Wikipedista:Mikesh/Pískoviště 2: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
písek
písek
Řádek 92: Řádek 92:
* Green, William(1962); ''War planes of the Second World War - Floatplanes - Volume six''; MacDonald; ISBN 0-356-01450-9
* Green, William(1962); ''War planes of the Second World War - Floatplanes - Volume six''; MacDonald; ISBN 0-356-01450-9
=== Související články ===
=== Související články ===
*[[:en:Latécoère 290]]
*[[:en:Latécoère 290|Latécoère 290]] (anglicky)
=== Externí odkazy ===
=== Externí odkazy ===
* http://www.druhasvetova.kx.cz/?p=letadla/spojenci/Latecoere298
* http://avia.russian.ee/air/france/latecoere_l-298.php
* http://www.wwiivehicles.com/france/aircraft/floatplane/latecoere-late-298.asp (anglicky)
* http://www.histoiredumonde.net/article.php3?id_article=857 (in French)
* http://avions.legendaires.free.fr/late298.php (in French)
* http://www.aviastar.org/air/france/latecoere_l-298.php (anglicky)
* http://histaviation.com/Latecoere__298.html (anglicky)
* http://www.histoiredumonde.net/article.php3?id_article=857 (francouzsky)
* http://avions.legendaires.free.fr/late298.php (francouzsky)
* http://www.airwar.ru/enc/sww2/late298.html (rusky)


<!-- {{Portály|Letectví}}
<!-- {{Portály|Letectví}}

Verze z 27. 2. 2012, 22:33

Šablona:Infobox letadlo Latécoère 298 (občas zkráceně Laté 298) byl francouzský hydroplán, který sloužil během 2. světové války. Letoun byl navržen hlavně jako torpédový bombardér, ale sloužil také jako střemhlavý bombardér působící jak proti námořním tak i pozemním cílům a také jako námořní průzkumný letoun. Letoun byl robustní a spolehlivé konstrukce s dobrými manévrovacími schopnostmi. Jednalo se o nejúspěšnější francouzský válečný hydroplán, který sloužil po celou 2. světovou válku.

Vývoj a popis

Návrh letounu má svůj původ v požadavku francouzského námořnictva na torpédový bombardér, který by nahradil nepříliš úspěšný letoun Laté 29, jenž v té době právě vstupoval do služby. Prototyp letounu, který byl znám pod označením Laté 298, byl postaven společností Latécoère v Toulouse v roce 1936 a poprvé vzlétnul 6. května téhož roku.

Letoun byl navržen jako jednomotorový středoplošník, který byl poháněn kapalinou chlazeným dvanáctiválcovým vidlicovým motorem Hispano-Suiza 12Y s výkonem 880 k. Dva mimořádně velké plováky byly k trupu připevněny pomocí vzpěr, a v každém z nich byla umístěna i palivová nadrž.

Pod svým břichem mohl letoun nést rozličnou výzbroj podle prováděné mise. Tato výzbroj zahrnovala jedno torpédo Type 1926 DA nebo dvě bomby o hmotnosti 150 kg nebo hlubinné pumy. K další výzbroji patřily tři kulomety Darne ráže 7,5 mm. Dva z nich byly pevné střílející dopředu a jeden byl pohyblivý střílející dozadu.

Operační historie

První letouny Laté 298 vstoupily do služby v říjnu 1938 u francouzského námořního letectva (Aéronautique Navale). Některé letouny působily na námořních základnách a další působily na nosiči hydroplánů Commandant Teste. V době vypuknutí 2. světové války byly těmito letouny vybaveny 4 perutě a v květnu 1940, kdy byla zahájena německá ofenzíva na západě, bylo ve službě 81 letounů u šesti perutí.

Letouny Laté 298 zažily své první bojové akce během bitvy o Francii v roce 1940. Nejprve byly použity k námořnímu hlídkování při protiponorkové službě, k setkání s německými plavidly však nedošlo. Později, když Wehrmacht postupoval do nitra Francie, byly letouny použity k obtěžování a zastavování německých obrněných kolon. Ačkoliv nebyly letouny pro tento úkol konstruovány, vedly si poměrně dobře a utrpěly menší ztráty než jednotky vybavené jinými typy.

Po uzavření příměří v červnu 1940 byly zbylé letouny používány námořnictvem vichistického režimu a zajaté letouny byly zařazeny do služby u německé Luftwaffe.

Po operaci Torch, začaly francouzské jednotky v severní Africe působit na straně Spojenců. Letouny Laté 298 začaly být používány pobřežním velitelstvím RAF (RAF Coastal Command) při akcích v severní Africe, přičemž často spolupracovaly s letouny Vickers Wellington RAF.

Své poslední bojové mise letouny zažily při osvobozování Francie, kdy útočily na německá plavidla na atlantickém pobřeží.

Poslední letouny Laté 298 byly vyřazeny z aktivní služby v roce 1946 a sloužily dále jako cvičná letadla až do roku 1950.

Varianty

Všechny varianty baly poháněny jedním motorem Hispano-Suiza 12Ycrs-1.

Laté 298A

První výrobní varianta.

Laté 298B

Varianta se sklopnými křídly pro použití na nosičích hydroplánů. Letouny byly čtyřmístné – přidán pozorovatel.

Laté 298D

Varianta podobná 298B avšak bez sklopných křídel.

Laté 298E

Pozorovací varinta s pozorovací gondolou. Postaven jeden prototyp.

Laté 299

Třímístný průzkumný letoun/torpédový bombardér odvozený od typu Laté 298 poháněný motorem Hispano-Suiza 12Y-43 o výkonu 920 k. První let 7. července 1939. Postaveny dva prototypy.

Specifikace (Laté 298D)

Technické údaje

  • Posádka: 2 – 4 (obvykle 3)
  • Rozpětí: 15,5 m
  • Délka: 12,56 m
  • Výška: 5,25 m
  • Nosná plocha: 31,6 m²
  • Plošné zatížení: 152 kg/m²
  • Prázdná hmotnost: 3 057 kg
  • Vzletová hmotnost: 4 793 kg
  • Pohonná jednotka: 1x pístový motor Hispano-Suiza 12Ycrs
  • Výkon pohonné jednotky: 880 k (656 kW)

Výkony

  • Cestovní rychlost: ? km/h ve výšce ? m
  • Maximální rychlost: 300 km/h ve výšce ? m
  • Dolet: 2 200 km (s přídavnými nádržemi)
  • Dostup: 9 400 m (21 325 stop)
  • Stoupavost: ? m/s (? m/min)

Výzbroj

  • 3x kulomet Darne ráže 7,5 mm
  • 680 kg nesené výzbroje (torpédo, bomby, hlubinné nálože)

Uživatelé

Francie Francie

  • Francouzské námořnictvo – letouny sloužily u předválečného francouzského námořnictva, ve vichistické Francii i u svobodných Francouzů.

Německá říše Německo

  • Luftwaffe – používala ukořistěné stroje

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Latécoère 298 na anglické Wikipedii.

Literatura

  • Green, William(1962); War planes of the Second World War - Floatplanes - Volume six; MacDonald; ISBN 0-356-01450-9

Související články

Externí odkazy