Vlak svobody: Porovnání verzí
m →Externí odkazy: Literatura "Zastavte expres 63" |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 12: | Řádek 12: | ||
* [[ Jaromír Křivan]]:''[[Zastavte expres 63]]'',MAGNET,1969, Praha |
* [[ Jaromír Křivan]]:''[[Zastavte expres 63]]'',MAGNET,1969, Praha |
||
(Jediná kniha za totality, která vyšla za doznívajícího uvolnění za pražského jara 1968) |
(Jediná kniha za totality, která vyšla za doznívajícího uvolnění za pražského jara 1968) |
||
== Foto z trati == |
|||
http://smirci-krize.cz/fotky-kv-ch-as-vlak-do-selbu.php |
|||
Verze z 21. 10. 2011, 00:30
Vlak svobody je lidové označení vlaku Československých státních drah č. 3717 z Chebu do Aše, který 11. září 1951 na místo zastavení rychle projel Aší do německého města Selb.[1] Jedná se o jeden z nejznámějších masových útěků na západ, ovšem většina ze 110 cestujících se za hranice dostala naprosto nečekaně, 77 z nich se poté vrátilo do Československa (většinou se jednalo o žáky gymnázia v Chebu a pacienty z Františkových Lázní).[2] Úspěšná akce několika odpůrců režimu vyvolala celosvětový ohlas a vedla komunistické úřady k zahájení budování neprostupné železné opony. Došlo také k vytrhání kolejí na mnoha nevyužívaných hraničních přechodech, aby se zabránilo podobnému incidentu.[3]
Průběh akce
Rychlík z Prahy do Chebu odjížděl z Prahy 11. září 1951 v 9:55, tažený byl parní lokomotivou 365.011. V Chebu byla ve 14:12 část vlaku odpojena a tři vozy pokračovaly jako osobní vlak 3717 do Aše. Poté co souprava dojela do zastávky Hazlov (těsně před cílovou stanicí v Aši), dostal strojvůdce lokomotivy od lékaře Švece znamení, že výhybka na ašském nádraží je postavena směrem do Německa. Toto se dělo jen někdy, při průjezdu vlaku s uhlím. V té chvíli uzavřel strojvůdce Konvalinka hlavní potrubí (k napájení a ovládání brzd vlaku) a zkontroloval, zda jsou brzdy na všech vozech povolené. Před třetí hodinou vlak vyjel směrem do Aše, krátce před ní začal zpomalovat, vzápětí však vlak zrychlil natolik, že prolétl stanicí v Aši. Ve vozech nastala panika a několik příslušníků StB a Veřejné bezpečnosti se snažilo dostat k ručním brzdám, které však hlídali ozbrojení odpůrci režimu rozmístěni ve všech vozech. Po chvíli vlak zastavil přibližně kilometr za hranicí na německém území. Někteří muži zákona okamžitě vyskákali z vlaku a začali utíkat po kolejích směrem zpátky. Strůjci akce ovšem věděli, že jsou od hranic příliš blízko a chtěli popojet dále do vnitrozemí. To však strojvedoucí odmítl s tím, že nechce více riskovat, protože nezná místní poměry na trati. Chvíli poté, co překvapení cestující – po sdělení, že jsou za hranicemi – začali vystupovat z vlaku, přijel k vlaku džíp s německými celníky a americkými vojáky, kteří nakonec svolili k pomalé jízdě vlaku do stanice v Selbu, kde cesta Vlaku svobody skončila.
Reference
- ↑ „Vlak svobody“ převezl za hranice 110 lidí
- ↑ Vlak svobody z Aše do Selbu
- ↑ JELEN, Miroslav. Zrušené železniční tratě v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. [s.l.]: Dokořán, 2009. ISBN 978-80-7363-129-1. S. 126.
Externí odkazy
- Luděk Navara: Příběhy železné opony, Host, Brno 2004; ISBN 80-7294-135-6, str. 11-13
- Bohumil Pečinka: Vlak svobody, Reflex, 22/2001
- Jaromír Křivan:Zastavte expres 63,MAGNET,1969, Praha
(Jediná kniha za totality, která vyšla za doznívajícího uvolnění za pražského jara 1968)