porodu nebo císařským řezem. Císařský řez je vyjmutí novorozence chirurgickým řezem z břiše, nikoli vaginálním porodem.^[66] Porody císařským řezem se v USA zvýšily v letech 1996 až 2006 o 50 %. V roce 2011 bylo 32,8 % narozených v USA porozeno císařským řezem.^[66] Vyvolávaný porod a volitelný císařský řez před 39 týdnem těhotenství mohou být pro novorozence škodlivé, stejně jako pro matku buď škodlivé nebo bez prospěchu. Proto mnoho směrnic doporučuje proti nelékařsky vyžadovaným porodům a volitelnému císařskému řezu před 39 týdnem.^[67] Míra vyvolávání porodu ve Spojených státech amerických v roce 2012 činila 23,3 procenta a od roku 1990 do roku 2010 se více než zdvojnásobila^[68]^[69] K vyvolání kontrakcí dělohy se běžně používá oxytocin. V roce 2011 byla zveřejněna velká recenze metod vyvolání porodu.^[70]

Pokyny Amerického kongresu porodníků a gynekologů (ACOG) doporučují úplné zhodnocení stavu matky-plodu, stavu děložního čípku a nejméně 39 dokončených týdnů (celé období) těhotenství pro optimální zdraví novorozence při zvažování volitelného vyvolávání porodu. Podle těchto pokynů mohou být znameními pro vyvolávání následující podmínky, včetně:

Předčasné odloučení placenty
Zánět vnější a vnitřní plodové blány
Ohrožení plodu jako je izoimunizace (imunitní reakce včetně vzniku protilátek proti cizím antigenům) vedoucí k hemolytickému onemocnění novorozence nebo oligohydramnionu (snížení množství plodové vody)
Zánik (úmrtí) plodu
Těhotenský vysoký tlak
Poruchy matky, jako je těhotenská cukrovka nebo chronické selhání ledvin
Preeklampsie nebo božec (eklampsie)
Předčasný odtok plodové vody
Těhotenství po termínu

Vyvolávání se také zvažuje z logistických důvodů, jako je vzdálenost od nemocnice nebo psychosociální podmínky, ale v těchto případech musí být provedeno potvrzení těhotenského stáří a vyzrálost plic plodu musí být potvrzena otestováním. ACOG také poznamenává, že kontraindikace pro vyvolávání porodu jsou stejné jako pro spontánní vaginální porod, včetně vcestné cévy, kompletní vcestné lůžko, výhřez pupečníku nebo aktivní infekce genitálního oparu.^[71]

Řízení

U porodů může pomáhat řada profesionálů včetně: porodníků, rodinných lékařů a porodních asistentek. U těhotenství s nízkým rizikem vedou všichni tři k podobným výsledkům.^[72]

Příprava

Zda se má během porodu jíst nebo pít, je oblastí probíhající debaty. Zatímco někteří tvrdí že stravování při porodů nemá žádné škodlivé účinky na výsledky,^[73] jiní mají i nadále obavy ohledně zvýšené možnosti aspirace (dávení nedávno konzumovaných potravin) v případě nouzového porodu kvůli zvýšenému uvolnění jícnu v těhotenství, tlaku dělohy na žaludek směrem vzhůru a možnosti celkové narkózy v případě nouzového císařského řezu.^[74] Cochranův přehled z roku 2013 zjistil, že s kvalitním porodnickým umrtvením nedochází ke změně škod způsobených jídlem a pitím během porodu u těch, u kterých je nepravděpodobné, že by potřebovali operaci. Dále uznávají, že nejíst neznamená, že je prázdný žaludek nebo že jeho obsah není tak kyselý. Docházejí proto k závěru, že „ženy by měly mít možnost jíst nebo pít při porodu, nebo také ne, jak si přejí.“^[75]

Dříve bývalo běžnou praxí holení oblasti kolem pochvy kvůli víře, že odstranění chloupků sníží riziko infekce, usnadní nastřižení hráze (chirurgický řez pro zvětšení poševního otvoru) a pomohlo by s operačním porodem. V současné době je méně běžné, i když v některých zemích je to stále běžný postup, ačkoliv systematický výzkum nenašel žádné důkazy, které by doporučovaly holení.^[76] Nežádoucí účinky se objevují později, včetně podráždění, zarudnutí a více povrchových škrábanců od břitvy. Další snahou o prevenci infekce bylo použití antiseptického roztoku chlorhexidinu nebo jodovaného povidonu v pochvě. Důkaz přínosu s chlorhexidinem chybí.^[77] Při provádění císařského řezu bylo zjištěno snížené riziko s jodovaným povidonem.^[78]

Aktivní řízení porodu

Přezkum aktivního managementu u nízkorizikových žen v roce 2013 zjistil, že ve srovnání s běžnou péčí nedošlo k rozdílům v používání léků na bolest, mateřských nebo novorozeneckých komplikací nebo míry asistovaných vaginálních porodů. Došlo k mírnému snížení počtu císařských řezů, nicméně aktivní řízení bylo vnímáno jako „vysoce normativní a intervenční“.^[79] Světová zdravotnická organizace uvádí: „Zatímco zvýšení porodu může být prospěšné při prevenci potermínového porodu, její nevhodné použití může způsobit škodu.“ Světová zdravotnická organizace navrhuje, aby se „zabránilo systematickému používání sady intervencí („aktivního řízení porodu“), aby se předešlo možnému zpoždění porodu, protože je vysoce normativní a může podkopat rozhodnutí žen a samostatnost během péče.“^[80]

Aktivní řízení porodu spočívá v řadě pravidel, jejichž cílem je zlepšit výsledky při prodlouženém porodu. Patří sem předporodní kurzy, včasná diagnostika porodu prováděných pokročilých porodních asistentek, protržení vaku blan, když jsou blány před nástupem porodu neporušené, výběrové použití oxytocinu pro pomalý postup (pouze u matek prvorodiček) a individuální podpora porodních asistentek a porodníků.

Vede se debata o účinnosti aktivního řízení porodu při císařských řezech.^[81]^[82] Aktivní řízení porodu bylo poprvé použito v šedesátých letech v Irské národní porodnici v irském Dublinu a stalo se proto známé jako „Dublinská praxe“.^[83]^[84]

Ovládání bolesti

Bez léků

Některé ženy se raději během porodu vyhýbají analgetickým lékům. Může být prospěšná psychologická příprava. Relaxační techniky, ponoření do vody, masáže a akupunktura mohou poskytnout úlevu od bolesti.^[85] Bylo zjištěno, že akupunktura a relaxace snižují počet potřebných císařských řezů. Bylo zjištěno, že ponoření do vody zmírňuje bolest během první fáze porodu a snižuje potřebu umrtvení a zkracuje dobu porodu, avšak bezpečnost a účinnost ponoření během tzv. porodu do vody nebyla prokázána ani spojena s výhodou pro matku nebo pro plod.^[86]

Většina žen chtějí někoho, kdo by je během porodu podpořil; jako je porodní asistentka, zdravotní sestra nebo dula; nebo laická osoba, jako je otec dítěte, rodinný příslušník nebo blízký přítel. Studie zjistily, že nepřetržitá opora během porodu a porodu snižuje potřebu léků a císařského řezu nebo operativního vaginálního porodu a vede ke zlepšení Apgar skóre u novorozenců.^[87]^[88]

Lékové

Různá opatření pro tlumení bolesti mají různé stupně úspěchu a různé vedlejší účinky na ženu a její dítě. V některých zemích Evropy lékaři běžně předepisují inhalovaný plynný oxid dusný pro tlumení bolesti, zejména jako směs 53 % oxidu dusného a 47 % kyslíku, známou jako Entonox; ve Velké Británii mohou porodní asistentky použít tento plyn bez lékařského předpisu.^[89] Používají se opioidy jako je fentanyl, ale pokud se podají příliš blízko porodu, existuje u dítěte riziko respirační deprese.

Mezi populární nástroje lékařského řízení bolesti v nemocnicích patří lokální anestetické epidurály (EDA) a spinální anestézie. Epidurální analgezie je obecně bezpečná a účinná metoda pro úlevu od bolesti při porodu, ale je spojena s delším porodem, operativnějším zásahem (zejména operační porod) a zvýšením nákladů.^[90] Nedávný přehled z Cochrane však naznačuje, že nové epidurální techniky již nemají žádný vliv na délku porodu a použití nástroje.^[91] Obecně bolesti a stresové hormony vzrůstají během porodu u žen bez epidurálu, zatímco bolest, strach a stresové hormony se snižují po podání epidurální analgezie, ale později se zvyšují.^[92] Lék podávaný epidurálně může procházet placentou a vstupovat do krevního oběhu plodu.^[93] Epidurální analgezie nemá statisticky významný dopad na riziko císařského řezu a nezdá se, že by měla okamžitý účinek na stav novorozence, jak se stanovuje pomocí Apgarova skóre.^[91]

Zvětšení

Augmentace (zvětšení) je proces stimulace dělohy ke zvýšení intenzity a trvání kontrakcí po začátku porodu. K léčbě pomalého postupu porodu (dystokie), kdy jsou kontrakce dělohy hodnoceny jako příliš slabé, se běžně používá několik metod augmentace. Oxytocin je nejčastější metoda používaná ke zvýšení rychlosti vaginálního porodu.^[94] Světová zdravotnická organizace doporučuje jeho použití buď samostatně, nebo s protržením vaku blan (roztržením amniotické membrány), ale doporučuje, aby bylo použit až poté, co bylo řádně potvrzeno, že porod nepostupuje správně, pokud má být zabráněno poškození. Nedoporučuje použití antispazmodických látek pro prevenci zpoždění porodu.^[95]

Nastřižení hráze

Během porodu může dojít natržení hráze, nejčastěji při vaginálním průchodu, ve chvíli když ven prochází hlava dítěte, zejména pokud dítě rychle klesá. Natržení může postihnout kůži hráze nebo zasahovat do svalů a análního svěrače a konečníku. I když se běžně prování řez do otevírající se pochvy, známý jako nastřižení hráze, obecně to není nutné.^[9] V případě potřeby porodní asistentka nebo porodník provede chirurgický řez v hrázi, aby se zabránilo závažnému natržení, které lze obtížně opravit. Cochraneův přehled z roku 2017 porovnával nastřižení podle potřeby (restriktivní) s rutinním nastřižením, aby se určily možné výhody a škody pro matku a dítě. Přezkum zjistil, že restriktivní zásady pro nastřižení poskytovaly řadu výhod ve srovnání s běžným nastřihováním. Ženy zažily méně závažné poranění hráze, méně zadní poranění hráze, méně šití a méně hojivých komplikací po sedmi dnech bez rozdílu výskytu bolesti, úniky moči, bolestivé soulože nebo těžkého poševní/hrázové traumata po narození.^[96]

Instrumentální porod

K usnadnění porodu lze použít porodnické kleště nebo přísavku.

Vícečetný porod

V případech, když se objeví první hlava prvního dvojčete, mohou být dvojčata často vaginálně porozena. V některých případech se dvojčata rodí na větším sále nebo na operačním sále, např. v případě komplikace:

Obě dvojčata se narodí vaginálně – k tomu může dojít jak při objevení se hlavy jako první, tak při první, která je první a druhé koncem pánevním a / nebo se pomáhá kleštěmi / přísavkou
Jedno dvojče se narodilo vaginálně a druhé císařským řezem.
Jsou-li dvojčata spojena v jakékoli části těla – nazývají se siamská dvojčata, rodí se většinou císařským řezem.

Podpora, opora

Porodnická péče ženy často vystavuje ústavním procedurám, což může mít nepříznivé účinky na vývoj porodů. Podpůrná péče během porodu může zahrnovat emoční podporu, opatření pro pohodlí a informace a obhajobu, které mohou podporovat fyzický proces porodu, jakož i pocity žen nad kontrolou a kompetencí, čímž se snižuje potřeba porodnických zásahů. Nepřetržitou podporu mohou poskytovat nemocniční personál, jako jsou zdravotní sestry nebo porodní asistentky, duly, nebo společníci podle výběru ženy ze své sociální sítě. Existuje stále více důkazů o tom, že účast otce dítěte na porodu vede k lepšímu porodu a také po porodu, pokud otec nevykazuje nadměrnou úzkost.^[97]

Nepřetržitá podpora porodu může ženám pomoci rodit spontánně, tj. bez císařského řezu, pumpy nebo kleští, s mírně kratšími porody a mít více pozitivních pocitů, pokud jde o jejich zkušenosti s porodem. Nepřetržitá podpora porodu může také omezit užívání léků proti bolesti žen během porodu a snížit riziko, že děti mají nízké skóre Agpar v páté minutě.^[98]

Sledování plodu

Externí sledování

Ke sledování plodu během porodu lze použít jednoduchý pinardův stetoskop nebo dopplerovský fetální monitor („ dopton “). Metoda externího (neinvazivního) sledování plodu (EFM) během porodu je kardiotocografie pomocí kardiotocografu, který se skládá ze dvou senzorů: Srdeční (kardio) senzor je ultrazvukový senzor, podobný Dopplerovu fetálnímu monitoru, který nepřetržitě emituje ultrazvuk a detekuje pohyb srdce plodu charakteristikou odraženého zvuku. Tlakově citlivý kontrakční měnič, nazývaný tocodynamometr (toco), má rovnou plochu, která je na kůži fixována pásem kolem břicha.^[99]Tlak potřebný ke zploštění části stěny koreluje s vnitřním tlakem, a tím poskytuje odhad kontrakce.^[100] Monitorování pomocí kardiotokografu (CTG) může být přerušované nebo nepřetržité. Světová zdravotnická organizace nedoporučuje u zdravých žen podstupujících spontánní porod nepřetržité sledování na kardiotokografu, monitorovacím přístroji nedoporučovala pro hodnocení pohody plodu.^[101] Světová zdravotnická organizace uvádí: „V zemích a prostředích, kde se nepřetržitě používá CTG k obraně před soudními spory, by si měly být všechny zúčastněné strany vědomy, že tento postup není založen na důkazech a nezlepšuje porodní výsledky.“^[102]

Interní sledování

Před použitím interního (invazivního) monitorování musí odtéct mateřská voda. Pod invazivnější monitorování patří měření míry srdeční aktivity plodu, a / nebo intrauterinního tlakového katétru (IUPC). Může také zahrnovat testování pH pokožky hlavy.

Komplikace

Dle údaje k roku 2015 došlo od roku 1990 k poklesu úmrtnosti matek o 44 procent. Podle údajů z roku 2015 však každý den 830 žen zemře na příčiny související s těhotenstvím nebo porodem a na každou ženu, která zemře, se 20 nebo 30 setká se zraněními, infekcemi nebo zdravotním postižením. Většině z těchto úmrtí a zranění lze zabránit.^[104]^[105]

Každoročně zemře na komplikace v těhotenství a při porodu více než 100 000 žen a nejméně sedm milionů má vážné zdravotní problémy a dalších 50 milionů má nepříznivé zdravotní následky po porodu, Světová zdravotnická organizace proto v roce 2008 vyzvala k posílení zdravotní péče o matku a novorozence. Na podporu zlepšování dovedností v porodní asistenci zřídila tato organizace vzdělávací program pro porodní asistentky, Akce pro bezpečné mateřství.^[15]

Rostoucí míra úmrtnosti matek ve Spojených státech amerických (USA) vyvolává obavy. V roce 1990 se umístily na 12. místě ze 14 analyzovaných zemí. Od té doby se však míra všech dalších zemí neustále zlepšuje, zatímco americká míra dramaticky stoupá. Zatímco každý další rozvinutý národ ze 14 analyzovaných v roce 1990 vykazoval úmrtnost v roce 2017 menší než 10 úmrtí na každých 100 000 živě narozených dětí, míra v USA vzrostla na 26,4. Pro srovnání ve Velká Británii je míra druhá nejvyšší s hodnotou 9,2 a Finsko je nejbezpečnější s mírou úmrtnosti 3,8 na 100 000 dětí.^[106] Kromě toho u každé z 700 až 900 amerických žen, které zemřou každý rok během těhotenství nebo při porodu, 70 zažívá významné komplikace, jako je krvácení a selhání orgánů, což představuje více než jedno procento všech narozených.^[107]

Ve srovnání s jinými vyspělými zeměmi mají Spojené státy americké také vysokou kojeneckou úmrtnost. Společnost Trust for America's Health uvádí, že k roku 2011 bylo asi u třetiny amerických narození nějaké komplikace; mnoho z nich přímo souvisí se zdravím matky, včetně zvyšené míry obezity, cukrovky 2. typu a fyzické nečinnosti. Americké centrum pro kontrolu a prevenci nemocí vedlo iniciativu ke zlepšení zdraví žen před počátkem početí ve snaze zlepšit jak úmrtnost novorozenců, tak matek.^[108]

Porod a porodní komplikace

Nepostupující porod

Druhá fáze porodu může být zpožděna nebo zdlouhavá v důsledku špatného nebo nekoordinovaného děložního působení, abnormální polohy dělohy, jako je dystokie v závěru nebo rameni, nebo kvůli kefalopelvický nepoměr (nepoměr velikosti hlavičky a pánve) (malá pánev nebo velké dítě). Prodloužený porod může mít za následek vyčerpání matky, tíseň plodu a další komplikace, včetně poporodního píštěle.^[109]

Eklampsie

Eklampsie je nástup záchvatů (křeče) u ženy s preeklampsií. Preeklampsie je porucha v těhotenství, doprovázená vysokým krevním tlakem a buď velkým množství bílkovin v moči nebo jiným špatné fungování orgánů. Na preeklampsii se běžně vyšetřuje během předporodní péče. Začátek záchvatů může být před, během nebo zřídka po porodu. Asi jedno procento žen s eklampsií umírá.

Mateřské komplikace

Porucha šestinedělí nebo poporodní porucha je komplikace, která se vyskytuje především během období šestinedělí. Poporodní období lze rozdělit do tří různých fází; počáteční nebo akutní fáze šest až 12 hodin po porodu; subakutní období po porodu, které trvá dva až šest týdnů, a opožděné období po porodu, které může trvat až šest měsíců. V subakutním období po porodu hlásí 87 % až 94 % žen alespoň jeden zdravotní problém.^[110]^[111] Dlouhodobé zdravotní problémy (přetrvávající i po opožděném období po porodu) uvádí 31 % žen.^[112]

Poporodní krvácení

Poporodní krvácení je ve světě hlavní příčinou úmrtí rodiček, zejména v rozvojových zemích. Celosvětově se vyskytuje asi 8,7 milionkrát ročně a má za následek 44 000 až 86 000 úmrtí ročně. Nejčastější příčinou krvácení po porodu je děložní atonie, neschopnost dělohy se stahovat. Po porodě placenty je děloha ponechána s velkou oblastí otevřených krevních cév, které se musí zúžit, aby nedošlo ke ztrátě krve. Zachovaná placentární tkáň a infekce mohou přispět k atonii dělohy. Pokud není rychla léčena, velká ztráta krve vede k hypovolemickému šoku, k nedostatečnému prokrvení životně důležitých orgánů a ke smrti.

Poporodní infekce

Poporodní infekce, také známé jako dětská horečka a horečka šestinedělí, jsou bakteriální infekce reprodukčního traktu po porodu nebo po potratu. Příznaky a symptomy obvykle zahrnují horečku vyšší než 38 °C, zimnici, bolesti v podbříšku a pravděpodobně zápachající poševní výtok. K infekci obvykle dochází po prvních 24 hodinách a během prvních deseti dnů po porodu. Infekce zůstává v rozvojových zemích hlavní příčinou úmrtí a nemocnosti matek. V patologické fyziologie a v léčbě poporodní horečky dítěte byla klíčová práce rakouského lékaře Ignáce Semmelweise a jeho práce zachránila mnoho životů.

Psychologické komplikace

Porod může být intenzivní událostí a navenek se mohou projevit silné emoce, ať pozitivní nebo negativní. Abnormální a přetrvávající strach z porodu se nazývá tokofobie (strach z porodu). Rozšíření strachu z porodu na celém světě se pohybuje mezi 4–25 %, přičemž 3–7 % těhotných žen má klinický strach z porodu.^[113]^[114]

Většina nových matek může po porodu pociťovat mírné pocity neštěstí a starostí. Kojenci vyžadují hodně péče, takže je normální, že matky se této péče strachují nebo jsou z unavené. Pocity, často nazývané „poporodní blues“ (poporodní splín), postihují až 80 procent matek. Bývají poněkud mírné, trvají týden až dva a obvykle sami vymizí.^[115]

Poporodní deprese se liší od „poporodního blues“. Při poporodní depresi mohou být pocity smutku a úzkosti extrémní a mohou narušovat schopnost ženy pečovat o sebe nebo o svou rodinu. Poporodní deprese vzhledem k závažnosti příznaků vyžaduje obvykle léčbu. Stav, který se vyskytuje téměř u 15 procent rodiček, může začít krátce před porodem nebo kdykoli po porodu, ale obvykle začíná mezi týdnem a měsícem po porodu.^[115]

Posttraumatická stresová porucha po porodu je psychologická porucha, která se může vyvinout u žen, které nedávno porodily.^[116]^[117]^[118] K příčinám patří například nouzový císařský řez, předčasný porod, nedostatečná péče během porodu, nedostatečná sociální podpora po porodu a další. Příklady symptomů jsou dotěrné myšlenky, noční můry a zpětné myšlenky, stejně jako symptomy vyhýbání se zátěži (včetně ztráty paměti na celou událost nebo její části), problémy s rozvojem vazby matka-dítě a další podobné těm, které se běžně vyskytují při posttraumatické stresové poruše (PTSP). Mnoho žen, které zažívají příznaky PTSP po porodu, je diagnostikováno s poruchami poporodní deprese nebo s poruchami přizpůsobení. Tyto diagnózy mohou vést k nedostatečné léčbě.^[119]

Poporodní psychóza je vzácná psychiatrická nouzová situace, při které se objevují příznaky vysoké nálady a urychlení myšlenek (mánie), deprese, vážná pomatení, ztráta inhibice, paranoia, halucinace a bludy, které začínají náhle v prvních dvou týdnech po porodu. Příznaky se liší a mohou se rychle změnit.^[120] Obvykle vyžaduje hospitalizaci. Nejzávažnější příznaky trvají od dvou do dvanácti týdnů a zotavení trvá šest měsíců až jeden rok.^[120]

Komplikace u plodu

Pět příčin tvoří asi 80 procent novorozeneckých úmrtí. Patří mezi ně předčasný porod a nízká porodní hmotnost, infekce, nedostatek kyslíku při narození a trauma během porodu.^[17]

Předčasný porod

Předčasný porod je narození dítěte v těhotenském stáří (gestačním věku) do 37 týdnů. Odhaduje se, že jedno z 10 dětí se narodilo předčasně. Předčasný porod je hlavní příčinou úmrtí dětí mladších pěti let, ačkoli mnoho z nich přežívá s postižením, včetně poruch učení a problémů zraku a sluchu. Příčiny předčasného narození mohou být neznámé nebo mohou souviset s některými chronickými chorobami, jako je cukrovka, infekce a jiné známé příčiny. Světová zdravotnická organizace vypracovala instrukce s doporučeními ke zlepšení šance na přežití a zlepšení zdravotních výsledků u předčasně narozených dětí.^[121]

Novorozenecká infekce

Novorozenci jsou v prvním měsíci života náchylní k infekci. Baktérie S. agalactiae (streptokok skupiny B) je nejčastěji příčinou těchto občas smrtelných infekcí. Dítě se infekcí nakazí od matky během porodu. V roce 2014 se odhadovalo, že přibližně u 1 z 2000 novorozenců se v prvním týdnu života vyskytly tyto bakteriální infekce streptokoka skupiny B, obvykle se projevily jako onemocnění dýchacích cest, obecná sepse nebo meningitida.^[123]

Neléčené pohlavně přenosné infekce (PPI) jsou spojeny s vrozenými vadami a infekcemi novorozenců, zejména v oblastech, kde je míra infekce vysoká. Většina PPI nemá žádné příznaky nebo pouze mírné příznaky, které nemusí být rozpoznány. Míra úmrtnosti způsobená některými infekcemi může být vysoká, například celková porodní úmrtnost spojená s neléčenou příjicí je 30 procent.^[124]

Dušení při porodu

Dušení při porodu (porodní asfyxie) jsou zdravotní potíže, které jsou důsledkem nedostatku kyslíku u novorozence, který během porodu trvá tak dlouho, aby způsobil fyzickou újmu, obvykle mozku. Poškození vlivem nedostatek kyslíku se může vyskytnout většiny orgánů novorozence (srdce, plíce, játra, střeva, ledviny), ale poškození mozku vzbuzuje největší obavy a je u něj asi nejmenší pravděpodobnost, že se rychle nebo úplně vyléčí.^[125]

Mechanické poškození plodu

Mezi rizikové faktory poranění plodu patří porod velkého plodu (velké dítě), obezita matky, potřeba operačního porodu a nezkušený ošetřovatel. Specifické situace, které mohou přispět k poranění, zahrnují porody koncem pánevním a dystokii ramen. Většina poranění plodu se vyléčí bez dlouhodobého poškození, ale porodní obrna brachiálního plexu může vést k Erbově obrně nebo Klumpkeho paralýze.^[126]

Dějiny

Proces porodu v západní společnosti se v průběhu let výrazně vyvíjel.

Role mužů

Historicky byly ženy během porodu a porodu navštěvovány a podporovány jinými ženami. Školení porodních asistentek v evropských městech začala ve 15. století letech, ale venkovským ženám obvykle pomáhala rodina nebo přátelé.^[127] Nebyla to však jen dámská společenská pouta, jak někteří historici vylíčili – atmosféru často naplňoval strach a bolest, protože smrt při porodu byla běžnou událostí.^[128] Ve Spojených státech amerických nebýval manžel v porodní místnosti do 50. let 20. století. Nezáleželo na tom, zda se jednalo o domácí porody; manžel čekal dole nebo v jiné místnosti v domě.^[129] Pokud to bylo v nemocnici, manžel byl v čekárně.^[130] Otcové byli v místnosti povoleni, pouze pokud byl život matky nebo dítěte vážně ohrožen. V roce 1522 byl německý lékař odsouzen k smrti za to, že se propašoval do porodní místnosti převlečen za ženu.^[127]

Je ironií, že většina průvodců týkajících se těhotenství a porodu byla napsána muži, kteří se nikdy nezúčastnili porodu. Řecký lékař Soranus z Efezu napsal ve druhém století našeho letopočtu knihu o porodnictví a gynekologii, na kterou se odkazovalo dalších tisíc let. Kniha obsahovala bezbřehé množství domácích léků na těhotenství a porod, které by mnohé moderní ženy a zdravotníci považovali za odporné.^[127]

Nemocnice

Historicky většina žen porodila doma bez nutnosti okamžité lékařské péče. V prvních dnech hospitalizace při porodu bylo v Paříži mateřské oddělení 17. století neuvěřitelně přetíženo, přičemž až pět těhotných žen sdílelo jedno lůžko. V této nemocnici zemřela během porodu jedna z pěti žen.^[127] Na počátku průmyslové revoluce se porod doma ztížil kvůli přetíženým obytným prostorům a špinavým životním podmínkám. To přivedlo městskou a nižší třídu do nově dostupných nemocnic, zatímco bohaté a střední třídy pokračovaly v porodech doma.^[131] V důsledku toho měly bohatší ženy nižší úmrtnost matek než u nižší sociální třídy.^[132] Během 20. století rostla dostupnost nemocnic, a více žen začalo rodit v nemocnicích.^[133] Ve Spojených státech amerických porodilo v roce 1900 v nemocnicích 5 % žen. Do roku 1930 porodilo 50 % všech žen a 75% žen z měst v nemocnicích.^[127] Do roku 1960 se tento počet zvýšil na 96 %.^[128] Do 70. let 20. století klesla míra porodnosti doma na přibližně 1 %.^[134] Ve Spojených státech amerických byly střední třídy zvláště vnímavé k medializaci porodu, které slibovalo bezpečnější a méně bolestivý porod.^[133]

Díky přesunu porodů z domova do nemocnic se přesunula role “průvodce„ z porodních asistentek na lékaře. Lékaři mužského pohlaví začali nahrazovat porodní asistentky v Evropě a ve Spojených státech v 18. století. Nárůst statusu a popularita této nové pozice byla doprovázena poklesem stavu porodních asistentek. Do 19. století byly zámožnými rodinami primárně lékaři, kteří pomáhali s porodem, a ženské porodní asistentky byly považovány za zdroj pro ženy, které si nemohly dovolit lepší péči. To zcela vyloučilo ženy z asistence při porodu, protože v té době se mohly stát lékaři jen muži. Kromě toho se privatizoval proces porodu, protože členové rodiny a přátelé byli často vykázáni z porodního sálu.

Odpor proti změně šel jednak od progresivních feministek a jednak od náboženských konzervativců. Feministky se obávaly jistoty zaměstnání pro roli, kterou tradičně zastávaly ženy. Konzervativci argumentovali, že je nemorální, aby žena byla takto obnažena před muži. Z tohoto důvodu mnoho porodníků provádělo porod v temných místnostech nebo s pacientkami zcela zakrytými rouškou. Jak říká jeden autor, „od 20. let 20. století byli lékaři nezpochybněnými porodními asistentkami.“^[128]

Léky

Použití léků proti bolesti při porodu je po staletí kontroverzní otázkou. V roce 1591 byla upálena na hranici skotská žena, která žádala o úlevu od bolesti při porodu dvojčat. Léky se staly přijatelnější v roce 1852, kdy britská královna Viktorie použila chloroform jako úlevu od bolesti během porodu. Použití morfinu a skopolaminu známého jako „šerospánek “, bylo poprvé použito v Německu a popularizováno německými lékaři Bernardem Kronigem a Karlem Gaussem. Tato směs sice nabídla menší úlevu od bolesti, ale většinou umožnila ženám úplně zapomenout na celý proces porodu. Při užití šerospánku byly matky často poslepu a zdrženlivé, ačkoliv zažívaly obrovskou bolest při porodu. Směs přinesla vážnými vedlejšími účinky, jako jsou snížené stahy dělohy a změněný duševní stav. Navíc u dětí porozených s použitím léků při porodu se často objevilo dočasné přerušení dýchání. Feministické hnutí ve Spojených státech amerických otevřeně a aktivně podporovalo používání šerospánku, který byl v zemi zaveden v roce 1914. Někteří lékaři, z nichž mnozí používali minulých padesát let léky proti bolesti, včetně opia, kokainu a chininu, přijali nový lék. Jiní právem váhali.^[127]

Kleště

Na konci 16. století vyvinula Chamberlenova rodina porodnické kleště pro bezpečný porod dětí v ohrožených pozicích. Tento návrh uchovávali po dvě stě let jako rodinné tajemství. Před vynálezem kleští se děti uvízlé v porodním kanálu téměř vždy potýkaly s bezprostřední smrtí – život matky byl obvykle ušetřen na úkor dítěte. Po mnoha generacích se Chamberlenovi potomci rozhodli uveřejnit tuto konstrukci. Do 19. století porodní asistentky a lékaři začali používat kleště, i když zpočátku silně váhali. V roce 1908 veřejně doporučil absolovent gynekologie na Harvardově univerzitě Franklin S. Newell, aby se kleště byly použity pro ženy vyšší třídy, které považoval za příliš fyzicky a citově slabé, aby přirozeně porodily dítě.^[127] Použití nástrojů a léků bylo vysoce doporučeno při všech porodech americkým lékařem Josephem Bolivarem DeLeeem ve 20. letech 20. století. Z lékařské komunity přišel velký odpor, někteří tvrdili, že DeLeeova rada používat kleště, když to není lékařsky nutné, vedla k „mnoha zbytečným úmrtím“.^[132]

Císařský řez

Zatímco kleště prošly obdobím vysoké popularity, dnes se používají pouze v přibližně 10 procentech porodů. Císařský řez se stal populárním řešením pro problematické porody. V roce 2005 se třetina dětí narodila císařským řezem. Historicky bylo chirurgické porodnictví posledním možností, jak vyjmout dítě ze zesnulé nebo umírající matky. Existuje mnoho protichůdných příběhů o prvním úspěšném císařském řezu, při kterém přežily jak matka, tak dítě. Je však známo, že se o tento postup lidé snažili stovky let, než byl přijat na začátku dvacátého století.^[127]

V některých západních společnostech se císařský řez stal běžným, protože vaginální porody jsou některými vnímána jako obtížnější a bolestivější.^[135] Někteří je však také považují za stigmatizovanou nebo za nežádoucí alternativu k „přirozenému“ porodu, porodu bez asistence a jiným nechirurgickým nebo méně intervenčním přístupům k porodu.^[136] Například amišská společnost má tendenci klást důraz na sílu ženských těl, takže jejich přirozený narození doma je vnímáno jako méně skličující. Většina žen v amišských společnostech považuje bolest a vypětí sil při porodu za uspokojivou.^[135]

Přirozený porod

Opětovný výskyt „přirozeného porodu“ započal v Evropě a někteří v USA ho přijali již koncem čtyřicátých let 20. století. Raní podporovatelé se domnívali, že drogy použité během porodu zasahují do „šťastného porodu“ a mohly by negativně ovlivnit „emoční pohodu“ novorozence. Do sedmdesátých let 20. století byl požadavek na přirozený porod rozšířen celonárodně, ve spojení s druhou vlnou feministického hnutí.^[127] I když je v Americe stále nejčastějším porodem americké ženy porodnice, příznivci přirozeného porodu stále široce existují, zejména ve Velké Británii, kde v posledních letech získávala popularitu porodní asistentka při domácích porodech.^[134]

Mateřská úmrtnost

Před rokem 1915 se v USA nezaznamenávaly statistiky porodu, ale dalších letech mělo USA ve srovnání s ostatními vyspělými zeměmi historicky nízkou úmrtnost matek. Spolehlivější údaje o úmrtnosti matek pocházejí z Velké Británie od roku 1880. Výsledky byly pro matky při porodu zvláště špatné před rokem 1930 kvůli vysoké míře horečky omladnic.^[132] Dokud nebyla v polovině 19. století přijata mikrobiální teorie, předpokládalo se, že horečka omladnic byla způsobena různými zdroji, včetně úniku mateřského mléka do těla a úzkosti, spíše než patogeny přenášenými špinavými rukama a nástroji lékařů. Tato mylná představa byla pravděpodobně zodpovědná za vysoké rozšíření této horečky.^[127] Domácí porody, u kterých pomáhaly vyškolené porodní asistentky, vedly k nejlepším výsledkům mezi lety 1880 a 1930 v USA a Evropě, zatímco nejhorší porody byly v nemocnicích s podporou lékaře. Změnu v trendu úmrtnosti matek lze přičíst rozšíření používání sulfonamidů spolu s vývojem lékařské technologie, rozsáhlejším lékařským výcvikem a menším lékařským zásahem do normálních porodů.^[132]

Společnost a kultura

Náklady

Podle analýzy z roku 2013 provedené společností Truven Healthcare Analytics na objednávku deníkem New York Times se náklady na porod v jednotlivých zemích výrazně liší. Ve Spojených státech amerických byla průměrná částka skutečně placená pojišťovnami nebo jinými plátci v roce 2012 v průměru 9 775 amerických dolarů za nekomplikovanou konvenční porod a 15 041 dolarů za císařský řez.^[137] Souhrnné poplatky za zdravotnická zařízení za čtyři miliony ročních narození ve Spojených státech byly odhadnuty na více než 50 miliard dolarů. Součet nákladů na předporodní péči, porod a novorozenou péči dosáhl 30 000 amerických dolarů za vaginální porod a 50 000 USD za císařský řez.

Ve Spojených státech amerických mají porodní pobyty v nemocnicích jedny z nejnižších využití jednotek intenzivní péče (JIP). Vaginální porod s komplikovanými diagnózami a bez nich a císařský řez s a bez komorbidit nebo velkých komorbidit představují čtyři z 15 typů pobytů v nemocnicích s nízkou mírou využití JIPek (kde na JIP bylo přijato méně než 20 % pobytů). Během pobytů na JIP bylo přibližně 20% nákladů připisováno JIP.^[138]

Studie z roku 2013 zjistila, že náklady na porod se v Kalifornii liší podle nákladů na vybavení od 3 296 do 37 227 amerických dolarů za vaginální porod a od 8 312 do 70 908 dolarů za císařský řez.^[139]

Počínaje rokem 2014 začal Národní institut pro zdraví a péči o zdraví ve Velké Británii doporučovat, aby mnoho žen rodilo doma v péči porodních asistentek než porodníkem, přičemž citovalo nižší náklady a lepší zdravotní výsledky.ref>National Collaborating Centre for Women's and Children's Health. Intrapartum Care: Care of Healthy Women and Their Babies During Childbirth. London: RCOG, 2007. Dostupné online. PMID 21250397. Šablona:Pn</ref> Střední náklady spojené s domácím narozením byly odhadnuty na asi 1 500 dolarů oproti asi 2 500 dolarů v nemocnici.^[140]

Umístění

Porody se ve vyspělých zemích rutině dělají v nemocnicích. Do 20. století a v některých zemích dodnes, jako je Nizozemsko, se častěji prováděly doma.^[141]

Ve venkovských a odlehlých komunitách v mnoha zemích nemusí být hospitalizovaný porod snadno dostupný nebo nejlepší volbou. Převoz matek je převládající metodou řízení rizik pro pomoc matkám v těchto komunitách.^[142] Převoz matek je proces přemístění těhotných žen ve vzdálených komunitách, aby porodily své děti v nedalekém městském nemocničním zařízení. Tato praxe je běžná v domorodých komunitách Inuitů a severních Manitobanů v Kanadě a v australských domorodých komunitách. Výzkum se zabýval negativními dopady převozu matek z důvodu nedostatečné sociální podpory poskytované těmto ženám. Mezi tyto negativní účinky patří zvýšení mateřských komplikací novorozenců a poporodní deprese a snížení míry kojení.^[142]

Přesné místo, kde došlo k porodu, je důležitým faktorem při určování státní příslušnosti, zejména pro porody na palubách lodí a letadel.

Zařízení

Níže jsou uvedena zařízení, která jsou určena zejména k umístění žen během porodu:

Porodní sál, také nazývané porodnické oddělení je obecně oddělení nemocnice, které se zaměřuje na poskytování zdravotní péče ženám a jejich dětem během porodu. Obecně je úzce spjat s jednotkou intenzivní péče pro novorozence v nemocnici a nebo s jednotkou porodnické chirurgie, pokud existuje. Porodnice nebo mateřská jednotka mohou zahrnovat zařízení jak pro porod, tak pro poporodní odpočinek a pozorování matek v normálních i komplikovaných případech.
Porodnice je nemocnice, která se specializuje na péči o ženy během těhotenství a při porodu a poskytuje péči o novorozence.
Porodní centrum (centrum porodní asistence, porodní dům) obvykle představuje simulované domácí prostředí. Porodní centra mohou být umístěna v nemocničním areálu nebo jsou „samostatně stojící“ (tj. nejsou spojena s nemocnicí).
Kromě toho je možné podstoupit domácí porod, obvykle s pomocí porodní asistentky. Některé ženy se však rozhodnou porodit doma, aniž by byli přítomni odborníci, porod se nazývá porod bez pomoci.

Přidružená povolání

Model pánve používaný na začátku 19. století k výuce technických postupů pro úspěšný porod. Muzeum historie medicíny, Porto Alegre, Brazílie

Různé druhy porodních asistentek mohou poskytovat podporu a péči během těhotenství a porodu, ačkoli existují významné rozdíly v různých kategoriích na základě odborného výcviku a dovedností, předpisů pro praxi a povahy poskytované péče. Mnoho z těchto povolání je vysoce profesionalizováno, ale jiné role existují na méně formálním základě.

„Porodní pedagogové“ jsou instruktory, jejichž cílem je vzdělávat těhotné ženy a jejich partnery o povaze těhotenství, příznacích porodu, technikách porodu, kojení a péči o novorozence. Školení pro tuto roli lze nalézt v nemocničním prostředí nebo prostřednictvím nezávislých certifikačních organizací. Každá organizace učí svůj vlastní kurikulum a každá zdůrazňuje různé techniky.

Duly jsou asistentky, které podporují matky během těhotenství, porodu, narození a po porodu. Nejedná se o zdravotníky; spíše poskytují ženám emocionální podporu a nelékařské úlevy od bolesti během porodu. Stejně jako pedagogové porodů a další nelicencovaní asistenční pracovníci, certifikace, aby se staly dulou, není povinná, takže se kdokoli může nazývat dulou nebo vychovatelem porodu.

Chůvy jsou jednotlivci, kteří jsou zaměstnáni, aby poskytovali pomoc a zůstali s matkami po porodu. Většinou se jedná o zkušené matky, které absolvovaly kurzy o péči o matky a novorozence.^[143]

Porodní asistentky jsou autonomní odbornice, které poskytují základní a pohotovostní zdravotní péči před těhotenstvím, během těhotenství a po porodu, obecně ženám s nízkým rizikem těhotenství. Porodní asistentky jsou vyškoleny, aby pomáhaly při porodu a při narození, a to buď prostřednictvím vzdělávacích programů s přímým vstupem nebo pro zdravotní sestry. Jurisdikce, kde je porodní asistentka regulovaným povoláním, budou obvykle mít registrační a disciplinární orgán pro kontrolu kvality, jako je například Americká certifikační rada porodních asistentek ve Spojených státech^[144] College of Midwives of British Columbia (CMBC) v Kanadě^[145]^[146] nebo Rada pro ošetřovatelství a porodní asistenci (NMC) ve Velké Británii.^[147]^[148]

V minulosti hrála porodní asistentka ve většině domorodých společností klíčovou roli při porodu. Ačkoli se západní civilizace pokusily asimilovat své porodní technologie do řady domorodých společností, jako na filipínských Želvích ostrovech, a zbavit se porodních asistentek, Národní domorodá rada porodních asistentek přinesla zpět kulturní myšlenky a porodní asistenci, které byly kdysi spojeny s domorodým porodem.^[135]

V jurisdikcích, kde porodní asistentka není regulovaným povoláním, mohou tradiční nebo laické porodní asistentky pomáhat ženám při porodu, i když obvykle nemají formální zdravotní výchovu a vzdělávání.

Lékaři, kteří praktikují porodnictví, zahrnují kategorie specializovaných porodníků, rodinné lékaře a všeobecné lékaře, jejichž výcvik, dovednosti a praktiky zahrnují porodnictví a v některých kontextech všeobecnou chirurgii. Tito lékaři a chirurgové různě poskytují péči napříč celým spektrem normálních a abnormálních porodů a patologických podmínek porodu. Specializovaní porodníci jsou kvalifikovaní chirurgové, takže mohou provádět chirurgické zákroky týkající se porodu. Někteří rodinní lékaři nebo praktičtí lékaři také provádějí porodnické operace. Porodnické postupy zahrnují císařské řezy, nástřih hráze a asistované porody. Kategoričtí specialisté v oboru porodnictví jsou obvykle duálně školeni v oboru porodnictví a gynekologie a mohou poskytovat další lékařskou a chirurgickou gynekologickou péči a mohou do svých praktik začlenit obecnější prvky péče o ženy. Specialisté na mateřské lékařství a lékařství plodu jsou porodníci/gynekologové, specializovaní na správu a léčbu vysoce rizikového těhotenství a porodu.

Anesteziologové jsou lékaři, kteří se specializují na úlevu od bolesti a užívání léků k usnadnění chirurgického zákroku a jiných bolestivých postupů. Mohou přispívat k péči o ženu při porodu prováděním epidurální anestezie nebo poskytováním anestezie (často spinální anestézie) pro císařský řez nebo porod kleštěmi.

Porodnické sestry pomáhají porodním asistentkám, lékařům, ženám a dětem před, během a po porodu v nemocničním systému. Porodnické sestry mají různé certifikace a obvykle absolvují další porodnický výcvik kromě standardního ošetřovatelského výcviku.

Zdravotníci jsou poskytovatelé zdravotní péče, kteří jsou schopni poskytovat pohotovostní péči matce i kojenci během a po porodu pomocí široké škály léků a nástrojů v sanitce. Jsou schopni porodit děti, ale mohou udělat jen velmi málo pro novorozence, kteří se „zaseknou“ a nemohou být porozeni vaginálně.

Laktační poradci radí matce a novorozencům úspěšně kojit. Porodce je přijde navštívit doma, obvykle do 24 hodin po propuštění, a zkontroluje hojení matek a vývoj kojenců.

Nezápadní komunity

Kulturní hodnoty, předpoklady a praktiky těhotenství a porodu se v různých kulturách liší. Například některé ženy u Mayů, které pracují v zemědělských oblastech některých venkovských komunit, budou obvykle nadále pracovat v podobné funkci, jakou by normálně prováděly během těhotenství, v některých případech až do začátku porodu.^[149]

Pohodlí a blízkost k rozšířeným rodinným a sociálním systémům podpory může být prioritou při porodu mnoha komunit v rozvojových zemích, jako jsou Chillihuani v Peru nebo mayské město San Pedro La Laguna.^[149]^[150] Porod doma mohou ženám v těchto kulturách pomoci cítit se pohodlněji, protože jsou ve svém vlastním domě a jejich rodiny kolem nich pomáhají různými způsoby.^[149] Tradičně je v těchto kulturách vzácné, že by si matka při porodu lehla, místo toho, když se se rozhodla porodit, klečela nebo chodila před porodem a během něj.^[150]^[149]

Některé komunity se při své porodní praxi silně spoléhají na náboženství. Má se za to, že pokud budou provedeny určité činy, umožní to dítěti zdravější a šťastnější budoucnost. Jedním z příkladů je víra u Chillihuanů, že pokud se k řezání pupeční šňůry použije nůž nebo nůžky, způsobí to, že dítě bude procházet šaty velmi rychle. Aby se tomu zabránilo, používá se k řezání pupeční šňůry zubatá keramická dlaždice.^[150] V mayských společnostech jsou matce během těhotenství a porodu předkládány slavnostní dary, aby jí pomohly na začátku života dítěte.^[149]

Sběr kmenových buněk

V současné době je možné při porodu shromažďovat dva typy kmenových buněk: amniotické kmenové buňky a kmenové buňky pupečníkové krve. Jsou studovány jako možné zdroje léčby řady stavů.^[151]

Jiné aspekty

V mnoha zemích se věk počítá od data narození a někdy se narozeniny oslavují každoročně. Východoasijské počítání věku začíná u novorozenců na „1“, a zvyšuje se každý lunární Nový rok.

Některé kultury považují placentu za zvláštní součást porodu, protože to byla podpora života dítěte po mnoho měsíců. Placentu může sníst rodina novorozence: slavnostně, pro výživu nebo jinak.^[152] (Některé zvířecí matky pojídají placentu jejich novorozence; to se nazývá placentofágie.) V poslední době je k dispozici kategorie porodních odborníků, kteří zpracují placentu pro konzumaci matkami po porodu.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Childbirth na anglické Wikipedii.

↑ MARTIN, Elizabeth. Concise Colour Medical l.p.Dictionary. [s.l.]: Oxford University Press, 2015. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-09-11. ISBN 978-0-19-968799-2. S. 375. (anglicky)
↑ The World Factbook [online]. July 11, 2016 [cit. 2016-07-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 16 November 2016. (anglicky)
↑ Preterm birth Fact sheet N°363 [online]. November 2015 [cit. 2016-07-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 7 March 2015. (anglicky)
↑ BUCK, Germaine M.; PLATT, Robert W. Reproductive and perinatal epidemiology. Oxford: Oxford University Press, 2011. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-09-11. ISBN 978-0-19-985774-6. S. 163.
↑ CO-OPERATION, Organisation for Economic; DEVELOPMENT. Doing better for children. Paris: OECD, 2009. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-09-11. ISBN 978-92-64-05934-4. S. 105.
↑ FOSSARD, Esta de; BAILEY, Michael. Communication for Behavior Change: Volume lll: Using Entertainment–Education for Distance Education. [s.l.]: SAGE Publications India, 2016. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 11 September 2017. ISBN 978-93-5150-758-1.
↑ Vaginal childbirth and pelvic floor disorders. Women's Health. May 2013, roč. 9, čís. 3, s. 265–77; quiz 276–77. DOI 10.2217/whe.13.17. PMID 23638782. (anglicky)
↑ ^a ^b Birth [online]. Columbia University Press, 2016 [cit. 2016-07-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-03-06. (anglicky)
↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h Pregnancy Labor and Birth [online]. September 27, 2010 [cit. 2016-07-31]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 28 July 2016. (anglicky)
↑ Effect of timing of umbilical cord clamping of term infants on maternal and neonatal outcomes. The Cochrane Database of Systematic Reviews. July 2013, roč. 7, čís. 7, s. CD004074. DOI 10.1002/14651858.CD004074.pub3. PMID 23843134. (anglicky)
↑ Planned caesarean section for term breech delivery. The Cochrane Database of Systematic Reviews. July 2015, čís. 7, s. CD000166. DOI 10.1002/14651858.CD000166.pub2. PMID 26196961. (anglicky)
↑ Childbirth and beyond. womenshealth.gov. 2016-12-13. Dostupné online [cit. 2018-11-20]. (anglicky)
↑ Childbirth: Labour, Delivery and Immediate Postpartum Care. [s.l.]: World Health Organization, 2015. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 11 September 2017. ISBN 978-92-4-154935-6. S. Chapter D. (anglicky)
↑ Relationship Between Cesarean Delivery Rate and Maternal and Neonatal Mortality. JAMA. December 2015, roč. 314, čís. 21, s. 2263–70. DOI 10.1001/jama.2015.15553. PMID 26624825. (anglicky)
↑ ^a ^b Education material for teachers of midwifery : midwifery education modules. Geneva [Switzerland]: World Health Organisation, 2008. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-02-21. ISBN 978-92-4-154666-9. S. 3.
↑ MARTIN, Richard J.; FANAROFF, Avroy A.; WALSH, Michele C. Fanaroff and Martin's Neonatal-Perinatal Medicine: Diseases of the Fetus and Infant. [s.l.]: Elsevier Health Sciences, 2014-08-20. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-09-11. ISBN 978-0-323-29537-6. S. 116. (anglicky)
↑ ^a ^b World Health Organization. Newborns: reducing mortality [online]. World Health Organization [cit. 2017-02-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 3 April 2017. (anglicky)
↑ Cultural aspects of pain in childbearing women. Journal of Obstetric, Gynecologic, and Neonatal Nursing. January 1996, roč. 25, čís. 1, s. 67–72. DOI 10.1111/j.1552-6909.1996.tb02515.x. PMID 8627405. (anglicky)
↑ The pain of childbirth: perceptions of culturally diverse women. Pain Management Nursing. December 2003, roč. 4, čís. 4, s. 145–54. DOI 10.1016/S1524-9042(03)00028-6. PMID 14663792. (anglicky)
↑ Pain and women's satisfaction with the experience of childbirth: a systematic review. American Journal of Obstetrics and Gynecology. May 2002, roč. 186, čís. 5 Suppl Nature, s. S160-72. DOI 10.1016/S0002-9378(02)70189-0. PMID 12011880. (anglicky)
↑ Harms, Rogert W. Does back labor really happen? Archivováno 4. 2. 2016 na Wayback Machine., mayoclinic.com, Retrieved 8 September 2014
↑ Selective serotonin reuptake inhibitors and their effects on relationship satisfaction. The Family Journal. 2007, roč. 15, čís. 4, s. 392–397. DOI 10.1177/1066480707305470. (anglicky)
↑ Oxytocin [online]. July 12, 2010 [cit. 2013-08-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne August 29, 2014. (anglicky)
↑ Postpartum depression in women receiving public assistance: pilot study of an interpersonal-therapy-oriented group intervention. The American Journal of Psychiatry. April 2001, roč. 158, čís. 4, s. 638–40. DOI 10.1176/appi.ajp.158.4.638. PMID 11282702. (anglicky)
↑ [Detection, prevention and treatment of postpartum depression: a controlled study of 859 patients]. L'Encephale. 2002, roč. 28, čís. 1, s. 65–70. PMID 11963345. (anglicky)
↑ Maternal & Child Health Nursing: Care of the Childbearing & Childrearing Family. Hagerstown, Maryland: Lippincott Williams & Wilkins, 2010. ISBN 978-1-58255-999-5. Kapitola Chapter 15: Nursing Care of a Family During Labor and Birth, s. 350.
↑ Types of Forceps Used in Delivery [online]. Healthline Networks, March 15, 2012 [cit. 2013-08-10]. Dostupné online. (anglicky)
↑ GOLDBERG, Aaron E. Cervical Ripening. emedicine.medscape.com. 2018-03-02. Dostupné online [cit. May 10, 2018]. (anglicky)
↑ Nifedipine versus ritodrine for suppression of preterm labour. British Journal of Obstetrics and Gynaecology. December 1993, roč. 100, čís. 12, s. 1090–94. DOI 10.1111/j.1471-0528.1993.tb15171.x. PMID 8297841. (anglicky)
↑ Fetal distress increases interleukin-6 and interleukin-8 and decreases tumour necrosis factor-alpha cord blood levels in noninfected full-term neonates. BJOG. March 2000, roč. 107, čís. 3, s. 420–5. DOI 10.1111/j.1471-0528.2000.tb13241.x. PMID 10740342. (anglicky)
↑ In vivo controlled release of PGE2 from a vaginal insert (0.8 mm, 10 mg) during induction of labour. BJOG. February 2001, roč. 108, čís. 2, s. 169–78. DOI 10.1111/j.1471-0528.2001.00039.x. PMID 11236117. (anglicky)
↑ A randomised evaluation of two techniques of management of the third stage of labour in women at low risk of postpartum haemorrhage. BJOG. March 2000, roč. 107, čís. 3, s. 396–400. DOI 10.1111/j.1471-0528.2000.tb13236.x. PMID 10740337. (anglicky)
↑ The effects of acupuncture during labour on nulliparous women: a randomised controlled trial. The Australian & New Zealand Journal of Obstetrics & Gynaecology. February 2007, roč. 47, čís. 1, s. 26–30. DOI 10.1111/j.1479-828X.2006.00674.x. PMID 17261096. (anglicky)
↑ ^a ^b ^c ^d Labor and delivery, postpartum care [online]. [cit. 2018-05-07]. Dostupné online. (anglicky)
↑ NOVAK, Sara. The Most Popular Time for Babies to Be Born [online]. Dostupné online. (anglicky)
↑ Melatonin and stable circadian rhythms optimize maternal, placental and fetal physiology. Human Reproduction Update. 2013, roč. 20, čís. 2, s. 293–307. DOI 10.1093/humupd/dmt054. PMID 24132226. (anglicky)
↑ Latent phase of labor [online]. Wolters Kluwer, July 1, 2013. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne March 3, 2016. (anglicky)
↑ The BabyCenter Essential Guide to Pregnancy and Birth: Expert Advice and Real-World Wisdom from the Top Pregnancy and Parenting Resource. Emmaus, Pennsylvania: Rodale Books, 2005. Dostupné online. ISBN 978-1-59486-211-3. S. 294–295.
↑ Mayo clinic staff. Cervical effacement and dilation [online]. Mayo Clinic [cit. 2017-01-31]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 4 December 2016. (anglicky)
↑ WHO recommendations Intrapartum care for a positive childbirth experience (Recommendation 5) [online]. [cit. 2018-05-06]. Dostupné online. (anglicky)
↑ Obstetric Data Definitions Issues and Rationale for Change Archivováno 6. 11. 2013 na Wayback Machine., 2012 by ACOG.
↑ Primary cesarean delivery in the United States. Obstetrics and Gynecology. July 2013, roč. 122, čís. 1, s. 33–40. DOI 10.1097/AOG.0b013e3182952242. PMID 23743454. (anglicky)
↑ WHO recommendations Intrapartum care for a positive childbirth experience (item #3.2.2.) [online]. [cit. 2018-05-06]. Dostupné online. (anglicky)
↑ Reassessing the labor curve in nulliparous women. American Journal of Obstetrics and Gynecology. October 2002, roč. 187, čís. 4, s. 824–28. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-01-18. DOI 10.1067/mob.2002.127142. PMID 12388957. (anglicky)
↑ Abnormal Labour [online]. [cit. 2018-05-14]. Dostupné online. (anglicky)
↑ WHO recommendations Intrapartum care for a positive childbirth experience (item #33) [online]. [cit. 2018-05-06]. Dostupné online. (anglicky)
↑ Second-stage labor duration in nulliparous women: relationship to maternal and perinatal outcomes. American Journal of Obstetrics and Gynecology. October 2009, roč. 201, čís. 4, s. 357.e1–7. DOI 10.1016/j.ajog.2009.08.003. PMID 19788967. (anglicky)
↑ A comparison of active management and expectant management of the third stage of labour: a Swedish randomised controlled trial. BJOG. February 2011, roč. 118, čís. 3, s. 362–69. DOI 10.1111/j.1471-0528.2010.02800.x. PMID 21134105. (anglicky)
↑ The retained placenta. Best Practice & Research. Clinical Obstetrics & Gynaecology. December 2008, roč. 22, čís. 6, s. 1103–17. DOI 10.1016/j.bpobgyn.2008.07.005. PMID 18793876. (anglicky)
↑ Active management of the third state of labor is rare in some developing countries. International Perspectives on Sexual and Reproductive Health. June 2009, roč. 35, čís. 2. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-03-04. (anglicky)
↑ Use of active management of the third stage of labour in seven developing countries. Bulletin of the World Health Organization. March 2009, roč. 87, čís. 3, s. 207–15. DOI 10.2471/BLT.08.052597. PMID 19377717. (anglicky)
↑ International Confederation of Midwives; International Federation of Gynaecologists Obstetricians. Joint statement: management of the third stage of labour to prevent post-partum haemorrhage. Journal of Midwifery & Women's Health. 2004, roč. 49, čís. 1, s. 76–77. DOI 10.1016/j.jmwh.2003.11.005. PMID 14710151. (anglicky)
↑ WHO recommendations for the prevention of postpartum haemorrhage. whqlibdoc.who.int. Geneva: World Health Organization, Department of Making Pregnancy Safer, 2007. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-07-05. (anglicky)
↑ Effect of timing of umbilical cord clamping of term infants on maternal and neonatal outcomes. The Cochrane Database of Systematic Reviews. July 2013, roč. 7, čís. 7, s. CD004074. DOI 10.1002/14651858.CD004074.pub3. PMID 23843134. (anglicky)
↑ CAMPBELL, Denis. Hospitals warned to delay cutting umbilical cords after birth. The Guardian. 2013-07-10. Dostupné online [cit. June 11, 2018]. (anglicky)
↑ The fourth stage of labor: the health of birth mothers and adoptive mothers at six-weeks postpartum. Family Medicine. January 1991, roč. 23, čís. 1, s. 29–35. PMID 2001778. (anglicky)
↑ ^a ^b WHO. WHO recommendations on postnatal care of the mother and newborn [online]. World Health Organization, 2013 [cit. 2014-12-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 22 December 2014. (anglicky)
↑ Postpartum Assessment [online]. ATI Nursing Education [cit. 2014-12-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 24 December 2014. (anglicky)
↑ Mayo clinic staff. Postpartum care: What to expect after a vaginal delivery [online]. Mayo Clinic [cit. 2014-12-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 21 December 2014. (anglicky)
↑ Early skin-to-skin contact for mothers and their healthy newborn infants [online]. WHO, 4 January 2008 [cit. 2014-12-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 21 December 2014. (anglicky)
↑ Care practice #6: no separation of mother and baby, with unlimited opportunities for breastfeeding. The Journal of Perinatal Education. 2007, roč. 16, čís. 3, s. 39–43. DOI 10.1624/105812407X217147. PMID 18566647. (anglicky)
↑ Early skin-to-skin contact for mothers and their healthy newborn infants. The Cochrane Database of Systematic Reviews. November 2016, roč. 11, s. CD003519. DOI 10.1002/14651858.CD003519.pub4. PMID 27885658. (anglicky)
↑ Phillips, Raylene. Uninterrupted Skin-to-Skin Contact Immediately After Birth [online]. Medscape [cit. 2014-12-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 3 April 2015. (anglicky)
↑ Essential Antenatal, Perinatal and Postpartum Care [online]. WHO [cit. 2014-12-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 24 September 2015. (anglicky)
↑ Care of healthy women and their babies during childbirth [online]. National Institute for Health and Care Excellence, December 2014 [cit. 2014-12-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 12 February 2015. (anglicky)
↑ ^a ^b Rates for total cesarean section, primary cesarean section, and vaginal birth after cesarean (VBAC), United States, 1989–2010 [online]. August 2012 [cit. 2013-08-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-02-17. (anglicky)
↑ Elimination of Non-medically Indicated (Elective) Deliveries Before 39 Weeks Gestational Age (California Maternal Quality Care Collaborative Toolkit to Transform Maternity Care). www.patientsafetycouncil.org. March of Dimes, July 2010. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-11-20. (anglicky)
↑ Recent Declines in Induction of Labor by Gestational Age [online]. [cit. 2018-05-09]. Dostupné online. (anglicky)
↑ Births: final data for 2007. National Vital Statistics Reports : From the Centers for Disease Control and Prevention, National Center for Health Statistics, National Vital Statistics System. August 2010, roč. 58, čís. 24, s. 1–85. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne August 21, 2013. PMID 21254725. (anglicky)
↑ Methods of induction of labour: a systematic review. BMC Pregnancy and Childbirth. October 2011, roč. 11, s. 84. DOI 10.1186/1471-2393-11-84. PMID 22032440. (anglicky)
↑ ACOG District II Patient Safety and Quality Improvement Committee. Oxytocin for Induction [online]. American College of Obstetricians and Gynecologists, December 2011 [cit. 2013-08-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-06-21. (anglicky)
↑ National Institute for Health and Care Excellence. Intrapartum care: care of healthy women and their babies during childbirth [online]. National Institute for Health and Care Excellence [cit. 2015-02-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 18 February 2015. (anglicky)
↑ The effect of unrestricted oral carbohydrate intake on labor progress. Journal of Obstetric, Gynecologic, and Neonatal Nursing. 2005, roč. 34, čís. 3, s. 319–28. DOI 10.1177/0884217505276155. PMID 15890830. (anglicky)
↑ NPO during labor. Is there any scientific validation?. Anesthesiology Clinics of North America. March 2003, roč. 21, čís. 1, s. 87–98. DOI 10.1016/S0889-8537(02)00029-9. PMID 12698834. (anglicky)
↑ Restricting oral fluid and food intake during labour. The Cochrane Database of Systematic Reviews. August 2013, roč. 8, čís. 8, s. CD003930. DOI 10.1002/14651858.CD003930.pub3. PMID 23966209. (anglicky)
↑ Routine perineal shaving on admission in labour. The Cochrane Database of Systematic Reviews. November 2014, čís. 11, s. CD001236. DOI 10.1002/14651858.CD001236.pub2. PMID 25398160. (anglicky)
↑ Vaginal chlorhexidine during labour for preventing maternal and neonatal infections (excluding Group B Streptococcal and HIV). The Cochrane Database of Systematic Reviews. September 2014, roč. 9, čís. 9, s. CD004070. DOI 10.1002/14651858.CD004070.pub3. PMID 25218725. (anglicky)
↑ Vaginal preparation with antiseptic solution before cesarean section for preventing postoperative infections. The Cochrane Database of Systematic Reviews. July 2018, roč. 7, s. CD007892. DOI 10.1002/14651858.CD007892.pub6. PMID 30016540. (anglicky)
↑ Package of care for active management in labour for reducing caesarean section rates in low-risk women. The Cochrane Database of Systematic Reviews. September 2013, čís. 9, s. CD004907. DOI 10.1002/14651858.CD004907.pub3. PMID 24043476. (anglicky)
↑ Recommendations for Augmentation of Labour [online]. [cit. 2018-05-08]. Dostupné online. (anglicky)
↑ IMPEY, Lawrence; BOYLAN, Peter. Active management of labour revisited. BJOG: An International Journal of Obstetrics & Gynaecology. 1999-03-01, roč. 106, čís. 3, s. 183–187. DOI 10.1111/j.1471-0528.1999.tb08229.x. PMID 10426635. (anglicky)
↑ JOHANSON, Richard; NEWBURN, Mary; MACFARLANE, Alison. Has the medicalisation of childbirth gone too far?. BMJ. 2002-04-13, roč. 324, čís. 7342, s. 892–895. DOI 10.1136/bmj.324.7342.892. PMID 11950741. (anglicky)
↑ TIDY, Colin. Labour - Active Management and Induction [online]. February 25, 2019. Dostupné online. (anglicky)
↑ O'DRISCOLL, Kieran; MEAGHER, Declan; ROBSON, Michael. Active management of labour : the Dublin experience. [s.l.]: Mosby, 2003. Dostupné online. ISBN 978-0-7234-3202-9. Šablona:Pn
↑ Pain management for women in labour: an overview of systematic reviews. The Cochrane Database of Systematic Reviews. March 2012, roč. 3, čís. 3, s. CD009234. DOI 10.1002/14651858.CD009234.pub2. PMID 22419342. (anglicky)
↑ American Academy of Pediatrics Committee on Fetus Newborn; American College of Obstetricians Gynecologists Committee on Obstetric Practice. Immersion in water during labor and delivery. Pediatrics. April 2014, roč. 133, čís. 4, s. 758–61. DOI 10.1542/peds.2013-3794. PMID 24652300. (anglicky)
↑ Continuous support for women during childbirth. The Cochrane Database of Systematic Reviews. July 2017, roč. 7, s. CD003766. DOI 10.1002/14651858.CD003766.pub6. PMID 28681500. (anglicky)
↑ Safe prevention of the primary cesarean delivery. American Journal of Obstetrics and Gynecology. March 2014, roč. 210, čís. 3, s. 179–93. DOI 10.1016/j.ajog.2014.01.026. PMID 24565430. (anglicky)
↑ LANCASHIRE, Liz. Medicine Administration for Midwives [online]. July 9, 2018 [cit. 2019-06-16]. Dostupné online. (anglicky)
↑ Epidural analgesia in labor: an evaluation of risks and benefits. Birth. June 1996, roč. 23, čís. 2, s. 63–83. DOI 10.1111/j.1523-536X.1996.tb00833.x. PMID 8826170. (anglicky)
↑ ^a ^b Epidural versus non-epidural or no analgesia for pain management in labour. The Cochrane Database of Systematic Reviews. May 2018, roč. 5, s. CD000331. DOI 10.1002/14651858.CD000331.pub4. PMID 29781504. (anglicky)
↑ Fear, pain and stress hormones during childbirth. Journal of Psychosomatic Obstetrics and Gynaecology. September 2005, roč. 26, čís. 3, s. 153–65. DOI 10.1080/01443610400023072. PMID 16295513. (anglicky)
↑ Placental transfer and neonatal effects of epidural sufentanil and fentanyl administered with bupivacaine during labor. Anesthesiology. August 1995, roč. 83, čís. 2, s. 300–308. DOI 10.1097/00000542-199508000-00010. PMID 7631952. (anglicky)
↑ The effect of early oxytocin augmentation in labor: a meta-analysis. Obstetrics and Gynecology. September 2009, roč. 114, čís. 3, s. 641–49. DOI 10.1097/AOG.0b013e3181b11cb8. PMID 19701046. (anglicky)
↑ Recommendations for Augmentation of Labour [online]. [cit. 2018-05-09]. Dostupné online. (anglicky)
↑ Selective versus routine use of episiotomy for vaginal birth. The Cochrane Database of Systematic Reviews. February 2017, roč. 2, s. CD000081. DOI 10.1002/14651858.CD000081.pub3. PMID 28176333. (anglicky)
↑ Men At Birth – Should Your Bloke Be There? [online]. [cit. 2013-08-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-06-01. (anglicky)
↑ BOHREN, MA; HOFMEYR, GJ; SAKALA, C; FUKUZAWA, RK. Continuous support for women during childbirth.. The Cochrane Database of Systematic Reviews. 6 July 2017, roč. 7, s. CD003766. DOI 10.1002/14651858.CD003766.pub6. PMID 28681500. (anglicky)
↑ The Medical Equipment Dictionary. London: Chapman & Hall, 1986. ISBN 978-0-412-28290-4. Kapitola Tocodynamometer. Online version accessed.
↑ [s.l.]: [s.n.] ISBN 978-0-412-28290-4. Online version accessed.
↑ ALFIREVIC, Zarko; GYTE, Gillian ML; CUTHBERT, Anna; DEVANE, Declan. Continuous cardiotocography (CTG) as a form of electronic fetal monitoring (EFM) for fetal assessment during labour. Cochrane Database of Systematic Reviews. 2017, roč. 2, s. CD006066. Dostupné online [cit. May 6, 2018]. DOI 10.1002/14651858.CD006066.pub3. PMID 28157275. (anglicky)
↑ WHO recommendations Intrapartum care for a positive childbirth experience (RECOMMENDATION 17) [online]. [cit. 2018-05-07]. Dostupné online. (anglicky)
↑ ^a ^b Mortality and Burden of Disease Estimates for WHO Member States in 2004 [xls]. Department of Measurement and Health Information, World Health Organization. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-02-02. (anglicky)
↑ Maternal health [online]. [cit. 2018-04-24]. Dostupné online. (anglicky)
↑ Safe Motherhood Strategies: A Review of the Evidence. Antwerp: ITG Press, 2001. ISBN 978-90-76070-19-3. Kapitola Of Blind Alleys and Things That Have Worked: History's Lessons on Reducing Maternal Mortality, s. 7–33.
↑ U.S. Has The Worst Rate Of Maternal Deaths In The Developed World [online]. [cit. 2018-04-25]. Dostupné online. (anglicky)
↑ Healthy Women, Healthy Babies: How health reform can improve the health of women and babies in America [online]. Washington, D.C.: Trust for America's Health, June 2011 [cit. 2013-08-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-06-24. (anglicky)
↑ Healthy Women, Healthy Babies: How health reform can improve the health of women and babies in America [online]. Washington, D.C.: Trust for America's Health, June 2011 [cit. 2013-08-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-06-24. (anglicky)
↑ Education material for teachers of midwifery : midwifery education modules. Geneva [Switzerland]: World Health Organisation, 2008. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-02-21. ISBN 9789241546669. S. 38–44.
↑ Postnatal maternal morbidity: extent, causes, prevention and treatment. British Journal of Obstetrics and Gynaecology. April 1995, roč. 102, čís. 4, s. 282–87. DOI 10.1111/j.1471-0528.1995.tb09132.x. PMID 7612509. (anglicky)
↑ Prevalence and persistence of health problems after childbirth: associations with parity and method of birth. Birth. June 2002, roč. 29, čís. 2, s. 83–94. DOI 10.1046/j.1523-536X.2002.00167.x. PMID 12051189. (anglicky)
↑ After the afterbirth: a critical review of postpartum health relative to method of delivery. Journal of Midwifery & Women's Health. 2006, roč. 51, čís. 4, s. 242–248. DOI 10.1016/j.jmwh.2005.10.014. PMID 16814217. (anglicky)
↑ Antenatal prevalence of fear associated with childbirth and depressed mood in primigravid women. Indian Journal of Psychiatry. 2015, roč. 57, čís. 2, s. 158–61. DOI 10.4103/0019-5545.158152. PMID 26124521. (anglicky)
↑ Prevalence and associated factors of fear of childbirth in six European countries. Sexual & Reproductive Healthcare. October 2014, roč. 5, čís. 3, s. 99–106. DOI 10.1016/j.srhc.2014.06.007. PMID 25200969. (anglicky)
↑ ^a ^b Postpartum Depression Facts [online]. [cit. 2018-05-04]. Dostupné online. (anglicky)
↑ Management of post traumatic stress disorder after childbirth: a review. Journal of Psychosomatic Obstetrics and Gynaecology. September 2010, roč. 31, čís. 3, s. 113–22. DOI 10.3109/0167482X.2010.503330. PMID 20653342. (anglicky)
↑ Women's mental health: a "wish-list" for the DSM V. Archives of Women's Mental Health. February 2010, roč. 13, čís. 1, s. 5–10. DOI 10.1007/s00737-009-0114-1. PMID 20127444. (anglicky)
↑ MARTIN, Colin. Perinatal Mental Health : a Clinical Guide. Cumbria England: M & K Pub, 2012. ISBN 9781907830495. S. 26.
↑ Post-traumatic symptoms after childbirth: what should we offer?. Journal of Psychosomatic Obstetrics and Gynaecology. June 2006, roč. 27, čís. 2, s. 107–12. DOI 10.1080/01674820600714632. PMID 16808085. (anglicky)
↑ ^a ^b Bipolar disorder, affective psychosis, and schizophrenia in pregnancy and the post-partum period. Lancet. November 2014, roč. 384, čís. 9956, s. 1789–99. DOI 10.1016/S0140-6736(14)61278-2. PMID 25455249. (anglicky)
↑ Preterm Birth [online]. [cit. 2018-04-26]. Dostupné online. (anglicky)
↑ Mortality and Burden of Disease Estimates for WHO Member States in 2004 [xls]. Department of Measurement and Health Information, World Health Organization, February 2009. Dostupné online. (anglicky)
↑ Intrapartum antibiotics for known maternal Group B streptococcal colonization. The Cochrane Database of Systematic Reviews. June 2014, čís. 6, s. CD007467. DOI 10.1002/14651858.CD007467.pub4. PMID 24915629. (anglicky)
↑ Sexually transmitted infections (STIs) [online]. World Health Organization, May 2013 [cit. 2013-08-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-11-25. (anglicky)
↑ Long-term cognitive and behavioral consequences of neonatal encephalopathy following perinatal asphyxia: a review. European Journal of Pediatrics. July 2007, roč. 166, čís. 7, s. 645–54. DOI 10.1007/s00431-007-0437-8. PMID 17426984. (anglicky)
↑ Gray's Anatomy. London: Longman, 1973. ISBN 978-0-443-01011-8. S. 1046.
↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h ⁱ ^j Hutter Epstein, M.D., Randi (2011). Get Me Out: A History of Childbirth from the Garden of Eden to the Sperm Bank. New York: W.W. Norton & Company, Inc.
↑ ^a ^b ^c DYE, Nancy Schrom. History of Childbirth in America. Women: Sex and Sexuality, Part 2. The University of Chicago Press, Autumn 1980, roč. 6, čís. 1, s. 97–108. DOI 10.1086/493779. JSTOR 3173968. (anglicky)
↑ LEAVITT, Judith W. Brought to Bed: Childbearing in America, 1750–1950. [s.l.]: University of Oxford, 1988. ISBN 978-0-19-505690-7. S. 90–91.
↑ LEAVITT, Judith W. Brought to Bed: Childbearing in America, 1750–1950. [s.l.]: University of Oxford, 1988. ISBN 978-0-19-505690-7. S. 90–91.
↑ CASSIDY, Tina. Birth. New York: Atlantic Monthly Press, 2006. Dostupné online. ISBN 978-0-87113-938-2. S. 54–55.
↑ ^a ^b ^c ^d Maternal mortality in the past and its relevance to developing countries today. The American Journal of Clinical Nutrition. July 2000, roč. 72, čís. 1 Suppl, s. 241S–246S. DOI 10.1093/ajcn/72.1.241S. PMID 10871589. (anglicky)
↑ ^a ^b Consumer Risk Perceptions in a Community of Reflexive Doubt. Journal of Consumer Research. 2005, roč. 32, čís. 2, s. 235–248. DOI 10.1086/432233. (anglicky)
↑ ^a ^b A natural process? Women, men and the medicalisation of childbirth„. broughttolife.sciencemuseum.org.uk. Retrieved 2018-12-03.
↑ ^a ^b ^c BURTON, Nadya. Natal signs : cultural representations of pregnancy, birth and parenting. [s.l.]: Demeter Press, 2015. ISBN 9781926452326. OCLC 949328683
↑ HOWORTH, Claire. Motherhood Is Hard to Get Wrong. So Why Do So Many Moms Feel So Bad About Themselves? [online]. [cit. 2018-12-09]. Dostupné online. (anglicky)
↑ ^a ^b ROSENTHAL, Elisabeth. American Way of Birth, Costliest in the World - NYTimes.com. The New York Times. 2013-06-30. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-01-01. (anglicky)
↑ Utilization of Intensive Care Services, 2011 [online]. Rockville, MD: Agency for Healthcare Research and Quality, December 2014. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-04-02. (anglicky)
↑ Analysis of variation in charges and prices paid for vaginal and caesarean section births: a cross-sectional study. BMJ Open. January 2014, roč. 4, čís. 1, s. e004017. DOI 10.1136/bmjopen-2013-004017. PMID 24435892. (anglicky)
↑ BENNHOLD, Katrin; LOUIS, Catherine Saint. British Regulator Urges Home Births Over Hospitals for Uncomplicated Pregnancies - NYTimes.com. The New York Times. 2014-12-03. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-03-28. (anglicky)
↑ Encyclopedia of Social History. London: Taylor & Francis, 1993-12-21. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-01-02. ISBN 978-0-8153-0342-8. S. 144.
↑ ^a ^b TAIT, Hannah Neufeld; CIDRO, Jaime. Indigenous experiences of pregnancy and birth. [s.l.]: [s.n.], February 2018. ISBN 9781772581355. OCLC 1012401274
↑ What Is A Confinement Nanny [online]. [cit. 2016-12-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 20 December 2016. (anglicky)
↑ About AMCB [online]. [cit. 2014-02-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-02-23. (anglicky)
↑ Welcome to the College of Midwives of British Columbia [online]. [cit. 2013-08-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-09-17. (anglicky)
↑ Province of British Columbia. Health Professions Act [online]. Vancouver, British Columbia, Canada: Queens Printer, August 21, 2013 [cit. 2013-08-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne August 25, 2013. (anglicky)
↑ Our role [online]. London, England: 2011-08-31 [cit. 2013-08-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-09-05. (anglicky)
↑ The Nursing and Midwifery Order 2001 [online]. London, England: Her Majesty's Stationery Office, The National Archives, Ministry of Justice, Her Majesty's Government, 2002. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-08-08. (anglicky)
↑ ^a ^b ^c ^d ^e BARBARA, Rogoff. Developing destinies : a Mayan midwife and town. [s.l.]: Oxford University Press, 2011. ISBN 978-0-19-531990-3. OCLC 779676136 Šablona:Pn
↑ ^a ^b ^c INGE, Bolin. Growing up in a culture of respect child rearing in highland Peru. [s.l.]: University of Texas Press, 2006. OCLC 748863692 Šablona:Pn
↑ Human amniotic fluid: a source of stem cells for possible therapeutic use. American Journal of Obstetrics and Gynecology. March 2016, roč. 214, čís. 3, s. 321–27. DOI 10.1016/j.ajog.2015.12.061. PMID 26767797. (anglicky)
↑ Having a Great Birth in Australia: Twenty Stories of Triumph, Power, Love and Delight from the Women and Men who Brought New Life Into the World. Canberra, Australia: Australian College of Midwives, 2005. ISBN 978-0-9751674-3-4. S. 56.

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu porod na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo porod ve Wikislovníku
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vrh na Wikimedia Commons
(anglicky) Dítě těžké 7,75 kg narozené v Rusku
(anglicky)Spontánní vaginální porod, video od Merck Manual Professional Edition
(anglicky) Animace porodu (video)
(anglicky)[1] Mateřská morbidita / úmrtnost v médiích

[Mart2015-1] MARTIN, Elizabeth. Concise Colour Medical l.p.Dictionary. [s.l.]: Oxford University Press, 2015. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-09-11. ISBN 978-0-19-968799-2. S. 375. (anglicky)

[CIA2015-2] The World Factbook [online]. July 11, 2016 [cit. 2016-07-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 16 November 2016. (anglicky)

[3] Preterm birth Fact sheet N°363 [online]. November 2015 [cit. 2016-07-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 7 March 2015. (anglicky)

[4] BUCK, Germaine M.; PLATT, Robert W. Reproductive and perinatal epidemiology. Oxford: Oxford University Press, 2011. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-09-11. ISBN 978-0-19-985774-6. S. 163.

[5] CO-OPERATION, Organisation for Economic; DEVELOPMENT. Doing better for children. Paris: OECD, 2009. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-09-11. ISBN 978-92-64-05934-4. S. 105.

[6] FOSSARD, Esta de; BAILEY, Michael. Communication for Behavior Change: Volume lll: Using Entertainment–Education for Distance Education. [s.l.]: SAGE Publications India, 2016. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 11 September 2017. ISBN 978-93-5150-758-1.

[Mem2013-7] Vaginal childbirth and pelvic floor disorders. Women's Health. May 2013, roč. 9, čís. 3, s. 265–77; quiz 276–77. DOI 10.2217/whe.13.17. PMID 23638782. (anglicky)

[Col2016-8] Birth [online]. Columbia University Press, 2016 [cit. 2016-07-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-03-06. (anglicky)

[NIH2010-9] ↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h Pregnancy Labor and Birth [online]. September 27, 2010 [cit. 2016-07-31]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 28 July 2016. (anglicky)

[10] Effect of timing of umbilical cord clamping of term infants on maternal and neonatal outcomes. The Cochrane Database of Systematic Reviews. July 2013, roč. 7, čís. 7, s. CD004074. DOI 10.1002/14651858.CD004074.pub3. PMID 23843134. (anglicky)

[11] Planned caesarean section for term breech delivery. The Cochrane Database of Systematic Reviews. July 2015, čís. 7, s. CD000166. DOI 10.1002/14651858.CD000166.pub2. PMID 26196961. (anglicky)

[12] Childbirth and beyond. womenshealth.gov. 2016-12-13. Dostupné online [cit. 2018-11-20]. (anglicky)

[NBK2016-13] Childbirth: Labour, Delivery and Immediate Postpartum Care. [s.l.]: World Health Organization, 2015. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 11 September 2017. ISBN 978-92-4-154935-6. S. Chapter D. (anglicky)

[Mol2015-14] Relationship Between Cesarean Delivery Rate and Maternal and Neonatal Mortality. JAMA. December 2015, roč. 314, čís. 21, s. 2263–70. DOI 10.1001/jama.2015.15553. PMID 26624825. (anglicky)

[WHO2008Ed-15] Education material for teachers of midwifery : midwifery education modules. Geneva [Switzerland]: World Health Organisation, 2008. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-02-21. ISBN 978-92-4-154666-9. S. 3.

[Mar2014-16] MARTIN, Richard J.; FANAROFF, Avroy A.; WALSH, Michele C. Fanaroff and Martin's Neonatal-Perinatal Medicine: Diseases of the Fetus and Infant. [s.l.]: Elsevier Health Sciences, 2014-08-20. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-09-11. ISBN 978-0-323-29537-6. S. 116. (anglicky)

[WHO2018New-17] World Health Organization. Newborns: reducing mortality [online]. World Health Organization [cit. 2017-02-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 3 April 2017. (anglicky)

[18] Cultural aspects of pain in childbearing women. Journal of Obstetric, Gynecologic, and Neonatal Nursing. January 1996, roč. 25, čís. 1, s. 67–72. DOI 10.1111/j.1552-6909.1996.tb02515.x. PMID 8627405. (anglicky)

[19] The pain of childbirth: perceptions of culturally diverse women. Pain Management Nursing. December 2003, roč. 4, čís. 4, s. 145–54. DOI 10.1016/S1524-9042(03)00028-6. PMID 14663792. (anglicky)

[20] Pain and women's satisfaction with the experience of childbirth: a systematic review. American Journal of Obstetrics and Gynecology. May 2002, roč. 186, čís. 5 Suppl Nature, s. S160-72. DOI 10.1016/S0002-9378(02)70189-0. PMID 12011880. (anglicky)

[mayo1-21] Harms, Rogert W. Does back labor really happen? Archivováno 4. 2. 2016 na Wayback Machine., mayoclinic.com, Retrieved 8 September 2014

[Meyer2007-22] Selective serotonin reuptake inhibitors and their effects on relationship satisfaction. The Family Journal. 2007, roč. 15, čís. 4, s. 392–397. DOI 10.1177/1066480707305470. (anglicky)

[23] Oxytocin [online]. July 12, 2010 [cit. 2013-08-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne August 29, 2014. (anglicky)

[zlotnick-24] Postpartum depression in women receiving public assistance: pilot study of an interpersonal-therapy-oriented group intervention. The American Journal of Psychiatry. April 2001, roč. 158, čís. 4, s. 638–40. DOI 10.1176/appi.ajp.158.4.638. PMID 11282702. (anglicky)

[25] [Detection, prevention and treatment of postpartum depression: a controlled study of 859 patients]. L'Encephale. 2002, roč. 28, čís. 1, s. 65–70. PMID 11963345. (anglicky)

[Pillitteri2010-26] Maternal & Child Health Nursing: Care of the Childbearing & Childrearing Family. Hagerstown, Maryland: Lippincott Williams & Wilkins, 2010. ISBN 978-1-58255-999-5. Kapitola Chapter 15: Nursing Care of a Family During Labor and Birth, s. 350.

[Healthline-27] Types of Forceps Used in Delivery [online]. Healthline Networks, March 15, 2012 [cit. 2013-08-10]. Dostupné online. (anglicky)

[28] GOLDBERG, Aaron E. Cervical Ripening. emedicine.medscape.com. 2018-03-02. Dostupné online [cit. May 10, 2018]. (anglicky)

[29] Nifedipine versus ritodrine for suppression of preterm labour. British Journal of Obstetrics and Gynaecology. December 1993, roč. 100, čís. 12, s. 1090–94. DOI 10.1111/j.1471-0528.1993.tb15171.x. PMID 8297841. (anglicky)

[30] Fetal distress increases interleukin-6 and interleukin-8 and decreases tumour necrosis factor-alpha cord blood levels in noninfected full-term neonates. BJOG. March 2000, roč. 107, čís. 3, s. 420–5. DOI 10.1111/j.1471-0528.2000.tb13241.x. PMID 10740342. (anglicky)

[31] In vivo controlled release of PGE2 from a vaginal insert (0.8 mm, 10 mg) during induction of labour. BJOG. February 2001, roč. 108, čís. 2, s. 169–78. DOI 10.1111/j.1471-0528.2001.00039.x. PMID 11236117. (anglicky)

[32] A randomised evaluation of two techniques of management of the third stage of labour in women at low risk of postpartum haemorrhage. BJOG. March 2000, roč. 107, čís. 3, s. 396–400. DOI 10.1111/j.1471-0528.2000.tb13236.x. PMID 10740337. (anglicky)

[33] The effects of acupuncture during labour on nulliparous women: a randomised controlled trial. The Australian & New Zealand Journal of Obstetrics & Gynaecology. February 2007, roč. 47, čís. 1, s. 26–30. DOI 10.1111/j.1479-828X.2006.00674.x. PMID 17261096. (anglicky)

[mayoclinic.org-34] Labor and delivery, postpartum care [online]. [cit. 2018-05-07]. Dostupné online. (anglicky)

[35] NOVAK, Sara. The Most Popular Time for Babies to Be Born [online]. Dostupné online. (anglicky)

[ReiterTan2013-36] Melatonin and stable circadian rhythms optimize maternal, placental and fetal physiology. Human Reproduction Update. 2013, roč. 20, čís. 2, s. 293–307. DOI 10.1093/humupd/dmt054. PMID 24132226. (anglicky)

[37] Latent phase of labor [online]. Wolters Kluwer, July 1, 2013. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne March 3, 2016. (anglicky)

[Hen2005-38] The BabyCenter Essential Guide to Pregnancy and Birth: Expert Advice and Real-World Wisdom from the Top Pregnancy and Parenting Resource. Emmaus, Pennsylvania: Rodale Books, 2005. Dostupné online. ISBN 978-1-59486-211-3. S. 294–295.

[Cervical_effacement_and_dilation-39] Mayo clinic staff. Cervical effacement and dilation [online]. Mayo Clinic [cit. 2017-01-31]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 4 December 2016. (anglicky)

[40] WHO recommendations Intrapartum care for a positive childbirth experience (Recommendation 5) [online]. [cit. 2018-05-06]. Dostupné online. (anglicky)

[41] Obstetric Data Definitions Issues and Rationale for Change Archivováno 6. 11. 2013 na Wayback Machine., 2012 by ACOG.

[42] Primary cesarean delivery in the United States. Obstetrics and Gynecology. July 2013, roč. 122, čís. 1, s. 33–40. DOI 10.1097/AOG.0b013e3182952242. PMID 23743454. (anglicky)

[43] WHO recommendations Intrapartum care for a positive childbirth experience (item #3.2.2.) [online]. [cit. 2018-05-06]. Dostupné online. (anglicky)

[The_Friedman_Curve:_An_Obsolete_Approach_to_Labor_Assessment-44] Reassessing the labor curve in nulliparous women. American Journal of Obstetrics and Gynecology. October 2002, roč. 187, čís. 4, s. 824–28. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-01-18. DOI 10.1067/mob.2002.127142. PMID 12388957. (anglicky)

[45] Abnormal Labour [online]. [cit. 2018-05-14]. Dostupné online. (anglicky)

[46] WHO recommendations Intrapartum care for a positive childbirth experience (item #33) [online]. [cit. 2018-05-06]. Dostupné online. (anglicky)

[47] Second-stage labor duration in nulliparous women: relationship to maternal and perinatal outcomes. American Journal of Obstetrics and Gynecology. October 2009, roč. 201, čís. 4, s. 357.e1–7. DOI 10.1016/j.ajog.2009.08.003. PMID 19788967. (anglicky)

[48] A comparison of active management and expectant management of the third stage of labour: a Swedish randomised controlled trial. BJOG. February 2011, roč. 118, čís. 3, s. 362–69. DOI 10.1111/j.1471-0528.2010.02800.x. PMID 21134105. (anglicky)

[49] The retained placenta. Best Practice & Research. Clinical Obstetrics & Gynaecology. December 2008, roč. 22, čís. 6, s. 1103–17. DOI 10.1016/j.bpobgyn.2008.07.005. PMID 18793876. (anglicky)

[50] Active management of the third state of labor is rare in some developing countries. International Perspectives on Sexual and Reproductive Health. June 2009, roč. 35, čís. 2. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-03-04. (anglicky)

[51] Use of active management of the third stage of labour in seven developing countries. Bulletin of the World Health Organization. March 2009, roč. 87, čís. 3, s. 207–15. DOI 10.2471/BLT.08.052597. PMID 19377717. (anglicky)

[52] International Confederation of Midwives; International Federation of Gynaecologists Obstetricians. Joint statement: management of the third stage of labour to prevent post-partum haemorrhage. Journal of Midwifery & Women's Health. 2004, roč. 49, čís. 1, s. 76–77. DOI 10.1016/j.jmwh.2003.11.005. PMID 14710151. (anglicky)

[53] WHO recommendations for the prevention of postpartum haemorrhage. whqlibdoc.who.int. Geneva: World Health Organization, Department of Making Pregnancy Safer, 2007. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-07-05. (anglicky)

[54] Effect of timing of umbilical cord clamping of term infants on maternal and neonatal outcomes. The Cochrane Database of Systematic Reviews. July 2013, roč. 7, čís. 7, s. CD004074. DOI 10.1002/14651858.CD004074.pub3. PMID 23843134. (anglicky)

[55] CAMPBELL, Denis. Hospitals warned to delay cutting umbilical cords after birth. The Guardian. 2013-07-10. Dostupné online [cit. June 11, 2018]. (anglicky)

[pmid2001778-56] The fourth stage of labor: the health of birth mothers and adoptive mothers at six-weeks postpartum. Family Medicine. January 1991, roč. 23, čís. 1, s. 29–35. PMID 2001778. (anglicky)

[WHO_postnatal_care-57] WHO. WHO recommendations on postnatal care of the mother and newborn [online]. World Health Organization, 2013 [cit. 2014-12-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 22 December 2014. (anglicky)

[Maternal-Newborn_Care-58] Postpartum Assessment [online]. ATI Nursing Education [cit. 2014-12-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 24 December 2014. (anglicky)

[Labor_and_Delivery:_Postpartum_Care-59] Mayo clinic staff. Postpartum care: What to expect after a vaginal delivery [online]. Mayo Clinic [cit. 2014-12-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 21 December 2014. (anglicky)

[WHO_skin-to-skin_2008-60] Early skin-to-skin contact for mothers and their healthy newborn infants [online]. WHO, 4 January 2008 [cit. 2014-12-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 21 December 2014. (anglicky)

[The_Journal_of_Perinatal_Education-61] Care practice #6: no separation of mother and baby, with unlimited opportunities for breastfeeding. The Journal of Perinatal Education. 2007, roč. 16, čís. 3, s. 39–43. DOI 10.1624/105812407X217147. PMID 18566647. (anglicky)

[62] Early skin-to-skin contact for mothers and their healthy newborn infants. The Cochrane Database of Systematic Reviews. November 2016, roč. 11, s. CD003519. DOI 10.1002/14651858.CD003519.pub4. PMID 27885658. (anglicky)

[Medscape-63] Phillips, Raylene. Uninterrupted Skin-to-Skin Contact Immediately After Birth [online]. Medscape [cit. 2014-12-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 3 April 2015. (anglicky)

[World_Health_Organization-64] Essential Antenatal, Perinatal and Postpartum Care [online]. WHO [cit. 2014-12-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 24 September 2015. (anglicky)

[Intrapartum_Care-65] Care of healthy women and their babies during childbirth [online]. National Institute for Health and Care Excellence, December 2014 [cit. 2014-12-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 12 February 2015. (anglicky)

[Cesarean_rates_childbirth_connection-66] Rates for total cesarean section, primary cesarean section, and vaginal birth after cesarean (VBAC), United States, 1989–2010 [online]. August 2012 [cit. 2013-08-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-02-17. (anglicky)

[urlwww.patientsafetycouncil.org-67] Elimination of Non-medically Indicated (Elective) Deliveries Before 39 Weeks Gestational Age (California Maternal Quality Care Collaborative Toolkit to Transform Maternity Care). www.patientsafetycouncil.org. March of Dimes, July 2010. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-11-20. (anglicky)

[68] Recent Declines in Induction of Labor by Gestational Age [online]. [cit. 2018-05-09]. Dostupné online. (anglicky)

[cdc2010-69] Births: final data for 2007. National Vital Statistics Reports : From the Centers for Disease Control and Prevention, National Center for Health Statistics, National Vital Statistics System. August 2010, roč. 58, čís. 24, s. 1–85. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne August 21, 2013. PMID 21254725. (anglicky)

[70] Methods of induction of labour: a systematic review. BMC Pregnancy and Childbirth. October 2011, roč. 11, s. 84. DOI 10.1186/1471-2393-11-84. PMID 22032440. (anglicky)

[urlwww.acog.org-71] ACOG District II Patient Safety and Quality Improvement Committee. Oxytocin for Induction [online]. American College of Obstetricians and Gynecologists, December 2011 [cit. 2013-08-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-06-21. (anglicky)

[NICE2014D-72] National Institute for Health and Care Excellence. Intrapartum care: care of healthy women and their babies during childbirth [online]. National Institute for Health and Care Excellence [cit. 2015-02-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 18 February 2015. (anglicky)

[73] The effect of unrestricted oral carbohydrate intake on labor progress. Journal of Obstetric, Gynecologic, and Neonatal Nursing. 2005, roč. 34, čís. 3, s. 319–28. DOI 10.1177/0884217505276155. PMID 15890830. (anglicky)

[74] NPO during labor. Is there any scientific validation?. Anesthesiology Clinics of North America. March 2003, roč. 21, čís. 1, s. 87–98. DOI 10.1016/S0889-8537(02)00029-9. PMID 12698834. (anglicky)

[75] Restricting oral fluid and food intake during labour. The Cochrane Database of Systematic Reviews. August 2013, roč. 8, čís. 8, s. CD003930. DOI 10.1002/14651858.CD003930.pub3. PMID 23966209. (anglicky)

[76] Routine perineal shaving on admission in labour. The Cochrane Database of Systematic Reviews. November 2014, čís. 11, s. CD001236. DOI 10.1002/14651858.CD001236.pub2. PMID 25398160. (anglicky)

[77] Vaginal chlorhexidine during labour for preventing maternal and neonatal infections (excluding Group B Streptococcal and HIV). The Cochrane Database of Systematic Reviews. September 2014, roč. 9, čís. 9, s. CD004070. DOI 10.1002/14651858.CD004070.pub3. PMID 25218725. (anglicky)

[78] Vaginal preparation with antiseptic solution before cesarean section for preventing postoperative infections. The Cochrane Database of Systematic Reviews. July 2018, roč. 7, s. CD007892. DOI 10.1002/14651858.CD007892.pub6. PMID 30016540. (anglicky)

[79] Package of care for active management in labour for reducing caesarean section rates in low-risk women. The Cochrane Database of Systematic Reviews. September 2013, čís. 9, s. CD004907. DOI 10.1002/14651858.CD004907.pub3. PMID 24043476. (anglicky)

[80] Recommendations for Augmentation of Labour [online]. [cit. 2018-05-08]. Dostupné online. (anglicky)

[81] IMPEY, Lawrence; BOYLAN, Peter. Active management of labour revisited. BJOG: An International Journal of Obstetrics & Gynaecology. 1999-03-01, roč. 106, čís. 3, s. 183–187. DOI 10.1111/j.1471-0528.1999.tb08229.x. PMID 10426635. (anglicky)

[82] JOHANSON, Richard; NEWBURN, Mary; MACFARLANE, Alison. Has the medicalisation of childbirth gone too far?. BMJ. 2002-04-13, roč. 324, čís. 7342, s. 892–895. DOI 10.1136/bmj.324.7342.892. PMID 11950741. (anglicky)

[83] TIDY, Colin. Labour - Active Management and Induction [online]. February 25, 2019. Dostupné online. (anglicky)

[84] O'DRISCOLL, Kieran; MEAGHER, Declan; ROBSON, Michael. Active management of labour : the Dublin experience. [s.l.]: Mosby, 2003. Dostupné online. ISBN 978-0-7234-3202-9. Šablona:Pn

[Cochrane_Database_of_Systematic_Reviews-85] Pain management for women in labour: an overview of systematic reviews. The Cochrane Database of Systematic Reviews. March 2012, roč. 3, čís. 3, s. CD009234. DOI 10.1002/14651858.CD009234.pub2. PMID 22419342. (anglicky)

[86] American Academy of Pediatrics Committee on Fetus Newborn; American College of Obstetricians Gynecologists Committee on Obstetric Practice. Immersion in water during labor and delivery. Pediatrics. April 2014, roč. 133, čís. 4, s. 758–61. DOI 10.1542/peds.2013-3794. PMID 24652300. (anglicky)

[87] Continuous support for women during childbirth. The Cochrane Database of Systematic Reviews. July 2017, roč. 7, s. CD003766. DOI 10.1002/14651858.CD003766.pub6. PMID 28681500. (anglicky)

[ACOG2014-88] Safe prevention of the primary cesarean delivery. American Journal of Obstetrics and Gynecology. March 2014, roč. 210, čís. 3, s. 179–93. DOI 10.1016/j.ajog.2014.01.026. PMID 24565430. (anglicky)

[89] LANCASHIRE, Liz. Medicine Administration for Midwives [online]. July 9, 2018 [cit. 2019-06-16]. Dostupné online. (anglicky)

[90] Epidural analgesia in labor: an evaluation of risks and benefits. Birth. June 1996, roč. 23, čís. 2, s. 63–83. DOI 10.1111/j.1523-536X.1996.tb00833.x. PMID 8826170. (anglicky)

[epi_18-91] Epidural versus non-epidural or no analgesia for pain management in labour. The Cochrane Database of Systematic Reviews. May 2018, roč. 5, s. CD000331. DOI 10.1002/14651858.CD000331.pub4. PMID 29781504. (anglicky)

[92] Fear, pain and stress hormones during childbirth. Journal of Psychosomatic Obstetrics and Gynaecology. September 2005, roč. 26, čís. 3, s. 153–65. DOI 10.1080/01443610400023072. PMID 16295513. (anglicky)

[93] Placental transfer and neonatal effects of epidural sufentanil and fentanyl administered with bupivacaine during labor. Anesthesiology. August 1995, roč. 83, čís. 2, s. 300–308. DOI 10.1097/00000542-199508000-00010. PMID 7631952. (anglicky)

[94] The effect of early oxytocin augmentation in labor: a meta-analysis. Obstetrics and Gynecology. September 2009, roč. 114, čís. 3, s. 641–49. DOI 10.1097/AOG.0b013e3181b11cb8. PMID 19701046. (anglicky)

[95] Recommendations for Augmentation of Labour [online]. [cit. 2018-05-09]. Dostupné online. (anglicky)

[96] Selective versus routine use of episiotomy for vaginal birth. The Cochrane Database of Systematic Reviews. February 2017, roč. 2, s. CD000081. DOI 10.1002/14651858.CD000081.pub3. PMID 28176333. (anglicky)

[97] Men At Birth – Should Your Bloke Be There? [online]. [cit. 2013-08-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-06-01. (anglicky)

[98] BOHREN, MA; HOFMEYR, GJ; SAKALA, C; FUKUZAWA, RK. Continuous support for women during childbirth.. The Cochrane Database of Systematic Reviews. 6 July 2017, roč. 7, s. CD003766. DOI 10.1002/14651858.CD003766.pub6. PMID 28681500. (anglicky)

[99] The Medical Equipment Dictionary. London: Chapman & Hall, 1986. ISBN 978-0-412-28290-4. Kapitola Tocodynamometer. Online version accessed.

[100] [s.l.]: [s.n.] ISBN 978-0-412-28290-4. Online version accessed.

[101] ALFIREVIC, Zarko; GYTE, Gillian ML; CUTHBERT, Anna; DEVANE, Declan. Continuous cardiotocography (CTG) as a form of electronic fetal monitoring (EFM) for fetal assessment during labour. Cochrane Database of Systematic Reviews. 2017, roč. 2, s. CD006066. Dostupné online [cit. May 6, 2018]. DOI 10.1002/14651858.CD006066.pub3. PMID 28157275. (anglicky)

[102] WHO recommendations Intrapartum care for a positive childbirth experience (RECOMMENDATION 17) [online]. [cit. 2018-05-07]. Dostupné online. (anglicky)

[who.int-103] Mortality and Burden of Disease Estimates for WHO Member States in 2004 [xls]. Department of Measurement and Health Information, World Health Organization. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-02-02. (anglicky)

[104] Maternal health [online]. [cit. 2018-04-24]. Dostupné online. (anglicky)

[vanlerberghe-105] Safe Motherhood Strategies: A Review of the Evidence. Antwerp: ITG Press, 2001. ISBN 978-90-76070-19-3. Kapitola Of Blind Alleys and Things That Have Worked: History's Lessons on Reducing Maternal Mortality, s. 7–33.

[106] U.S. Has The Worst Rate Of Maternal Deaths In The Developed World [online]. [cit. 2018-04-25]. Dostupné online. (anglicky)

[107] Healthy Women, Healthy Babies: How health reform can improve the health of women and babies in America [online]. Washington, D.C.: Trust for America's Health, June 2011 [cit. 2013-08-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-06-24. (anglicky)

[108] Healthy Women, Healthy Babies: How health reform can improve the health of women and babies in America [online]. Washington, D.C.: Trust for America's Health, June 2011 [cit. 2013-08-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-06-24. (anglicky)

[WHO2008S2-109] Education material for teachers of midwifery : midwifery education modules. Geneva [Switzerland]: World Health Organisation, 2008. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-02-21. ISBN 9789241546669. S. 38–44.

[Glazener_1995-110] Postnatal maternal morbidity: extent, causes, prevention and treatment. British Journal of Obstetrics and Gynaecology. April 1995, roč. 102, čís. 4, s. 282–87. DOI 10.1111/j.1471-0528.1995.tb09132.x. PMID 7612509. (anglicky)

[Thompson_2002-111] Prevalence and persistence of health problems after childbirth: associations with parity and method of birth. Birth. June 2002, roč. 29, čís. 2, s. 83–94. DOI 10.1046/j.1523-536X.2002.00167.x. PMID 12051189. (anglicky)

[Borders_2006-112] After the afterbirth: a critical review of postpartum health relative to method of delivery. Journal of Midwifery & Women's Health. 2006, roč. 51, čís. 4, s. 242–248. DOI 10.1016/j.jmwh.2005.10.014. PMID 16814217. (anglicky)

[pmid26124521-113] Antenatal prevalence of fear associated with childbirth and depressed mood in primigravid women. Indian Journal of Psychiatry. 2015, roč. 57, čís. 2, s. 158–61. DOI 10.4103/0019-5545.158152. PMID 26124521. (anglicky)

[pmid25200969-114] Prevalence and associated factors of fear of childbirth in six European countries. Sexual & Reproductive Healthcare. October 2014, roč. 5, čís. 3, s. 99–106. DOI 10.1016/j.srhc.2014.06.007. PMID 25200969. (anglicky)

[Postpartum_Depression_Facts-115] Postpartum Depression Facts [online]. [cit. 2018-05-04]. Dostupné online. (anglicky)

[116] Management of post traumatic stress disorder after childbirth: a review. Journal of Psychosomatic Obstetrics and Gynaecology. September 2010, roč. 31, čís. 3, s. 113–22. DOI 10.3109/0167482X.2010.503330. PMID 20653342. (anglicky)

[Condon2010-117] Women's mental health: a "wish-list" for the DSM V. Archives of Women's Mental Health. February 2010, roč. 13, čís. 1, s. 5–10. DOI 10.1007/s00737-009-0114-1. PMID 20127444. (anglicky)

[118] MARTIN, Colin. Perinatal Mental Health : a Clinical Guide. Cumbria England: M & K Pub, 2012. ISBN 9781907830495. S. 26.

[Alder2006-119] Post-traumatic symptoms after childbirth: what should we offer?. Journal of Psychosomatic Obstetrics and Gynaecology. June 2006, roč. 27, čís. 2, s. 107–12. DOI 10.1080/01674820600714632. PMID 16808085. (anglicky)

[LancetRev2014-120] Bipolar disorder, affective psychosis, and schizophrenia in pregnancy and the post-partum period. Lancet. November 2014, roč. 384, čís. 9956, s. 1789–99. DOI 10.1016/S0140-6736(14)61278-2. PMID 25455249. (anglicky)

[121] Preterm Birth [online]. [cit. 2018-04-26]. Dostupné online. (anglicky)

[122] Mortality and Burden of Disease Estimates for WHO Member States in 2004 [xls]. Department of Measurement and Health Information, World Health Organization, February 2009. Dostupné online. (anglicky)

[123] Intrapartum antibiotics for known maternal Group B streptococcal colonization. The Cochrane Database of Systematic Reviews. June 2014, čís. 6, s. CD007467. DOI 10.1002/14651858.CD007467.pub4. PMID 24915629. (anglicky)

[WHO-STI-124] Sexually transmitted infections (STIs) [online]. World Health Organization, May 2013 [cit. 2013-08-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-11-25. (anglicky)

[ReferenceA-125] Long-term cognitive and behavioral consequences of neonatal encephalopathy following perinatal asphyxia: a review. European Journal of Pediatrics. July 2007, roč. 166, čís. 7, s. 645–54. DOI 10.1007/s00431-007-0437-8. PMID 17426984. (anglicky)

[GraysAnatomy35th1046-126] Gray's Anatomy. London: Longman, 1973. ISBN 978-0-443-01011-8. S. 1046.

[:0-127] ↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h ⁱ ^j Hutter Epstein, M.D., Randi (2011). Get Me Out: A History of Childbirth from the Garden of Eden to the Sperm Bank. New York: W.W. Norton & Company, Inc.

[:1-128] DYE, Nancy Schrom. History of Childbirth in America. Women: Sex and Sexuality, Part 2. The University of Chicago Press, Autumn 1980, roč. 6, čís. 1, s. 97–108. DOI 10.1086/493779. JSTOR 3173968. (anglicky)

[129] LEAVITT, Judith W. Brought to Bed: Childbearing in America, 1750–1950. [s.l.]: University of Oxford, 1988. ISBN 978-0-19-505690-7. S. 90–91.

[130] LEAVITT, Judith W. Brought to Bed: Childbearing in America, 1750–1950. [s.l.]: University of Oxford, 1988. ISBN 978-0-19-505690-7. S. 90–91.

[Cassidy-131] CASSIDY, Tina. Birth. New York: Atlantic Monthly Press, 2006. Dostupné online. ISBN 978-0-87113-938-2. S. 54–55.

[:2-132] Maternal mortality in the past and its relevance to developing countries today. The American Journal of Clinical Nutrition. July 2000, roč. 72, čís. 1 Suppl, s. 241S–246S. DOI 10.1093/ajcn/72.1.241S. PMID 10871589. (anglicky)

[Thompson-133] Consumer Risk Perceptions in a Community of Reflexive Doubt. Journal of Consumer Research. 2005, roč. 32, čís. 2, s. 235–248. DOI 10.1086/432233. (anglicky)

[:3-134] A natural process? Women, men and the medicalisation of childbirth„. broughttolife.sciencemuseum.org.uk. Retrieved 2018-12-03.

[:4-135] BURTON, Nadya. Natal signs : cultural representations of pregnancy, birth and parenting. [s.l.]: Demeter Press, 2015. ISBN 9781926452326. OCLC 949328683

[136] HOWORTH, Claire. Motherhood Is Hard to Get Wrong. So Why Do So Many Moms Feel So Bad About Themselves? [online]. [cit. 2018-12-09]. Dostupné online. (anglicky)

[Costs-137] ROSENTHAL, Elisabeth. American Way of Birth, Costliest in the World - NYTimes.com. The New York Times. 2013-06-30. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-01-01. (anglicky)

[138] Utilization of Intensive Care Services, 2011 [online]. Rockville, MD: Agency for Healthcare Research and Quality, December 2014. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-04-02. (anglicky)

[139] Analysis of variation in charges and prices paid for vaginal and caesarean section births: a cross-sectional study. BMJ Open. January 2014, roč. 4, čís. 1, s. e004017. DOI 10.1136/bmjopen-2013-004017. PMID 24435892. (anglicky)

[140] BENNHOLD, Katrin; LOUIS, Catherine Saint. British Regulator Urges Home Births Over Hospitals for Uncomplicated Pregnancies - NYTimes.com. The New York Times. 2014-12-03. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-03-28. (anglicky)

[stearns-141] Encyclopedia of Social History. London: Taylor & Francis, 1993-12-21. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-01-02. ISBN 978-0-8153-0342-8. S. 144.

[:5-142] TAIT, Hannah Neufeld; CIDRO, Jaime. Indigenous experiences of pregnancy and birth. [s.l.]: [s.n.], February 2018. ISBN 9781772581355. OCLC 1012401274

[143] What Is A Confinement Nanny [online]. [cit. 2016-12-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 20 December 2016. (anglicky)

[144] About AMCB [online]. [cit. 2014-02-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-02-23. (anglicky)

[145] Welcome to the College of Midwives of British Columbia [online]. [cit. 2013-08-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-09-17. (anglicky)

[146] Province of British Columbia. Health Professions Act [online]. Vancouver, British Columbia, Canada: Queens Printer, August 21, 2013 [cit. 2013-08-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne August 25, 2013. (anglicky)

[147] Our role [online]. London, England: 2011-08-31 [cit. 2013-08-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-09-05. (anglicky)

[148] The Nursing and Midwifery Order 2001 [online]. London, England: Her Majesty's Stationery Office, The National Archives, Ministry of Justice, Her Majesty's Government, 2002. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-08-08. (anglicky)

[:6-149] BARBARA, Rogoff. Developing destinies : a Mayan midwife and town. [s.l.]: Oxford University Press, 2011. ISBN 978-0-19-531990-3. OCLC 779676136 Šablona:Pn

[:7-150] INGE, Bolin. Growing up in a culture of respect child rearing in highland Peru. [s.l.]: University of Texas Press, 2006. OCLC 748863692 Šablona:Pn

[Dz2016-151] Human amniotic fluid: a source of stem cells for possible therapeutic use. American Journal of Obstetrics and Gynecology. March 2016, roč. 214, čís. 3, s. 321–27. DOI 10.1016/j.ajog.2015.12.061. PMID 26767797. (anglicky)

[152] Having a Great Birth in Australia: Twenty Stories of Triumph, Power, Love and Delight from the Women and Men who Brought New Life Into the World. Canberra, Australia: Australian College of Midwives, 2005. ISBN 978-0-9751674-3-4. S. 56.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]

[11]

[12]

[13]

[14]

[15]

[16]

[17]

[18]

[19]

[20]

[21]

[22]

[23]

[24]

[25]

[26]

[27]

[28]

[29]

[30]

[31]

[32]

[33]

[34]

[35]

[36]

[37]

[38]

[39]

[40]

[41]

[42]

[43]

[44]

[45]

[46]

[47]

[48]

[49]

[50]

[51]

[52]

[53]

[54]

[55]

[56]

[57]

[58]

[59]

[60]

[61]

[62]

[63]

[64]

[65]

[66]

[67]

[68]

[69]

[70]

[71]

[72]

[73]

[74]

[75]

[76]

[77]

[78]

[79]

[80]

[81]

[82]

[83]

[84]

[85]

[86]

[87]

[88]

[89]

[90]

[91]

[92]

[93]

[94]

[95]

[96]

[97]

[98]

[99]

[100]